Kostel svatého Martina v Nejdku

Náměstí Karla IV. v Nejdku uzavírá na severní straně v zákrutu řeky Rolavy pod místním hradem kostel svatého Martina.
Wiki uvádí:

Kostel svatého Martina je římskokatolický neorientovaný farní kostel v Nejdku v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Jedná se o typickou ukázku rustikální barokní architektury. Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.

Současnému kostelu předcházel gotický kostel, který nechal postavit Petr Plik někdy v letech 1341–1354. Ve velkém lenním listu Petra Plika od Jana Lucemburského ze dne 20. září 1341 není ani přes velmi podrobný výčet všeho majetku žádná zmínka o kostelu. Píše se jen o hradu Neudek. V tzv. Erekčních knihách (Libri erectionum) pražské arcidiecéze z 24. července 1354 se naproti tomu praví o ustavení faráře, což předpokládá existenci farnosti. Tu tvořil hrad Nejdek a okolní osady, město Nejdek tehdy ještě neexistovalo, byla to pouhá hornická osada. O živobytí nejdeckých horníků se staraly vesnice Suchá a Heřmanov, obě uvedené v z roku 1341. Protože nejdecký farní kostel již roku 1354 existoval, avšak v roce 1341 ještě není zmiňován, lze dovodit, že byl vybudován v letech 1341–1354.

Kostel později přestavěli a zvětšili Šlikové, kteří drželi nejdecké panství v rozmezí let 1446–1602. V nejstarších dobách byl u kostela hřbitov, již před rokem 1600 přemístěn na nové místo. O existenci starého hřbitova svědčí nález četných kosterních pozůstatků při pracích na vodovodu roku 1909.

Stará listina faráře Kirchnera uvádí, že roku 1513 byl vnitřek kostela obnoven a na strop zapsán letopočet 1513. Církevní záznamy byly v letech 1562–1624 vedeny výhradně evangelickými pastory. Poté, co byl evangelický farář Valentýn Löw z Adorfu v roce 1624 vyhnán císařskými vojáky, byly křty a všechny farní úkony po dva roky vykonávány střídavě učitelem, porodní bábou, děkanem z Lokte a farářem z Chodova. Toto provizorium skončilo, až když loketský děkan dosadil nejprve faráře Leonarda Löfflera a dne 9. listopadu 1627 faráře Jiřího Brauna. Po saském vpádu roku 1631 musel farář Braun uprchnout a uvolnit místo evangelickému pastoru Zachariáši Adlerovi. Vrátil se však 11. srpna 1632 poté, co císařské pluky Sasy znovu vytlačily. Brzy nato však zemřel, pravděpodobně v prosinci na mor, který zde tehdy řádil.

V letech 1641 až 1661 byl farářem páter Jiří Lanka, cisterciák z Plas. Ten se zde zpočátku zdržoval jen občas, od roku 1648 zůstal v Nejdku trvale. Na jeho podnět byl v roce 1648 zakoupen z církevních prostředků dům nad kostelem i se zahradou a zřízena v něm církevní škola. V době jeho působení byl roku 1656 pořízen velký zvon od manželky hraběte Humprechta Černína. Jan Jakub Langer, který zde byl farářem od roku 1708 do roku 1733, založil roku 1709 škapulířové bratrstvo a postaral se o obnovu farního kostela. Ta se provedla roku 1711, kdy byl kostel nově zastřešen šindeli. Roku 1726 byla z církevních prostředků znovu postavena fara, která hrozila zřícením. K nejdecké faře patřily také čtyři kaple. První byla Křížová kaple na starém hřbitově, druhou nemocniční kaple, třetí zámecká kaple. Tou poslední byla kaplička na Boží louce, v místech, kde je dnes Bernovský rybník. K poslední zásadní přestavbě kostela do současné podoby došlo v letech 1755–1756, při které byl kostel o více než polovinu zvětšen. Byl změněn půdorys i orientace kostela. Původní orientace hlavního oltáře směřující k východu se změnila na severovýchodní.

Jednolodní zděný barokní kostel obdélného půdorysu stojí na místě původního kamenného gotického kostela. Na loď navazuje stejně široký, kruhově uzavřený presbytář, k němuž je připojena sakristie. Stěny lodi člení pilastry s kompozitní hlavicí, nesoucí průběžnou zalamovanou římsu. Loď prosvětluje pět párů obdélníkových oken. Dvě stejná okna prosvětlují presbytář. Průčelí patrové sakristie je členěno lizénovými rámy, nároží jsou zaoblená. Okna v sakristii a oratoři jsou obdélníková se šambránami. Kostel má sedlovou střechu, v závěru valbovou. Původní střecha měla břidlicovou krytinu, současná je plechová. Nad presbytářem se zvedá polygonální sanktusník, na vrcholu zakončený bání. Západní průčelí je uzavřeno štítem se segmentově zvednutou římsou. Hlavní průčelí kostela se zvednutou římsou se nachází na jihozápadní straně kostela. Je členěno pilastry a završeno lichoběžníkovým štítem se středovou nikou se sochou Krista.

Presbytář kostela je zaklenut plackou s konchou, rovněž v kněžišti je placková klenba. Sakristie je zaklenuta valenou klenbou radiálními výsečemi. Loď kostela je plochostropá, nachází se v ní patrová kruchta. Do lodi byl umístěn renesanční náhrobník s nečitelným nápisem. Patrně se jedná o hraběte Kryštofa Šlika, pohřbeného v kryptě kostela roku 1578.

Na kůru jsou varhany, které byly postaveny roku 1778. V roce 1906 byla jejich mechanická část vyměněna, přičemž hlasové rejstříky a celý prospekt (skříň) byly použity ze starých varhan.

Z doby přestavby v letech 1755–1756 pochází převážná část vnitřního rokokového zařízení kostela.

U hlavního oltáře stojí sochy Mojžíše, Melchisedecha, Arona a Davida. Obraz na oltáři představuje Abraháma při obětování Izáka a nad ním byl malý obraz svatého Martina. Tento oltář byl kolem roku 1779 přivezen z Prahy ze zrušeného kláštera servitů na Starém Městě. V presbytáři byly vedle hlavního oltáře dva postranní oltáře. Jeden pocházel z bývalé nejdecké nemocnice a byl vybaven obrazem Korunování Panny Marie. Druhým byl oltář Srdce Ježíšova. Tyto dva oltáře již v kostele nejsou, byly odstraněny po druhé světové válce. Hlavní oltář je zasvěcen svatému Martinovi. Boční oltáře jsou bohatě zdobené řezbářskými pracemi. Na levé straně kostela stojí dnes boční oltář Panny Marie Bolestné, původně se sochami svatého Jáchyma a svaté Anny, nyní jsou na jejich místě sochy svatého Ignáce a Františka Xavera. Na protější straně je oltář svatého Jana z Nepomuku se sochami svaté Ludmily a svatého Víta.

V kryptě je cenný renesanční náhrobek hraběte Kryštofa Šlika, který byl pohřben v kostele. V hrobkách kostela byli pohřbeny následující osobnosti:

Kostel je kulturní památkou:

Původně gotický farní kostel je zmiňován již roku 1354. V následujících obdobích procházel několika přestavbami, z nichž nejzásadnější proběhla v letech 1755-1756. K jednolodí přiléhá kruhově uzavřený presbytář, k němuž je připojena patrová sakristie.

Zděný, omítnutý, orientovaný, jednolodní kostel, skládající se z obdélné lodi a ze stejně širokého kněžiště s oblým závěrem. K jižnímu boku kněžiště je přistavěna obdélná sakristie s oratoří v patře. Boční průčelí kostela nejsou členěna. Loď je osvětlena 5 páry obdélníkových oken s ustupujícím půlkruhovým záklenkem. Dvě stejná okna se nacházejí v závěru kněžiště. Okna mají zešikmenou špaletu, bez šambrán. Průčelí sakristie členěno lisenovými rámy, nároží jsou zaoblená. Okna v sakristii jsou obdélníková se šambránou, v oratoři obdélná s půlkruhovým ustupujícím záklenkem, se šambránou. Střecha sedlová, v závěru valbová, původní břidlicová krytina odstraněna neznámo kdy a za jakých okolností. Současná střešní krytina je z plechových šablon (patrně hliník). Nad kněžištěm vyrůstá z hřebenu střechy polygonální oplechovaný sanktusník, zakončený plechem krytou bání. Západní průčelí uzavřeno štítem se segmentově zvednutou římsou. Stěny lodi člení pilastry s kompozitní hlavicí, nesoucí průběžnou zalamovanou římsu. V lodi se nachází klášterní klenba se štukovým zrcadlem. Triumfální oblouk stlačený. V kněžišti placková klenba. Sakristie zaklenuta valenou klenbou s lunetami.

A jako obvykle v tomto regionu – podrobný popis je k dispozici na webu Památky a příroda Karlovarska:

Původně menší farní gotický kostel sv. Martina je poprvé zmiňován již v roce 1354 na prostranství pod gotickým hradem na dnešním náměstí Karla IV. uprostřed města Nejdek (Neudek). Roku 1578 byl v kryptě kostela pohřben hrabě Kryštof Šlik. Malá gotická stavba byla v průběhu staletí rozšiřována a přizpůsobována dobovému vkusu. Zásadní barokní přestavba kostela proběhla v letech 1755-1756, kdy byl kostel o více než o polovinu zvětšen do dnešní podoby. Z této doby pochází také převážná část jeho vnitřního rokokového zařízení kostela.

Jednolodní obdélný barokní kostel s půlkruhově uzavřeným presbytářem krytý plechovou valbovou střechou. Při jižní straně presbytáře je připojena obdélná patrová sakristie. Trojosé hlavní jihozápadní průčelí kostela členěné pilastry je završeno lichoběžníkovým štítem se středovou nikou se sochou Krista. Na bočních stranách kostela jsou široká okna s odsazenými půlkruhovými záklenky. Vnější stěny kostela jsou hladké. Stěny sakristie jsou členěny rámci v omítce.

Presbytář kostela je zaklenut plackou se štukovým zrcadlem a konchou s výsečemi, v sakristii je valená klenba se čtyřmi radiálními výsečemi, loď kostela je plochostropá, krytá plochým stropem na fabionu se štukovým zrcadlem. V lodi se nachází patrová, rovně podstrojená kruchta.

Bohaté řezbářské vnitřní zařízení kostela je většinou jednotné, z doby kolem poloviny 18. století. Portálový hlavní oltář se sochami světců a poměrně hodnotným, silně zčernalým, snad starším obrazem. Oltář byl do kostela přenesen roku 1779 z pražského kláštera servitů. V lodi jsou umístěné dva bohatě vyřezávané, protějškové boční oltáře Panny Marie Bolestné a sv. Jana Nepomuckého se sochařskými doplňky a současnými obrazy. V presbytáři jsou umístěné dva protějškové boční tabulové oltáříky Korunování Panny Marie a Božského srdce Páně se současnými obrazy. Kazatelna se sochami evangelistů. Křtitelnice zdobená figurálními reliéfy. Dva rámové rozvilinové oltáře z doby kolem roku 1700 se sochou Piety a rámem se soškami andílků vyrůstajícími z akantových rozvilin a oltář s průměrným obrazem sv. Aloise. Rokokové varhany z doby kolem roku 1700 zdobené bohatou rozvilinou. Hodnotné sochy sv. Heleny a sv. Martina biskupa v nadživotní velikosti z 1. poloviny 18. století s nevhodnou novodobou polychromií, převezené do kostela údajně roku 1962 z pražské konzistoře. V presbytáři stojí socha sv. Jiří z 1. třetiny 18. století. Rokoková křížová cesta. V lodi je umístěn také hodnotný renesanční náhrobník patrně hraběte Kryštofa Šlika, pohřbeného v kryptě roku 1578.