Kostel Povýšení svatého Kříže v Údlicích

Ve Voigtových sadech v Litvínově na okraji Masarykova náměstí (a v blízkosti náměstí Míru) stojí kostel svatého Michaela archanděla.

O kostele wiki uvádí:

Kostel Povýšení svatého Kříže je římskokatolický kostel v Údlicích v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka. Jeho současná podoba vychází z úprav v první polovině 19. století.

Pozdně románský kostel vznikl koncem první třetiny 13. století. Během 14. století byla přistavěna věž a kostel byl opevněn mimo jiné hradbou a vodním příkopem, který je doložen na mapě z roku 1723 a otisku mapy stabilního katastru z roku 1843. V roce 1450 došlo v Údlicích k vojenské potyčce, během které byl opevněný kostel dobyt žateckým a lounským vojskem a bylo tu zajato sedmnáct jezdců Mikuláše z Lobkovic. V 17. století prošel za Jana Adama Hrzána z Harasova raně barokní úpravou, během které byla prodloužena chrámová loď a na jižní straně přistavěna kaple. Poslední úpravy v klasicistním stylu proběhly v 19. století, kdy bylo zjednodušeno západní průčelí, opraven krov a loď byla zakryta plochým stropem.

Kostel stojí volně a jeho loď je orientována k východu. Na severní straně k němu byla přistavěna gotická věž s křížově zaklenutou sakristií v přízemí. Vstup do vyšších pater umožňuje předsíň u západní zdi věže. Chrámová loď je obdélná a plochostropá. Během opevňovacích úprav byla zvýšena o vyložené obranné patro, jehož existenci dokládají mohutné pískovcové krakorce. V rámci barokních úprav do ní byla vložena podklenutá kruchta. Pozdně barokní je také obdélná kaple s křížovou klenbou přistavěná k jižní straně kostela. Kaple se do lodi otevírá vítězným obloukem.

Původní presbytář je tvořen půlkruhovou románskou apsidou o vnějším průměru 8 m, která je zaklenuta románskou žebrovou klenbou. Vnější stěna apsidy je rozdělena čtyřmi lizénami, které vybíhají do obloučkového vlysu neseného rozdílně zdobenými dříky s krychlovými hlavičkami. Stěnu apsidy ukončuje podstřešní římsa se zubořezem. V pětici polí mezi lizénami jsou umístěna oblouková okna. Oknům na jižní a severní straně chybí ostění. Na venkovní zdi v blízkosti apsidy je odhalené pravidelné románské zdivo.

Hlavní raně barokní oltář pochází z roku 1677 a pískovcová křtitelnice z roku 1725. Cenná je gotická socha Madony z období kolem roku 1410.

V těsném sousedství kostela se nachází několik plastik, které sem byly přemístěny ze zaniklých sídel. Těsně u kostelní zdi stojí smírčí kříž původem z Nového Sedla. O několik metrů dál je socha svatého Václava ze zbořeného kostela v Hrušovanech(žádná taková socha se tu však nenachází, je tu jen svatý Roch) a Pieta od Karla Waitzmanna z roku 1741, která původně stála v Milžanech. Nejdál od kostela stojí mariánský sloup s korintskou hlavicí. Vznikl okolo roku 1700 a dříve stál v Miřeticích u silnice do Kadaně.Encyklopedii Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji však tvrdí, že sloup je z Přezetic (viz odkaz). Na severní straně kostela, v prostoru mezi ním a farou, stojí sochy svaté Barbory a svatého Jana Nepomuckého.Řada dalších artefaktů je v popisu na wikipedii vynechána.

Areál kostela je kulturní památkou a tvoří (tvořily) ho samotný kostel a dvě sochy, z nichž jedna se nedochovala:

kostel Povýšení sv. Kříže
socha sv. Víta (více zde ->)
socha sv. Václava

Původně románský kostel z 1. pol. 13. stol., přestavěn kolem r. 1400. Věž, umístěná u presbytáře s obloučkovým vlysem, je z r. 1579, byla pseudogoticky upravována. Loď má barokní strop. Ke kostelu patří brána se sochou sv. Víta na pravém sloupku.

Celková situace

Kostel je jednolodní s obdélnou lodí, na kterou na východě navazuje odsazená apsida na půlkruhovém půdorysu. K východní části jižní lodi byla přistavěna obdélná kaple, po severní straně se pak nachází při severovýchodním nároží hranolová věž na čtvercovém půdorysu se sakristií v přízemí. Po západní straně věže se nachází předsíň se schodištěm do vyšších pater věže. Do osy západního průčelí je přistavěna obdélná předsíň se schodištěm na kruchtu. Loď je kryta sedlovou střechou s hřebenem orientovaným ve směru východ-západ. Apsida je kryta střechou ve tvaru polovičního kužele. Západní předsíň má sedlovou střechu s hřebenem orientovaným jako hřeben střechy lodi. Severní předsíň má střechu pultovou. Výše popsané střešní roviny mají jako krytinu pálenou bobrovku. Stanovou střechu věže, jíž prostupují na všech světových stranách ciferníky se sedlovými stříškami pokrývá asfaltový šindel.

Průčelí

Hlavní (západní) průčelí má pět plánů. První plán, západní průčelí západní předsíně, je v přízemí prolomeno širokým vstupním otvorem s půlkruhovým záklenkem. Výplň tvoří dřevěná dvoukřídlá vrata svlakové konstrukce s vodorovně kladenými švartnami na čelní straně. V patře je prolomený obdélný okenní otvor s půlkruhovým záklenkem obíhaný plochou pásovou šambránou. Výplň tvoří dřevěné okno dělené v jedné třetině odshora na spodní dvoukřídlé pole s křídly členěnými příčlemi do šesti tabulí a na horní pole členěné vějířově kladenými příčlemi a jednou půlkruhovou do dvanácti tabulí. Průčelí bez soklu je vertikálně členěno profilovanou kordónovou římsou a ukončeno profilovanou římsou korunní. Nad korunní římsu je vyzdvižen zděný štít sedlové střechy obíhaný profilovanou římsou, není jím prolomen žádný otvor. Druhý plán, západní průčelí lodi, bylo členěno čtyřmi pilastry zakončenými profilovanými hlavicemi na tři pole. Prostřední dvojnásobně širší než postranní je zakryto později přistavěnou předsíní. Postranní pole jsou ve dvou výškových úrovních prolomeny okenními otvory. Spodní představují obdélné okenní otvory s pískovcovými ostěními s klenákem obíhané páskem. V horních úrovních jsou obdélné okenní otvory prolomeny do nik zakončených konchou, jejichž půlkruhový záklenek je obíhán páskem. Výplň otvoru tvoří dřevěné okno dělené poutcem v jedné třetině odshora na horní výklopné pole členěné příčlí do dvou tabulí a na spodní pole dvoukřídlé s křídly členěnými příčlemi do třech tabulí. Průčelí je uvozeno jednoduchým soklem a završeno korunní římsou, která je ve tvaru kladí neseného pilastry. Nad korunní římsou vyrůstá zděný štít sedlové střechy lodi se štukovým latinským křížem v jeho ose. Třetí plán, západní průčelí severní předsíně, není prolomen žádným otvorem. Čtvrtý plán, západní průčelí jižní předsíně, je prolomeno přibližně v ose obdélným okenním otvorem se segmentovým záklenkem a obíhaným plochou pásovou šambránou. Při severní straně je patrný zazděný obdélný vstup. Průčelí je členěno lizénovým rámem a zakončeno profilovanou korunní římsou. Z pátého plánu, západního průčelí severní věže, jsou patrné pouze dvě poslední patra vyčnívající nad severní předsíň. Druhé patro je prolomeno drobným obdélným okenním otvorem s půlkruhovým záklenkem se zvýrazněnou patou záklenku, vyplněné je dřevěným oknem děleným rámem na spodní pole členěné do šesti tabulí a na horní pole dělení vějířově kladenými příčlemi do čtyřech tabulí. Poslední patro je prolomeny velkým obdélným zvonovým otvorem s půlkruhovým záklenkem se širokou plochou šambránou se zvýrazněnou patou záklenku. Výplň tvoří dřevěné žaluzie. Mezi patry je jednoduchá kordónová římsa a průčelí je zakončeno profilovanou římsou korunní, pod níž byla umístěna paneláž složená z lípaných lomených oblouků s jeptiškami v záklencích.

Jižní průčelí má pět plánů. První plán, jižní průčelí jižní kaple, není prolomeno žádným otvorem a je členěno shodně s jejím západním průčelím. Druhý plán, jižní průčelí lodi, je prolomeno na západ od kaple dvěma obdélnými okenními otvory se segmentovými záklenky, z nichž ten východní je nižší, který je prolomen i na východ od kaple. Výplně oken tvoří dřevěná okna dělená dvěma poutci, v jedné a ve dvou čtvrtinách od shora, na horní a prostřední dvoukřídlé pole s nečleněnými křídly a na spodní dvoukřídlé pole s křídly členěnými příčlí do dvou tabulí. Průčelí je bez soklu a završeno korunní římsou. Třetí plán, jižní průčelí apsidy, je členěno dvěma lizénami do dvou polí. Západní pole je prolomeno obdélným okenním otvorem s půlkruhovým záklenkem. Ve východním poli se nachází obdélný okenní otvor s půlkruhovým záklenkem a bohatě profilovaným ostěním. Lizény vyrůstají z profilovaného soklu a pod korunní římsou z nich vyrůstá obloučkový vlys. Obloučky vlysu jsou podpírány drobnými sloupky se zdobnými hlavicemi, dříky a patkami, které spočívají na zdobných konzolkách. Nad obloučkový vlys navazuje zubořez a na něj pak profilovaná korunní římsa. Čtvrtý plán, jižní průčelí západní předsíně, není prolomeno žádným otvorem a členěno je shodně se západním průčelím. Z pátého plánu, jižního průčelí věže, je patrné pouze poslední patro, které je členěno shodně s posledním patrem západního průčelí.

Severní průčelí má pět plánů. První plán, severní průčelí věže, je v každém podlaží prolomeno shodným otvorem jako druhé patro západního průčelí, shodný je i zvonový otvor. Průčelí uvození prostým soklem je horizontálně členěno kordónovými římsami mezi jednotlivými podlažími a zakončeno je shodně jako průčelí západní. Druhý plán, severní průčelí severní předsíně, je prolomeno dvěma obdélnými vstupy. Východní se segmentovým záklenkem je vyplněn dvoukřídlými dřevěnými dveřmi s křídly dělenými rámem do čtyřech kazet. Západní vstup s přímým překladem a pískovcovým neprofilovaným ostěním je vyplněno dvoukřídlými dřevěnými dveřmi s křídly dělenými rámem do čtyřech kazet. Mezi dveřmi je na výšku položen oválný okenní otvor s plochou šambránou a vyplněno je dřevěným okenním rámem členěným příčlemi do sedmnácti tabulí. Průčelí bez soklu zakončuje jednoduchá tzv. fabionová římsa. Třetí plán, severní průčelí lodi, které se díky přístavbě věže a předsíně zůžilo pouze na západní polovinu, je prolomeno jedním obdélným okenním otvorem se segmentovým záklenkem a s plochou šambránou. Výplň je shodná s okenními otvory jižního průčelí lodi. Čtvrtý plán, severní průčelí západní předsíně, je prolomeno obdélným vstupem s nízkým segmentovým záklenkem, a jednokřídlými dveřmi s horizontálně kladenými švartnami. Průčelí je členěno shodně s průčelím jižním. Pátý plán, severní průčelí apsidy, je shodné s průčelím jižním.

Východní průčelí je čtyřplánové. První plán, východní průčelí apsidy je členěno lizénami do tří polí, z nichž ta krajní jsou patrná rovněž při pohledu jižním a severním. Prostřední pole je s nimi shodné. Druhý plán, východní průčelí lodi, není prolomeno žádným otvorem. Třetí plán, východní průčelí věže je identické s průčelím severním. Čtvrtý plán, východní průčelí jižní kaple, je shodné s průčelím západním, pouze postrádá vstup.

Dispozice

Loď je plochostropá s výrazným fabionem a římsou. Od západu je přístupná ze západní předsíně obdélným dveřním otvorem s půlkruhovým záklenkem s dřevěnými dvoukřídlými svlakovými dveřmi a s dovnitř rozevřenými špaletami se segmentovým záklenkem. Po stranách vstupu je nachází po jednom obdélném okenním otvoru s dovnitř rozevřenými špaletami se segmentovým záklenkem. Západní stranu lodi zaujala plochostropá kruchta otevřená do lodi jedním segmentovým obloukem. Kruchta je od západu osvětlována obdélnými okenními otvory s mírně se rozšiřujícími špaletami se segmentovými záklenky. Ze severní strany při kruchtě je loď osvětlována obdélným okenním otvorem se segmentovým záklenkem s dovnitř rozevřenými špaletami se segmentovým záklenkem. Ve východní polovině severní strany lodi se pak nachází obdélný vstup do severní předsíně, mající do interiéru lodi rozevřené špalety se segmentovým záklenkem. Od něj je pak východně hrotitý vstup s jednoduše okosenou hranou do sakristie, kam má také rozevřené špalety. Mezi vstupy je pak umístěna kazatelna se vstupem a štukovým zrcadlem. Jižní strana lodi je ve východní polovině prolomena vítězným obloukem s půlkruhovým záklenkem jižní kaple. Po východní straně kaple je loď osvětlena jedním a po západní straně pak dvěma okenními otvory se segmentovými záklenky s dovnitř rozevřenými špaletami se segmentovými záklenky. Od východu je loď spojena hrotitým vítězným obloukem s apsidou. Apsida je zaklenuta konchou podepíranou nepravidelnou křížovou žebrovou klenbou se svorníkem v křížení žeber, vyrůstajících z obloučkového vlysu. Prostor apsidy je osvětlován pomocí pěti obdélných okenních otvorů s půlkruhovými záklenky. Prostřední tři mají bohatě profilovaná ostění s pravoúhlým ústupkem. Postranní dvě mají dovnitř rozevřené špalety s klesajícím parapetem a segmentovým záklenkem. Jižní kaple s křížovou bezžebernou klenbou je od severu spojena s lodí vítězným obloukem s půlkruhovým záklenkem. Od východu a západu je osvětlována po jednom obdélném okenním otvoru se segmentovým záklenkem a dovnitř rozevřenými záklenky se segmentovými záklenky. V západní stěně, při severozápadním koutě byl prolomen obdélný vstup, dnes zazděný, s dovnitř rozevřenými špaletami se segmentovým záklenkem. Na protilehlé východní straně byla vytvořena obdobná nika s křtitelnicí. Sakristie je zaklenuta jedním pole křížové žebrové klenby. Od severu a východu je osvětlována obdélnými okenními otvory s půlkruhovými záklenky a s dovnitř rozevřenými špaletami se segmentovými záklenky. Severní předsíň je rozdělena v jedné třetině od západu příčkou na východní část se schodištěm vedoucí do vyšších pater věže a na východní, přibližně čtvercovou část, která z exteriéru přístupná obdélným dveřním otvorem se segmentovým záklenkem a dovnitř se rozevírajícími špaletami se segmentovým záklenkem. Do jižní stěny byl prolomen vstup do lodi. Západní předsíň je plochostropá a v jižní části je situováno schodiště do patra a odtud pak na kruchtu. Severní stěna je prolomena obdélným dveřním otvorem se segmentovým záklenkem a dovnitř se rozevírajícími se špaletami. Od západu je pak veden přístup z exteriéru obdélným dveřním otvorem s půlkruhovým záklenkem, který se nachází na protější východní straně, kde umožňuje vstup do lodi. Krov Krov je hambalkový podpíraný dvojicí podélných stojatých stolic. Sloupky stojatých stolic jsou v podélném směru ztuženy pásky a ve směru příčném vzpěrami. Krov nad apsidou je jednoduché krokevní soustavy s jednou úrovní hambalků.