weby pro nejsevernější čechy

Kaple Útěk do Egypta ve Vtelně

This entry is part 32 of 245 in the series Kostely, kaple, chrámy, zvonice, hrobky, mauzolea

U cesty, vedoucí od kostela Povýšení svatého Kříže ve Vtelně k silnici 27 (Pražská) kolem Mostu ze Vtelna do Velebudic, stojí soubor 4 výklenkových kaplí.

Na konci 80. let 20. století byly z likvidovaných Libkovic ke vtelenskému kostelu Povýšení sv. Kříže přemístěny zbývající čtyři výklenkové kaple z někdejšího souboru představujícího Sedm bolestí Panny Marie.

Původně kaple lemovaly poutní cestu z Libkovic do Mariánských Radčic a byly vystavěny z příspěvků poutníků, s výjimkou prostřední ze sedmi kapliček, která byla zvána opatskou nebo panskou kaplí (Herrenkapelle), protože ji dal postavit opat Jeroným Besnecker; Libkovice totiž byly až do roku 1848 majetkem oseckého kláštera.

V letech 1989 až 1990 zděné cihlové kaple restaurovali akademičtí sochaři Michael Bílek a Bohumil Zemánek.

Tři kaple se bohužel do dnešních dnů nedochovaly. Reliéfní obraz v páté kapli, která byla roku 1940 odklizena, protože spadla, představoval Krista na kříži. Šestá kaple zobrazující snímání Ježíše z kříže byla zbudována v roce 1725, obnovena pak roku 1832 dobrovolníky a udržována. Přesto ji čekal nepříznivý osud. V roce 1915 se sesypala, ještě téhož roku byla opravena. Stála však na velice vlhkém podkladu, takže když se v roce 1940 znovu zřítila, byla též odstraněna. Reliéf v nice sedmé kaple představoval obraz Ježíše Krista v hrobě. Byla zřízena v roce 1725 a tehdejším farářem Prokopem Wolfem vysvěcena. V roce 1832 byla jako ostatní kaple renovována dobrovolníky, roku 1915 pak stavební firmou D. Feber v Teplicích. Výlohy zde rovněž hradil továrník Viktor Schick.

Druhá kaple má v nice výjev Útěk do Egypta.

Další z kaplí stávala od roku 1724 při silnici u libkovického hřbitova a nese reliéfní obraz s výjevem útěku do Egypta. Kapli člení pilastry s akantovými hlavicemi se závitnicemi na nárožích a završuje nízký trojúhelníkový štít. V roce 1915 byla opravena stavebním závodem D. Ferber v Teplicích-Šanově, přičemž náklady hradil podle svého slibu učiněného v 1. světové válce továrník Schick z Litvínova.

Památkový katalog:

Soubor tvoří čtyři dochované kaple ze souboru sedmi výklenkových kaplí z let 1724-42 s námětem Sedm bolestí P. Marie. Kaple s kvalitní barokní architekturou i plastickou výzdobou původně stály ve zbořených Libkovicích (těžba uhlí), u cesty do Mariánských Radčic. Dochované kaple byly na současné místo přemístěny rozhodnutím odboru kultury ONV v Mostě čj.: 253/87/Hl z 1. 6. 1987.

Soubor výklenkových kaplí původně tvořilo sedm kaplí, znázorňujících Sedm bolestí P. Marie. Do současnosti se zachovaly pouze čtyři kaple, dnes se nacházející po pravé straně cesty, která vede od kostela Povýšení sv. Kříže ve Vtelně směrem k silnici č. 27 a poté k vodní nádrži Benedikt. Kaple s kamennými zdobnými detaily – sokly, hlavicemi pilastrů a zvlněnými štíty s čučkem, mají v nice kamenné reliéfy se scénami s P. Marií Bolestnou: kaple I. s Obřezáním Krista, kaple II. s Útěkem do Egypta, kaple III. s Dvanáctiletým Ježíšem v chrámu, kaple IV. s Kristem pod křížem.

Druhá barokní kapleze souboru Sedmi bolestí P. Marie z let 1724-42 pochází ze zbořených Libkovic. Má kamenné zdobné detaily – sokl, hlavice pilastrů a trojúhelný štít. V nice je kvalitní kamenný reliéf „Útěk do Egypta“ – s P. Marií Bolestnou.

Zděná kaple, doplněná kamennými architektonickými detaily, stojí na betonovém podstavci. Přední část kaple má obdélný půdorys, po stranách rozšířený o dva pilastry (jeden z nich je sdružený), zadní část je zaoblená. Spodek kaple tvoří kamenný sokl, obíhající celou stavbu – na bocích je dvojstupňový (tj. vyšší), vpředu a vzadu jednostupňový. Uprostřed přední stěny se nachází velká nika, v níž je umístěný reliéf. Nika má obdélný tvar, nahoře je zakončená do zvlněného oblouku tvaru trojlistu (střední oblouk je vyšší a širší než mělké oblouky boční, mezi oblouky je zubovité vybrání). Pod nikou je na stěně vpadlé, na šířku orientované obdélné zrcadlo s dovnitř vybranými rohy. Oblouk niky, lemovaný širokou šambránou, má paty oddělené profilovanou římsou, nahoře uprostřed oblouku je hlavní klenák. Nika je po obou stranách lemovaná vždy dvěma pilastry, jejichž patku tvoří sokl kaple. Pilastr vedle niky je sdružený, mírně konkávně prohnutý. Stěna mezi ním a rovným jednoduchým pilastrem bočním je zaoblená. Stejný tvar má i kamenný sokl kaple – zároveň patka pilastrů. Kamenné hlavice pilastrů jsou dole oddělené oblou římsou, pod níž je na dříku pilastrů čabraka se střapcem, tvořeným třemi rostlinnými motivy pod sebou. Na hlavici pilastrů je voluta, jejíž velký horní závit je zatočený směrem dovnitř (voluta je bez dolního závitu). Boční stranu voluty zdobí motivy akantu, rozdílné v dolní a horní části (dolní motiv je nahoře zatočený směrem vně, širší horní motiv má dole po stranách oba konce stočené). Hlavici nahoře ukončuje profilovaná římsa. Reliéfní výzdobu, obdobnou jako hlavice pilastrů, má také horní část oblé stěny kaple mezi sdruženým a jednoduchým pilastrem – a to včetně čabraky se střapcem pod dolní římsou. Rozdíl je v motivu mezi římsami – kde mají pilastry volutu – na stěně mezi hlavicemi je feston s rozvinutými květy, směřující závěsem k závitům volut na pilastrech. Nad hlavicemi je kamenný pás kladí, nahoře ukončený bohatě profilovanou římsou. Přední stěnu kaple zakončuje trojúhelný štít – jeho dolní strana se zvedá do menšího trojúhelníku, vepsaného do šítu (do vrcholu menšího trojúhelníku sahá horní konec hlavního klenáku nad nikou). Štít lemuje mohutná profilovaná, jednou zalomená kamenná římsa. Na vrchol šítu je posazený hranolový sokl, dnes již bez ukončujícího architektonického článku.

Ve výklenku kaple je umístěný reliéf s výjevem Útěk do Egypta. Vlastní reliéf stojí na podstavci, tvořeném dolní římsou, střední částí s dovnitř prohnutými boky a oblou římsou horní. Uprostřed přední stěny podstavce je reliéfní výzdoba – motiv srdce, obklopeného bohatě olistěnými zvlněnými ratolestmi, sahajícími až na horní římsu. Podobné ratolesti jsou také na prohnutých bocích podstavce. Vlastní reliéf, nižší než výklenek, má obdélný tvar – s oble rozšířenými rohy (dolní rohy mají nahoře špičku, stlačené horní rohy jsou oblé celé). Výjev lemuje profilovaný rám, zdobený na obou bočních stranách vysokým reliéfem střapce ze tří listnatých motivů nad sebou. V rámu se nachází zobrazení P. Marie s Ježíškem a sv. Josefa na cestě do Egypta – postavy vyplňují většinu plochy reliéfu. Na levé straně (z hlediska pozorovatele) je P. Marie, držící Ježíška a sedící na oslíku. Marie, situovaná en face, je oblečená do dlouhého šatu s dlouhými rukávy a do pláště, halícího kromě zad i obě paže. Plášť je u Mariina pravého boku rozevlátý do zubatého tvaru. P. Marie má nohy, pokrčené v kolenou, od sebe oddálené. Obě paže jsou ohnuté v lokti před tělem (levá výše), ruce s nataženými prsty drží Ježíška. Do Mariiny hrudi je pod pravým ramenem (dosti vysoko) vetknutý meč, jehož tordovaný jilec směřuje šikmo nahoru doleva (z hlediska pozorovatele). P. Marie má na hlavě roušku, splývající na záda. Oči jsou přivřené, zavřená ústa se mírně usmívají (?). Za Mariinou hlavou je plošná svatozář se zvýrazněným orámováním. Ježíšek, oblečený do dlouhého šatu, pod nímž je vidět bosé chodidlo, leží v matčině náruči. Jeho natažené tělo směřuje hlavou šikmo nahoru doleva (z hlediska pozorovatele), nohama pak opačným směrem. Dítě má levou paži nataženou, ruka spočívá na matčině ruce, pravá paže je ohnutá v lokti před tělem. Ježíšek má krátké rovné vlasy, za jeho hlavou je plošná svatozář.

P. Marie sedí na oslíkovi, zobrazeném v pravém profilu. Oslík, nakračující levou přední nohou (z hlediska pozorovatele pravou), má na hřbetě jho, připevněné pásem pod krkem. Další pás postroje pak směřuje pod ocas. Na oslíkově čumáku je uzda (patrně ji držel sv. Josef – v této části je reliéf poškozený). Sv. Josef stojí en face za oslíkovou hlavou. Oděný je do šatu s dlouhými rukávy a do pláště, sepnutého na prsou. Plášť zakrývá velkou část obou paží, které jsou ohnuté v lokti a plášť rozhrnují. Pravá ruka dnes chybí, levá ruka s nataženými prsty a s otevřenou dlaní směřuje šikmo dolů doprava (z hlediska pozorovatele). Palec je výrazně oddálený, ruka přesahuje až na rám, lemující celý reliéf. Dnes chybějící pravá ruka zřejmě přidržovala hůl, na níž je za světcovým pravým ramenem zavěšený košík. Horní konec hole směřuje šikmo nahoru doleva (z hlediska pozorovatele), dolní konec dnes chybí. Pod dolním okrajem šatu, sahajícího pod kolena, jsou vidět Josefovy rozkročené nohy, obuté do vysokých bot. Hlava je natočená k pravému rameni (téměř do profilu) – k P. Marii. Světec má na hlavě klobouk, pod nímž jsou vidět dlouhé vlnité vlasy, splývající na záda. Na bradě je krátký plnovous. Celá scéna se odehrává v krajině se stromy. V dolní části je pouze jednoduše naznačený terén, vlevo za P. Marií (z hlediska pozorovatele) je štítové průčelí domu. Dům má na levé straně dveře, nahoře vpravo pak obdélné okno a v trojúhelném štítu okénko kruhové. Za domem a za hlavou P. Marie jsou stromy s bohatým hustým listovím (jeden za domem a dva vedle sebe za P. Marií). V popředí je pak vysoký listnatý strom, stojící vpravo za sv. Josefem (z hlediska pozorovatele). Strom má dlouhý silný kmen, zakončený menší korunou – v pravém horním rohu reliéfu. Vlevo od koruny stromu jsou pak naznačeny bachraté obláčky. Zaoblená zadní strana kaple je bez výzdoby, na kamenný štít navazuje vzadu rovněž zaoblená část, pokrytá taškami bobrovkami.

Series Navigation<< Kaple Dvanáctiletý Ježíš v chrámu mezi učenci ve VtelněKaple Obřezání Krista ve Vtelně >>
Tagy