Kostel svatého Havla ve Chlumci

Pohledovou dominantou Chlumce je kostel svatého Havla, stojící na severním konci náměstí.

Informací o kostele je dost jak na místě, tak na netu:

Kostel byl postaven uprostřed vsi v letech 1847-52 J. Katzem a A. Schochem na místě původního gotického chrámu zasvěceného sv. Gothardu. Podle původního zasvěcení lze předpokládat, že chlumecký kostel byl vybudován již někdy ve třicátých letech 12. století. První písemná zmínka o něm je z roku 1352 (podle jiných zdrojů 1359), kdy místní farář Niklas z Barau platil 18 kop grošů papežského desátku. Stejně platili například i z Krupky a v Ústí nad Labem, což svědčí o značné výnosnosti chlumecké farnosti a tedy i samotné obce. Později kostel vyhořel a po novém vybudování roku 1384 změnil patronicium na svatého Gavla. Postaven byl na vyvýšeném místě, nad mírně svažitou návsí.

Gotický kostel, kolem něhož byl hřbitov s ohradní zdí, a který byl dle zvyklostí orientován presbytářem k východu, prošel za rytíře Petra Kelbla (Kölbla z Geisingu ) v roce 1590 renesanční úpravou, přičemž presbytáři zůstala jeho vnější gotická podoba. Byla vybudována mohutná hranolová věž v jeho jižním průčelí. Ve 2. polovině 18. století byla při cestě od kostela ke kapli Nejsvětější Trojice na Horce, vystavěné v letech 1690-1691, vybudována křížová cesta se 14 zděnými kapličkami s keramickými reliéfy v nikách.

V bitvě s napoleonským vojskem v roce 1813 byl kostel poničen a postupně chátral. V letech 1847-1849 (podle jiných zdrojů až do 1852) prakticky nově postaven v novogotickém stylu s novorománskými i novobarokními prvky podle grandiózního navrchu výše zmíněních architektů Katze a Schmöcha. Půdorys kostela byl otočen o 90 stupňů a presbytář netradičně orientován k severu. Slavnostní vysvěcení proběhlo 18. listopadu 1849. 

Jedná se o trojlodní obdélnou stavbu s polokruhově zakončeným presbytářem a hranolovou polygonální věží v jižním průčelí. Trojlodí kostela je sklenuto plackami na čtyřboké pilíře s poloválcovými příporami, vnitřní vybavení je novogotické. Okna jsou polokruhová vyplněná vitrážemi (opraveny v letech 1998-2000). V přízemí věže se nachází novogotický vstupní portál nad nímž se tyčí velké kruhové okno, přinášející světlo k varhanům a vnitřním dispozicím lodě. V severní části chrámu je umístěn presbytář s novogotickým dřevěným oltářem a kazatelna. Jižní stranu lodě zaujímá balkon s varhany.Varhany pro kostel postavili bratři Fellerové z Libouchce v roce 1823.

Při hlavním vstupu v prostorách věže se nachází pamětní desky se jmény místních vojáků padlých v první světové válce. Do vnitřní zdi kostela jsou vezděny dva nejzachovalejší figurální renesanční náhrobky z let 1606 – 1619 rodiny Kölblů a do vnější zdi presbytáře je vezděno dalších jedenáct náhrobků majitelů panství v 16. a 17. století, které sem byly z části přeneseny ze zaniklého hřbitova, dílem ze zbořeného kostela sv. Vavřince u Českého Újezdu. Ve věži je umístěn zvon z r. 1687 od Mikuláše Löwa.

Poslední úpravy kostela proběhly v letech 1995-1998. Počátkem 90. let byl chátrající kostel nově vymalován a zastřešen a v roce 1998 provedl zdarma opravu poškozených věžních hodin starosta sousední Telnice pan Jaroslav Doubrava. Generální opravu varhan provedl v letech 1991-1993 MUDr. Tomáš Horák z Litoměřic.

V roce 1980 byly ke kostelu přemístěny památky ze zaniklých obcí (Kristus, krucifix) a smírčí kříže, nalezené v okolí.