weby pro nejsevernější čechy

Kostel svatého Martina v Mlékojedech

This entry is part 16 of 174 in the series Kostely, kaple, chrámy, zvonice, hrobky, mauzolea

Ve středu obce Mlékojedy stojí kostel svatého Martina.

Wiki a další zdroje:

Kostel svatého Martina v Mlékojedech je sakrální stavba stojící na vyvýšené terase malého bývalého hřbitova, na obdélné návsi v centru obce. Náhrobky z bývalého hřbitova se zčásti dochovaly a jsou položeny severně od něj. Hřbitov je obtočen litinovým plotem gotizujících tvarů z roku 1885 (jak vidno z fotek, aktuálně je k vidění pouze kamenná zídka se sloupky, po litině ani stopy). Duchovní správou kostel náleží do litoměřického děkanství u Všech svatých. Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.

Kostel je v jádru gotický ze 14. století. V roce 1384 je připomínán jako farní kostel. Kostel byl poškozen v období husitských válek, ale ještě roku 1465 byl katolický, i když okolí podléhalo utrakvismu. V roce 1592 byl poškozen požárem, po němž dostala věž dnešní poslední patro, které bylo před požárem snad hrázděné nebo bedněné, a sgrafitovou omítku. Po skončení třicetileté války byl kostel pouze opravován. Do současné pozdně barokní podoby byl přestavěn v roce 1776 a to tak, že byl prakticky celý zbourán s výjimkou věže, a nahrazen novým objektem, který měl v podstatě shodné rozměry. Byl zasažen povodněmi v roce 1845 a v roce 1890. Po roce 1945 začal chátrat. Povodněmi by zasažen i v roce 2002. Ve druhé dekádě 21. století probíhá jeho postupná rekonstrukce, přičemž nejdříve byla obnovena střešní krytina (byť se to na první pohled nezná, je to vidět při srovnání s historickými fotografiemi – kostel nebyl v nejlepším stavu).

Jedná se o podélnou jednolodní stavbu s odsazeným, polokruhově uzavřeným presbytářem z roku 1776 a malou sakristií, které přiléhá k severnímu boku. V jeho západním průčelí se nachází hranolová věž gotického původu, která je vzhledem ke kostelu mohutná. Věž byla obnovena po požáru v roce 1592 a částečně se dochovalo její renesanční sgrafitové kvádrování. Ve spodních patrech se věž kromě pravoúhlého západního portálu s kamenným ostěním otevírá štěrbinovými okénky, které jsou v osách stěn. Horní zvonové patro věže má čtyři velká zvuková okny se segmentovými záklenky. Střecha věže je jehlancová, projmutá. Na vrcholu věže je korouhvička s letopočtem 1595, kdy byl kostel po požáru opraven.

V lodi jsou pilastrové svazky s rokajovými hlavicemi. Okna jsou velká, pozdně barokní s mírně vyklenutými záklenky jen na jižní straně. V lodi jsou plackové klenby.

K zařízení patří rokokový hlavní oltář z roku 1776. Je z umělého mramoru a jeho autorem je M. Hennevogel. Titulní obraz hlavního oltáře je novější. Byl umístěn do bohatě řezaného a zlaceného barokního akantového rámu z počátku 18. století. Boční oltář Pohřbívání Krista je dřevěný, pozdně renesančního typu. Má edikulu se zlacenými sloupky a čtyřmi sochami. Nachází se na něm původní renesanční deskový obrázek Pohřbívání Krista z období kolem roku 1600. Mezi ostatní zařízení patří kazatelna, obraz sv. Jana Křtitele, socha Jezulátka a varhany. Vesměs se jedná o díla rokokových tvarů z konce 18. století. Ve 21. století je zařízení umístěno v depozitáři z důvodu probíhající rekonstrukce.

Kostelní loď má novou střechu, věž má střechu nově natřenou. – Pozemek s kostelem patří církvi; ta zorganizovala v letech 2013 – 2017 opravu kostela s využitím dotací od Ministerstva kultury ČR.

===

Obec na svém webu uvádí:

Zdejší kostel byl pravděpodobně založen za vlády českého krále a císaře Karla IV., a to v roce 1346 – 1378. V roce 1384 měl tento kostel již vlastního faráře. Investor a patron kostela sv. Martina v Mlékojedech byl, dle údajů německé kroniky, jeden bohatý občan z Litoměřic, který vlastnil v obci několik domků. V roce 1400 prodal patronátní práva na kostel jinému občanu, ten zas jinému občanu, a pak během doby přešel kostel do majetku města Litoměřic.

V době reformátorské – husitské a Lutherovy byla jak v městě Litoměřicích, tak i v Mlékojedech v kostele sv. Martina víra protestantská, a to od doby 30-leté války, která trvala od roku 1618 až do roku 1648. Po této válce nastalo pronásledování výše uvedených církví a krátce na to byl kostel sv. Martina v Mlékojedech převzat správou kostela Litoměřického a učiněn jeho filiálním kostelem. Kostel sv. Martina v Mlékojedech vlastnil v tehdejší době kapitál 9.840 zlatých. Na oltáři v kostele se nalézal obraz, malovaný malířem Borocciem, rám je z roku 1696.

V roce 1592 vypukl v Mlékojedech velký požár, který zachvátil též kostel, u kterého shořela celá věž. V roce 1595 byla věž znovu postavena. V roce 1775 byla provedena přestavba kostela, věž však byla již opravena v roce 1595. V roce 1895 spadla korouhvička z věže kostela a byla uložena v litoměřickém museu. V roce 1910 uhodil blesk do věže a o těchto údajích byla v kostele zapuštěna deska. V roce 1916 byla věž znovu opravena. Při vyhoření věže u kostela sv. Martina v roce 1595 byla v Mlékojedech na památku této události a na další ochranu proti ohni postavena socha svatého Floriána. Zvony na kostele byly namontovány v roce 1691, novější v roce 1923.

Hřbitov byl toho času u kostela v Mlékojedech, ale v roce 1846 byl zlikvidován a pohřbívalo se v obci Prosmyky. Hřbitov v Prosmykách byl z toho důvodu v roce 1890 rozšířen. V roce 1582 řádil zde, tak jako v celé zemi, mor a totéž se opakovalo v roce 1680. Třetina obyvatelstva vymřela na tuto strašlivou nemoc. Z tohoto důvodu byla v roce 1681 postavena socha sv. Marie Bartolomějské – Sebastianské na náměstí v Litoměřicích. Na straně 12 německé kroniky je přiložen obrázek krytého mostu přes Labe u Litoměřic ze dne 24.3.1814. Část mostu je demolována, tři pilíře jsou nárazy ledu proražené.

===

Památkový katalog stručně informuje:

Kostel:

Jednolodní s oválně ukončeným presbytářem a hranolovou věží, při boku presbytáře sakristie. Věž z lomového kamene s řadou drobných okének středověkého původu s relikty renesanční sgrafitové omítky, středověká rovněž loď se zachovaným gotickým portálem.

Ohradní zeď:

Ohradní zeď z 19. století stavěna z lomového čediče po způsobu kyklopského zdiva, na koruně kamenné zkosené desky. Na nich postaveny litinové sloupky, mezi nimi zavěšeny pole litinového plotu z 2. poloviny 19. století.

Fara:

Patrová stavba s valbovou střechou, v zadní části rozšířena o novodobý přístavek s pultovou střechou. Čelní průčelí nad okny a dveřmi zdobeno bohatými štuky rokokového vzhledu z 18. stol., kdy byla fara asi postavena v rámci přestavby kostelního areálu.

Původní evidenční list památky je o něco podrobnější:

Orientovaná zděná stavba, krytá sedlovou střechou s taškami, jednolodní, se západní věží a presbytářem s apsidou, k němuž na severní straně připojena kaple s pultovou střechou. Věž má bosovaná nároží, v přízemí v ose portál pravoúhlý s uchy, je prolomen střílnovými okénky, ve 2. patře velká lomená okna. Střechu má jehlancovou, krytou prejzy. Na východní straně v ose vchod do presbytáře, jižní stěna je 2 osá. Věž nese zbytky jednoduchého obdélného sgrafita. Uvnitř zaklenuto plackami.

Series Navigation<< Hřbitovní kaple v MlékojedechGloriet (Kempelův pavilón) ve Smetanových sadech v Terezíně >>
Tagy