Kostel svatého Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech

V centru Starých Křečanech stojí u silnice na bývalém hřbitově kostel svatého Jana Nepomuckého.

Stavbě je věnována knížečka Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech: průvodce po stavební historii a uměleckém významu Kláry Mágrové (vydáno 2009), třeba ji ještě někde seženete. Byl jsem u kostela i v něm mnohokrát. Info z roku 2010 ->. Nejvíce se o něm mluvilo asi tehdy, když z něho spadla makovice. A pro mne nejzajímavější byla asistence při sundavání sanktusní věžičky.

Na wiki:

Římskokatolický farní kostel svatého Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech je mohutná barokní sakrální stavba obklopená hřbitovem v centru obce. Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka. Rovněž je, jako kulturní památka České republiky, chráněna i fara stojící naproti kostelu.

Staré Křečany jsou poprvé připomínány v roce 1485, kdy byly součástí rumburské farnosti. S růstem počtu obyvatel od konce 17. století se více než hodinová cesta na bohoslužby stávala stále častějším terčem stížností poddaných. Rumburský farář se však bránil zmenšování svého farního obvodu. Do situace zasáhla majitelka šluknovského panství Marie Ernestina z Harrachu a přikázala svému hejtmanovi, aby v Křečanech nechal rychle a v tajnosti postavit menší provizorní dřevěný kostel. Ke stavbě tohoto dřevěného kostela došlo v rozmezí jednoho měsíce od 20. března 1732 do 21. dubna 1732. Zároveň jmenovala prvním administrátorem nového kostela svého zámeckého kaplana. Rumburský hejtman se sice čtyři roky snažil o odstranění tohoto dřevěného kostela, ale vzhledem ke společenskému postavení hraběnky byl jeho boj marný. V roce 1736 se začal stavět definitivní kamenný kostel podle projektu a pod vedením Johanna Georga Aichbauera. Stavba byla dokončena v roce 1741. Do stavby byly osazeny oltáře, které jsou pravděpodobně jediným realizovaným dílem Johanna Lucase von Hildebrandt ve Šluknovském výběžku.

Když byl dokončen kostel, byla proti němu postavena rozlehlá pozdně barokní fara (čp. 32). Roku 1795 byla postavena ohradní zeď hřbitova s honosnou vstupní branou. V roce 1822 byl vztyčen mezi ní a kostelem krucifix a zřízena zastavení křížové cesty po celém obvodu hřbitovní zdi. Hřbitov se přestal používat koncem 19. století. Celý areál výrazně zchátral po roce 1945, kdy bylo vysídleno původní německé obyvatelstvo. Na kostele jsou ve 21. století prováděny zajišťovací práce. Fara byla opravena novým vlastníkem. Ostatní části barokního areálu na počátku 21. století vyžadují stavební údržbou.

Jedná se o pozdně barokní, jednolodní stavbu. Má čtvercový presbytář se sakristiemi po stranách. V průčelí se nachází hranolová věž. Kostel je členěn lizénovými rámci a kasulovými okny. V horní části věže jsou polokruhově ukončená okna.

Presbytář je sklenut plackou. Loď je sklenuta dvěma poli placek. V podvěží je křížová klenba a sakristie je sklenuta valenou klenbou s lunetami.

Zařízení kostela je rokokové. Na hlavním oltáři je obraz sv. Jana Nepomuckého. Jeho údajným autorem je Dominik Kindermann (1739–1817). Dva boční rokokové protějškové oltáře jsou vybaveny obrazy Narození Páně, jehož autorem je asi také D. J. Kindermann, obrazem Vzkříšení Lazara. Rokokový oltářík je zasvěcen sv. Barboře. Klasicistní oltářík Ukřižování pochází z období kolem roku 1800. Kazatelna je rokoková s reliéfy evangelistů a soškou Jezulátka na stříšce. V kostele jsou monumentální rokokové řezané varhany. Dva barokní zpovědnice pocházejí ze 2. třetiny 18. století. V kostele se nachází na dřevě malované Ukřižování z 1. poloviny 19. století.

Na vnější zdi kostela je barokní náhrobník z roku 1759 a klasicistní náhrobník z roku 1804.

Obecní web (text shodný s wiki vynechán):

Římskokatolický farní kostel svatého Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech je mohutná barokní sakrální stavba obklopená hřbitovem v centru obce. Od 3. května 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky. Rovněž je, jako kulturní památka České republiky, chráněna i fara stojící naproti kostelu.

Hřbitov je přístupný pozdně barokní branou s brankami z roku 1795. V hlavní ose při závěru kostela se nachází barokní márnice. Je čtvercová, má zaoblená nároží, vpadlé pole a mansardovou střechu. Vnitřek márnice je sklenut plackovou klenbou. Před kostelem se nachází na podstavci s klasicistními reliéfy kříž z roku 1822. Ze stejné doby pochází patrně i výklenkové kapličky křížové cesty s dřevěnými reliéfy, které se zde nacházejí. 

Web o kostelech:

V rekonstrukci; mimo věž, přístavky a levou polovinu přední strany lodi má novou střechu. Zbytek stavby má plechovou střechu. Věži chybí zakončení. Sanktusník má novou měděnou střechu. Omítka je mírně poškozená. Kolem hřbitovní zdi jsou kamenné kapličky křížové cesty s novými obrazy.

Staré Křečany byly v minulosti přifařeny do Rumburku. Protože obyvatelům Křečan byla cesta do Rumburku příliš dlouhá a v zimě nesnadná, ucházeli se u říšské hraběnky Ernestiny von Harrach o dovolení k výstavbě vlastního kostela. Hraběnka tento záměr podporovala, ale rumburská farnost nechtěla Staré Křečany uvolnit. Hraběnka Maria Ernestina nakonec dala na radu litoměřického biskupa, hraběte Wratislawa von Mitrowitz, rozkaz svému zámeckému kapitánovi ve Šluknově, Johannu Sahovi, postavit co nejrychleji a ve vší tichosti v lese malý dřevěný kostelík.

Práce na kostelíku začaly dne 20.3.1732 a již v noci na 21.4.1732 byl kostelík převezen do Křečan, byl spěšně sestaven a dne 21.4.1732 ráno byl Franzem Wilhelmem Jägerem, vikářem a krajským děkanem v Lipové vysvěcen. Administrátorem byl ustanoven Gottfried Hage, zámecký kaplan ve Šluknově. Po čtyři roky dlouhém procesu dalo místodržitelství v Praze konečně dne 30.1.1736 povolení k vybudování kostela v Křečanech.

Obec koupila jeden selský statek, na jehož místě měly být kostel a fara postaveny. Kostel byl postaven v letech 1736 – 1740. Hraběnka Ernestine sem dovezla neapolského stavebního mistra a panství darovalo veškerý stavební materiál a také zaplatilo stavebníky. Sedláci bezplatně přivezli všechen materiál a domkáři provedli všechnu ruční práci. Kolem kostela byl – jako v té době obvykle – založen hřbitov. Na svatodušní svátky (letnice) roku 1740 poprvé zazněl zvon odlitý v Praze Zachariasem Dittrichem a kostel byl vysvěcen. Veškeré náklady na kostel a faru činily na 50.000 zlatých, z čehož 32.000 zlatých uhradilo panství.

Vnitřní zařízení kostela bylo postupně opatřováno dobrodinci. Obraz hlavního oltáře byl namalován za 1.000 zlatých v Římě a kostelu byl darován říšskou hraběnkou Ernestinou von Harrach. Obrazy obou starších postranních oltářů namaloval zdejší malíř Dominik Kindermann a kostelu byly zčásti darovány. Hraběnka k odškodnění rumburské farnosti složila kapitál 1.000 zlatých, kromě toho ještě 2.000 zlatých pro veřejné budovy, opatřila zvon v ceně 1.290 zlatých, mešní roucho a kostelní náčiní.

V letech 1769 – 1770 byly pořízeny varhany za 2.000 zlatých, v roce 1889 byly obnoveny stavitelem varhan Schusterem ze Žitavy.

Zastavení Křížové cesty byla zřízena roku 1825, v roce 1892 byla obnovena a roku 1893 posvěcena.

Když po smrti císaře Františka I. v březnu 1835 zvonil velký zvon, tak praskl. Byl přelit v Chomutově a již v září 1835 byl dodán na své místo. Jeho váha činila dvanáct centýřů.

Dne 12.3.1878 udeřil v časné ranní hodině do kostelní věže blesk a zapálil ji. Kostel byl se podařilo ochránit před vyhořením jen díky rychlému a prozíravému zákroku hasičů.

Dne 1.12.1894 byl v kostele postaven nový mariánský oltář (v kostele pak byly celkem čtyři postranní oltáře).

Pozemek s kostelem patří římskokatolické církvi; v roce 2025 půjde na opravu střechy kostela 398.000,- Kč z dotačních programů Ústeckého kraje.

Památkový katalog:

Pozdně barokní kostel s náhrobníky byl postaven v letech 1736-1741 Johannem Georgem Aichbauerem ml. Roku 1795 areál doplnila honosná vstupní brána se sochami andělů a ohradní zeď hřbitova, při které byla roku 1822 zřízena zastavení křížové cesty.

Původní evidenční list památky:

Obdélné jednolodí s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. Vnějšek omítnut, členěn plochými omítkovými pasy. V průčelí jednoduše rámovaný pravoúhlý portál, nad ním kasulové okno, nad ním římsa. Ve věži nad římsou v průčelí i ve stranách obdélné půlkruhově zaklenuté okno, nad ním hodiny. V bocích lodi po 2 vysoko umístěných kasulových oknech. K presbytáři přistaveny trojosé dvoupodlažní kaple, okna obdélníková, samostatné vchody. Ve skosených rozích lodi při věži vchod na schodiště, nad ním 2 oválná okna.

Loď zaklenuta dvěma plackami oddělenými pásem valené klenby, spočívajících na vysokém kladí neseném pilastry s ionizujícími hlavicemi. Mezi pilíři boční zdi zděné oratoře na pásech valené klenby. Nad vchodem kůr. Loď otevřena půlkruhovým triumfálním obloukem do presbytáře zaklenutého plackou. Triumfální oblouk rámován zdvojenými pilastry, nesoucími soustředné půlkruhové pásy. Kaple u presbytáře sklenuty valenou klenbou se styčnými lunetami. Předsíň v podvěží sklenuta křížovou klenbou.

Zvenčí u paty věže kamenný náhrobník s kovovým křížem a nápisovou kartuší zdobenou 4 andílky. Nápis Anno 1679 / 26 bin ich Johann Friedrich Rolche gebohren Ano 1740 den U Man hat mich als Richet die gemeinde verlohren Von Feuer Kried und Päft bin ich entlossen an jezto aber unter Diesen Stein gekrocehn drumd alle die ihr Trättel zu Diesen Stein Saget Gott wolle meiner armen Seel ganädig Segn – In der Arsten Eh gewesen 26 Jahr Kinder gezeigt 9 zöhne Töchter 7 Jahr wittiber In der ander Eh 7 Jahr gelebt.

Ohradní zeď z kvádrového zdiva, v průčelí trojdílná brána se zdůrazněným pravoúhlým středním vchodem. Vztyčen pilíři s postavami andělů, od nichž se odvíjejí voluty. Na konci volut dekorativní vázy. Na volutách pásky s dat. 1785. Postranní vchody menší, jednoduše rámované.

kostel sv. Jana Nepomuckého s náhrobníky

Pozdně barokní jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a hranolovitou věží při západním průčelí, jehož fasády jsou členěny omítkovými pasy, pochází z r. 1740 a je postaven na místě prozatímního dřevěného kostela, který zde vznik v r. 1732.

ohradní zeď

Ohradní zeď obíhající areál kostela je zhotovená z kvádrového místy omítaného zdiva s korunou krytou kamennými deskami. Její průčelí je prolomeno trojdílnou bránou se zdůrazněným pravoúhlým vchodem, tvořenou dvěma hranolovitými pilíři, jenž byly osazeny kamennými sochami andělů. Na zdi k pilířům se odvíjejí voluty, na konci volut dekorativní vázy. Na volutách pásky s datováním 1785. Postranní vchody menší, jednoduše rámované.

brána se dvěma brankami

Ohradní zeď na severu je vyšší a byla vyzděna z pískovcových kvádrů. Prolamuje jí vstupní pozdně barokní brána z r. 1795, kterou tvoří dva hranolové pilíře, jež byly osazeny kamennými sochami andělů. Po stranách se nacházejí dvě svisle obdélné branky.

socha anděla I.

Kamenná barokní socha anděla je umístěna na levém pilíři brány situované v prolomení ohradní zdi lemující areál kostela. Anděl stojí v kontrapostu s uvolněnou levou nohou, je poměrně štíhlé postavy a oděn v dozadu vlajícím plášti se svislými i diagonálními plastickými záhyby.

socha anděla II.

Kamenná barokní socha anděla byla umístěna na pravém pilíři brány situované v prolomení ohradní zdi lemující areál kostela. Anděl stál v kontrapostu s uvolněnou levou nohou, v levé ruce držel kartuš a pravou ruku měl v gestu zdviženou k rameni (podle původního evidenčního listu k zemi). Záhyby poměrně málo plastické.

márnice ->