weby pro nejsevernější čechy

Kostel sv. Šimona a Judy v Žibřidicích

This entry is part 75 of 212 in the series Kostely, kaple, chrámy, zvonice, hrobky, mauzolea

Na mírném návrší severně od silnice, procházející obcí Žibřidice, stojí kostel sv. Šimona a Judy.

Mohutný nepřístupný areál, k němuž patří na terase podpírané zdí budova fary jižně od kostela, není v nejlepším stavu. Přitom se jedná o kulturní památku. Zblízka si lze prohlédnout maximálně praskající ohradní zeď a na věži jsou vidět rostoucí nálety. K podstavci kříže (Památkový katalog ho označuje za náhrobek) za kostelem, netradičně ozdobeným mohutným reliéfem Piety, jsem nějak nedokázal dojít. U schodiště ke vstupu ve zdi vpravo stojí zbytek sloupu (dle Památkového katalogu jde o sloup sv. Jana Nepomuckého). Přes zavřená vrata je u jižní stěny kostela vidět dřevěný kříž s Kristem.

Římskokatolický farní kostel svatého Šimona a Judy v Žibřidicích je raně barokní sakrální stavba postavená v roce 1672. Od roku 1966 je kostel společně s farou chráněn jako kulturní památka.

Kostel stojí místě původního dřevěného, jehož existence je doložena k roku 1352 v soupisu papežských desátků. Šlo o stavbu, která zde v různých podobách stála až do počátku 70. let 17. století. Tehdy se hrabě Christoph Rudolf von Breda, majitel panství Lemberk, k němuž Žibřidice náležely, rozhodl zásadně obnovit zdejší kostelní okrsek. Kromě fary nechal postavit zejména zcela nový raně barokní kostel. Autorem stavby byl zřejmě hraběcí stavitel Caesar Biot, který ve stejné době přestavoval i bredovské rodové sídlo. Kostel byl tehdy zřejmě vybaven i novým vnitřním zařízením, které bylo obnoveno v následujícím století. Naposledy byl opraven již novými farníky, poté kdy byli vysídleni původní německy mluvící obyvatelé, roku 1948, což dokládá letopočet nad západním portálem. Poté kostel začal postupně chátrat.

Kostel je obdélný, jednolodní. Má polokruhový presbytář a západní hranolovou věž. Na hranách je věž obložená kvádry. Na věži je helmice s dvojitou lucernou. Krytá je břidlicovými destičkami. Ve štítu je socha sv. Floriána.

Uvnitř má kostel plochý strop. V lodi je trojramenná dřevěná kruchta. Na poprsnici kruchty je čtrnáct maleb Krista a evangelistů, které pocházejí ze 2. poloviny 18. století.

Hlavní oltář pochází z 1. poloviny 18. století. Je barokní, portálový a sloupový. Nachází se na něm oproti době výstavby kostela novější oltářní obraz. Na oltáři jsou však původní plastiky. Ostatní zařízení je rokokové z 2. poloviny 18. století. Sochy v kostele jsou novější a pocházejí z konce 19. století. Křtitelnice je ze 2. poloviny 17. století. Je raně barokní, kamenná, tesaná a nacházejí se na ní hlavičky andílků. Barokní sochy dvou františkánských světců jsou z 1. poloviny 18. století.

Kostel je obklopen bývalým hřbitovem. V rámci obnovy kostelního areálu po třicetileté válce nechal Christoph Rudolf von Breda, majitel lemberského panství, zřejmě podle projektu svého stavitele Caesara Biota postavit novou farní budovu. Fara je raně barokní z roku 1672. Jedná se o volně stojící, obdélnou, jednopatrovou stavbu s mohutným kamenným portálem v ose jižního průčelí. Ostatní průčelí jsou nezdobená. Severní průčelí, které je směrem ke kostelu, podpírají mohutné opěráky. Fara sloužila svému původnímu účelu ještě krátce po II. světové válce. Později byla využita jako ubytovací kapacita. Mezi kostelem a farou se nachází raně barokní reliéf Piety ze 17. století

Původní evidenční list památky kostel popisuje následovně:

Jednolodní kostel postaven roku 1672 na obdélném půdorysu s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Hranolovitá věž na severní straně kostela je vysunuta z části těla stavby. Střecha sedlová, mírně lomená s břidlicovou krytinou. V bočním průčelí 4 okenní osy. Štítové průčelí s kamenným portálem, oknem na kůr a nikou ve štítě se soškou sv. Floriána. Všechny otvory mají kamenná ostění. Věž má kamenné armování a je zakončena dvojitou lucernou, krytou břidlicí. Vnitřek plochostropý s tříramennou kruchtou.

Series Navigation<< Kostel svaté Barbory v RynolticíchHřbitovní kaple v Žibřidicích >>
Tagy