weby pro nejsevernější čechy

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově

This entry is part 127 of 130 in the series Kostely, kaple, chrámy, zvonice, hrobky, mauzolea

Součástí areálu křížové cesty ve Vilémově je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie.

U zázračné studánky nechal barokní kostel s rodinnou hrobkou Salm-Reifferscheidtů v letech 1728-31 zbudovat Leopold Antonín, hrabě ze Salm-Reifferscheidtu, jako poděkování za to, že přežil napadení velkým medvědem, uprchlým z medvědince v Hohnsteinu (na náhrobku Leopolda Salma jsou zaznamenána data nebezpečných událostí, při nichž hrabě vyvázl životem).

Záhadou je chronogram pod erbem na průčelí stavby, který udává letopočet 1726 – zahájení stavby až o dva roky později je doloženo listinami, uloženými v základním kameni, a příběh s medvědem se měl udát již roku 1724. Snad jde o rok, kdy se začalo uvažovat o stavbě nebo začala být stavba připravována.

Plány se několikrát měnily – dochovány jsou výkresy, které předpokládaly centrální stavbu, umístěnou přímo nad pramenem.

V okolí kostela se nachází křížová cesta s kaplí Božího hrobu a nedaleko i výklenková kaple s Pietou, u které vyvěrá léčivý pramen.

Celé místo bylo postupně zkrášlováno a až do josefínských dob sídlil při kostele poustevník. Most a schodiště ke kostelu pochází z let 1738-1744. V 60. letech 18. stol. byl areál doplněn ještě o křížovou cestu s kaplí Božího hrobu. Roku 1844 byl v sousedství kostela na místě někdejší poustevny založen hřbitov (při té příležitosti pravděpodobně vybudována nová křížová cesta, neb většinou je uváděno, že pochází až z 19. stol.).

Na den Nanebevzetí Panny Marie sem přicházela od 17. století, a zvláště v 18. a 19. století, četná procesí. Silné zastoupení v těchto procesích měli katoličtí lužičtí Srbové.

Kostel je dílem lipovského stavitele Zachariase Hoffmanna (1678–1754). Je jednolodní, obdélný s půlkruhovým presbytářem. V ose kostela se nachází dřevěná obdélná sakristie. Na průčelí jsou pilastry a štít s křídlatými zdmi a segmentovým ukončením. V ose je segmentem ukončený portál s rovnou nadpražní římsou. Zde umístěný salmovský znak s letopočtem 1726 označuje patrně rok, ve kterém se hrabě Leopold ze Salm-Reifferscheidtu (1699–1769) rozhodl postavit kostel. Okno v průčelí je oválné. Ve štítě se nachází nika se sochou sv. Leopolda od Kr. Riedla z Velkého Šenova z roku 1736. Pod ním jsou hodiny. Uvnitř má kostel valenou klenbu s lunetami a závěr kostela je sklenut konchou s lunetami.

Hlavní oltář z let 1733–1734 je sochařským dílem D. Mariniho. Je na něm černá Madona s anděly a skupinou Zvěstování Páně na brankách. Boční oltáře pocházejí z 2. poloviny 18. století a jsou zasvěceny sv. Jiljí a sv. Vincenci Ferrerskému. Náhrobník hraběte Leopolda Salma pochází z roku 1774. Je opatřen postavou Chrona. V kostele se nachází barokní Ukřižování s Bolestnou Pannou Marií a sv. Janem pod křížem a také pozdně barokní socha Immaculaty.

Pod kostelem je hrobka, ve které údajně pohřbeno osm příslušníků rodu Salm-Reifferscheid.

Dnes je kostel chráněnou kulturní památkou ČR s velmi stručným zápisem v Památkovém katalogu:

Základ areálu v podobě kostela postavil 1728 – 31 Z. Hoffmann z Lipové. Jižně od kostela vyvěrá ve výklenkové kapličce z r. 1723 pramen. V 1765-1766 se rozšířil o křížovou cestu. Kostel byl zpřístupněn přímým schodištěm se sochami svatých a dvou puttů.

Kostel – Barokní jednolodní kostel obdélné dispozice, s užším půlkruhově uzavřeným presbytářem, pochází z r. 1726, jak prozrazuje datace nad portálem. Průčelí je členěno širokými plochými pilastry vyrůstajícími z kamenného soklu a doplněnými o římsové hlavice.

Schodiště – Přímě barokní kamenné schodiště se sochami svatých umístěných na hranolových podstavcích s římsovou hlavicí, spojených balustrádou, se nachází před západním průčelím kostela. Ve spodní části schodiště proti sobě stojí dvě sochy zobrazující putti.

Přístup ke kostelu je po kamenném mostu přes Vilémovský potok se sochami sv. Josefa a sv. Anny (další dvě sochy – sv. Donáta a sv. Floriána – zničeny), a následně po širokém schodišti, lemovaném sochami sv. Vojtěcha, sv. Rozálie, sv. Václava, sv. Šebestiána, sv.  Jana  Nepomuského, sv. Rocha a dvou andílků (všechny sochy od Kristiana Riedla z let 1739 – 1744).

Při kostelíku stojí kříž z roku 1776. Východně od kostela starý hřbitov. Kolem něho a kostela prochází křížová cesta, tvořená kamennými výklenkovými kapličkami a kamennými sedátky, končící u dřevěné kaple Božího hrobu s kamennou sochou ležícího Krista od šluknovského sochaře M. Fibicha, umístěné bezprostředně za sakristií kostela. V prostoru starého hřbitova a okolí kostela několik nádherných lip. V jihovýchodním sousedství starého hřbitova nový hřbitov.

 



Series Navigation<< Kaple Nejsvětější Trojice v PlešnicíchKostel sv. Jana Nepomuckého v Jetřichovicích >>
Tagy