weby pro nejsevernější čechy

Kaple svaté Kateřiny na Klášterním náměstí v Oseku

This entry is part 12 of 205 in the series Kostely, kaple, chrámy, zvonice, hrobky, mauzolea

Na východním okraji Klášterního náměstí v Oseku stojí kaple svaté Kateřiny, některými prameny označovaná jako kostel.

Dle wikiKaple sv. Kateřiny v Oseku je součástí areálu tamního cisterciáckého kláštera. Památkově chráněný areál kláštera byl roku 1995 prohlášen národní kulturní památkou České republiky.“

Kaple ale stojí severně od kláštera, vně samotného areálu. Byla zbudována původně v raně gotickém slohu ve 13. století jako součást klášterního špitálu. V 15. a 16. století sloužila jako sýpka, a pro bohoslužebné účely byla obnovena až v 17. století za opata Scipia. Bylo nutno postavit znovu část klenby, průčelní zeď a zřejmě celý presbytář. Tato oprava byla zřejmě jen nouzová. V roce 1713 došlo k celkové barokizaci kaple dle projektu Octavia Broggia. Přestavba odstranila následky devastace za třicetileté války. V 1. čtvrtině 18. století byla přestavěna klenba v presbytáři, sakristie, kruchta a západní průčelí.

Nad vchodem do kaple je socha sv. Kateřiny mezi anděly od Franze Antona Kuena pocházející z roku 1713. Vnitřní štuková výzdoba z let 1713–1718 pochází od Giacoma Antonia Corbelliniho. Presbytář a sakristie mají valenou klenbu s výsečemi. Triumfální oblouk je půlkruhový. Loď kaple má tři pole křížové klenby, žebra jsou zakryta štukovým ornamentem a klenební pole vyplněna plochými štukovými reliéfy s výjevy ze života sv. Kateřiny.

Hlavní oltář kaple je raně barokní z roku 1691 s obrazem Stětí svaté Kateřiny z 19. století. Ve výklenku na jižní straně v lodi se nachází sousoší sv. Eustacha od Corbelliniho. Kamenná křtitelnice s reliéfy pochází z poslední čtvrtiny 17. století. Na jižní straně presbytáře se nachází kamenné raně gotické lavabo.

Památkový katalog eviduje dvorek u kaple i samotnou kapli:

Dvorek vznikl výstavbou okolních budov Oktaviánem Broggiou asi v letech 1705 – 1720, na západní straně byl přízemním přístavkem uzavřen asi až po roce 1842.

Zatravněný prostor z let 1705–20 má zhruba trojúhelníkový tvar. Jeho severní stranu tvoří kaple sv. Kateřiny (která není součástí kláštera, ačkoli byla spolu s ním a jeho nákladem barokně přestavěna), na východní části jižní strany je severní průčelí panského čp. 2 a na západní části ohradní zeď, která dvorek odděluje od zahrádky za panským domem. Na západě je dvorek uzavřen zděným hladce omítnutým přízemním přístavkem pod pultovou střechou krytou pálenými bobrovkami na husté laťování se sklonem k jihu. Přístavek je přístupný z jihu jednoduchým barokním pískovcovým lištou lemovaným obdélným dnes zabedněným portálkem, který nejspíše původně spojoval dvorek se zahrádkou za panským domem. Přístavek má jediné jednoduché jednokřídlé dvoutabulkové okénko osazené ve špaletě ve štítě východního průčelí. Ohradní zeď má korunu krytou naplocho položenými cihlami se sklonem k jihu, uprostřed má proražen nový obdélný vstupní otvor bez šambrány. Východní “cíp” dvorku je dnes zastřešen pultovou střechou se sklonem k západu a krytou měděným plechem. Pod střechou, na podlaze jinak zatravněného dvorku, je prkny zakrytý otvor do suterénu (pod kaplí?).

Původně gotická kaple je dnes ukázkou díla Octavia Broggia, doplněného štukovou výzdobou z let 1713 až 1718. Jednolodní, obdélná, orientovaná stavba se sedlovou střechou se sanktusníkem. Průčelí s mohutným štítem s nikou se sochou světice s atributy.

Stavba působí velmi zanedbaným dojmem. Poničené fasády, trhliny a praskliny, na římsách bující nálety, nakloněný kříž na sanktusní věžičce. Alespoň že střešní krytina vypadá OK.

Na informační ceduli je stavba označena jako kostel a v textu je uvedena zajímavost: „Byla zde křtěná Hana Benešová, manželka prezidenta, která se narodila v drážním domku v Domaslavicích.“

Series Navigation<< Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Sloupu v ČecháchKostel svatých Petra a Pavla v Oseku >>
Tagy