Kostel svatého Michaela v Nové Roli

Ve východní části Nové Role na Karlovarsku stojí mezi ulicí Polní a říčkou Rolavou kostel svatého Michaela.

Wiki a další zdroje:

Kostel svatého Michaela stojí v obci Nová Role v okrese Karlovy Vary. Je chráněnou kulturní památkou České republiky. Filiální kostel náleží římskokatolické farnosti kostela Nanebevstoupení Páně Karlovy Vary – Stará Role karlovarského vikariátu diecéze plzeňské.

Románsko-gotická venkovská kaple zasvěcená svatému Michaelovi archandělovi vznikla v letech 1240–1255. Z tohoto období se částečně dochovalo pravoúhlé kněžiště a sakristie. První písemná zmínka je z roku 1293, kdy plebánii spravoval řád křižovníků s červenou hvězdou. Filiální kaple náležela k farnímu kostelu svaté Anny v Sedlci. V roce 1355 se stal farním kostelem. V 16. století byla kaple přestavěna na kostel. V roce 1560 byl v držení protestantů. Koncem 16. století byl rekatolizován. V 17. století jako filiální kostel náležel k farnosti v Jindřichovicích, pak v Sedlci a nakonec k Dolnímu Chodovu. Farním kostelem se stává v roce 1707. V roce 1781 byl přestavěn Nostici. Po druhé světové válce docházelo k poškozování a ničení kostela hlavně v důsledku záplav řekou Rotavou. Od roku 1950 byl filiálním kostelem farnosti kostela svatého Petra a Pavla v Hroznětíně a od roku 1967 náleží k farnosti kostela Nanebevstoupení Páně Karlovy Vary – Stará Role karlovarského vikariátu. V letech 1991–1993 byla provedena rekonstrukce kostela a úprava okolí. Znovu vysvěcení v roce 1993 provedl pražský světící biskupe Františkem Lobkovicem.

Kostel je jednolodní orientovaná zděná omítaná stavba na půdorysu obdélníku s pravoúhlým závěrem zpevněným dvěma opěrnými pilíři s pultovou stříškou. Od roku 1781 má vysokou sedlovou střechu krytou šindelem, na hřebenu u vstupního průčelí s dřevěnou osmibokou zvonicí se zvonovou střechou a nad kněžištěm je polygonálním sanktusníkem. Sakristie byla přistavěna k severní straně kostela a k ke vstupnímu průčelí je přistavěna novější předsíň. Fasáda je hladká bez členění, stěny lodi jsou prolomeny dvěma páry úzkých oken s půlkruhovým záklenkem. V závěru jsou původní románská okna.

Loď má obdélný půdorys a plochý strop. V západní části je dřevěná trojkřídlá kruchta s kuželkovou balustrádou, kterou podpírají čtyři dřevěné sloupy. Kněžiště má čtvercový půdorys a je do lodi otevřeno širokým vítězným obloukem. Je zaklenuto jedním polem křížové klenby na vejčitých konzolách s kruhovým svorníkem ve vrcholu klenby. Vstup do sakristie vede hrotitým portálem, ve kterém byl později zazděn záklenek. Sakristie má lomenou valenou klenbu.

V interiéru se dochovala kazatelna z roku 1777, kterou vytvořil sochař J. Preuss z Nejdku, zbytky oltářů pískovcová křtitelnice z roku 1500. Výzdoba interiéru byla doplněna plastikami přemístěnými z Perninku a oltářním obrazem svatého Michaela od malíře Hošna.

Obecní web:

Původní kaple byla postavena v letech 1240-1255. Tehdejším pražským biskupem Tomášem byla nazvána „Kaple při Nové Roli“ a náležela kostelu v Sedleci.

Během dlouhých staletí kaple prodělala několik úprav. Je zachován zbytek původního zdiva v zadní části presbytáře. Základy hlavní části chrámové lodě pocházejí z poloviny 16. století, kdy kolem r. 1560 přešlo místní obyvatelstvo a celé okolí k protestantům. Ale koncem 16. stol. patřilo opět katolíkům.

Úpravy kostela do dnešní podoby provedli Nosticové v roce 1781. Tehdy byly obvodové zdi zvýšeny o 3/4 lokte (45 cm), byla postavena vysoká sedlová střecha s dřevěnou zvonicí a malou věžičkou. Chrámová loď je bez opěrných pilířů a strop je zaklenut polem křížové klenby s nízko ubíhajícími žebry profilu zkoseného klínu na vejčitých konzolách. Sakristie má hmotnou hrotovou klenbu. Vnitřní zařízení z této doby nebylo dochována. Až z pozdější doby pochází dřevěné lavice, které sem byly nyní znovu umístěny.

Kostel byl po více let veden jako filiální. Až r. 1355 se stal farním, když byl zde ustanoven farářem Mikuláš z Bunnersdorfu. V 17. století patří prvně k farnímu kostelu Jindřichovice, později k Sedleci a konečně k Dolnímu Chodovu. V r. 1707 je uváděn jako farní kostel. Od r. 1950 byl filiálním kostelem a patřil kostelu Hroznětín, v r. 1967 kostelu Stará Role (Vikářství K. Vary).

Po roce 1945 byl kostel několikrát poškozen opakovanými povodněmi rozvodněné Rolavy. Nejvíce utrpělo vnitřní zařízení kostela v r. 1961, kdy došlo k zaplavení chrámové lodě radioaktivním bahnem. Tehdejší režim nedbal o záchranu církevních památek, a tak i v Nové Roli došlo ke zničení vnitřního vybavení kostela a navíc k úplnému rozkradení varhanových píšťal.

Na návrh nového národního výboru v roce 1990 vznikla „občanská iniciativa“ na obnovu kostela. Skupina novorolských občanů pod vedením Jana Heringa zahájila rozsáhlé práce na celkové opravě kostela a úpravě jeho okolí. Karlovarské muzeum provedlo archeologický průzkum, při kterém byly objeveny základy dvou postranních oltářů.

Náklady na opravu byly nahrazeny jednak finančními prostředky získanými dobrovolnou sbírkou mezi občany a dále hlavně prostředky Městského úřadu N. Role. O vánocích v roce 1991 byl kostel prvně zpřístupněn veřejnosti. Byla zde uspořádána velmi zdařilá kulturní akce nazvaná „Vánoce s koledou“.

Kostel sv. Michaela v Nové Roli je cennou církevní památkou Karlovarska a byl zařazen do II. kategorie stavebních historických památek ve slohu románskoranně gotickém. Dějiny českého výtvarného umění uvádějí na prvním místě mezi dochovanými venkovskými klášterními kostelíky z doby Přemysla Otakara I. a Václava I., které zřídil řád cisterciáků: kostel sv. Michaela v Nové Roli, kostel v Kácově a kostel ve Vimperku.

Památkový katalog:

Původně románsko-gotický kostel byl postaven cisterciáckým klášterem mezi lety 1240–1255. Z té doby se částečně dochoval pravoúhlý presbytář a sakristie. Dnešní podoba orientovaného jednolodí krytého sedlovou střechou se zvoničkou je z roku 1781.

Jedna z nejstarších staveb této oblasti, dokládající pronikání burgundských vlivů do raně gotické architektury Čech.

Původní evidenční list památky:

Farní kostel sv. Michaela uprostřed obce na býv. hřbitově, obehnán zdí.

Jednolodní, orientovaný, zděný omítaný kostel. K lodi na obdélném půdorysu se pojí čtvercové kněžiště s pravoúhlým závěsem, zpevněným 2 opěrnými masivními pilíři s pultovou stříškou. K severní stěně kněžiště je přistavěna obdélná sakristie; před západním průčelím předsíň. Průčelí jsou hladká, nečleněná, loď osvětlují 2 páry úzkých oken s půlkruhovým záklenkem, v západním průčelí 2 okna se segmentovým záklenkem. V jižní zdi kněžiště jedno úzké obdélníkové okno s půlkruhovým záklenkem a se zešikmenou špaletou. Střecha sedlová, krytina šindelová. Z hřebenu střechy nad hlavním průčelím vyrůstá dřevěná oktagonální zvonička zakončená oplechovanou zvonovitou bání.

Loď plochostropá; v západní části lodi trojkřídlá dřevěná kruchta podepřená čtyřmi dřevěnými sloupky s kuželkovou balustrádou. Kněžiště je připojeno k lodi širokým triumfálním obloukem. Je zaklenuto jedním polem křížové žebrové klenby na nepročleněných konzolách a s kruhovým svorníkem ve vrcholu klenby. Z kněžiště vede do sakristie hrotitý portál s dodatečně zazděným záklenkem. Sakristie má převýšenou lomenou valenou klenbu.

Presbytář a sakristie z 3. třetiny 13. stol., loď přistavěna v 16. stol., opravy 1781

A samozřejmě Památky a příroda Karlovarska:

Původně venkovský románsko-raně gotický kostel sv. Michaela byl postaven cisterciáckým klášterem někdy v letech 1240-1255. První zmínka o kostelu, filiálního ke kostelu sv. Anny v Sedleci, pochází z roku 1293. Tehdejším pražským biskupem Tomášem byl kostel nazýván „kaple při Nové Roli“. Z této doby zachován zbytek původního zdiva v zadní části presbytáře a sakristie. Během následujících staletí prodělal kostel několik úprav. V roce 1355 se stal kostel farním a byl k němu ustanoven farář Mikuláš z Brunnersdorfu. V 16. století byly položeny základy hlavní části dnešní lodi kostela. Kolem roku 1560 přešlo místní obyvatelstvo a celé okolí k protestantům, koncem 16. století však patřilo opět ke katolíkům. V 17. století byl kostel opět filiálním a patřil k farnímu kostelu v Jindřichovicích. Později patřil k Sedleci a konečně k Dolnímu Chodovu. V roce 1707 je kostel v Nové Roli uváděn opět jako farní. Poslední úpravy kostela do dnešní podoby provedli Nosticové v roce 1781. Tehdy byly obvodové zdi zvýšeny o 3/4 lokte (45cm), byla postavena vysoká sedlová střecha s dřevěnou zvonicí a malou věžičkou.

Po roce 1945 byl kostel několikrát poškozen opakovanými povodněmi rozvodněné Rolavy. Nejvíce utrpělo vnitřní zařízení kostela v r. 1961, kdy došlo k zaplavení chrámové lodě radioaktivním bahnem. Tehdejší režim nedbal o záchranu církevních památek, a tak i v Nové Roli došlo ke zničení vnitřního vybavení kostela a navíc k úplnému rozkradení varhanových píšťal. Od roku 1950 byl kostel znovu filiálním a spadal tehdy ke kostelu sv. Petra a Pavla v Hroznětíně. V roce 1967 přešel ke kostelu Nanebevstoupení Páně ve Staré Roli ve vikářství Karlovy Vary.

V roce 1990 vznikla na návrh nového národního výboru „občanská iniciativa“ na obnovu zchátralého kostela, jejíž zásluhou byla v letech 1991-1993 provedena celková rekonstrukce kostela a úprava jeho okolí. Skupina novorolských občanů pod vedením Jana Heringa provedla rozsáhlé práce za dozoru Krajského památkového ústavu v Plzni. Karlovarské muzeum provedlo archeologický průzkum, při kterém byly objeveny základy dvou postranních oltářů. Náklady na opravu byly nahrazeny jednak finančními prostředky získanými dobrovolnou sbírkou mezi občany a dále hlavně prostředky Městského úřadu Nová Role. O vánocích roku 1991 byl kostel prvně zpřístupněn veřejnosti. V roce 1993 byl opravený kostel sv. Michaela znovu vysvěcen světícím biskupem pražským Františkem Lobkovicem. Tehdy byly zavedena tradice zářijové Michalské pouti.

Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem, krytý vysokou šindelovou sedlovou střechou s valbovou šindelovou střechou nad závěrem. Nad průčelím je na střeše mohutná dřevěná polygonální zvonice se zvonovitou střechou a nad presbytářem menší polygonální zvonička. Po severní straně kostela je připojena sakristie a před západním vstupním průčelím je představěná novější předsíň. Presbytář kostela je doplněn opěrnými pilíři. Ve východní a jižní stěně presbytáře jsou zachována původní románská okna.

Loď kostela je plochostropá, krytá rákosovým stropem. Presbytář zaklenut polem křížové klenby s nízko se sbíhajícími žebry o profilu zkoseného klínu, posazené na vejčitých konzolách. V sakristii je hmotná hrotitá klenba.

Vnitřní zařízení kostela nedochováno. Zachovala se pouze kazatelna z roku 1777 od sochaře J. Preusse z Nejdku a zbytky oltářů. Dále vzácná křtitelnice z roku 1500, vytesaná z jednoho kusu pískovce. V interiéru byly znovu umístěny dřevěné lavice.

Kostel sv. Michaela v Nové Roli je cennou církevní památkou Karlovarska a byl zařazen do II. kategorie stavebních historických památek ve slohu románsko-ranně gotickém. Dějiny českého výtvarného umění uvádějí na prvním místě mezi dochovanými venkovskými klášterními kostelíky z doby Přemysla Otakara I. a Václava I., které zřídil řád cisterciáků.