Kostel svatého Vavřince v Havrani

Na jižním okraji na vyvýšeném místě nad obcí Havraň stojí kostel svatého Vavřince s přilehlým hřbitovem.

Kostel svatého Vavřince je římskokatolický kostel v Havrani v okrese Most. Jeho současná barokní podoba vychází z přestavby v 18. století. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Wiki je stručná, do textu přidáno z dalších zdrojů:

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1337, kdy Ješek z Havraně a Štěpán z Hrušovan a Moravěvsi vedli soudní spor o patronátní právo nad zdejším farním kostelem.

Kostel obklopený hřbitovem se nachází na jižním návrší nad obcí.

Umělecké památky Čech popisují kostel sv. Vavřince jako gotický, připomínaný v roce 1364 jako farní, který byl postaven na místě starší kaple a v 18 století zbarokizován. Je jednolodní s pětiboce zakončeným presbytářem se čtvercovou sakristií na severní straně, předsíní na jižní straně lodi a hranolovitou věží v severozápadním nároží. Fasády hladké, okna z období před barokní přestavbou hrotitá s kružbami, na jižní straně hrotitý gotický portál s reliéfní kamennou deskou vztahující se k zakládací pověsti. Presbytář sklenut křížovou klenbou na žebrech hruškového profilu, v severní stěně gotický sanktuář s původní mříží a renesančním rámcem z doby kolem roku 1600. Sakristie sklenuta jedním polem křížové žebrové klenby, loď plochostropá, trojramená kruchta. V moderní porevoluční době nesčetněkrát vykraden, takže z původního historického vybavení kostela nezůstalo uvnitř nic.

V Památkovém katalogu je celý areál, čítající následující objekty:

• kostel sv. Vavřince
• ohradní zeď se dvěma bránami a brankou
• márnice
• hrobka rodiny Fischerů

Kostel:

Jednolodní raně gotický orientovaný kostel je zděný, na obdélném půdorysu, s nižším a užším trojboce uzavřeným presbytářem, s věží na severozápadě, předsíní na jižní straně lodi a sakristií na severní straně presbytáře. Hranolová věž je v západním průčelí situována asymetricky – na severní straně, téměř celou svou hmotou vystupuje z půdorysu kostela. Na jižní straně se k věži a západnímu průčelí lodi napojuje přístavek s pultovou střechou. Západní průčelí tak tvoří západní stěna věže, západní fasáda přístavku a jižní část západního štítu lodi. Věž má v dolní části sokl, který – až na jižní předsíň – obíhá celý kostel. V západní stěně věže je celkem šest otvorů nad sebou, rozmístěných s různým výškovým odstupem. První zdola se ve stěně nachází velmi úzký štěrbinový průduch, směrem vzhůru následuje malé obdélné dřevěné okénko, rozdělené vodorovnou příčlí na poloviny a nad ním další takové okénko. Čtvrtý zdola je velký obdélný, nahoře půlkruhově zakončený okenní otvor, vyplněný dřevěnými žaluziemi s pootevřenými lamelami. Horní oblouková část je plná, vyskládaná do sluncovitého tvaru. Podobné, avšak menší okno je i v další vyšší úrovni, která je oddělená zaoblenou římsou (římsa obíhá celou věž). Posledním otvorem, umístěným až v trojúhelném štítu věže, je kruhové okénko. Severní a jižní stěna věže jsou řešeny podobně jako stěna západní a vzájemně shodně. Úrovně první a druhá zdola chybí, je zde až horní obdélné okénko a velké s žaluziemi nad ním. Horní úroveň tvoří ne jedno, ale dvě menší okna s dřevěnými žaluziemi, umístěná vedle sebe; vůči dolnímu většímu oknu nejsou situována zcela symetricky. Místo horního kulatého okénka je na těchto stranách věže ve štítu hodinový ciferník. Má kruhový tvar, římské číslice a hrotovitě zakončené ručičky, Ciferník má tmavě šedou barvu, ručičky a číslice jsou bílé. Východní stěna věže má otvory jen v horních třech úrovních – velké žaluziové okno, nad ním pouze jedno menší (na levé straně) a nahoře kulaté okénko. Věž má stanovou střechu, zakončenou makovicí s patriarším křížem. Krytinou je lepenka tmavě šedé barvy, imitující svým tvarem cihly. Jak již bylo uvedeno, na věž a loď se napojuje patrový přístavek – a to na jižní stěnu věže a jižní část západní stěny lodi. Obě stěny přístavku jsou v líci s věží i lodí. V západní stěně přístavku se na levé straně nachází vstupní otvor – obdélný, zakončený segmentovým obloukem. Dveře nejsou v současné době otvíravé. V úrovni patra jsou dvě obdélná okna ve špaletě, zabezpečená vnějšími mřížemi. V jižní stěně přístavku není žádný otvor, stěnu zde ukončuje profilovaná hlavní římsa. Střecha přístavku je pultová, krytá bobrovkami. Západní průčelí lodi je prosté, bez otvorů, strmý štít je napojen ke zdivu věže.

Jižní fasádu kostela tvoří věž, přístavek (jejichž jižní stěny již byly popsány) a dále loď a presbytář. Z jižního průčelí lodi vystupuje obdélná předsíň. V její jižní stěně je kamenný vstupní portál tvaru lomeného oblouku. Jednokřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce jsou v polovině vodorovně rozdělené, prkna mají vyskládána klasovitě (v horní polovině směřuje klas dolů, v dolní pak nahoru). Dveře zabezpečuje vnější mříž z esovitě zprohýbaných prutů. Nad vrcholem vstupního portálu se na fasádě nachází kamenný kvádr s reliéfy – vlevo je býčí hlava a vpravo menší hlava jelení. Jižní stěna předsíně je zakončena štítem tvaru trojúhelníku s useknutým horním vrcholem a se zdvihajícími se dolními okraji. Na useknutém vrcholu štítu je umístěn kamenný kříž. V západní a východní stěně předsíně, ukončené profilovanou hlavní římsou, je malé obdélné dřevěné okénko v líci, vodorovně rozdělené na poloviny. Okénko není umístěno v ose, ale blíže lodi kostela. Předsíň má sedlovou střechu dosti strmého sklonu, krytou bobrovkami. Hřeben střechy dosahuje pod hlavní římsu stěny lodi. Jižní průčelí lodi je dvouosé, osy se nacházejí vlevo a vpravo od předsíně. Levá osa má dvě okna nad sebou. Dole je menší, na šířku orientovaný obdélný okenní otvor, zakončený segmentovým obloukem. Okno je umístěno ve dvakrát odstupňované špaletě, je dřevěné dvoukřídlé, s křídly rozdělenými vodorovnou příčlí na poloviny. Chrání ho vnější mříž z esovitě zprohýbaných prutů, spojených ve středech prstenci. Nad tímto menším oknem je velké okno lodi – tvaru obdélníku, zakončeného segmentovým obloukem, umístěné v široké špaletě. Je dřevěné, v polovině rozdělené silnější vodorovnou příčlí. Každou z polovin člení dvě vodorovné a tři svislé příčle, hořejšek je rozšířen o úroveň obloukovité části. Okno chrání novodobá vnější mříž z esovitě zprohýbaných prutů. Stejné okno je i v druhé ose jižního průčelí lodi, zde však chybí menší okno v dolní úrovni stěny. Fasádu lodi ukončuje profilovaná hlavní římsa.

Na východě se na loď napojuje presbytář, který je užší a nižší, než loď – je tak vidět východní stěna lodi. Zdivo je zde zpevněno vysokým opěrákem, sahajícím svojí šikmou stříškou, krytou bobrovkami, až k úrovni hlavní římsy lodi. Nároží opěráku je ponecháno bez omítky, takže jsou vidět kamenné kvádry jeho zdiva. Viditelný je také východní štít lodi, v němž je po obou stranách střechy presbytáře malé obdélné okénko. Štít lodi je zakončen soklíkem, na němž byl pravděpodobně kříž. Presbytář má zdivo zpevněné vysokými dvoustupňovými opěráky, jejichž kvádrové zdivo je z větší části bez omítky. Dolní stupeň opěráků kryje pultová bobrovková stříška, bobrovky jsou i na sedlové stříšce horního stupně. Opěráky jsou pravidelně rozmístěné vpravo a vlevo od okenních os presbytáře. Jeho jižní průčelí je jednoosé, okno se nachází blíže závěru. Má tvar lomeného oblouku, zasazeno je ve ven se rozšiřující špaletě. Kamenné okno má kružbové zakončení; jsou zde dva lomené oblouky vedle sebe – uvnitř s jeptiškou – a ve cviklu nad nimi je prázdný kruh. Okno, vyplněné vitrážovým buňkovitým sklem, je chráněné novodobou vnější mříží z esovitě zprohýbaných prutů.

Východní průčelí kostela tvoří již popsaný východní štít lodi a dále trojstěnný závěr presbytáře. Nároží stěn závěru zpevňují výše zmíněné opěráky, ve všech třech stěnách je po jednom okně ve ven se rozšiřující špaletě. Okna mají opět tvar lomeného oblouku, avšak kružba je odlišná. Okno v šikmé jihovýchodní stěně má horní oblouky půlkruhové, uvnitř s trojlistem a ve cviklu nad půlkruhy je kruh s vepsaným pětilistem (tři lístky nahoře a dva dole). Okno v rovné střední (východní) stěně má horní oblouky půlkruhové, ve cviklu nad oblouky je kruh s vepsaným čtyřlistem (dva lístky nahoře a dva dole). Okno v šikmé severovýchodní stěně má horní oblouky ve tvaru jeptišky a ve cviklu na nimi je prostý kruh. Všechna okna presbytáře vyplňuje buňkovité vitrážové sklo. K severnímu průčelí presbytáře je přistavěna obdélná sakristie, zbývající část fasády presbytáře je bez otvorů. Sakristie má ve východní stěně dva otvory: v ose, poměrně nízko nad soklem, je malé okno tvaru lomeného oblouku. Je umístěno ve ven se rozšiřující špaletě, jejíž kamenné kvádry jsou na fasádě přiznány. Nečleněné okno chrání vnější mříž, tvořená jedním svislým a pěti vodorovnými pruty. V dolní části trojúhelného štítu východní stěny sakristie je volný malý obdélný okenní otvor. Protější západní stěna je bez otvorů, stejně jako stěna severní, ukončená hlavní římsou. Severní průčelí lodi je dvouosé, se stejnými okny, jako jsou na jižní straně. Loď má sedlovou střechu s námětkem, presbytář sedlovou s půljehlancem nad závěrem, krytinou jsou bobrovky.

Vysoce hodnotný raně gotický kostel je jednou z nejstarších dochovaných sakrálních staveb v regionu, je rovněž dominantou obce i okolní krajiny.

Ohradní zeď:

Zděná omítnutá zeď s korunou zdiva, krytou cihlami, ohraničuje areál kostela sv. Vavřince. Přerušují ji dvě pilířové brány – na západní a jižní straně – a branka na severovýchodě.

Ohradní zeď vymezuje plochu hřbitova kolem kostela sv. Vavřince. Je zděná, omítnutá, korunu zdiva kryje stříška z příčně položených cihel s šikmým sklonem. Omítka je místy poškozená, takže je viditelné zdivo – nestejného složení. Části zdi jsou stavěné převážně z lomového kamene, doplněného malým množstvím cihel, jiné pak tvoří výhradně cihly. Ohradní zeď je přerušena dvěma bránami a jednou brankou. První brána se nachází v západní části zdi, v ose západního průčelí kostela. Tvoří jí dva pilíře ze smíšeného zdiva, na jižní straně omítnuté, na ostatních již jen s nepatrnými zbytky omítky. Pilíře jsou na západní straně širší, než na východní (směrem k vnitřku brány tak tvoří zub), severní pilíř má na rozdíl od jižního pokračování na vnější straně (tj. k ohradní zdi). Je zde rozšířen o malý úsek zdi, jejíž koruna směrem k vnějšku šikmo klesá. Krytá je – stejně jako koruna zdiva pilířů – příčně položenými cihlami. V bráně jsou dvoukřídlá železná vrata, v dolní části plná, s plastickým tvarováním na způsob obdélné, na šířku orientované diamantové bosy. Horní část, nahoře tvarovanou do mírného oblouku, tvoří pruty, sestavené do motivu slunce. Vrata jsou natřená černou barvou.

Druhá brána je situována uprostřed jižního úseku ohradní zdi. Je rovněž pilířová, oba pilíře jsou tentokrát stejné, celé omítnuté. Podobně jako na západní straně jsou i zde pilíře na straně ke hřbitovu zubovitě zúžené. Horní část je zakončena přesahující profilovanou římsou, na východním pilíři je pak uprostřed zasazen sokl s křížem. Sokl je kamenný, má širší základnu, směrem vzhůru se zužující dřík a ukončen je přesahující římsou. Kříž je železný, svislé břevno je nahoře a dole zakončeno do trojlistu, příčné břevno chybí. Ze středu svislého břevna vybíhají na každé straně dva diagonální, zrcadlově obrácené prohnuté paprsky. Bránu uzavírají černě natřená dvoukřídlá železná vrata. Pravé křídlo tvoří jen jednu třetinu šířky vrat, jinak je však provedení vrat symetrické, složené ze tří částí, přičemž obě krajní jsou shodné. Základní provedení je v celých vratech stejné – dole je poměrně nízká plná část, tvarovaná do obdélné, na šířku orientované diamantové bosy. Následuje část, tvořená vodorovnými a svislými pruty. Na krajních úsecích je vždy šest svislých prutů, na středním jen pět a ve všech třech pak tři vodorovné pruty. Dva vodorovné pruty jsou profilované – v dolní a horní pětině výšky tohoto úseku vrat – nahoře je pak prut bez profilace. Pod horním profilovaným prutem jsou mezi pruty svislými ozdobné srdčité motivy (srdce směřuje svojí širší částí dolů). Střední díl vrat má uprostřed navíc ještě další zdobný motiv – opět srdčitý, směřující širší stranou dolů a doplněný nahoře, dole a po stranách o další zatočené části. Natřený je bílou barvou, stejně jako nejzdobnější motivy, umístěné v horní části vrat. U obou postranních dílů vrat jsou stejné, symetricky (tj. zrcadlově obráceně) provedené. Jde o ornament ze zavinutých esovitých motivů, směrem k vnitřku vrat stoupající. Ve střední části vrat tvoří hořejšek půlkruh, do něhož je vepsaný pětilístek, dole rozšířený o esovitý ornament. Vnější okraj horního kruhu je ještě zdoben hrotovitými motivy. Obě brány doplňuje branka, nacházející se v severovýchodním úseku ohradní zdi (za presbytářem kostela sv. Vavřince). Branka je zaklenutá do segmentového oblouku, koruna zdiva je vyzděná do tvaru sedlové stříšky, kryté bobrovkami. Střed oblouku stříšky je lehce vzdutý. Branka je dnes zabezpečena novodobou železnou mříží z nepravidelně šikmo umístěných prutů.

Márnice:

Márnice je drobná zděná stavba na čtvercovém půdorysu, zasazená do jihozápadního rohu ohradní zdi kolem kostela sv. Vavřince (západní a jižní zeď márnice tvoří zároveň součást ohrazení areálu kostela, neboť v tomto úseku nahrazují ohradní zeď). Východní průčelí je prolomeno dvěma otvory – vstupem do objektu a ve štítu v ose vstupu podávacími dvířky. Vstupní dveře jsou jednokřídlé dřevěné, rámové konstrukce. V horní a dolní části mají obdélnou, na šířku orientovanou výplň, střed pak tvoří dvě obdélné výplně vedle sebe (pravá výplň dnes chybí). Dveře jsou umístěné v dřevěné zárubni. Nad východní stěnou márnice se zvedá trojúhelný štít, v němž se v otvoru, ukončeném do tvaru mírného segmentového oblouku, nacházejí podávací dvířka. Jsou jednokřídlá dřevěná, tvořená svisle kladenými prkny. Severní průčelí je dvouosé, v obou osách jsou okenní otvory obdélného tvaru, zakončeného mírným segmentovým obloukem. Otvory zabezpečuje mříž ve špaletě, z vodorovně a svisle kladených prutů. Stěnu ukončuje směrem vzhůru se rozšiřující hlavní římsa, která se nachází – jako jediný členící prvek – i na protějším jižním průčelí. Bez otvorů je kromě jižní také západní stěna. Márnice má sedlovou střechu, krytou bobrovkami, koruna zdiva obou štítů je obložena příčně kladenými cihlami.

Hrobka v samostatném textu.