Kostel svaté Anny v Krupce

V městské části Libušín v Krupce se nachází na hřbitově kostel svaté Anny.
Web o Krupce uvádí:

Pravý horský jednolodní kostelík s pětiboce ukončeným presbytářem s vysokou strmou střechou a cibulovitou věžičkou. V době baroka byla vybudována přístavba ke kněžišti, která sloužila hřbitovním účelům a také zvonice. Kostel byl renovován v letech 1851-1854 a poté proběhla větší rekonstrukce až ve třicátých letech 20. století. Barokní sochy apoštolů Petra a Pavla byly do kostela převezeny roku 1927 a pocházejí z hornického kostela sv. Prokopa.

Po vysvěcení v roce 1516 zůstal kostel dlouhou dobu prázdný, bohoslužby se zde nekonaly. V roce 1576 si stoupenci protestantského učení v Krupce zvolili kostel sv. Anny za svůj chrám a zčásti jej dostavěli. Prvním protestantským farářem byl Michael Winkler, který ale již v roce 1577 Krupku opouští. Jeho nástupcem se stal další lutherán, Christoph Walter, který na den sv. Jiří, 24. 4., pronesl pronesl své první kázání. V roce 1601 se stal pastorem v Krupce Nikolaus Droschelius, pod jehož správou pokračovaly stavební práce na kostele. Dřevěná kruchta se starozákonními výjevy od Daniela Franka se datuje právě do tohoto období.

V roce 1615 nechal Georg Klippel, majetný krupský obchodník, postavit vstupní bránu. Umělecky tepaná mříž byla k této bráně osazena 1.12.1618. S rokem 1624 začíná v Krupce protireformace, dne 7. září stejného roku měl v kostele sv. Anny pastor Elias Schedler kázání na rozloučenou. Stal se tak posledním evangelickým farářem v Krupce. Dne 11.7.1640 byl jako nový katolický farář uveden Martin Barth. Po třicetileté válce sloužil kostel sv. Anny jako jediný zachovaný všem farníkům až do roku 1684, kdy byl opraven městský kostel Nanebevzetí P.M.

Následovalo dlouhé období, kdy byl kostel sv. Anny na Libušíně opuštěný a nepoužívaný.

Na zdejším hřbitově se pohřbívalo od roku 1609 až do roku 1887, kdy obec zřídila hřbitov nový. U kostela sv. Anny je pohřbeno 327 obětí morové epidemie z roku 1680 a 37 obětí cholery z roku 1850. Odpočívají zde 3 významní městští písaři Michael Stuehler, Johann Jungmeister a Michael Weiner a mnoho dalších osobností města – starostové, radní, úředníci, správci horního úřadu, obchodníci i duchovní. Místo posledního odpočinku zde nalezli také padlí ve třicetileté a sedmileté válce.

Díky aktivitám a zájmu jednotlivců, Města Krupka, Občanského sdružení Královské horní město Krupka se v posledních letech provádějí postupné opravy interiéru a úprava hřbitova. Na rekonstrukci se podílejí i dobrovolníci z Německa, finančně přispívá spolek bývalých rodáků Heimatgruppe Graupen. Naposledy byla opravena a nově vysvěcena kaplička při kostele. Návštěvníkům je v kostele k dispozici průvodce a propagační materiály města. V interiéru je výstava popisující jedinečné náhrobní kameny místního hřbitova. Vstup dobrovolný.

Kostel je otevřený pouze v sezóně o víkendech – bohužel nejen samotný kostel, ale celý areál. Značka vyhlídky na mapy.cz tak trochu pozbývá smyslu, protože na plochu hřbitova se lze dostat v podstatě jen výjimečně. Tudíž se kostel v podstatě nedá ani pořádně vyfotit.

Další web o Krupce:

Kostel sv. Anny na Libušíně s renesanční bránou pochází z roku 1516. V době baroka byla vybudována přístavba ke kněžišti a zvonice. Kostel byl renovován v letech 1851-1854 a ve 30. letech 20. století. Hřbitov byl založen roku 1609 a pohřbívalo se na něm až do roku 1884. Jsou zde pochovány významné osobnosti města, oběti moru a obou válek. Renesanční bránu nechal v roce 1615 postavit krupský měšťan Georg Klippel. Tepaná mříž, součást hřbitovní brány, byla vyrobená v roce 1619 v Drážďanech. Interiér kostela sv. Anny. Výzdoba, včetně dřevěné kruchty se starozákonními výjevy od Daniela Franka, pochází z roku 1609. Freska Martina Luthera je z doby, kdy byl kostel evangelický (1577-1628).

Od JV zdi kostela se naskýtá výhled na Bohosudov s bazilikou Panny Marie Sedmibolestné a na České středohoří.

Další info na wiki:

Hřbitovní kostel svaté Anny je římskokatolický filiální kostel v Krupce v okrese Teplice. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Stojí na hřbitově v části města Libušín.

Kostel byl postaven v roce 1516, ale nebyl využíván. V letech 1576–1624 sloužil evangelíkům, kteří jej částečně dostavěli v renesančním slohu. Později až do roku 1684, kdy byl opraven kostel Nanebevzetí Panny Marie, fungoval jako jediný městský kostel. V devatenáctém a dvacátém století byl několikrát opravován, ale na počátku devadesátých let dvacátého století zůstal volně přístupný, a většina vnitřního zařízení zanikla. Návštěvníkům je přístupný v otvíracích hodinách od května do září.

Dominantou kostela je protáhlý pětiboký presbytář s opěráky, ke kterému na západě přiléhá příčná loď. U její západní stěny stojí v ose presbytáře předsíň s odstupňovaným volutovým štítem a polokruhově ukončeným vstupem. Hladké fasády jsou členěné pouze hrotitými okny s kružbami. Strop je kazetový a podél dvou stěn příčné lodi se táhne dvouramenná dřevěná kruchta zdobená 24 malovanými výplněmi z poloviny šestnáctého století se starozákonními výjevy. Většina původních nástěnných maleb byla překryta a odkrytá zůstává pouze malba postavy Martina Luthera po straně vítězného oblouku, která je jeho nejstarším dochovaným zpodobněním v Českých zemích.

Zařízení tvořil renesanční oltář s řezbami Kalvárie v nástavci a Posledního soudu na predelle ze druhé poloviny šestnáctého století. Barokní sochy svatého Petra a svatého Pavla z první poloviny osmnáctého století byly přemístěny do předsíně z kostela svatého Prokopa. Kromě toho se v lodi nachází devět kamenných náhrobníků: dva nápisové a ostatní s erby a emblémy z doby po roce 1600.

Na hřbitov se vstupuje renesanční branou z roku 1615 postavenou na náklady krupského obchodníka Georga Klippela. Tvoří ji polokruhový vchod s pilastry, které podpírají římsu s vysokým rozeklaným volutovým štítem. Na sever od kostela roste na hřbitově dub zimní chráněný jako památný strom.

Kostel je kulturní památkou a areál je evidován v několika položkách:

Kostel sv. Anny byl postaven v roce 1516 a následně před rokem 1618 stavebně upraven. Poslední větší rekonstrukce se dočkal v roce 1854, avšak dodnes si ponechává svůj renesanční výraz. Památkově chráněné hodnoty objektu spočívají nejen v jeho zvláštním urbanistickém postavení a celkovém stavebním vývoji, díky němuž se nám dochovala řada renesančních stavebních konstrukcí, ale také v jeho celkovém autentickém vzhledu a způsobu jakým se prezentuje vůči veřejnému prostoru. Kostel má nespornou hodnotu stáří a svou historickou podobou je nedílnou součástí městské památkové zóny, kde působí jako jeden z určujících prvků historické podoby města.

Areál se nachází na jihovýchodním okraji městského jádra, při ulici zv. Libušín. Sakrální stavba je obklopena hřbitovem, jehož součástí je i chráněný náhrobek správce vrchního horního úřadu Kiliána Zappa z roku 1791. Hřbitovní pozemek s kostelem obepíná ze tří stran ohradní zeď, její součástí je i renesanční brána na severní straně areálu, opatřená mříží. Terén v místě klesá k jihovýchodu. Areálu dominuje kostel opatřený strmou střechou završenou sanktusníkem.

kostel sv. Anny

Kostel sv. Anny byl dostavěn a vysvěcen roku 1516, dokončení bylo zřejmě komplikováno nedostatkem financí, neboť radní si na vysvěcení půjčili 5 kop grošů od měšťana Martina Würmla. Od poslední čtvrtiny 16. století se kostel stal protestantským; k roku 1576 je zde doložen první protestantský kazatel. Rozhodující podíl na dokončení interiéru kostela s podporou místních měšťanů měl pastor Mikuláš Droschelius činný zde od r. 1601; k roku 1609 byl kostel celkově obnoven vč. zřízení nového malovaného stropu nákladem měšťana Daniela France a kazatelny (Georg Roch, Basilius Koegler). Současně byl zřízen hřbitov. V roce 1614 byl pořízen nový hlavní oltář od Franze Dittricha z Freiberku nákladem 107 kop grošů z dědictví po starostovi Mikuláši. V roce 1624 byl z Krupky vypuzen poslední protestantský pastor, pro katolickou liturgii byl však kostel znovu vysvěcen až r. 1628, po požáru farního kostela Nanebevzetí Panny Marie pak do počátku 80. let 17. století sloužil jako hlavní kostel. Poté patrně chátral, což dokládá i skutečnost, že roku 1742 zde propadl z krovu skrze strop student Prokop Müller, díky vzývání sv. Anny, které byl poté do kostela věnován votivní obraz, se mu však nic nestalo. Inventáře z let 1845 a 1856 v interiéru popisují velký oltář sv. Anny a boční oltář s vyobrazením Matky Boží. V roce 1916 byla plánována v souvislosti s výročím velká oprava, ale s ohledem na válečnou situaci provedená jen dílčí formou, byly instalovány vitraje do některých oken a v souvislosti s tím vyměněny některé sloupky a kružby. V roce 1920 pořízena další vitrajová okna se sv. Michaelem a Floriánem. 1926 byla na severní straně vítězného oblouku objevena a odkryta malba postavy M. Luthera. V závěru 60. let 20. století byl restaurován malovaný kazetový strop; v současnosti dokončována obnova.

Areál kostela je situovaný na svažité ploše při jihovýchodním konci historického jádra města dostupné ulicemi Cínová a Libušín.

K jihu se svažující plochu areálu obklopuje kamenná zeď hřbitova, v jehož středu stojí orientovaný kostel sv. Anny tvořený příčně orientovanou obdélnou lodí s nízkou západní předsíní a odsazeným protáhlým polygonálně ukončeným presbytářem s hladkými neodsazenými opěráky v závěru. Stavba je postavena z kameného lomového omítaného zdiva, kamenné prvky jsou analyticky přiznány.

Západnímu hladkému průčelí předstupuje hladké omítané průčelí západní předsíně s hlavním vstupem s kamenným ostěním ukončeným plným obloukem v ose a jednokřídlými svlakovými dveřmi s pásovými závěsy v ose, ukončené zalamovanou profilovanou římsou. Na ni nasedá volutový omítaný cihelný štít o dvou etážích oddělených profilovanou římsou s kamennými volutami po stranách ukončený trojbokým nástavcem. Vnitřní plocha štítu je členěna vertikálními pískovcovými kanelovanými pilířky. Jižní boční průčelí předsíně je prolomeno drobným čtvercovým okenním otvorem s kamenným ostěním a mřížovými pruty. Jižní průčelí kostela, zvedající se ze soklu vyrovnávajícího sklon terénu, je ve středové ose lodi prolomeno širokým okenním otvorem se zešikmeným parapetem, rozevřenými špaletami a mírně hrotitým záklenkem. Okenní otvor je ve spodní části dělen kamennými svislými pruty završenými zploštělými půlkruhovými jeptiškami do tří polí, záklenek vyplňuje uprostřed kružnice se dvěma nad sebou umístěnými kruhy a po stranách nakoso položené jeptišky v kapkovitých polích, které se vrcholy přimykají ke středové kružnici. Průčelí presbytáře člení jediný okenní otvor obdobného tvaru, jako u lodi, členěný v dolní části kamennými pruty do dvou polí s plnými oblouky, v v záklenku kružbou tvořenou centrální kružnicí a dvěma nad ní přiřazenými čtvrtkruhy. Severní průčelí je obdobné, avšak slepé. Východní průčelí závěru je pročleněno okenními otvory, členěnými ve spodní části středovým prutem do dvou polí ukončených výrazně stlačenými jeptiškami s nosy, v záklenku u dvou postranních oken rovněž do dvou polí s kapkovitě protáhlými nakoso položenými jeptiškami, u středového pole s kruhovou rozetou s trojlistem v ploše. Pod okenními otvory jsou analyticky přiznána původní nižší dolní nároží okenních otvorů. Kostel kryje systém valbových střech lodi a presbytáře se vzájemně pravoúhle orientovanými hřebeny. Do křížení hřebenů střech je nad lodí vsazen polygonální sanktusník s cibulovou bání a křížem ve vrcholu. Druhý sanktusník čtvercového půdorysu je situován na hranu hřebene střechy presbytáře a je ukončen jehlancovou stříškou. Předsíň kryje sedlová střecha. Všechny střechy jsou kryty šindelem.

Kostel s neobvykle koncipovanou lodí, v krovu patrně nejstarší ležatá stolice na území Čech (cca 1510), z fáze renesančních úprav dokládajících rozšíření protestantství mezi zdejší hornickou komunitou unikátní nástěnná malba M. Luthera a malířská výzdoba čela kruchty se starozákonními výjevy a malovaný kazetový strop, z období 17. – 18. století významné náhrobníky a náhrobky správců horního úřadu, starostů a horních podnikatelů.

ohradní zeď

Neomítaná ohradní zeď hřbitova z lomového kamene s korunou vyskládanou cihlami, obíhající okolo celého areálu kostela, pocházejícího z roku 1616, je v severní části z vnitřní strany opatřena slepými arkádami tvořenými kamennými hranolovými sloupky pokrytými pobíjeným dekorem ve velmi nízkém reliéfu s profilovanými patkami a římsovými hlavicemi, na nichž spočívají mírně stlačené zděné arkádové oblouky.

brána s mříží

Hřbitovní brána byla ke kostelu přistavěna v roce 1615 a mříž pochází z roku 1619. brána je zděná s polokruhovým profilovaným obloukem lemovaným bočními pilastry, podpírajícími římsu s rozetami ve cviklech. Má odstupňovaný volutový štítový nástavec.

Do areálu hřbitova s kostelem vede vstupní renesanční edikulová brána z lomového kamene, omítaná.

V ose je prolomená vstupním otvorem zaklenutým plným obloukem s pískovcovým portálem s hladkými stojkami, od poloviny výšky profilované šikmým okosením a zakončené římsovými hlavicemi vynášejícími prutem profilovaný záklenek lemovaný řadou prohýbaných konzolek. Po stranách vstupního otvoru jsou kamenné hranolové pilastry s rozšířenou patkou a římsovou hlavicí osazené na protáhlých hranolových soklech s plasticky vystupujícím zrcadlem v ploše, které vynášejí profilovanou římsu, která dělí spodní část od nástavce. Ve cviklech mezi pilastry a záklenkem portálu jsou vsazeny reliéfní kamenné rozety. Nástavec vertikálně členěn lehce předstupujícími pilastry, po stranách vrouben volutovými křídly s obvodovými písovcovými články stáčenými do volut a završen trojúhelníkovým prolomeným frontonem, v jehož středu je osazen pískovcový obelisk. Uprostřed nástavce je vsazena pískovcová nápisová deska vroubená zavíjeným reliéfním dekorem, nesoucí kapitální latinský nápis označující Georga Klippela jako fundátora brány s datací 1615, uprostřed erbovní štítek fundátora s markou protínající písmeno G a K. Vstupní otvor vyplňuje kovaná renesanční dvoukřídlá mřížová brána s krabicovým zámkem z roku 1619. Plochy jejích křídel jsou horizontálně členěny do dvou obdélných polí. Spodní je pojednáno rastrem z diagonálně kladených čtyřhranných probíjených prutů, do něhož je vloženo 5 srdcí s ornamentálně se rozbíhajícími výběhy zakončení prutů (tato srdce mohou být obdobně jako v dobových štukových rastrech výzdoby nositeli symbolického vnitřního významu se vztahem k protestantské teologii). Horní pole vyplňují soustředné čtyřboké, v rozích volutovitě stáčené útvary z probíjených a vzájemně provlékaných kruhových tyčí doplněné dekorativními spirálovitě stáčenými šišticemi a trojlístky. Výplň obloukovitého završení je členěna paprsčitě kladenými pruty, mezi nimiž je prostor vyplněn volutovitě stáčenými úponky, z jejichž vrcholů vybíhají spirálovitě stáčené šištice. Horizontální klapačka oddělující křídla od lunety je zdobena jednoduchým průběžným rýhováním.

náhrobek Kiliána Zappa

V ploše hřbitova proti západní předsíni kostela je umístěn pískovcový pozdně barokní figurální reliéfní náhrobek správce vrchního horního úřadu Kiliána Zappa z roku 1721. Na náhrobku se nachází reliéf klečícího muže v dobovém kostýmu před krucifixem. Pod reliéfem se nachází nápisová deska.

Původní evidenční list památky ->