weby pro nejsevernější čechy

Kostel Nejsvětější Trojice v Zahořanech

This entry is part 13 of 174 in the series Kostely, kaple, chrámy, zvonice, hrobky, mauzolea

Na návrší nad obcí Zahořany stojí kostel Nejsvětější Trojice.

Pohledová dominanta nad obcí tvořená hřbitovem, samotným kostelem, samostatnou zvonicí a malou hřbitovní kaplí. V podstatě nenápadný kostel je přitom vzácností, je označován za „jedním z prvních barokních kostelů v severních Čechách“. Jeho neutěšený stav ale nejspíš končí – před průčelím stojí lešení a pilně tu pracuje zednická parta. Tak se snad blýská na lepší časy.

Kostel pochází z poloviny 17. století a je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Wiki a další zdroje:

Lidová tradice říká, že když v době třicetileté války táhli krajem Švédové, opevnili se císařští na zahořanském vršku. Jejich velitel, maršálek Kroner (Jan de la Crone), večer kontroloval hlídky, rozmístěné na okolních kopcích Křemíně a Holaji. Měl prý tehdy u sebe válečnou pokladnu, která v žádném případě nesměla padnout do rukou nepřátel. Právě když se chystal uložit ke spánku, v noční tmě uslyšel zakokrhat kohouta. Kokrhání v neobvyklou dobu vzbudilo jeho podezření, i dal hned vyhlásit bojovou pohotovost. Švédové skutečně krátce nato pod rouškou tmy překonali Labe a zaútočili. Obránci však byli připravení, útok švédské přesily odrazili a donutili nepřítele k ústupu.

Po skončení války se maršálek Kroner usadil v Zahořanech, zdejší tvrz přestavěl na zámek a pro upomínku na kohouta – zachránce dal na návrší nad Labem vystavět kostel Nejsvětější Trojice. Na věžičku kostela byl usazen plechový kohoutek. Ten zde vydržel hlídat až donedávna, když se ale opravovala střecha v 80. letech 20. století, byla věžička i s kohoutkem sundána, protože hrozil její pád.

Kostel Nejsvětější Trojice stojí na návrší nad obcí Zahořany, v sousedství Křešic (6 km východně od Litoměřic). Tvoří pohledovou dominantu z dalekých oblastí Polabské kotliny. Kostel na první pohled upoutá neobvyklým řešením, kdy zvonice je postavena odděleně od samotné kostelní lodě.

Raně barokní stavba, vystavěná v letech 1653–1657 litoměřickým architektem italského původu Bernardem Spinetou pro tehdejšího majitele zahořanského panství, císařského podmaršálka Jana Křtitele de la Crone. Jednolodní podélná stavba s odsazeným trojbokým závěrem, průčelí s mělkým rizalitem a volutovým štítem. Valená lunetová klenba je bohatě zdobena freskovou malbou a štukovou ornamentalikou. Hlavní oltář z umělého mramoru z roku 1766 je dílem litoměřického mramoráře Martina Hennevogela, čtyři boční oltáře patrně od dalšího litoměřického mistra, M. Tollingera, varhany z roku 1711 od D. Kornhausera ze Sokolova, pozdně barokní kazatelna pochází z roku 1772.

Již v průběhu 19. století se na kostele objevily první statické závady (trhliny klenby), proto byla r. 1816 na kostele i zvonici vyměněna střecha a v letech 1844-45 obě stavby ještě vyztuženy železnými táhly. V 90. letech 20. století byla obnovena střecha kostela. Jinak je kostel již dlouhodobě nevyužívaný a nebyly prováděny další opravy. Obyvatelé Zahořan nyní vyvíjejí úsilí o záchranu kostela a zahájili veřejnou sbírku s názvem „Zahořanský kohout“, pojmenovanou podle pověsti, která je s kostelem spojená.

Okolo kostela se nachází hřbitov, v současné době stále využívaný. Při jeho ohradní zdi na východní straně stojí pětiboká hřbitovní kaple, na západním okraji pak věž se zvonicí. Na hřbitově jsou četné staré náhrobky původních německých obyvatel obce.

Kostel Nejsvětější Trojice v Zahořanech je dlouhodobě nevyužívaný z důvodu statického narušení. Hlavní klenba kostela je podélně popraskaná, zvenku opadává omítka a zdobné prvky fasády. V roce 2013 byla statickým průzkumem zjištěna závada v krovu kostelní lodi, která způsobuje vychylování zdiva a rozevírání puklin. V závěru roku 2013 vznikla z iniciativy obyvatel Zahořan veřejná sbírka k záchraně kostela Nejsvětější Trojice.

Kostel je vlastněn Římskokatolickou farností Zahořany u Křešic.

O jednom obraze tady ->

Památkový katalog:

Raně baroknímu areálu z poloviny 17. století dominuje kostel obklopený hřbitovem, který vymezuje mohutná zeď. Do severozápadního nároží je zakomponována čtyřpodlažní zděná zvonice, do severovýchodního nároží pětiboká hřbitovní kaple na vysoké podnoži.

Kostel:

Raně barokní jednolodní kostel s odsazeným trojbokým závěrem, s mělkým rizalitem a volutovým štítem v hlavním průčelí, vystavěl v letech 1653 – 1657 pro Jana de la Crone patrně B. Spineta. Valená lunetová klenba je zdobena freskami a štukovým dekorem.

Zvonice:

Čtyřpodlažní kampanela vystavěná kolem roku 1757 je zděná z šíbrovaného lomového kamene. Římsy, špalety a záklenky jsou cihlové. Drobné relikty vnějších omítek dávají tušit nárožní bosáž vytaženou ve štuku.

Na čtyřhranné zvonici v koutě hřbitova se kdysi nacházely 4 zvony, 3 velké z r. 1655 a jeden menší z r. 1749, s německými a latinskými nápisy.

Zvonice je opravena:

Kolem celé zvonice stojí lešení a pilně se opravuje. Největší nebezpečí už je zažehnáno – uvolněné klenáky horních oken jsou upevněny zpět. Vyplňují se trhliny ve zdivu, obnovila se profilovaná římsa na vršku zdiva. Na několika málo místech, kde ještě drží kousky omítek, lze rozeznat její tři vrstvy. Poslední století kostel zářil do okolí klasicistní okrovou omítkou, pod ní jsou ještě dvě vrstvy barokní omítky. Původně byl kostel červenobílý. Letošní opravy jsou financovány z Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury, Programu záchrany kulturních památek Ústeckého kraje, na spoluúčast přispívá obec Křešice, Římskokatolická farnost Zahořany a také mnoho dárců veřejné sbírky „Zahořanský kohout“. Děkujeme moc za podporu!

Kaple:

Pětiboká zděná hřbitovní kaple patrně Nejsvětějšího Srdce Ježíšova s karnerem a zvonovou věžičkou s umíráčkem, soudobá stavbě kostela. Nad vstupem trojúhelný fronton, průčelí člení lizénové rámce. Oltářní architektura od Fr. Kutschery z konce 18. století.

Ohradní zeď:

Raně barokní ohradní hřbitovní zeď ze sbírané a lomové opuky, vymezující areál kostela, doplňovaná mladšími opěráky je otevřená vstupem na západní straně. Skládané šíbrované opukové zdivo kryjí v líci relikty hrubé stékavé vápenné omítky.

Původní evidenční list památky (rok 1967):

Neorientovaný, zděný a omítaný. Jednolodní s bočními kaplemi, vestavěnými mezi vtažené opěráky, a trojbokým závěrem kněžiště, po stranách kněžiště prostor vstupu a sakristie. Opodál vstupního průčelí hranolová zvonice. V rohu hřbitovní zdi za kněžištěm pětiboká kaple.

Kostel z let 1653-56 na místě staršího kostela, poškozen 1800, opravován 1816, 1844 a stavitelem Prokschem z Ploskovic 1845. Vysvěcen 1657. Zvonice z let 1654-56.

Trhliny vlivem posunu půdy, poškozena krytina, zvláště u zvonice velmi špatná safása, zvláště u průčelí. Kaple velmi poškozena. Neužíváno.

Všechny stěny kostela rozčleněny masivními lisenovými rámy s omítkovou bosáží. Trojdílné, patrové průčelí s tabulovým štítem. Patro odděleno masivní římsou, uprostřed přerušenou. Po stranách niky s mušlemi v ostění a uchy a kapkami. Obdélný vchod v bohatě profilovaném portálu s uchy. Pod stříškovou římsou sdružený erb, po stranách šátky. Římsa, přerušená portálem, podpíraná po jeho stranách volutovými konzolami. Nad vchodem slepé, půlkruhově zaklenuté okno v ostění s uchy a kapkami. Štít s volutovými boky, po stranách s obelisky. Střed štítu, členěný stejně jako stěny, s půlkruhovým oknem. Loď a kněžiště sklenuty valenou klenbou, zasahující až nad empory bočních kaplí, se stýkavými lunetami, závěr paprsčitě s lunetami. Neprůchodné kaple s valenou klenbou. Nad postranním vchodem a sakristií barokní křížová klenba. Bohatá štuková výzdoba a fresky. Na vítězném oblouku sdružený erb. Polovalbové střechy kryté taškami. Nad kněžištěm čtyřboký sanktusník krytý plechem. Železné empírové dveře.

Hranolová, poměrně nízká zvonice s cibulovitou střechou s lucernou, původně kryty plechem. Nároží armována omítkovou bosáží. Půlkruhově zaklenutá okna. V suterénu kostnice (v encyklopedii Průvodce: Kostnice v českých zemích však nefiguruje).

Pětiboká kaple, stěny členěny lisenovými rámy. Stanovitá střecha s taškami. Plochý strop s fabiony. Ilusivní malba oltáře a stěn (rokaj).

Series Navigation<< Hřbitovní kaple u kostela Nejsvětější Trojice v ZahořanechKaple svatého Františka Serafinského v Prosmykách >>
Tagy