Kaple sv. Zdislavy u Zdislaviny studánky (Lemberk)

Nedaleko zámku Lemberk u cesty k Markvartickému rybníku je u pramene Zdislaviny studánky skalní kaplička, krytá empírovým glorietem.

Obecní web uvádí:

Tradice praví, že studánku s vodou vyhloubila sama svatá Zdislava, která využívala její blahodárné účinky k léčení nemocných. Avšak písemné prameny o studánce dlouho mlčí a první zprávy se objevují, až v druhé polovině 18. století. Měšťan a rychtář Jung Richter z Jablonného nechal na památku svého zázračného uzdravení upravit studánku, do té doby zvanou Bodláková (německy Distelborn). Při té příležitosti byla ve skalním výklenku umístěna pískovcová soška blahoslavené Zdislavy z Lemberka (ve výklenku za mříží je v současnosti kopie původní sošky světice v řádovém rouchu a s růžencem kolem krku).

V roce 1862 byl nad pramenem vystavěn empírový gloriet s osmi toskánskými sloupky. O něco později byl pramen obložen pískovcovými kvádry a upraven do studánky. Na konci 19. století byl vývěr vody z pramene odveden potrubím pod cestou na břeh Panenského potoka. Poslední stavební úpravy pískovcové úpravy kolem přepadu  Zdislaviny studánky provedlo město Jablonné v Podještědí v 90. letech 20. století.

Proti tomu stojí tvrzení:

Studánka je spojena s legendou o léčitelských schopnostech svaté Zdislavy z Lemberka a již krátce po její smrti v roce 1252 se stala neoficiálním poutním místem. Tento kult byl znovu oživen v 17. století. V 19. století byla studánka a její okolí upraveny jako poutní místo a tato podoba i zájem veřejnosti do určité míry přetrvaly až do 21. století.

Obšírnější popis nabízí zastavení audiostezky:

Jak už z názvu plyne, studánka nese pojmenování po paní Zdislavě, která ve 13. století žila se svým mužem Havlem a se svými čtyřmi dětmi na zámku Lemberk.

Lidé, kteří paní Zdislavu ctí ve svém srdci a velmi dobře znají její historii, vědí, že to byla léčitelka nemocných lidí. Paní Zdislava je dnes chápána jako patronka rodin a léčitelka nemocných.

V Dalimilově kronice je o ní psáno:

„Pět mrtvých boží mocí vzkřísila, mnoha slepým zrak vrátila, chromých a malomocných mnoho uzdravila a nad jinými ubohými veliké divy činila“ (Dalimil 87,5).

Voda z přírodního pramene je údajně léčivá. Pomáhá léčbě různých vyrážek a paní Zdislava s ní dokonce navracela zrak slepým. Místní i lidé z nedalekého okolí si zdejšího pramene velmi cení a není divu, že v jejich každodenním režimu nechybí.

Místo dýchá úžasnou a klidnou atmosférou. Soška svaté Zdislavy, ukrytá v přístřeší empírového glorietu z 18. století, vyslyší prosby poutníků.

V posledních desetiletích byla studánka dvakrát opravená. Poprvé za použití umělého pískovce v roce 1995 u příležitosti svatořečení paní Zdislavy. Druhá rekonstrukce proběhla zdařileji. Bylo použito kvalitního božanovského pískovce. Tato poslední oprava byla započata na podzim roku 2007. Dílo bylo slavnostně předáno do užívání 1. května 2008 za účasti zástupců města, církve a hejtmana Libereckého kraje při příležitosti tradičního svěcení studánky.

Aktualizace 2023:

Kaple ve stále stejném stavu, u studánky fronta čepujících léčivou vodu. Doplněno posezení. Před léty jsem přehlédl na skalce vpravo od kaple cedulku Kulturní památka. Ovšem co tu dělá, nemám zdání – v Památkovém katalogu se nedá nic objevit ani o kapli, ani o prameni. Strejda google spojení slov Zdislavina studánka – kulturní památka také nezná. Tudíž nemám vysvětlení.