Bývalá synagoga v Jirkově

V ulici 5. května v Jirkově stojí budova bývalé synagogy.

Wiki uvádí:

Synagoga v Jirkově se nachází ve východní části města Jirkov, v ulici 5. května. Postavena byla v letech 1846 až 1847 v klasicistním slohu jako náhrada za starší ze 17. století podle plánů stavitele Dietricha a byla činná až do třicátých let 20. století. Během druhé světové války unikla demolici a v poválečném období sloužila jako sklad. Následně byla využívána jako skladiště při sběrně odpadů. Budovu v roce 2016 koupilo město Jirkov s cílem zrekonstruovat a využívat ji k pořádání výstav, koncertů a jiných společenských akcí.

O zdejší židovské komunitě více zde -> (doplněno o další podrobnosti z informační tabule)

Židé se začali v Jirkově usazovat d poloviny 16. století. Komunita měla kolísavé stavy, v roce 1845 žilo ve městě 11 rodin, v roce 1880 se k židovské víře hlásilo 55 obyvatel a nejvíce židů žilo v Jirkově v roce 1900, kdy se k víře přihlásilo 76 osob. Po roce 1930 uvádí židovská náboženská obec pouhých 37 občanů hlásících se k judaismu.

Malé židovské ghetto stávalo od počátku 18. století v místech dnešní ulice 5. května, před polovinou 19. století zde stály tři patrové židovské domy a synagoga. Dva původně židovské domky jsou dodnes po různých přestavbách a úpravách dochovány. Synagoga, či modlitebna, je v Jirkově doložena v 17. století (byla v jednom z domů jirkovského ghetta). Židovská osada byla od města oddělena hradbami. Ještě mezi válkami stály u synagogy domy čtyři, dodnes se zachovaly pouze dva z nich.

Ghetto bylo pokládáno za velmi cenné, neboť pouze dva z domků původní kolonie nebyly takzvaně dělení. Dělenými domky se rozumějí samostatné bytové jednotky a na přelomu 19. a 20. století se všeobecně vyskytovaly jen zřídka. V Jirkově měla každá místnost svého vlastníka, a přesto byl dům v pozemkové knize zapsán jako celek.

Z nařízení vrchnosti hraběnky Marie Gabrielle Longueval von Buquoy, rozené von Rottenhan,byl Židům přidělen 18. 6. 1844 pozemek 8×6 sáhů pro stavbu nové synagogy. Nová klasicistní synagoga byla vystavěna v letech 1846-47 podle plánů stavitele Dietricha, slavnostní zasvěcení v podobě vnesení tóry provedl dne 27. 8. 1853 krajský rabín David Pick z Teplic. Synagoga je orientována na východ směrem k Izraeli, stěny interiéru byly zdobeny ornamentálními malbami. Zcela určitě v ní nebyla sochy ani portréty, ty v synagogách nebývají.

Každý týden o šábesu byla při bohoslužbě konána modlitba za šlechetnou dárkyni hraběnku von Buquoi. K bohoslužbám sloužila do konce třicátých let (ale asi spíše výjimečně), za německé nacistické okupace unikla demolici. Kdy přesně přestala synagoga v Jirkově sloužit k modlitbám a vyučování není doloženo, některé prameny uvádějí, že ještě v roce 1938 se v synagoze židé scházeli. Když se o Křišťálové noci pokusili budovu zapálit výrostci, zabránili jim v tom sami jirkovští Němci.

Za války i po ní sloužila budova jako skladiště a poté jako sběrna surovin (pozem. parcela č. 833 o rozloze 256 m2, katastr. území Jirkov, vedená jako občanská vybavenost, v majetku soukromé osoby, která je známa výkupem kradených bronzových destiček z Národního památníku Terezín).

Svůj hřbitov si jirkovská židovská obec nezřídila, k pohřbům svých souvěrců užívala hřbitovů v Údlicích (zničen nacisty) a později v Chomutově (těžce poškozen nacisty a zlikvidován komunisty).

Další podrobnosti zde ->

Synagoga přestala být využívána v roce 1935, kdy se z Jirkova odstěhovala poslední židovská rodina. Během 2. světové války byla používána jako muniční sklad. V roce 2020 město zajistilo opravu synagogy s využitím dotace od Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

O záchraně budovy více zde ->

27. května 2019 – Město Jirkov se pustí do opravy bývalé chátrající synagogy, kterou v roce 2016 koupilo za dva miliony korun od soukromého vlastníka. Radnice si nechala zpracovat projekt, který budovu z roku 1847 i její okolí přetvoří na kulturní zařízení. Budou se tu konat výstavy, koncerty a další společenské akce.

„Součástí areálu bude upravená zeleň sloužící k relaxaci a odpočinku návštěvníků. Na zahradě nebudou chybět lavičky, pódium a také socha, na niž radnice využije milion korun, který městu předloni odkázala jedna z obyvatelek,“ sdělil mluvčí jirkovské radnice Vladimír Vacula.

Na obnovu budovy a rozlehlého areálu o rozloze 1 200 metrů čtverečních město žádá ministerstvo pro místní rozvoj o dotaci na program regenerace brownfieldu.

„Dotace by mohla pokrýt polovinu veškerých nákladů na rekonstrukci,“ poznamenala místostarostka Jirkova Dana Jurštaková (ODS). Celkové náklady jsou odhadnuty zhruba na 8,5 milionu korun. S přípravnými pracemi by se mohlo začít už letos v říjnu. Hotovo má být příští rok.

V současné době se na zpustlé zahradě nachází místo trávníku beton, který doplňují zrezlé váhy a další nepořádek.

„Přízemí zchátralé budovy má betonový nepůvodní strop, díky kterému vzniklo patro. Takhle to tu nevypadalo a vypadat nebude. Všechen beton musí pryč, celý prostor uvnitř se znovu otevře a prosvětlí,“ přiblížil Lubomír Polák z jirkovského odboru majetku města a útvaru investic.

Klasicistní synagoga byla dostavěna v roce 1847. Stěny interiéru zdobily ornamentální malby. Jak byla uvnitř vybavena, se už dnes neví. Není také známo, kdy přestala sloužit k modlitbám.

Některé prameny uvádějí, že ještě v roce 1938 se v synagoze židé scházeli. Válku přežila bez úhony, přestože se ji za křišťálové noci pokusili zapálit vandalové. V tom jim tehdy zabránili jirkovští Němci.

V následujících letech už ale někdejší židovský svatostánek jen chátral. Za druhé světové války sloužil jako skladiště a pak v ní byl sklad harampádí a sběrna druhotných surovin. Před třemi lety získal zničenou synagogu do svého vlastnictví Jirkov s cílem ji opět oživit.

Aktuálně je synagoga opravená a přístupná při různých kulturních akcích. Podrobně Chomutovský Deník:

2. 6. 2021 – Město nechalo původně klasicistní budovu i se zahradou obnovit a ve středu poprvé pozvalo veřejnost, aby si mohla nový kulturní prostor prohlédnout.

„Chtěli jsme se přiblížit tomu, jak vypadala původně, což bylo těžké, protože jsme neměli dost dokumentů, ze kterých bychom mohli vycházet. Současně jsme ale chtěli přidat i něco svého,“ uvedla starostka Jirkova Darina Kováčová. „Například vitráž, která není původní, dodali jsme ji ale po dohodě s architektem. Synagoga tedy nese i odkaz 21. století, který bude sloužit dalším generacím. Dali jsme jí nový život,“ doplnila starostka.

Synagoga z roku 1847 není na seznamu kulturních památek, navzdory tomu město projednávalo úpravy s restaurátory a konzultovalo je také s Židovskou obcí Teplice. Obnova stála 8,8 milionu korun, přičemž polovinu nákladů pokryly finance z vládního programu regenerace brownfieldů.

Z větší části je synagoga přetvořená na kulturní a společenské centrum, ve kterém bude možné pořádat výstavy, koncerty, divadelní vystoupení, autorská čtení či artová promítání a bude to i nový prostor pro pořádání svateb. Víceúrovňová zahrada je doplněná lavičkami, kruhovými cestami a pódiem.

Obnova skončila loni na podzim, slavnostní otevření ale muselo kvůli protiepidemickým opatřením počkat na letošní jaro. Ujít si ho nenechali známí místní umělci včetně akademického malíře Kamila Sopka, muzejníci a další představitelé kulturního života. „Je to něco kouzelného. Tato synagoga byla ve velice špatném stavu, město ji ale za pomoci dalších subjektů obnovilo a výsledek je naprosto úžasný,“ ocenil proměnu předseda Židovské obce Teplice Michael Lichtenstein, který byl čestným hostem. „Federace židovských obcí v ČR obnovila řadu synagog v rámci projektu Deset hvězd. Tato jirkovská je ale v severních Čechách jednou z nejkrásnějších,“ dodal.

Skutečnosti, že původně duchovní prostory nebudou sloužit tomuto účelu, nelituje. „Právě naopak. Myslím si, že v současné době řada synagog slouží nejen k duchovním záležitostem, ale hlavně kulturně vzdělávacím. Kultura je v současné době velice důležitá,“ zdůraznil. Podle jeho slov je židovská obec připravená spolupracovat s městem na vzdělávání v oblasti judaismu a holocaustu a podle dohody koordinovat další akce.

Slavnostní otevření synagogy doprovázel program připravený Základní uměleckou školou Jirkov, první hosté si vyslechli přednášku o židovských svátcích a ochutnali košer víno z Chrámců.