weby pro nejsevernější čechy

Kostel Vzkříšení Páně v Terezíně

This entry is part 54 of 217 in the series Kostely, kaple, chrámy, zvonice, hrobky, mauzolea

Byť je věž kostela Vzkříšení Páně na náměstí ČSA v Terezíně viditelná z dálky, neznalého nepřipraví na to, jaký pohled zvědavé oči čeká přímo na náměstí.

Jednoduchá stavba je totiž přímo kolosální. Není to tak úplně zjevné, dokud se někdo nepostaví nad schody ke vstupním dveřím. Vždyť jejich výška je takřka stejná, jako výška okolních budov…

Wiki a další zdroje:

Kostel Vzkříšení Páně v Terezíněje římskokatolický farní kostel ve středu východní fronty hlavního terezínského náměstí (dnes Československé armády). Původně byl vojenským posádkovým kostelem. Postaven byl v empírovém slohu v letech 1805–1810 podle projektu Ing. Heinricha Hatzingera a hraběte Julia ď Andreise. Projekt byl prakticky beze změn použit i v současně budovaném kostele Nanebevstoupení Páně v sesterské pevnosti Josefov. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.

Stavba kostela je jednolodní, na západě mírně přechází v apsidu, s hranolovou věží o výšce 56 metrů, která je význačným orientačním bodem. Kněžiště je ve tvaru půlkruhovité apsidy dlouhé 7,5 m a široké 14 m. Nad portálem průčelí kostela je letopočet založení MDCCCV.

Na severní vnější stěně kostela se nachází tabule, která byla původně umístěna na průčelí litoměřické brány. Ta byla zrušena roku 1898 a tabule byla přenesena na dnešní místo. Tabule nese latinský text (v překladu): „Císař vladař Josef II. ku ochraně říše a zvěčnění M. Terezie, jasné matky, hledě pevnost ze základu vybudovati a ji Terezínem nazvati rozkázal. L.P. 1780.“

Monumentální hlavní portál s vysokými řezanými vraty a vznosným průčelím sloužil k tomu, aby se dal při svátečních bohoslužbách zeširoka otevřít na ústřední městské náměstí, jinak je běžně kostel přístupný z jižní strany vedlejším schodištěm.

Celé řešení interiéru je střídmé, ale měřítkem architektonických článků impozantní. Inventář pochází z doby stavby. Obraz hlavního oltáře – Vzkříšení Krista pochází od prof. Josefa Berglera, prvního ředitele malířské akademie v Praze. Vedle hlavního oltáře jsou tu ještě další boční oltáře: Panny Marie, zasvěcen roku 1888; sv. Jana Nepomuckého (tzv. almužník) a oltář Srdce Ježíšova, oba zasvěcené v roce 1905. Oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého zhotovil akad. malíř pozdního baroka Fr. Pálka. Před hlavním oltářem vpravo se nachází klasicistní empírová mramorová křtitelnice.

Poslední generální oprava kostela probíhala v letech 1994 a dokončena byla s odstupem času pak ve druhé fázi v listopadu 1997. Následně byl pak 8. listopadu 1997 kostel znovu požehnán po opravě litoměřickým biskupem Josefem Kouklem. V kostele byl tehdy instalován křišťálový lustr novoborských skláren, který kostelu věnovalo město Terezín, protože předchozí lustr byl v období komunistické totality přenesen do tehdejšího Muzea SNB, dnes Muzeum ghetta Terezín.

V roce 1898 byly v kostele instalovány nové varhany, dílo krnovské firmy Rieger-Kloss, které nesou opusové číslo 622. Před nimi zde byl nástroj od Antona Rusche, syna významného cvikového varhanářského mistra Jana Rusche. Od druhé poloviny roku 2013 do poloviny června 2014 proběhla oprava varhan.

===

Památkový katalog informuje:

Kostel z let 1805-1810 v empírovém stylu dle projektu Heinricha Hatzingera a Julia d´Andreise je samostatně stojícím, hladce omítaným objektem, orientovaným v ose východ – západ, osově umístěným ve východní frontě hlavního terezínského náměstí.

Hmota stavby je tvořena mohutnou lodí obdélného půdorysu (se skoseným SZ a JZ nárožím), ukončenou na východě půlkruhovým presbytářem (apsidou), na níž navazuje vysoká věž čtvercového půdorysu, ukončené zvonovitou střechou. Hlavní západní průčelí, obracející se směrem do náměstí, je zvýrazněno dvojicemi pilastrů obemykajících osově umístěný vstup. Pilastry s profilovanými patkami, plochými dříky a iónskými hlavicemi s festony, vynášejí kladí završené nízkým trojúhelným štítem zdobeným v podhledu římsy i profilovaného rámování konzolami. Na výšku obdélný profilovaný kamenný portál, k němuž vede vnější schodiště, je v nadpraží zvýrazněn kamennou profilovanou římsou, vynášenou dvojicí volutových konzol s mušlemi vespod. Plochu mezi překladem portálu a nadpražní římsou vyplňuje motiv pletence, jehož kruhy zdobí reliéfy květů. Portál uzavírají dřevěná vrata, zvýrazněná v dolní polovině řezbářsky vyvedenými reliéfy květů. Nad nadpraží římsou se nachází naležato obdélné vpadlé pole s latinským letopočtem MDCCCV.

Obě boční průčelí lodi, stejně jako celou stavbu, obíhá sokl z pískovcových desek. Průčelí jsou shodně architektonicky řešená (včetně pohledových částí presbytáře), s tím rozdílem, že jižní průčelí v ose délky lodi je otevřeno dalším vstupem. Fasády jsou členěny vysokými vertikálami vpadlých obdélných polí, otevřených pod kladím oválnými okenními otvory s prostými kamennými ostěními (tři pole na délku průčelí lodi; a po jednom na S i J pohledové straně presbytáře). Zbylá plocha vpadlých polí je opatřena mírně vystupujícími omítkovými obdélníky. Na S průčelí lodi, nad soklem, je mezi 1. a 2. osou od Z umístěn v kamenném obdélném rámu latinský nápis: IMP. CAES. JOSEPHUS. II. AUG. TUTELAE REGN. ATQ. AETERNITATI NOMINIS M. THERES. AUG. MATRIS PROSCIPIENS ARCEM. A FUND. EXCITARI EAMQ. THERESIOPOLIM NUNCUPARI. JUSSIT. AN. DOM. MDCCLXXX.

Vstup na J straně lodi je na výšku obdélný, opatřeny profilovaným kamenným ostěním s uchy, vyplněný dřevěnými vraty (dveřmi). K portálu i zde vede vnější schodiště. Nad portálem průčelí prolamuje oválný nadsvětlík s prostým pískovcovým ostěním. Nad nadsvětlíkem se nachází přímá profilovaná kamenná římsa. Na J straně sakristie, při věži, se nachází na výšku obdélný vstup na schodiště do věže a podkroví, s pískovcovým ostěním. Na téže straně apsidy pod vystouplým omítkovým polem je zazděn reliéfní konsekrační (?) kříž s monogramem IHS.

Věž člení kamenné profilované římsy – 3 (první je součástí kladí, obíhajícího celý kostel; kladí ukončeno nízkým trojúhelným štítem). Po kladí se všechny tři průčelí věže otevírají dvojicí na výšku obdélných oken nad sebou (spodní vyšší), s kamennými ostěními s obvodovými páskami, vyplněnými dřevěnými žaluziovými okny. Další patro je prolomeno oválnými okny, zvonové patro většími okny půlkruhově ukončenými ve vpadlých pravoúhlých polích. Nad nimi, v posledním patře věže, kruhové ciferníky hodin ve vpadlých čtvercových polích. Nároží v úrovni posledních dvou pater (tj. půlkruhová okna a ciferníky) jsou vymezena pilastry, nesoucími kladí s výrazně vysazenou římsou, na kterou je nasazena zvonová střecha ukončenou makovicí s kovaným křížem. Střecha nad lodí je sedlová, krytá bobrovkami, pročleněná na obou podélných stranách trojicí drobných sedlových vikýřů.

Series Navigation<< Gloriet (Kempelův pavilón) ve Smetanových sadech v TerezíněKostel sv. Prokopa a sv. Mikuláše v Bohušovicích nad Ohří >>
Tagy