Kostel Narození svatého Jana Křtitele ve Veltrusech

Ve Veltrusech v ulici Komenského stojí zapasován mezi okolní výstavbu kostel Narození svatého Jana Křtitele.
O kostele informací poměrně dost, unikátním zdrojem je ale (takřka omylem) nalezená historická dokumentace v digiknihovně:

Oficiální aktuální info v Památkovém katalogu:

Kostel Narození sv. Křtitele stojí při hlavní silnici Praha – Veltrusy v centrální části obce východně od náměstí. K jednolodní orientované stavbě s odsazeným pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží na Z je na S presbytáře přistavěna nízká sakristie čtvercového půdorysu. Nižší, užší presbytář pravoúhlého půdorysu s mohutnými podpěrnými skarpami je z J osvětlen segmentově klenutým oknem rámovaným širokou šambránou, v závěrové zdi okno slepé. Presbytář zastřešen sedlovou střechou s barokním kasulově vykrojeným štítem s trojúhelníkovým završením. V J i S stěně lodi jsou prolomeny tři okenní osy s okny stejné formy jako v presbytáři, na J mezi 1. a 2. okenní osou (od presbytáře) je boční vstup rámovaný kamenným ostěním s kapkami a trojúhelníkovou supraportou vynášenou dvěma volutovými konzolami. Loď s presbytářem obíhá průběžná korunní římsa. Střecha lodi je rovněž sedlová. V prvním desetiletí 20. století byl kostel výrazně upraven. Byla snesena čtverhranná věž nad presbytářem kostela a na Z k lodi přistavěna vysoká hranolová věž s jehlancovou střechou a bočními přístavbami navazujícími na loď kostela. V podvěží byl prolomen nový hlavní vstup s pravoúhlým ostěním. Vnější omítky jsou hladké, v ploše bílé, teknonické články tónovány světlým odstínem růžové. Střecha presbytáře, sakristie a lodi kostela je kryta bobrovkami, věž měděným plechem.

Hodnotná sakrální stavba s gotickým presbytářem, s dochovaným fragmentem figurální nástěnné malby z 2. poloviny 14. století prošla výraznou barokizací a moderní úpravou na počátku 20. století, při které byla snesena původní věž nad presbytářem a přistavěna vysoká západní věž. Výrazným prvkem interiéru kostela je kenotaf hraběte Rudolfa Chotka (+1771) z rodu zakladatelů veltruského zámku. Zařízení kostela je převážně rokokové.  Z 2. třetiny 18. století pocházejí reliéfy Křtu Páně na hlavním oltáři a kazatelně.

Původní evidenční list památky:

Jednolodní obdélná stavba orientovaná, s pravoúhlým presbytářem, obdélníkovou lodí a hranolovou věží na záp. straně. Loď zaklenuta napodobenou dřevěnou valenou klenbou s lunetami. Osvětlen na jižní a severní straně třemi okny segmentově zaklenutými. Triumfální oblouk segmentový. Presbytář sklenut raně gotickou křížovou klenbou uzavřenou mohutným kruhovým svorníkem. Žebra neprofilovaná. Presbytář osvětlen na již. a vých. straně menším úzkým oknem. Na severní straně je dveřmi spojen se sakristií. V presbytáři zlomek gotické nástěnné malby. Dřevěná kruchta v lodi nesena dvěma kamennými pilíři. Na epištolní straně lodi v blízkosti triumfálního oblouku kenotaf Rudlofa Kinského. Na západní straně kostela hranolová věž s jehlancovou střechou. Nad presbytářem vystavěna čtverhranná věž. Presbytář i sakristie po celém obvodu podepřeny silnou podpěrnu zdí sahající do poloviny oken. Střecha kostela sedlová, kryta taškami. Gotický kostel z 1. pol. 14. stol. barokně upravován, obnoven 1897. Nad vchodem do sakristie barokní obraz (snad nizozem. práce) sv. Rodiny.

Z dalších zdrojů (citace výše nasdílených stran ze Soupisu památek, 20. Politický okres slanský 1904):

Kostel byl už roku 1352 farním. Roku 1737 byl filiálním při faře Vepřecké, roku 1761 k němu dosadil Rudolf hrabě Chotek zámeckého kaplana, roku 1804 se stal lokalií (lokální kaplanství) a od r. 1855 opět farním kostelem. Renovován byl v roce 1897. Umělecké památky nemá.

Z původní stavby zůstal jen obdélníkový presbytář, 4,22 metrů dlouhý, 4,92 metrů široký a 5,10 metrů vysoký, s nízkým klenutím křížovým, které je uzavřeno kulatým, hladkým svorníkem. Profil žeber je obdélníkový, v rozích opatřený žlábky. Osvětlen je z jihu a z východu menším, úzkým oknem. Dveřmi, vedle nichž je též malé okénko, je spojen na severní straně se sakristií 4,20 metrů dlouhou a 2,50 metrů širokou, která má tři okénka. Presbytář i sakristie jsou podepřeny v celém svém obvodu silnou podpěrnou zdí 4,10 metrů vysokou, sahající až do poloviny výšky oken. Nad presbytářem je vystavěna čtverhranná věž krytá gotickou střechou se čtyřmi stejnými okny. Gotický vítězný oblouk má rozpon 3,84 metrů a zdivo je silné 0,89 metrů bez profilu.

Později přistavěná obdélníková chrámová síň dlouhá 15,50 metrů, 8 metrů široká a 7,5 metru vysoká je osvětlena po každé straně třemi okny zaklenutými nízkým segmentem. Je vyšší než presbytář s prkennou, velmi dovednou imitací klenby. Lunety (půlkruhové plochy stěn) jsou pěkně provedeny, příjemně obarveny, budící dojem kamenné stavby a jsou rozděleny pilastry (reliéfní plastické prvky připomínající sloupy). Vchod s předsíní je z jižní strany a druhý je ze západu, kde je v kobce Boží hrob.

Dřevěná kruchta (kůr) je podepřena dvěma kamennými pilíři a zdobena dvěma malovanými znaky. Varhany byly nové od p. Černého z Prahy.

Hlavní oltář je imitací z templů postavených v zámeckém parku. Po stranách jsou dvě dřevěné sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Aloise. Oltářní obraz sv. Jana Křtitele maloval děkan Kamarýt z Deštné. V jihovýchodním rohu lodi stojí zděný pomník Rudolfa Chotka, koncem XVIII. století postavený ve formě pyramidy a přizpůsobený imitací mramoru a opatřen znakem ze žlutého plechu. V protějším rohu je umístěna kazatelna a vedle postranní oltář. Sošku Panny Marie řezali bratři Buškové ze Sychrova. Dřevěná jednoduchá křtitelnice má formu kalichu.

V jihozápadním rohu kostela stojí starobylá kamenná zvonice čtvercového půdorysu se zdivem silným 1,57 metrů. Jednotlivé strany zvenčí měří 6,75 metrů a uvnitř 4,20 metrů. Dvě úzká okénka (0,34 metrů) jsou upravena spíše jako střílny rozšiřující se dovnitř stavby na 0,84 metrů. Ve výši zvonů jsou tři stejná okénka směřující k západu, k jihu a k východu. Měla tudíž také ochranný účel. Stála původně o samotě, dříve než byl kostel zvětšen. Poněvadž hrozilo sesunutí, byla zbourána a nahrazena novou, bezpochyby románskou. Prodloužila se i chrámová síň v západním směru.