- Kaple Panny Marie u bývalého zámku Ledebour
- Kaple svatého Michaela v Kozinci
- Kostel Narození Panny Marie v Holubici
- Kaple svatého Gotharda jihozápadně od Debrna
- Kaple svatého Václava v Debrně
- Hrobová kaple rodiny Nových na hřbitově v Kralupech nad Vltavou
- Hrobová kaple rodiny Hrubých II. na hřbitově v Kralupech nad Vltavou
- Hrobová kaple rodiny Hrubých I. na hřbitově v Kralupech nad Vltavou
- Hrobová kaple rodiny Pejškovy na hřbitově v Kralupech nad Vltavou
- Chrám Záštity Přesvaté Bohorodice (bývalá hřbitovní kaple) v Kralupech nad Vltavou
- Kostel Nejsvětější Trojice v Petrovicích
- Zvonice v Petrovicích
- Kaple v Petrovicích
- Kaple v Českolipské ulici v Mělníku-Mlazicích
- Kaple svatého Jana Nepomuckého ve Vehlovicích
- Skalní kaple Navštívení Panny Marie v Dolní Chřibské
- Kostel svaté Máří Magdaleny v Mařenicích
- Skalní kaple svatého Antonína v Antonínově údolí u Mařenic
- Skalní kaple nad Hamerským potokem v Antonínově údolí u Mařenic
- Zvonice u kostela svatých Petra a Pavla v Horním Prysku
- Kostel svatých Petra a Pavla v Horním Prysku
- Skalní kaple v zahradě domu čp. 48 za kostelem svatých Petra a Pavla v Horním Prysku
- Kostel svatého Jakuba Staršího v České Kamenici
- Kaple Panny Marie v ulici Na Skalce ve Cvikově
- Kaple na návsi v Brozánkách
- Kaple Nejsvětější Trojice v centru Hořína
- Hrobka Lobkowiczů na hřbitově v Hoříně
- Výklenková kaple v jižní části Hořína
- Výklenková kaple na domě Vodárenská čp. 271/1 v Mělníku
- Kaple svatého Antonína v Nové Vsi-Teplicích
- Kaple svatých Petra a Pavla v Kladrubech u Teplic
- Kaple svatého Jana Nepomuckého ve Štěrbině
- Kostel svatých Šimona a Judy v Zabrušanech
- Heymannova kaple v Havířské ulici v Duchcově
- Kaple svaté Barbory v sadech Rudé armády v Duchcově
- Kaple Panny Marie Pomocné na hřbitově v Duchcově
- Kaple v Želénkách
- Hřbitovní kaple u městského hřbitova ve Šluknově
- Tříkrálová kaple u Rybniště
- Farská kaple pod Širokým vrchem
- Lischkeova kaple severně od Dolní Chřibské
- Kostel svatého Michaela v Nové Roli
- Kostel svatých Petra a Pavla v Kadani
- Kostel svaté Anny v Kadani
- Chrám pokoje v Hrádku nad Nisou
- Kostel svatého Bartoloměje v Hrádku nad Nisou
- Zvonice na Dědkově odpočinku u Naděje
- Kostel svatého Mikuláše v Tisové u Tachova
- Kostel svatého Vavřince v Náchodě
- Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Vysokém nad Jizerou
- Kostel svatého Prokopa v Jablonci nad Jizerou
- Pavilon bývalé studny na náměstí Dr. Karla Kramáře ve Vysokém nad Jizerou
- Evangelický kostel (Centrum setkávání) v Dolní Poustevně
- Kostel Nanebevstupení Páně na hřbitově v Mikulášovicích
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Velkém náměstí v Hradci Králové
- Kaple svatého Klimenta u Bílé věže v Hradci Králové
- Katedrální kostel Svatého Ducha na Velkém náměstí v Hradci Králové
- Kostel svatých Petra a Pavla v Mimoni
- Kaple na návsi v Radosticích
- Kaple na návsi v Borči
- Výklenková kaple nad studánkou v Režném Újezdě
- Kaple v Režném Újezdě
- Kaple v Bílince
- Kostel Čtrnácti svatých pomocníků v Mělníku
- Kaple v areálu kostela svaté Ludmily v Mělníku
- Zvonice u kostela svaté Ludmily v Mělníku
- Kostel svaté Ludmily v Mělníku
- Evangelický kostel v Mělníku
- Kostel svatého Víta v Dobřanech
- Kostel svatého Mikuláše v Dobřanech
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Netolicích
- Kostel svatého Václava v Netolicích
- Kostel svatého Vavřince v Pištíně
- Kostel svatého Václava ve Zlivi
- Kaple Panny Marie Bolestné nad zázračným pramenem ve Vilémově
- Kostel svatého Jakuba v Týně nad Vltavou
- Kamenná zvonice na zahradě domu ev.č. 54 v Jiřetíně pod Jedlovou
- Kostel svatého Václava v Rychnově u Jablonce nad Nisou
- Kostel svatého Vavřince v Chrastavě
- Kostel svatého Martina v Nejdku
- Kostel svatého Vavřince v Hradišti
- Kaple svatého Antonína Paduánského v Lysci
- Kaple svatého Antonína Paduánského ve Lbíně
- Zvonice v Pytlíkově
- Kaple svatého Antonína Paduánského v Pytlíkově
- Kaple v zahradě v Úzké ulici v Novosedlicích
- Zvonice u kostela svatého Valentina v Novosedlicích
- Kostel svatého Valentina v Novosedlicích
- Kaple Nejsvětější Trojice v Tovární ulici v Dubí
- Bývalá evangelická modlitebna v Krušnohorské ulici v Dubí
- Zaniklá kaple v Běhánkách
- Zvonice Svaté rodiny v Přítkově
- Zvonice u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Krupce
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krupce
- Kaple se sochou Piety na kostele Nanebevzetí Panny Marie v Krupce
- Kaple u ohradní zdi hřbitova u kostela svaté Anny v Krupce
- Kostel svaté Anny v Krupce
- Kostel svatého Ducha v Krupce
- Kostel svatého Václava v Krupce
- Kaple Nejsvětější tváře našeho pána Ježíše Krista u kostela svatého Vojtěcha v Počaplech
- Kaple Panny Marie ve Fatimě ve zdi farní zahrady před kostelem svatého Vojtěcha v Počaplech
- Kostel svatého Vojtěcha v Počaplech
- Kaple svaté Anny v Nučničkách
- Zvonice u kostela svaté Kateřiny Alexandrijské severně od Libotenic
- Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské severně od Libotenic
- Kaple svatého Isidora v Libotenicích
- Kaple v Hrobcích
- Kaple před domem čp. 15 v Židovicích
- Kaple na křižovatce Doksanské a Lužické cesty v polích severně od Roudnice nad Labem
- Kaple v parku Josefa Hory v Roudnici nad Labem
- Kaple svatých Jana a Pavla v Mastířovicích
- Hřbitovní kaple u kostela svatého Mikuláše v Lounkách
- Kostel svatého Mikuláše v Lounkách
- Zvonice u kostela svatého Mikuláše v Lounkách
- Kaple na jižním okraji Lounek u silnice do Černěvsi
- Kostel svatého Prokopa v Černěvsi
- Kaple svatého Josefa na návsi v Evani
- Kostel svatého Václava v Křesíně
- Kaple svatého Floriána v Křesíně
- Kaple svatého Václava v centru Želevic
- Kaple na rozcestí k bývalému přívozu v Košticích
- Zvonice na břehu Ohře v Košticích
- Kostel svatého Antonína Paduánského v Košticích
- Kaple v jihozápadní části obce Chožov
- Kaple ve středu obce Chožov
- Kostel Církve československé husitské (Husův sbor) v Chožově
- Kaple Jména Panny Marie ve Třtěně
- Zámecká kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Libochovicích
- Kaple Panny Marie na návsi v Poplzi
- Kostel svatého Jana Nepomuckého ve Slatině
- Kaple Anděla Strážce na návsi v Sedlci
- Kaple na rozcestí západně od Sedlce
- Kaple svatého Bartoloměje na návsi v Chodovlicích
- Kaple u Mšenského potoka ve Vrbce
- Kaple na rozcestí ve Vrbce
- Kaple v centru Martiněvsi
- Kaple na rozcestí východně od Martiněvsi
- Hrobka rodiny Tomanovy na hřbitově v Charvatcích
- Márnice na hřbitově v Charvatcích
- Kaple svatého Prokopa na hřbitově v Charvatcích
- Kaple svaté Anny v Charvatcích
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Charvatcích
- Kostel svatého Jana Nepomuckého nad lázněmi ve Mšeném-lázně
- Kaple Panny Marie Fatimské / Pavilon pramene Salve v lázeňském parku ve Mšeném-lázně
- Kaple u rozcestí v ulici Lázeňská východně ve Mšeném-lázních
- Kaple svatého Jana Nepomuckého ve Mšeném-lázních
- Kaple v Hrádku pod Ranou
- Kaple svatého Jana Nepomuckého v Lenešicích
- Kostel svatých Šimona a Judy v Lenešicích
- Husova zvonice na Tyršově náměstí v Lenešicích
- Kaple v Pivovarské ulici u Hrádeckého potoka v Lenešicích
- Hrob Augustina Schránila na hřbitově v Lenešicích
- Kaple Božího hrobu na vrchu nad Kvíčkem u Slaného
- Kaple na rozcestí ulic Smečenská a U Přádelny ve Slaném
- Valdštejnská kaple v Pietním parku v Litvínově
- Kaple Bratrství u fary vedle kostela svatého Michaela archanděla v Litvínově
- Kaple v centru Poštovic
- Kaple svatého Floriána ve Šlapanicích
- Kaple svatého Isidora v Jarpicích
- Kaple svatého Jana Nepomuckého jižně od Jarpic
- Hrobka Kinských na hřbitově Šlapanice (u Budenic)
- Kostel svatého Isidora na hřbitově jižně od Budenic
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích
- Kaple u železničního viaduktu v Zákolanech
- Kaple v Blevicích
- Kaple svatého Prokopa v Otvovicích
- Zvonice u kostela Narození svatého Jana Křtitele na hřbitově v Zeměchách
- Kostel Narození svatého Jana Křtitele na hřbitově v Zeměchách
- Kaple Nejsvětější Trojice u bývalého špitálu v Teplé
- Kostel svatého Jiljí v Teplé
- Zvonice u mostu přes Lužničku v Dolním Podluží
- Kostel svatého Antonína Paduánského v Kytlicích
- Kostel svatého Gotharda ve Slaném
- Hřbitovní kaple Karla Hubatky na hřbitově ve Slaném
- Hrobka rodiny Hemerkových na hřbitově ve Slaném
- Kostel Nejsvětější Trojice u hřbitova ve Slaném
- Kaple svatého Jana Nepomuckého v Dobrné
- Hřbitovní kaple v Huntířově
- Zvonička u polní cesty pod Pastevním vrchem u Růžové
- Skalní kaple u Mezního můstku
- Kostel Narození svatého Jana Křtitele ve Veltrusech
- Kaple svatého Kříže v ulici Františka Šafaříka ve Veltrusech
- Hřbitovní kaple ve Veltrusech
- Kaple Charlotty Chotkové v zámeckém parku Veltrusy
- Kaple svatého Jiří v ulici Ve Starém Lobečku v Kralupech nad Vltavou
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava v Kralupech nad Vltavou
- Kostel svatého Ignáce z Loyoly na náměstí 1. máje v Chomutově
- Kostel svaté Kateřiny na náměstí 1. máje v Chomutově
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí 1. máje v Chomutově
- Kostel svaté Barbory v Chomutově
- Kaple u hřbitova v Ludvíkovicích
- Skalní kaple u cesty z Mezné k Meznímu můstku mezi soutěskami
- Kaple svaté Anny v Kyselce
- Lesní kaple svatého Václava jižně od Kyselky
- Kaple v lesích jižně od Šemnice
- Kaple Panny Marie v zaniklé osadě Stichlův Mlýn u Andělské Hory
- Kaple svatého Linharta u Sovovy stezky v Karlových Varech
- Kostel svatého Linharta u Sovovy stezky v Karlových Varech
- Kostel svatého Bartoloměje v Rakovníku
- Velká zvonice v Rakovníku
- Kaple svatého Jana Nepomuckého na křižovatce ulic Frant. Diepolta a Wintrova v Rakovníku
- Zvonice kostela svaté Kateřiny Alexandrijské ve Velvarech
- Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Velvarech
- Modlitebna církve metodistické ve Velvarech
- Kaple Nejsvětější Trojice u osady Radovič u Velvar
- Kaple svatých Cyrila a Metoděje ve Velké Bučině u Velvar
- Kaple v Lešanech
- Kaple svatého Jana Nepomuckého jižně od Lešan
- Kaple na Předních Folgách poblíž domu čp. 90 ve Všemilech
- Kaple svaté Anny v Naději
- Kostel Povýšení svatého Kříže v Údlicích
- Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Novém Hraběcí
- Kostel svatého Michaela archanděla v Litvínově
- Kaple Nejsvětější Trojice v Království u Šluknova
- Kostel apoštola Pavla v Ústí nad Labem
- Kostel svatého Mikuláše a svaté Alžběty v Chebu
- Kostel svatého Bartoloměje v Přebuzi
- Bývalá synagoga v Jirkově
- Kostel svatého Jiljí v Jirkově
- Hrobová kaple rodu Hohenlohe u zámku Červený Hrádek
- Kostel svatého Václava v Bechlíně
- Kostel svatého Jáchyma v Jáchymově
- Kaple Panny Marie na křižovatce v Lužecké ulici v Raspenavě
- Kaple svatého Antonína u kláštera františkánů v Hejnicích
- Hřbitovní kaple v Raspenavě
- Hrobka Theodora Pohla na hřbitově v Raspenavě
- Hrobka rodiny Richterů na hřbitově u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Raspenavě
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Raspenavě
- Kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích
- Hřbitovní kaple Svatého Kříže v Lázních Libverda
- Zvonice v Tupadlech
- Kaple svaté Maří Magdaleny u lesní cesty mezi Ješovicemi a Želízy
- Kaple svatého Ducha, svatého Kříže a Božího Hrobu u křížové cesty v Liběchove
- Kostel svatého Havla v Liběchově
- Kaple Boží Voda v Liběchově
- Kaple Nejsvětější Trojice před budovou fary ve Valči
- Kostel Narození svatého Jana Křtitele ve Valči
- Kostel Nejsvětější Trojice ve Valči
- Kostel svatého Jiljí v Libyni
- Kostel svatého Vavřince v Lubenci
- Kostel svatého Michaela Archanděla v Bochově
- Kostel Zjevení svatého Michaela Archanděla v Andělské Hoře
- Kostel svatého Vavřince v Horní Blatné
- Kaple Panny Marie Bolestné v Království u Šluknova
- Kostel svatého Vavřince v Království u Šluknova
- Kostel svatého Bartoloměje v Pardubicích
- Zvonice v Chrastné
- Hřbitovní kaple v Dolní Poustevně
- Kaple v Podsedicích
- Kaple v centru Vlastislavi
- Kostel Nejsvětější Trojice v Sulejovicích
- Kaple svatého Václava na návsi ve Vchynici
- Kaple svaté Panny Marie Einsiedelnské v Lovosicích
- Kostel Církve československé husitské (zvaný též Mírový, Husův sbor) v Lovosicích
- Skalní kaple Kny (výklenková kaple Posledního soudu)
- Zvonice u kostela svatých Petra a Pavla v Růžové
- Kostel Archanděla Michaela v Dolní Poustevně
- Kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů v Hamru na Jezeře
- Kaple Panny Marie Poustevnické u silnice v Ploskovicích
- Kostel svatého Václava v Želenicích
- Hřbitovní kaple v Braňanech
- Kaple svaté Anny (svatého Antonína) v Kaňkově
- Kaple Panny Marie Pomocné v Kostomlatech pod Milešovkou
- Kaple Navštívení Panny Marie v Černčicích
- Kaple na rozcestí u hřbitova jižně od Milešova
- Kostel svatého Antonína Paduánského v Milešově
- Zvonice u sochy svatého Jana Nepomuckého na rozcestí u domu čp. 249 v Rozhledu (Jiřetín pod Jedlovou)
- Zvonice kostela svatého Vojtěcha v ulici Křížová v Litoměřicích
- Kostel svatého Vojtěcha v ulici Křížová v Litoměřicích
- Kaple Panny Marie v parku Václava Havla v Litoměřicích
- Kostel svatého Jakuba Staršího na Dominikánském náměstí v Litoměřicích
- Kostel Všech svatých na Kostelním náměstí v Litoměřicích
- Kaple svatého Jana Křtitele v Máchově ulici v Litoměřicích
- Kostel svatého Vavřince v Kostomlatech pod Milešovkou
- Kostel svatých Petra a Pavla na Mírovém náměstí v Bílině
- Kaple na městském hřbitově v Bílině
- Kostel svatého Václava v Budyni nad Ohří
- Kaple na návsi v Břežanech nad Ohří
- Kaple Panny Marie v Hostěnicích
- Kostel svatého Gotharda v Brozanech nad Ohří
- Kaple svatého Jana Nepomuckého a Panny Marie Bolestné v Brňanech
- Kaple na křižovatce na rohu domu čp. 30 v Brňanech
- Kaple svaté Anny jižně u Bohušovic nad Ohří
- Kaple svatého Václava ve Svojkově
- Kostel svatých Petra a Pavla ve Chcebuzi
- Hřbitovní kaple židovského hřbitova v Radouni
- Kaple svatého Floriána v Radouni
- Kaple svatého Antonína Paduánského v Bezručových sadech ve Štětí
- Kostel svatých Šimona a Judy ve Štětí
- Kaple v Pfeiferově lesíku u Jetřichovic
- Kaple Nejsvětější Trojice ve Štětí
- Zvonice Račice
- Obřadní síň nového židovského hřbitova v Lounech
- Zvonice u kostela Matky Boží v Lounech
- Kostel Matky Boží v Lounech
- Zvonice Merboltice
- Kostel svatého Mikuláše v Lounech
- Kostel Všech svatých v Libochovicích
- Márnice na hřbitově v Libochovicích
- Kaple svatého Vavřince na hřbitově v Libochovicích
- Kostel Narození svatého Jana Křtitele v Klapém
- Zvonice v Klapém
- Márnice v Klapém
- Výklenková kaple na návsi ve Lkáni
- Hřbitovní kaple (márnice) v Dlažkovicích
- Zvonice u kostela svatého Václava v Dlažkovicích
- Kostel svatého Václava v Dlažkovicích
- Hudební pavilon v sadech Československé armády v Chomutově
- Kostel svatého Františka z Assisi v Turnově
- Kostel Narození Panny Marie v Turnově
- Hřbitovní kaple v Čížkovicích
- Kostel svatého Marka v Sušanech
- Hrobka rodiny Fischerů na hřbitově u kostela svatého Vavřince v Havrani
- Kostel svatého Vavřince v Havrani
- Zvonice u kostela svatých Petra a Pavla v Sutomi
- Kostel svatých Petra a Pavla v Sutomi
- Kostel Narození Panny Marie v Třebenicích
- Zvonice na hřbitově v Třebenicích
- Kaple Nejsvětější Trojice na hřbitově v Třebenicích
- Kaple Nejsvětější Trojice ve Svoru
- Kaple Nesení kříže ve Vtelně
- Kaple Dvanáctiletý Ježíš v chrámu mezi učenci ve Vtelně
- Kaple Útěk do Egypta ve Vtelně
- Kaple Obřezání Krista ve Vtelně
- Kostel Povýšení svatého Kříže ve Vtelně
- Kostel svatého Stanislava z Krakova v Měrunicích
- Kaple se zvoničkou ve Dřevcích u Třebívlic
- Kaple svatého Prokopa ve Skalici u Třebívlic
- Kaple svatého Jana Nepomuckého na návsi v Leské
- Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Libčevsi
- Kaple v Židovicích
- Kaple Nejsvětější Trojice v Semči
- Kostel Povýšení svatého Kříže v Kunraticích u Cvikova
- Zaniklá kaple v Ladech v Podještědí
- Kostel svatého Antonína Paduánského v Heřmanicích v Podještědí
- Kaple v Malé Skále – Vranové
- Kostel svatých Šimona a Judy v Lipové u Šluknova
- Kostel Vykupitele v Kynšperku nad Ohří
- Kaple Olivetské hory u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kynšperku nad Ohří
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kynšperku nad Ohří
- Kostel (bývalá kaple) Panny Marie Lurdské v Konstantinových Lázních
- Kaple v Podviní
- Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Sloupu v Čechách
- Kaple svaté Kateřiny na Klášterním náměstí v Oseku
- Kostel svatých Petra a Pavla v Oseku
- Kaple Ecce homo u Kunratické cesty z Jetřichovic
- Kostel svatého Ondřeje v Jestřebí
- Kaple Panny Marie v Kopci
- Hřbitovní kaple v Brtníkách
- Zvonice u kostela svaté Barbory u Zahrádek
- Kostel svaté Barbory u Zahrádek
- Kaple Nejsvětější Trojice v Borku u Zahrádek
- Zvonice na hřbitově v Jestřebí
- Kaple pod hradem Jestřebí
- Kaple u polní cesty do Martinova Údolí východně od Svoru
- Hřbitovní kaple v Horní Chřibské
- Kaple naproti domu čp. 262 v Chřibské
- Kaple Nejsvětější Trojice na vrchu Horka ve Chlumci
- Kostel svatého Havla ve Chlumci
- Kaple svatého Jana Nepomuckého / Panny Marie ve Stradově
- Kaple svatého Antonína Paduánského v Přestanově
- Juchtová kaple na rozcestí u pomníku bitvy u Chlumce nad Přestanovem
- Kaple svatého Floriána na návsi v Unčíně
- Kaple na rozcestí v Soběchlebské ulici mezi Unčínem a Soběchleby
- Kaple svatého Marka na návsi v Dolním Maršově
- Kaple svatého Františka Régis na návsi v Soběchlebech
- Hřbitovní kaple u kostela Nejsvětější Trojice v Zahořanech
- Kostel Nejsvětější Trojice v Zahořanech
- Kaple svatého Františka Serafinského v Prosmykách
- Hřbitovní kaple v Mlékojedech
- Kostel svatého Martina v Mlékojedech
- Gloriet (Kempelův pavilón) ve Smetanových sadech v Terezíně
- Kostel Vzkříšení Páně v Terezíně
- Kostel sv. Prokopa a sv. Mikuláše v Bohušovicích nad Ohří
- Kaple se sochou Piety v Tylově ulici v Bohušovicích nad Ohří
- Kaple svatého Jana Nepomuckého v Hrdlech
- Kaple svatého Václava v Olešku
- Kaple Všech svatých v Rohatcích
- Kaple svaté Rozálie v Terezínské ulici v Roudnici nad Labem
- Hřbitovní kaple Všech svatých v Roudnici nad Labem
- Zvonice u starého židovského hřbitova v Roudnici nad Labem
- Kaple Panny Marie Sněžné v Pihelu
- Kaple Nejsvětější Trojice v Častolovicích u České Lípy
- Kaple u polní cesty jihovýchodně od Manušic
- Kaple Nanebevstoupení Páně v Manušicích
- Kaple na rozcestí naproti domu čp. 62 v Skalici u České Lípy
- Kaple v severní části Skalice u České Lípy
- Kaple na jižním konci obce ve Skalici u České Lípy
- Kostel svaté Anny ve Skalici u České Lípy
- Kaple svatého Jana Křtitele v Janově
- Kostel svatého Václava v Lovosicích
- Skalní kaple u silnice mezi Zákupy a Svojkovem
- Hřbitovní kaple ve Velkém Grunově
- Kaple Navštívení Panny Marie ve Velkém Grunově
- Kaple svatého Prokopa v Pertolticích pod Ralskem
- Kaple u domu čp. 9 v Pertolticích pod Ralskem
- Kaple svatého Prokopa nad Kamenicí u Zákup
- Kostel svaté Barbory v Rynolticích
- Kostel sv. Šimona a Judy v Žibřidicích
- Hřbitovní kaple v Žibřidicích
- Kaple na jižním konci obce Dubnice
- Niesigova kaple naproti domu čp. 170 v Dubnici
- Hřbitovní kaple u kostela Narození Panny Marie v Dubnici
- Kostel Narození Panny Marie v Dubnici
- Kaple (kostel) svatého Josefa v Rybništi
- Kaple Nejsvětější Trojice u domu čp. 25 v Liberecké ulici v České Lípě
- Kaple u domu čp. 123 v Liberecké ulici v České Lípě
- Kaple u kostela Povýšení svatého kříže v České Lípě
- Kaple u obecního úřadu v Černovicích
- Kaple v lesích mezi Starou Oleškou a Srbskou Kamenicí
- Kaple naproti restauraci Myslivna ve Staré Olešce (vlevo)
- Kaple naproti restauraci Myslivna ve Staré Olešce (vpravo)
- Weidlichova kaple u Rynartic
- Johnova kaple ve Studeném
- Kaple Zjevení Panny Marie na skále u silnice z Lipnice do Studeného
- Kaple Panny Marie v Hluboké rokli u Lipnice
- Hrobka rodiny Friess na Lesním hřbitově v Novém Boru
- Hrobka rodiny Hantich na Lesním hřbitově v Novém Boru
- Hrobka rodiny Tchernich na Lesním hřbitově v Novém Boru
- Bývalá kaple u kruhového objezdu na Tyršově náměstí v Novém Boru
- Mausoleum rodiny Adolfa Zinke na hřbitově v Novém Boru – Arnultovicích
- Hrobka rodiny Franze Ladische na hřbitově v Novém Boru – Arnultovicích
- Kostel svatého Ducha v Novém Boru – Arnultovicích
- Kaple Panny Marie v Habrovanech
- Kaple Panny Marie v Radejčíně
- Kostel svaté Barbory v Dubici / Dubičkách
- Kaple Panny Marii Pomocné nad Dolními Zálezly
- Kaple v ulici V Uličkách v Roudnici nad Labem
- Evangelický kostel v Krabčicích
- Zvonice v Rovném pod Řípem
- Kaple sv. Anny se zvoničkou v Dolních Zálezlech
- Kostel sv. Šimona a Judy ve Stebně
- Kaple sv. Jana a Pavla v Podlešíně (Stebno)
- Hřbitovní kaple v Kamenici u Zákup
- Kaple sv. Huberta u silnice do Kamenice ze Zákup
- Kaple Panny Marie v Nouzově u Semil
- Kaple svatého Benedikta u Cimrmanovy nejnižší rozhledny v Nouzově
- Kaple u Skautské aleje východně od Semil
- Ovčácká kaple u mostu přes Svitávku v Kamenické ulici v Zákupech
- Kaple sv. Petra u Svitávky v Zákupech
- Mauzoleum JUDr. Franze Schmeykala v České Lípě
- Kaple sv. Anny u kamenného mostu v Zákupech
- Hřbitovní kaple svaté Honory u kostela svatých Petra a Pavla v Mimoni
- Kaple sv. Jiří v Mimoňské ulici v Zákupech
- Kostel svatých Petra a Pavla ve Žluticích
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bezdružicích
- Kaple Nejsvětější Trojice u Lemberku
- Kostel Nejsvětější Trojice v Místě
- Skalní kaple Nejsvětější Trojice nad Křížovou cestou v Kamenickém Šenově
- Pietscheho kaple u Markvartického rybníka (Jablonné v Podještědí)
- Kaple v zahradě domu čp. 8 v České Vsi (Jablonné v Podještědí)
- Kaple Čtrnácti sv. pomocníků u čp. 77 v Dubnici
- Kaple Panny Marie Sněžné na okraji Dubnice
- Hřbitovní kaple v Janovicích v Podještědí
- Kaple v Janovicích v Podještědí
- Kaple (boží muka) se sochou Piety a kamenným křížem u Janovic v Podještědí
- Hejtmanská kaple u silnice mezi Lemberkem a Janovicemi v Podještědí
- Zvonice Polesí
- Kaple ve Starých Splavech pod hrází Máchova jezera
- Kaple sv. Prokopa na Kostelní stezce na západním okraji Rynartic
- Výklenková kaple se zvonem v Plešivci u Dubé
- Kaple pod Treppensteinem u Jetřichovic
- Kaple sv. Václava ve Starém Hraběcí
- Kaple sv. Cyrila a Metoděje v Kunraticích
- Kaple Panny Marie ve Starém Rybníce
- Kaple Korunování Panny Marie u silnice z Velkého Valtinova do Postřelné
- Kaplička v zahradě domu 149 v Brništi
- Schröterova kaple u Brniště
- Kaple v Růžové u Velkého Valtinova
- Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Velkém Valtinově
- Mauzoleum průmyslníka Josefa Schrolla
- Zvonice Levín
- Kostel Povýšení sv. Kříže v Levíně
- Márnice u kostela svatého Mikuláše v Brništi
- Socha svatého Mikuláše na bráně kostela sv. Mikuláše v Brništi
- Kostel svatého Mikuláše v Brništi
- Evangelický kostel v Jablonném v Podještědí
- Kaple u Starého Týna
- Kaple svaté Zdislavy ve Cvikově
- Kaple Panny Marie Prostřednice všech milostí a sv. Kryštofa v Markvarticích
- Kaple Bolestné Matky Boží v Polevsku
- Hrobka rodiny Preidl (Česká Kamenice)
- Hrobka rodiny Handschke (Polevsko)
- Knäspelova kaple u Polevska
- Kaple Neposkvrněné Panny Marie Královny andělů (Matky boží) U obrázku (Liberec – Ruprechtice)
- Grösselova kaple v Hrádku nad Nisou
- Kostel a kaple Nejsvětější Trojice v Českém Dubu
- Kaple v Mírkově
- Bývalá kaple Navštívení Panny Marie u Mírkova
- Kaple Narození sv. Jana Křtitele v Trávníku
- Kaple u Mařenic
- Kaplička u Kotle – Osečné
- Kaple sv. Anny v Kotli – Osečné
- Kaple sv. Antonína Paduánského v Radvanci
- Kostel svatého Mikuláše v Hradci Králové
- Kaple sv. Jana Nepomuckého u Sloupu v Čechách
- Kaple Bezděz
- Kaple u Poslova mlýna v Doksech
- Kaple svatého Jakuba apoštola (Hvězda)
- Kaplička se sousoším Piety v Kyjích
- Kaple Svatých schodů na hradě Potštejn
- Komplex Božího hrobu v Görlitz
- Kaple sv. Floriána (Ostrov)
- Kaple Panny Marie Einsiedelnské (Ostrov)
- Kaple svatého Stapina (Klokočka)
- Dřevěná zvonice Lomnice nad Popelkou
- Hřbitovní kaple sv. Jana Křtitele v Lomnici nad Popelkou
- Kaple Bolestné Panny Marie v Nových Dvorech u Lomnice nad Popelkou
- Kaple Bořkov
- Kaple na Kalvárii u Mařenic
- Kaplička sv. Antonína Hodkovice nad Mohelkou
- Skalní kaple Božího hrobu ve Velenicích
- Kaple sv. Anny v Dlouhém Dole
- Mariánská skalní kaple v Modlivém dole
- Hřbitovní kaple v Jablonném v Podještědí
- Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí
- Kaple Panny Marie Bolestné u Nových Hamrů
- Kaple Svatých schodů v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Krupce
- Kostel svatého Mikuláše pod Krudumem
- Kaple Panny Marie Bolestné v Milířích (Rádlo)
- Vysvěcení kaple Panny Marie na Tomášově (Mikulášovice)
- Skalní kaple u Kunratic
- Skalní kaple svatého Ignáce ve Všemilech
- Kaple Nejsvětější Trojice u Mikulášovic
- Kostel Nejsvětější Trojice u Andělské Hory
- Mimoň, Kaple Božího hrobu
- Kaple sv. Wolfganga v Jablonném v Podještědí
- Kaple sv. Anny v Českém Krumlově
- Kaple u hřbitova v Brtníkách
- Kaple u silnice z Úštěka do Ostrého
- Kaple na rozcestí v Hraběticích
- Kaple Navštívení Panny Marie v Karlově
- Kaple Nejsvětější Trojice v Plešnicích
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově
- Kostel sv. Jana Nepomuckého v Jetřichovicích
- Kaple sv. Zdislavy u Zdislaviny studánky (Lemberk)
- Skalní kaple naproti kapli svatého Ignáce ve Všemilech
- Katedrála svatého Štěpána v Litoměřicích
U náměstí T. G. M. v Dobřanech stojí kostel svatého Mikuláše.
Na wiki jen zmínka v popisu města:
Kostel svatého Víta byl postaven v letech 1727–1734 z materiálu původního kostela, který stál na stejném místě. Stavbu navrhl plzeňský architekt Jakub Auguston. Dvouoltář svatého Víta a svatého Jana Nepomuckého zhotovil v letech 1728–1731 lužickosrbský řezbář Matěj Václav Jäckel. Kostel je v majetku města. Slouží jako městská galerie a je zde stálá expozice Dobřanské baroko a každoroční výstava obrazů malíře Oty Janečka. V kostele se pořádají koncerty vážné hudby.
Kostel je kulturní památkou:
Stavba centrální dispozice na půdorysu hloubkového oktogonu, blížícího se oválu. Dnešní kostel vznikl jako novostavba v letech 1727 až 1734 podle návrhu J. Augustona ml., je patrně jeho nejhodnotnějším dílem a objektem prvořadého významu v kontextu západočeské barokní architektury. Téměř bez zásahů do kleneb, vstupů i oken zůstal dochován dodnes; dnešní stavbě předcházel kostel zmiňovaný už v roce 1260.
Kostel stojí na západní straně náměstí, naproti kostelu sv. Mikuláše, usazen na terénní hranu, okolo objektu vymezena nevelká plocha nepravidelného obrysu, vymezená na západě tarasní zdí, na severu novodobou pilířovou hradbou, na jižní straně zástavbou.
Volně stojící centrální barokní šestnáctiboká stavba na oválném půdorysu s boky střídavě konvexně a konkávně prohnutými, s delší osou ve směru V – Z. Střední prostor lodi je obklopen dvěma patry ochozů. Hlavní průčelí dvouetážové, spodní etáž odpovídá výšce ochozů, je dvoupatrová, horní etáž (na způsob monumentální lucerny) převýšenému vlastnímu střednímu prostoru. Spodní etáž (ambity) zastřešena pultovou střechou, mající tvar části kuželového pláště, krytého plechem. střecha nad centrální lodí nižší tvaru kuželového oplechovaného pláště, ve vrcholu osmiboký oplechovaný sanktusník s cibulovou stříškou. Spodní část průčelí (ambit) dělena do osmi polí, přičemž pole na hlavních osách stavby (hloubková a příčná) jsou vymezena barokně ionskými pilastry s čabrakovými motivy v hlavicích, pole na diagonálách pouze lisenami. Osm základních polí vnějšího průčelí má stěnu konkávně proláklou. Tato pole jsou oddělena úzkými úseky stěny mezi sdruženými lisenami, členěnými křivkově vykrajovanými plošnými příložkami a v půdorysu se konvexně vydouvajícími.
V modelaci vnějšku stavby vzniká tak iluze souvislého konvexně-konkávního křivkového založení, které je ovšem pouze povrchové a do interiéru stavby se nepromítá. Liseny a pilastry nesou mírně redukované průběžné kladí, jehož architráv a vlys jsou nad vertikálními členícími prvky oblamovány. V hlavních polích průčelí jsou ve spodní části stěny výškově oválná okna, v profilovaných štukových šambránách, nad nimi okna obdélná s trojlistými záklenky, vsazená rovněž do bohatě prutově profilovaných šambrán. V parapetech těchto horních oken jsou vpadlá čtyřcípá pole. Na Z, S, J i V straně situován shodně řešený profilovaný pískovcový portál s nadpražím záclonovitého tvaru, nízká lichoběžná supraporta podepřena volutovými konzolkami s provazcovitými střapci, v ploše supraporty naležato oválný nadsvětlík se šambránou; dveře dvoukřídlové s kosočtverečně skládanou výplní, svlakové na pásových závěsech (patrně barokní). V SZ a JZ části pláště umístěna vždy dvě drobná okénka nad sebou, osvětlující schodiště do patra, mají čtyřlistý tvar v šambráně s klenáky, kruhovými terči a nepravidelnými poli. Horní etáž průčelí, tj. „lucernová“ část, opakuje konvexně-konkávní zvlnění spodního objemu. Pole s šířkově oválnými okny v konkávních částech zdi, jsou vymezena bohatě vykrajovanými lisenovými rámy, drobné konvexní úseky zdi dekorovány plošnými, křivkově vykrajovanými příložkami. Stěna ukončena průběžnou římsou.
Pozoruhodným rysem řešení exterieru je to, že je pojat jako jednotně modelované plastické těleso, bez rozlišení hlavního a bočního průčelí. Dispozice interieru s dvěma patry ochozů vychází zřejmě z typu německých ochozových kostelů. Ochozy se do středního prostoru otevírají arkádami se segmentovými záklenky. Stěna mezi arkádami je osazena monumentálními kompozitními pilastry, nesoucími oblamované kladí nad horní etáží ochozů. Nad záklenky arkád se celý pás kladí segmentově zdvihá. Nad římsou je nasazen sokl klenby hlavního prostoru, která je báňová nad oválem, pročleněnná osmi výsečemi o půdorysu sférických trojúhelníků. V čelech výsečí jsou oválná okna lucerny, v jejich parapetech křivkově vykrajovaná pole s freskovou výzdobou. Ve vrcholu klenby je bohatě křivkově vykrajované zrcadlo s freskou „Apotheosa sv. Víta“. (Výše uvedené fresky v polích pod okny zobrazují výjevy z legendy sv. Víta). Spodní etáž ochozu má pole klenuta plackovými klenbami, spojovací meziprostory valené s výsečemi. Plochy kleneb jsou odděleny přímými pasy, svedenými do lisen. V patře je ochoz klenut mělkými valenými klenbami s tříbokými výsečemi, spojovací části opět valené. Pasy mezi poli klenby přímé, svedené do lisen. Na plackových klenbách spodního ochozu je osm malovaných výjevů z legendy sv. Jana Nepomuckého, v plochách rámovaných štukovými profily. Horní patro ochozu přístupno barokním šnekovým schodištěm v síle obvodové zdi. Podlaha prostorů tvořena pískovcovou dlažbou a cihelnými dlaždicemi. Ve středním prostoru vysoce pozoruhodný oltář sv. Víta a sv. Jana Nepomuckého, dílo M. V. Jäckela a M. Dobnera z let 1728-31.
Střecha lodi kostela nižšího tvaru kuželového pláště, krytina z pozinkovaného plechu, ve vrcholu osmiboký sanktusník. Jeho otvory ukončené odsazeným půlkruhovým záklenkem doplněným klenákem. Nad římsou pak cibulová stříška, na hrotnici makovice a kříž. sanktus opláštěn pozink. plechem. Podlaha v lodi kostela z pískovcových desek, klenba má charakter kupole s trojbokými výsečemi, lunety stlačené, patky klenby podloženy římskami, na ploše vykrajované plastické zrcadlo s freskou. Do ambitu v přízemí i patře loď otevřena arkádami tak, že ze stěn zbývají jen pilíře opatřené předsazeným omítnutým soklem a římsovou hlavicí.
Tarasní zeď je situována západně od kostela, kde plní opěrnou funkci; dosahuje výšky až 4 m; vystavěna z lomového pískovce a druhotně použitých opracovaných kvádrů; neomítnutá; koruna ukončena v rovině terénu; výše jen jednoduché zábradlí.
Původní evidenční list památky:
Kostel sv. Víta na býv. hřbitově západně od hlavního kostela.
Zděná omítaná volně stojící budova na půdorysu protáhlého šestnáctiúhelníku – téměř elipsy – se stěnami střídavě konvexně a konkávně prohnutými- 8 lichoběžníkových pilířů uvnitř nese převýšenou střední část, vystupující nad pultovou střechu a zastřešenou zvonovitě s lucernou a cibulí na vrcholu. Střechy obity plechem. Stěny zevně členěny při nárožích lisénami a přes 1 stěnu svazkovými pilastry se závitnicemi a páskovou ornamentikou. Podpory nesou zalamující se kladí. V konkávně prohnutých stěnách v přízemí oválná okna v šambráně, na východní straně portál v nadpraží vykrajovaný s nástavcem a oválným světlíkem pod zalamovou římsou. V patře obdélníková okna s trojlaločným zakončením, v šambráně. Ve střední vyšší části ve vykrajovaných vpadlinách ležatá oválná okna se šambránami. Zde i v dolní části na stěnách bez oken vystouplé, na rozích vykrajované výplně. Uvnitř mezi pilíře vloženy dole ochoz a v 1. patře oratoř (přístupná na severu vloženým vřetenovým schodištěm), otevřená do středního prostoru stlačenými oblouny arkád se šambránaami a v 1. p. s výplněmi na parapetních zídkách. Na vnitřní straně pilířů průběžné korintizující pilastry nesou oválnou kupolu s lunetami. Její střed vyplňuje freska se sv. Vítem, N. Trojicí, P. Marií a andílky, vložená do oválného ozdobně rámovaného zrcadla. Menší výjevy ze života sv. Víta namalovány pod okny střední části. Ochoz v přízemí klenut plackami, na nichž se střídají oválná a obdélná na rozích vykrojená štuková zrcadla, rámující malby ze života Jana Nep. V oratoři křížové klenby. Mezi jednotlivá pole v obou podlažích – za pilíři – vložena lichoběžníková políčka mezi 2 pasy a s lunetou při vnější stěně. Do středu prostor u vkomponovány v oválném ohrazení 2 oltáře se společnou cibriovou architekturou. Hlavní oltář od M. V. Jäckla z l. 1728-1731.
Bohužel bez konkrétní datace o obnově kostela na webu města:
Od září loňského roku v kostele sv. Víta probíhala obnova vnitřních prostor, které po dobu tří měsíců nebyly přístupné veřejnosti. Seznamujeme Vás nyní se záchrannými pracemi, které spočívaly v kompletním vzduchotechnickém odvlhčení, opravě omítek, zateplení stropní konstrukce a restaurování cihelné dlažby horního ochozu, restaurování dřevěného oltáře, instalaci ozvučení a celkové výmalbě interiéru. V prosinci byla obnova interiéru dokončena a dle přiložené fotografie lze konstatovat, že i dřevěnému dvojoltáři, jehož autorem je řezbář a sochař M. V. Jäckl, restaurování prospělo a nyní doslova září. Je nutné však upozornit na to, že se jedná pouze o momentální akutní zásah proti dřevokaznému hmyzu.
Prostory unikátního barokního kostela jsou využívány jako městská galerie, kde je v přízemí umístěna stálá expozice s názvem „Dobřanské baroko“ a také se zde nachází výstava obrazů autora Oty Janečka. Od jara pak bude moci být nemovitá kulturní památka opět plně využívána k těmto účelům a dále ke konání různých kulturních a společenských akcí. Věříme, že obnova interiéru a zvýšení komfortu naláká do Dobřan i více příznivců cestovního ruchu, tedy turistů a návštěvníků. A třeba i návštěvu prezidenta či ministra kultury.
Z finančního hlediska pak celkové náklady na obnovu kulturní památky dosáhly výše 2,277 mil. Kč, z toho 85 % je hrazeno z dotace EU v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad a 15 % z finančních prostředků města.
===
V polovině září bude zahájena obnova kostela sv. Víta, který je nemovitou kulturní památkou ve vlastnictví města a jedním z největších historických skvostů a zároveň dominant našeho města. Jedná se o velmi významný objekt kulturní vybavenosti cestovního ruchu, a to nejen proto, že barokní kostel sv. Víta slouží pro kulturní účely v souladu s charakterem a historickým posláním této stavby. K tomu je využíván jako městská galerie (je zde stálá expozice „Dobřanské baroko“ a výstava obrazů asi nejznámějšího českého malíře – „Kubisty“ pana Oty Janečka) nebo koncertní sál (připomeňme, že např. hostí jeden z koncertů unikátního festivalu Haydnových hudebních slavností, který bude v kostele v letošním září). A v neposlední řadě slouží kostel jako obrovská a krásná obřadní místnost s neopakovatelnou atmosférou a akustikou. Počet svateb v kostele každoročně stoupá! Stávající stav vnitřních prostor kostela musí být zásadně změněn, a to s ohledem na jeho využitelnost, která se každým rokem zvyšuje, a rovněž snahou o zatraktivnění města pro turistický ruch. Kromě tohoto je velmi nutné stále vlhký prostor odvlhčit a rovněž zajistit možnost lepšího a bezpečnějšího pohybu a komfortu pro návštěvníky.
Restaurování a sanace vnitřních prostor kostela sv. Víta je jednou z velkých investičních priorit města Dobřany v letošním roce. Obnova kostela, který je zcela v majetku města, spočívá v provedení stavebních úprav spojených zejména s odvlhčením kostela. Předmětem prací pak je kompletní vzduchotechnické odvlhčení objektu včetně opravy omítek, zateplení stropní konstrukce horního ochozu, restaurování cihelné dlažby horního ochozu, restaurování dřevěného oltáře, celková výmalba interiéru a instalace ozvučení.
Po rekonstrukci plochy náměstí T. G. M. a v současné době realizované rekonstrukci MK Stromořadí – III. etapa se jedná o další projekt, který je podpořen finančními prostředky Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad, konkrétně z Prioritní osy 3 Rozvoj cestovního ruchu, oblasti podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. Celkové předpokládané stavební náklady této obnovy při podání žádosti o dotaci činily 2,267 mil. Kč. S vítězným uchazečem (společnost PEGISAN sta, s. r. o.), který vzešel z veřejného výběrového řízení, pak byla uzavřena smlouva o dílo za vysoutěženou cenu 2,227 mil. Kč včetně DPH, přičemž město Dobřany obdrží dotaci z EU odpovídající 85 % z nákladů za celý projekt. Zbytek uhradí město Dobřany z vlastních finančních prostředků.
Po dobu probíhající obnovy (od poloviny září do prosince tohoto roku) nebudou v kostele pořádány žádné koncerty, výstavy, vernisáže a bohužel ani svatby, o které je v těchto krásných prostorách velký zájem, a to i v chladnějším období. Poslední akcí v kostele bude dne 12. září koncert v rámci Haydnových hudebních slavností. Věříme, že tuto nastalou situaci všichni Dobřaňáci i turisté pochopí s ohledem na potřebné zachování kostela jako kulturního dědictví a velké chlouby Dobřan.
Marek Sýkora, starosta města
V dalším webovém zdroji je v takřka shodném textu řeč o roce 2014:
Od září roku 2014 probíhala v kostele sv. Víta obnova vnitřních prostor, které po dobu tří měsíců nebyly přístupné veřejnosti. Nyní bychom návštěvníky chtěli seznámit se záchrannými pracemi, které spočívaly v kompletním vzduchotechnickém odvlhčení, opravě omítek, zateplení stropní konstrukce a restaurování cihelné dlažby horního ochozu, restaurování dřevěného oltáře, instalaci ozvučení a celkové výmalbě interiéru. V prosinci byla obnova interiéru dokončena a lze konstatovat, že i dřevěnému dvojoltáři, jehož autorem je řezbář a sochař M. V. Jäckl, restaurování prospělo a nyní doslova září. Je nutné však upozornit na to, že se jedná pouze o momentální akutní zásah proti dřevokaznému hmyzu.
…
První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1259, kdy tu měly klášter Bílé sestry sv. Máří Magdaleny řádu augustiniánského. Magdalenitky prodaly r. 1282 klášter i svá práva chotěšovskému klášteru a odešly do Stříbra. Klášter zanikl beze stopy snad již v době husitských válek. Kostel vyhořel r. 1620 a byl nuzně opraven. V r. 1645 ( jiný pramen – v r. 1651) ho poničili Švédové. Zde stojící kostel sv. Víta je vlastně novostavbou. Zbouráním starého kostela r. 1726 byla započata stavba nového kostela. 15. 6. roku 1727, v den sv. Víta, položil chotěšovský probošt Dominik Peterka základní kámen k novému kostelu sv. Víta a roku 1734 v týž den dokončenou stavbu vysvětil. Stavitelem byl plzeňský architekt Jakub Auguston mladší a kostel patří k jeho vrcholným dílům. Celková stavba a zařízení kostela stála podle dochovaných pramenů celkem 10 822 zlatých.
Od té doby tu měli chotěšovští proboštové patronát až do roku 1802, po nich byl předán klášteru v Teplé. Roku 1786 byl kostel sv. Víta vládním rozkazem zrušen. Krásné svatyni hrozila úplná zkáza, měšťané tomu chtěli zabránit a koupili ji v dražbě r. 1789 za 610 zl. V naději, že nadejde čas, kdy zase bude moci být odevzdána původnímu účelu. Dne 18. dubna 1794 byla do Dobřan povolána krajská komise, která měla vymoci znovuotevření kostela, což se také podle rozhodnutí dvorní kanceláře nakonec 6. června 1794 povedlo.
Kostel sv. Víta je barokním skvostem a patří k nejzajímavějším barokním stavbám v Čechách. Stavby podobného typu existují ve střední Evropě dvě. Jednou z nich je dobřanský kostel a druhou sv. Anny na Taneberku ve Všerubském průsmyku, který však nedosáhl takového významu. Historické písemnosti kostela sv. Víta se nacházejí v klášteře řádu Premonstrátů v Teplé. Rozšířená domněnka, podle níž údajně z kostela vede podzemní cesta do kláštera v Chotěšově, se nezakládá na pravdě.
Centrální stavba kostela je barokní, šestnáctiboká do oválu ( boky jsou střídavě konkávní a konvexní). Je omítnutá, stojí na bývalém hřbitově, který byl zrušen r. 1789 a náhrobky byly zničeny. Stavba byla až do 90. let obestavěna domy, kdysi masnými krámy a zahradami. Do kostela jsou čtyři vchody, z každé světové strany jeden, s krásnými pískovcovými portály s prohnutým nadpražím. Úzký vstup vede od východu. Nad plechovou pultovou střechou vystupuje tambour též 16boký, s hladkou stěnou a oválnými okny v osmi bocích.
Vnitřek obsahuje prostor nad oválným půdorysem, o dvou patrech, pokrytý plochou oválnou kopulí s lunetami nad osmi okny. Na kopuli ve štukovém zrcadle je freska: sv. Vít ve slávě nebeské, oděn hermelínem a rudým šatem se vznáší v oblaku, u nohou nese andílek na hlavě misál s kohoutem, v nebi sv. Trojice, P. Maria a hlavy andělíčků. Pod okny střední části namalovány ve štukových rámech drobné výjevy ze života sv. Víta. Na klenbách ochozu ve štukových rámcích 8 výjevů ze života Jana Nepomuckého. Všechny malby jsou umělecky méněcenné řemeslné práce z 1. pol. 18. stol.
Oltář pochází z pražské dílny lužicko-srbského sochaře M. V. Jäckla a je neobyčejně obratně komponován do centrálního prostoru. Ve středu oválného balustrového zábradlí stojí dvojstranná architektura na čtvercovém půdorysu s prohnutými boky. Jedná se o dva stejně řešené sloupové oltáře, obrácené k sobě zády se společným kládím a baldachýnem nahoře a dole spojené trnožem, tvořící takto malou zákristii uprostřed.
Na oltáři obráceném k východu stojí uprostřed Jan Nepomucký, nesený anděly do nebe v oblacích. Po stranách jsou sochy sv. Vojtěcha a Norberta, na kládí jsou andělé a palmový věnec s pěti hvězdami, v nástavcích jazyk v paprscích. Na oltáři na západní straně uprostřed nesou andělé sv. Víta do nebe, po jeho stranách jsou sochy sv. Václava a Ludmily, na kládí je patrný znak chotěšovského kláštera a v nástavci pak sousoší sv. Trojice v paprscích. Na užších stranách díla nad vchody do sakristie jsou umístěny sochy sv. Josefa, Metoděje, Prokopa a Ivana.
Visutá kazatelna se nachází nad schodištěm. Spodek je baňatý, zdobený mřížkováním, řečniště je vyduté, mezi členícími pilastry jsou na něm obrazy svatých evangelistů. Schodiště je rozděleno pilastry, je římsováno a zdobeno malovanými ovocnými a květinovými motivy ve výplních, na dvířkách je letopočet 1736 a opatský znak s písmeny D.P.P.C. (Dominicus Peterca, praepositus Chotešoviensis).
Na oratoři je prostý řezaný positiv z počátku 18. stol. a cechovní ševcovský prapor z r. 1829 (opraven r. 1868) zdobený kytkou ze stříbrných plechových spirál.
Kostel obklopující stavby masných krámů byly v r. 1992 zbořeny, čímž se kostel stal snáze přístupným a dobře viditelným z náměstí. Vynikne tak i jeho krása v celé velikosti. Zvlášť ze západní strany působí kostel mohutným dojmem, je vyvýšen na terase s opěrnou zdí 4 – 5 m vysokou a 1,8 m silnou.
První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1259, kdy tu měly klášter Bílé sestry sv. Máří Magdaleny řádu augustiniánského.
Magdalenitky prodaly r. 1282 klášter i svá práva chotěšovskému klášteru a odešly do Stříbra. Klášter zanikl beze stopy snad již v době husitských válek. Kostel vyhořel r. 1620 a byl nuzně opraven. V r. 1645 ( jiný pramen – v r. 1651) ho poničili Švédové. Zde stojící kostel sv. Víta je vlastně novostavbou. Zbouráním starého kostela r. 1726 byla započata stavba nového kostela. 15. 6. roku 1727, v den sv. Víta, položil chotěšovský probošt Dominik Peterka základní kámen k novému kostelu sv. Víta a roku 1734 v týž den dokončenou stavbu vysvětil. Stavitelem byl plzeňský architekt Jakub Auguston mladší a kostel patří k jeho vrcholným dílům. Celková stavba a zařízení kostela stála podle dochovaných pramenů celkem 10 822 zlatých.
Od té doby tu měli chotěšovští proboštové patronát až do roku 1802, po nich byl předán klášteru v Teplé.
Roku 1786 byl kostel sv. Víta vládním rozkazem zrušen. Krásné svatyni hrozila úplná zkáza, měšťané tomu chtěli zabránit a koupili ji v dražbě r. 1789 za 610 zl. V naději, že nadejde čas, kdy zase bude moci být odevzdána původnímu účelu.
Dne 18. dubna 1794 byla do Dobřan povolána krajská komise, která měla vymoci znovuotevření kostela, což se také podle rozhodnutí dvorní kanceláře nakonec 6. června 1794 povedlo.
Kostel sv. Víta je barokním skvostem a patří k nejzajímavějším barokním stavbám v Čechách. Stavby podobného typu existují ve střední Evropě dvě. Jednou z nich je dobřanský kostel a druhou sv. Anny na Taneberku ve Všerubském průsmyku, který však nedosáhl takového významu. Historické písemnosti kostela sv. Víta se nacházejí v klášteře řádu Premonstrátů v Teplé. Rozšířená domněnka, podle níž údajně z kostela vede podzemní cesta do kláštera v Chotěšově, se nezakládá na pravdě.
Centrální stavba kostela je barokní, šestnáctiboká do oválu ( boky jsou střídavě konkávní a konvexní). Je omítnutá, stojí na bývalém hřbitově, který byl zrušen r. 1789 a náhrobky byly zničeny. Stavba byla až do 90. let obestavěna domy, kdysi masnými krámy a zahradami. Do kostela jsou čtyři vchody, z každé světové strany jeden, s krásnými pískovcovými portály s prohnutým nadpražím. Úzký vstup vede od východu. Nad plechovou pultovou střechou vystupuje tambour též 16boký, s hladkou stěnou a oválnými okny v osmi bocích.
Vnitřek obsahuje prostor nad oválným půdorysem, o dvou patrech, pokrytý plochou oválnou kopulí s lunetami nad osmi okny. Na kopuli ve štukovém zrcadle je freska: sv. Vít ve slávě nebeské, oděn hermelínem a rudým šatem se vznáší v oblaku, u nohou nese andílek na hlavě misál s kohoutem, v nebi sv. Trojice, P. Maria a hlavy andělíčků. Pod okny střední části namalovány ve štukových rámech drobné výjevy ze života sv. Víta. Na klenbách ochozu ve štukových rámcích 8 výjevů ze života Jana Nepomuckého. Všechny malby jsou umělecky méněcenné řemeslné práce z 1. pol. 18. stol.
Oltář pochází z pražské dílny lužicko-srbského sochaře M. V. Jäckla a je neobyčejně obratně komponován do centrálního prostoru. Ve středu oválného balustrového zábradlí stojí dvojstranná architektura na čtvercovém půdorysu s prohnutými boky. Jedná se o dva stejně řešené sloupové oltáře, obrácené k sobě zády se společným kládím a baldachýnem nahoře a dole spojené trnožem, tvořící takto malou zákristii uprostřed.
Na oltáři obráceném k východu stojí uprostřed Jan Nepomucký, nesený anděly do nebe v oblacích. Po stranách jsou sochy sv. Vojtěcha a Norberta, na kládí jsou andělé a palmový věnec s pěti hvězdami, v nástavcích jazyk v paprscích. Na oltáři na západní straně uprostřed nesou andělé sv. Víta do nebe, po jeho stranách jsou sochy sv. Václava a Ludmily, na kládí je patrný znak chotěšovského kláštera a v nástavci pak sousoší sv. Trojice v paprscích. Na užších stranách díla nad vchody do sakristie jsou umístěny sochy sv. Josefa, Metoděje, Prokopa a Ivana.
Visutá kazatelna se nachází nad schodištěm. Spodek je baňatý, zdobený mřížkováním, řečniště je vyduté, mezi členícími pilastry jsou na něm obrazy svatých evangelistů. Schodiště je rozděleno pilastry, je římsováno a zdobeno malovanými ovocnými a květinovými motivy ve výplních, na dvířkách je letopočet 1736 a opatský znak s písmeny D.P.P.C. (Dominicus Peterca, praepositus Chotešoviensis).
Na oratoři je prostý řezaný positiv z počátku 18. stol. a cechovní ševcovský prapor z r. 1829 (opraven r. 1868) zdobený kytkou ze stříbrných plechových spirál.
Kostel obklopující stavby masných krámů byly v r. 1992 zbořeny, čímž se kostel stal snáze přístupným a dobře viditelným z náměstí. Vynikne tak i jeho krása v celé velikosti. Zvlášť ze západní strany působí kostel mohutným dojmem, je vyvýšen na terase s opěrnou zdí 4 – 5 m vysokou a 1,8 m silnou.