Kostel svaté Máří Magdalény v Krásné Lípě

Ač stojí mimo Křinické náměstí v Krásné Lípě, přesto je jeho dominantou – kostel svaté Máří Magdalény.

Na wiki (doplněno z dalších zdrojů):

Kostel svaté Máří Magdaleny v Krásné Lípě je římskokatolický farní kostel v centru nad Křinickým náměstím v severočeském městečku Krásná Lípa. Barokní sakrální stavba je obklopena hřbitovem s hřbitovní kaplí a nedaleko se nachází i fara. Věž kostela je dominantou středu města a okolí. Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka.

Nejstarší kostel v Krásné Lípě byl vystavěn v letech 1332–1368. Na místě původního kostela byl v polovině 18. století vystavěn kostel nový barokní. Stavba probíhala v letech 1754–1758. Podle plánů ústeckého architekta Jakuba Schwarze stavbu vedl P. Hoffmann z Lipové. Kostelní věž byla vystavěna roku 1777 a monumentální schodiště se sochami a velkým kamenným křížem vytesaným z jednoho kusu kamene, vedoucí z náměstí ke kostelu, bylo přistavěno v letech 1816–1818.

Jedná se o jednolodní stavbu s trojboce zakončeným obdélným presbytářem, s bočními kaplemi. Aby průčelí kostela směřovalo nad náměstí, rozložené pod kostelem, je vlastní kostel orientovaný k severu. Kostel má dvoupatrové boční empory. Po stranách presbytáře jsou obdélné sakristie s oratořemi v patře.

Průčelí je členěno pilastry, obdélným portálem a polokruhem ukončenými okny. Průčelí je vyvrcholeno věží se zkosenými hranami. Jeho boční části jsou konkávně vyžlabeny. Na bočních fasádách se nacházejí dvojice pilastrů s římsovou hlavicí a polokruhem sklenutá okna.

Presbytář má valenou klenbu s lunetami a v závěru je sklenut paprsčitě. Loď má valenou klenbu s lunetami s pásy sbíhajícími na polosloupy, kteří člení pilíře konvexně vypnutých empor. Na hlavicích je mřížová rokajová ornamentika.

Vybavení interiéru pochází z 18. a 19. století. Hlavní oltář je klasicistní s obrazem od Dominika Kindermanna a pochází z roku 1808. Při oltáři jsou sochy sv. Petra a sv. Pavla z 1. poloviny 18. století. Cenné jsou boční oltáře. Boční oltář Panny Marie je z roku 1815 a je na něm obraz Madony od J. Führicha z roku 1856. Druhý boční oltář zasvěcený sv. Josefovi je z roku 1821. Je na něm obraz sv. Josefa od F. Tkadlíka z roku 1823. Rokoková kazatelna s bohatou rokajovou výzdobou pochází z roku 1765. Jsou na ní sochy církevních otců a reliéf Poslední večeře. Lavice jsou rokokové. Na emporách je krucifix datovaný do roku 1773, protějškové obrazy Panny Marie a archanděla, které vytvářejí výjev Zvěstování. Obrazy pocházejí z 1. poloviny 19. století. Křtitelnice pochází z 2. poloviny 18. století a je na ní vyobrazena skupina Kristova křtu. Votivní mramorová soška spícího chlapce je signována „Ferdinand Pettrich f. Romae 1820“. Krásnolipský rodák, malíř August Frind, vypracoval na přelomu 19. a 20. století návrh barevných vitráží kostelních oken.

Empírová hřbitovní kaple Vzkříšení Krista za kostelem byla postavena v letech 1844–1846, vlivem zanedbané údržby však zanikla v období normalizace. Jednalo se o obdélnou, polokruhem ukončenou stavbu se sloupovým portikem v průčelí. Ukončena byla trojúhelným štítem. Boční fasády měla členěny pilastry a polokruhově ukončenými okny. Sklenuta byla dvěma poli plackové klenby a konchou v závěru. Nedaleko kostela byl v letech 1857–1859 zřízen tzv. „Křížový vrch“ se zastaveními křížové cesty a dvěma kaplemi (Božího hrobu a Kalvárie). V areálu bývalého hřbitova jsou dva kamenné rokokové náhrobníky, které pocházejí z let 1792 a 1794. Je na nich bohatá rokoková ornamentika. Další klasicistní náhrobníky pocházejí z konce 18. století a z 1. poloviny 19. století. Jsou zde datace: 1793, 1801, 1806, 1808 a další. Nejvýraznější z nich je hrob Veroniky Römischové zdobený sochou matky s dítětem, autorem je drážďanský dvorní sochař Franz Pettrich (1770–1844). Na schodišti pod kostelem je na kamenném podstavci železný kříž z roku 1818. Jeho autorem je snad Ferdinand Pettrich (1798–1872). Nedaleká fara je pozdně barokní, obdélná a patrová. Má mansardovou střechu. Je členěná lizénovými rámci a obdélnými okny. Ve farské zahradě je kamenná socha sv. Barbory, která je datována do roku 1812.

Kostel je kulturní památkou:

Areál byl postaven na návrší severozápadně od náměstí. P. Hoffmannem z Lipové roku 1754. V letech 1816–1818 bylo vybudováno schodiště a na podestě vztyčen kamenný kříž s Kristem od F. Pettricha. Na býv. hřbitově doloženy nejst. náhrobky z 2. pol. 18. stol.

kostel sv. Máří Magdaleny

Barokní obdélná neorientovaná jednolodní stavba s bočními kaplemi a dvoupatrovými bočními emporami je zakončena půlkruhovým presbytářem se čtvercovou sakristii. K západnímu průčelí byla roku 1777 přistavěna hranolová věž.

ohradní zeď s náhrobníky

Liniová stavba z kvádrového zdiva vymezovala plochu býv. hřbitova zhruba ve tvaru obdélníka zakončeného na jižní straně špicí. K vnitřní straně ohradní zdi přisazeny náhrobky (nejstarší doložen k roku 1793). Na severní straně zeď pobořena.

schodiště

Přístup ke kostelu a bývalému hřbitovu poskytuje přímé žulové schodiště s kovaným zábradlím a mříží postavené v letech 1816-18. Vychází ze severozápadního rohu náměstí a má čtyři mezipodesty.

pamětní kříž (podrobně zde ->)

hřbitov

Bývalý hřbitov se rozprostírá okolo kostela a rozlohu vymezuje hřbitovní kamenná zeď. K vnitřní straně ohradní zdi a na fasádu kostela přisazeny náhrobky z přelomu 18. a 19. století. Hřbitov byl uzavřen v 80. letech 19. stol.

Původní evidenční list památky:

Obdélné jednolodí na kamenném soklu s půlkruhově uzavřeným presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. Vnějšek stavby členěn dvojicemi plochých pilastrů a jednoduchými římsovými hlavicemi, vycházejícími z podnože, tvořené kamenným soklem a částí zdi vysezené římsou obíhající ve výši 4 m celou stavbu. Okna podélná, půlkruhově zaklenutá, umístěná po 3 v obou bočních stěnách. Jim odpovídají malá obdélná okna v podnoži. Při severní stěně presbytáře čtvercová sakristie. V západním průčelí představena hranolová věž, v jejímž přízemí chrámová předsíň sklenutá valeně s lunetami. V průčelní stěně věže jednoduchý portál, nad ním v záclonové kartuši znak Kinských a vysoké půlkruhově zaklenuté okno. Věž členěna římsami odpovídajícími římsám bočních stěn. Nároží zkosena a zdobena pilastry. Věž zakončena cibulí s lucernou a makovicí.

Loď zaklenuta 3 poli valené klenby s lunetovými výsečemi, pole oddělena širokými pasy, které spočívají na zapuštěných sloupech s přisedlými pilastry s hlavicemi zdobenými volutami, mřížkovým dekorem a vysokými úseky římsy. Mezi ně vestavěny dvoupatrové tribuny, segmentově vyklenuté do lodi, sklenuté valeně. Presbytář oddělen triumfálním obloukem neseným dvojicí sdružených pilastrů, sklenutý pásem valené klenby s 2 lunetovými výsečemi a konchou s 3 lunetovými výsečemi. Klenební pasy nasedají na pilastry s vysokým úsekem římsy.

Krucifix od F. Petricha z r. 1818, sokly andělů sign. B. Afinger, Berlin 1857. Zařízení z 18. stol., obraz sv. Josefa od J. Tkadlíka z r. 1823, dřevěný krucifix v životní velikosti datovaný 1773.

Před kostelem sousoší: krucifix na kamenném soklu, pata kříže obtočena hadem. Na soklu dedikační deska s datem 1818. Po stranách na samostatných soklech 2 klečící andělé.

U kostela dvoupatrová svisle bedněná zvonice na cihlovém přízemí. 3. patro zastřešeno mansardovou střechou pobitou plechem, dvoupatrová část průčelí zastřešena polovalbou. V průčelí 1 okenní osa, v pravé boční stěně 3 okenní osy, přízemí bez oken. Levá boční stěna bez oken, v zadní stěně 1 okenní osa.

Kostel, který celoročně žije nejrůznějšími kulturními akcemi (včetně zpřístupňování věže), prochází postupnými opravami – má za sebou již dvě fáze oprav fasád:

V roce 2023 byla provedena oprava fasády věže kostela v Krásné Lípě –II. etapa. Dotaci na opravu poskytl Státní zemědělský investiční fond (SZIF).