Hrobka rodiny Hemerkových na hřbitově ve Slaném

U zdi, oddělující prostor hřbitova ve Slaném od kostela Nejsvětější Trojice, stojí hrobka rodiny Hemerkových.
Standardně se „běžným“, nevojenským hrobům či hrobkám nevěnuji, byť mám mnohé z nich nafoceny, protože jde o místa pozoruhodná a svým způsobem malebná. Ovšem narazil jsem na velmi zajímavý a podrobný materiál, věnovaný slánským hřbitovům, tudíž je z čeho čerpat a byla by škoda toho nevyužít.

August Hemerka (29.10.1842 Slaný – 25.02.1911 Slaný)
V letech 1871-1905 předseda slánské Občanské záložny. Člen obecního zastupitelstva, hejtman sboru ostrostřeleckého, od r. 1881 slánský purkmistr. Podporovatel a organizátor kulturního a společenského života ve městě. Předseda pěveckého spolku Dalibor ad. V r. 1888 povýšen do šlechtického stavu s čestným názvem August Hemerka šlechtic ze Stanmíru. V 80. l. 19. stol. přebudoval bývalý Stanovský dvůr na zámeček s velkým dvorem, parkem a vlastní kaplí.

Obšírněji:

Pocházel ze statkářské rodiny, které patřil takzvaný Hemerkův statek ve Slaném. Od šedesátých let 19. století se zapojoval do veřejného života města. V roce 1864 se podílel na založení Občanské záložny ve Slaném. Později byl také členem správní rady Živnostenské banky v Praze.

V roce 1867 se oženil s Karolinou, dcerou barona Spense z Boodenu (1838–1916). Manželům se dne 18. ledna 1869 v čísle popisném 306 narodil syn August Maria Karel Hemerka (1869–1942), pozdější právník a poslanec Zemského sněmu.

V roce 1871 byl zvolen radním města Slaného. Politicky byl pravděpodobně příslušníkem mladočeské strany. Odmítal ale její protirakouskou orientaci, byl prorakousky loajálním. S tím souvisí i ocenění, kterého se mu od císaře dostalo, včetně šlechtického titulu.

V roce 1884 potvrdil císař František Josef I. městu Slaný titul královského města. Dne 11. října 1884 pak císař přijal Augusta Hemerku při osobní audienci ve Vídni.

6. června 1885 přijal purkmistr Hemerka delegaci slánských občanů, kterou vedl Václav Štech a která mu přinesla návrh na založení městského muzea. Tento návrh byl městskou radou dne 2. listopadu 1885 přijat a August Hemerka byl zvolen prvním předsedou musejního sboru.

Dne 6. srpna 1888 mu byl císařským diplomem udělen šlechtický predikát s titulem „šlechtic ze Stanmíru“. 17. září 1887 August Hemerka odstoupil z funkce purkmistra kvůli sporům se staročeskými radními.

K jeho zaměstnancům patřil Josef Frydrych (1880–1966), pozdější správce statků Jana II. z Lichtenštejna a velkostatkář v Žarošicích. 7 měsíců řídil jeho statek ve Slaném, poté musel narukovat k c. a k. pěšímu pluku č. 28.

Zemřel 25. února 1911 ve Slaném a je pohřben v rodinné hrobce na slánském hřbitově.

Na webu Spolku pro vojenská pietní místa:

Nápis:
HROB HEMERKŮ

(vpravo, dole)
KAREL HEMERKA
C. A K. NADPORUČÍK AUDITOR,
nar. 9/5 1838 zemř. 24/2 1873. Ostatky
převez. z Temešváru v Uhrách 4/11 1911.

V Centrální evidence válečných hrobů není evidován.