weby pro nejsevernější čechy

Kaple Nesení kříže ve Vtelně

This entry is part 30 of 245 in the series Kostely, kaple, chrámy, zvonice, hrobky, mauzolea

U cesty, vedoucí od kostela Povýšení svatého Kříže ve Vtelně k silnici 27 (Pražská) kolem Mostu ze Vtelna do Velebudic, stojí soubor 4 výklenkových kaplí.

Na konci 80. let 20. století byly z likvidovaných Libkovic ke vtelenskému kostelu Povýšení sv. Kříže přemístěny zbývající čtyři výklenkové kaple z někdejšího souboru představujícího Sedm bolestí Panny Marie.

Původně kaple lemovaly poutní cestu z Libkovic do Mariánských Radčic a byly vystavěny z příspěvků poutníků, s výjimkou prostřední ze sedmi kapliček, která byla zvána opatskou nebo panskou kaplí (Herrenkapelle), protože ji dal postavit opat Jeroným Besnecker; Libkovice totiž byly až do roku 1848 majetkem oseckého kláštera.

V letech 1989 až 1990 zděné cihlové kaple restaurovali akademičtí sochaři Michael Bílek a Bohumil Zemánek.

Tři kaple se bohužel do dnešních dnů nedochovaly. Reliéfní obraz v páté kapli, která byla roku 1940 odklizena, protože spadla, představoval Krista na kříži. Šestá kaple zobrazující snímání Ježíše z kříže byla zbudována v roce 1725, obnovena pak roku 1832 dobrovolníky a udržována. Přesto ji čekal nepříznivý osud. V roce 1915 se sesypala, ještě téhož roku byla opravena. Stála však na velice vlhkém podkladu, takže když se v roce 1940 znovu zřítila, byla též odstraněna. Reliéf v nice sedmé kaple představoval obraz Ježíše Krista v hrobě. Byla zřízena v roce 1725 a tehdejším farářem Prokopem Wolfem vysvěcena. V roce 1832 byla jako ostatní kaple renovována dobrovolníky, roku 1915 pak stavební firmou D. Feber v Teplicích. Výlohy zde rovněž hradil továrník Viktor Schick.

Čtvrtá kaple (nejblíže silnici) má v nice výjev Nesení kříže.

Právě tuto kapli dal asi v roce 1727 vystavět osecký opat Jeroným. V orámované výplni je reliéfní obraz s výjevem nesení kříže se dvěma putti v horních rozích. Jeden z nich drží perlík, postavička vpravo pak hřeb nebo kleště. Na konzole po levé straně je umístěna postava naříkající ženy (Panny Marie), na straně pravé plastika chybí. Čtyři pilastry ukončují akantové hlavice. Z bočních sloupů, které nesly silně profilované kladí završené segmentovým štítem s kamenným znakem v kartuši uprostřed, se zachovaly jen kulaté patky. Na pravé straně kladí je putti, na vrcholu štítu drobná figurální plastika. Kaple byla roku 1831 zrenovována a i nadále udržována oseckým klášterem. V roce 1941 byly dva sloupky zničeny vandalem, v roce 1942 byla jedna z bočních sošek shozena.

Památkový katalog:

Soubor tvoří čtyři dochované kaple ze souboru sedmi výklenkových kaplí z let 1724-42 s námětem Sedm bolestí P. Marie. Kaple s kvalitní barokní architekturou i plastickou výzdobou původně stály ve zbořených Libkovicích (těžba uhlí), u cesty do Mariánských Radčic. Dochované kaple byly na současné místo přemístěny rozhodnutím odboru kultury ONV v Mostě čj.: 253/87/Hl z 1. 6. 1987.

Soubor výklenkových kaplí původně tvořilo sedm kaplí, znázorňujících Sedm bolestí P. Marie. Do současnosti se zachovaly pouze čtyři kaple, dnes se nacházející po pravé straně cesty, která vede od kostela Povýšení sv. Kříže ve Vtelně směrem k silnici č. 27 a poté k vodní nádrži Benedikt. Kaple s kamennými zdobnými detaily – sokly, hlavicemi pilastrů a zvlněnými štíty s čučkem, mají v nice kamenné reliéfy se scénami s P. Marií Bolestnou: kaple I. s Obřezáním Krista, kaple II. s Útěkem do Egypta, kaple III. s Dvanáctiletým Ježíšem v chrámu, kaple IV. s Kristem pod křížem.

Čtvrtá barokní kapleze souboru Sedmi bolestí P. Marie z let 1724-42 pochází ze zbořených Libkovic. Má kamenné zdobné detaily a také sochy – vlevo je P. Marie, na štítu andílek a sloup s nástroji umučení. V nice je kamenný reliéf „Kristus pod křížem“.

Zděná kaple, doplněná kamennými architektonickými detaily, stojí na betonovém podstavci. Přední část kaple je ve středu mírně vypouklá, půdorys je po stranách rozšířený o sokly s pilastry (a původně i se sloupy), zadní část je zaoblená. Uprostřed přední stěny kaple se nachází velká nika, v níž je umístěný reliéf. Pod nikou je na stěně vpadlé, na šířku orientované obdélné zrcadlo, s dovnitř vykrojenými rohy. Po obou stranách niky je sdružený pilastr a další je pak na bocích kaple. Před předními pilastry původně stál ještě sloup, jehož patka spočívala na předstupujícím mohutném hranolovém soklu. Podobný, ne tak mohutný sokl je i pod bočním pilastrem. Sokl má dole obdélnou podnož, oddělenou nahoře profilovanou římsou. Vlastní sokl má na stěnách obdélné zrcadlo s dovnitř vykrojenými rohy, ukončuje ho přesahující profilovaná římsa. Na větších předních soklech je plintus a kruhová patka sloupu, dřík s hlavicí chybí. Pilastry mají kamenné kompozitní hlavice, oddělené od dříku římsou. Pod jónskou volutou jsou na hlavici dva symetrické motivy akantu vedle sebe – listy mají stočený horní okraj. Hlavici nahoře ukončuje profilovaná římsa – uprostřed s rozvinutým květem, horní část hlavice je mírně prohnutá. Stejně je provedený i pilastr na bocích kaple. Nad hlavicemi je kamenný pás kladí, nad předními pilastry, kde se napojovala horní část sloupů, rozšířený. Kladí je nahoře a dole oddělené širokou profilovanou římsou, ve středu přední strany kaple je v něm volutovitý hlavní klenák, zasahující až pod dolní římsu kladí. Voluta má malý dolní závit zavinutý vně, velký horní pak naopak dovnitř, na přední straně voluty jsou dvě široké kanelury. Přední stěnu kaple zakončuje půlkruhový štít, na obou bocích rozeklaný do trojúhelného tvaru. Štít lemuje bohatě profilovaná římsa.

Ve výklenku kaple je umístěný reliéf s výjevem Kristus pod křížem (námět odpovídá šestému zastavení křížové cesty, tj. Veronika podává Kristovi roušku). Reliéf má obdélný tvar, nahoře uprostřed vybíhající do půlkruhového oblouku. Celý výjev tvoří poměrně velké množství postav, které vyplňují dolní a střední část scény. Nahoře je pak pozadí – krajina za městem. Vpravo od střední osy (z hlediska pozorovatele) se nachází ústřední postava – klečící Kristus. Je situovaný v levém poloprofilu, hlava pak čelně. Oblečený je do dlouhého šatu s dlouhým rukávem. Levá paže je lehce ohnutá v lokti před tělem, ruka spočívá na balvanu, ležícím před Kristem. Přes paži nad loktem je uvázaný dvojitý provaz, jehož levý konec (z hlediska pozorovatele) drží muž vlevo od Krista, pravý konec pak drží muž vpravo od kříže – za sv. Veronikou. Kristova pravá paže je pozdvižená, ruka přidržuje kříž za levý konec příčného břevna. Kříž má Kristus opřený o pravé rameno, dolní konec svislého břevna není vidět (směřuje dolů, za postavu sv. Veroniky). Kristova hlava je natočená k levému rameno – k sv. Veronice. Kristus má dlouhé zvlněné vlasy, splývající na ramena, na bradě pak krátký plnovous. Oči hledí ke sv. Veronice, ústa jsou pootevřená. Na hlavě je trnová koruna z několika řad propletených stonků, za hlavou je paprsčitá svatozář. Vpravo od Krista (z hlediska pozorovatele) stojí v levém poloprofilu sv. Veronika. Jde o mladou ženu, oblečenou do dlouhých šatů s dlouhým rukávem a do živůtku s krátkými rukávy a ozdobnými lemy. Levá paže je ohnutá v lokti před tělem, ruka drží zahnutými prsty roušku. Poměrně velká rouška je stočená, nahoře tak tvoří jakýsi střapec, který světice přidržuje zahnutými prsty pravé ruky. Na předkloněné, téměř čelně situované hlavě jsou dlouhé vlasy, jejichž horní část je stočená do drdolu s copem (?). Veronika hledí na Krista, ústa má pootevřená, na jejím obličeji je výrazná dolní hrana.

Na pravé straně reliéfu je ještě pět dalších osob, rozmístěných ve třech úrovních za sebou. Za sv. Veronikou stojí čelně situovaný muž, z něhož je vidět pouze část postavy. Zobrazený je v pohybu – chystá se udeřit Krista. Muž má oděv s dlouhými rukávy, záda a pravé rameno kryje krátká pláštěnka. Pravá paže, ohnutá v lokti, je vysoko pozdvižená před tělem – ruka drží kyj, zdvižený nad mužovu hlavu. Levá paže je rovněž ohnutá v lokti před tělem, ruka drží konec provazu, k němuž je přivázaný Kristus. Muž má na hlavě čepici či přilbu, pod níž je vidět jen část vlasů. Oči jsou přivřené, ústa dosti otevřená, na bradě je plnovous. Vlevo za tímto mužem (z hlediska pozorovatele) stojí dvě ženy, z nichž je vidět pouze malá část postav a hlava. Obě jsou mírně nakloněné doleva (pravá více), hlavy kryje rouška. Žena na pravé straně si pozdviženou pravou rukou otírá rouškou pravou tvář, oči má přivřené, ústa pootevřená. Levá žena má roušku nad čelem staženou tenkou páskou, takže je lehce nařasená. Oči jsou přivřené, ústa pootevřená. Vpravo od obou žen a více vzadu jsou dvě mužské hlavy. Pravá hlava je natočená ke svému sousedovi, na něhož muž hledí. Na hlavě má nízkou čepici, pod ní jsou rovné vlasy, česané dozadu. Ústa jsou pootevřená, pod ostrou bradou je vidět mužova ruka se vztyčeným ukazováčkem a ohnutými ostatními prsty (kromě palce). Levý muž má na hlavě vyšší čepici, vlasy jsou opět sčesané dozadu. Oči hledí vpřed, ústa jsou otevřená, na bradě je dlouhý plnovous. Na levé straně reliéfu jsou tři muži. Vlevo za Kristem a křížem čelně stojí rozkročený muž, oblečený do haleny s dlouhými rukávy, krátkých kalhot a punčoch pod kolena (nebo vysokých bot – kolena jsou holá). Pravá paže je podél těla, ruka přidržuje provaz, za který je připoutaný Kristus. Pozdvižená levá paže je ohnutá v lokti, ruka objímá dlouhou hůl, o kterou se muž opírá (?). Na hlavě je turbanovitá čepice, rovné dlouhé vlasy splývají za ušima na ramena. Oči jsou otevřené, ústa pootevřená, nad horním rtem má muž knír. Více vpředu – vlevo od Krista – jsou zbývající dva muži. Pravý z nich (tj. blíže Kristovi) je otočený k pozorovateli zády. Je oblečený do haleny s dlouhými rukávy, kazajky s krátkými rukávy a krátkých kalhot, stažených nad koleny. Kolem krku má krejzlík, na nohou pak vysoké boty. Obě nohy jsou rozkročené a mírně pokrčené v kolenou. Levá paže je ohnuté v lokti vedle těla, ruka drží konec provazu, za který je přivázaný Kristus. Muž má na hlavě, natočené k pravému rameni, čepici či přilbu, hledí na Krista. Pod pokrývkou hlavy jsou vidět krátké rovné vlasy. Poslední osoba na reliéfu – muž na jeho levém okraji – je dolní polovinou těla situovaný v levém profilu, horní částí pak téměř en face. Oblečený je do kazajky a suknice nad kolena, na nohou má vysoké boty nebo punčochy, sahající až pod kolena. Nohy, pokrčené v kolenou, jsou u sebe, paže nejsou vidět. Muž má kolem krku provlečený sedmipříčkový žebřík, který přidržuje oběma rukama (pravá je výše). Žebřík směřuje horním koncem šikmo nahoru doprava (z hlediska pozorovatele). Muž má na hlavě čepici či přilbu, kryjící uši, oči jsou přivřené, ústa pootevřená. Celý výjev doplňuje ještě pes, nacházející se v dolní levé části. Zadní část jeho těla je mezi rozkročenýma nohama muže, obráceného k pozorovateli zády, předek pak před nohama muže na levém okraji reliéfu. Přední nohy psa jsou v pohybu, zadní nikoliv.

Celá scéna se odehrává v krajině za městem – toto pozadí vyplňuje hořejšek reliéfu. Dole je vlnovkovitě naznačený terén s keři či jiným kadeřavým porostem, vlevo jsou dva bohatě olistěné stromy vedle sebe (levý je malý, pravý vysoký – což odpovídá tvaru orámování reliéfu v této části). Střed a pravou stranu horního úseku vyplňuje architektura. Vpravo je část brány, jejíž oblouk je lemovaný klenáky; vlevo nad otvorem je obdélné okno. Vlevo od brány architektura pokračuje obdélnou baštou, s obdélným oknem v úzké stěně a se dvěma klíčovými střílnami vedle sebe v široké stěně. Ještě více vlevo (a zároveň vpravo od dvou stromů) je vysoká polygonální věž. Ve střední stěně – ze tří viditelných – je dole obdélný otvor s dvoukřídlými dveřmi (s klasovitě kladenými prkny), nahoře pak dvě malá obdélná okna. Stejné okno je i v levé stěně. Věž je zakončená cimbuřím. Nad opevněním je pak vidět část velkého bachratého mraku. Reliéf lemuje jednoduchý rám. Pod reliéfem a nad ním je pak ještě plastická výzdoba. Dole, pod širokou profilovanou římsou, se nachází symetrický reliéfní ornament z volutovitě stáčených akantů. Nahoře – vpravo a vlevo od středního oblouku reliéfu – je vždy jeden andílek s nástrojem Kristova umučení. Jde o dětské postavy, až na bederní roušku nahé. Andílek na pravé straně je situovaný en face. Obě nohy, pokrčené v kolenou, jsou rozkročené, kolem levého stehna je obtočená rouška s rozevlátým cípem na pravé straně. Paže jsou pokrčené v lokti – pravá před tělem, vyvýšená levá vedle těla. Ruce drží velké kladivo, směřující hlavou šikmo nahoru doprava (z hlediska pozorovatele) – pravá ruka dlaní s nataženými prsty za dolní konec, levá objímá topůrko pod hlavou kladiva. Andílkova hlava je velmi nakloněná k pravému rameni, oči jsou otevřené, ústa pootevřená. Na hlavě jsou krátké vlasy, vedle těla je vidět pravé rozepjaté křidélko. Také andílek na levé straně je znázorněný v čelní pozici. I on má rozkročené nohy, ohnuté v kolenou, bederní rouška přechází z klína přes pravé stehno dozadu. Pravá paže je ohnutá v lokti před tělem, téměř natažená levá paže je pozdvižená. Ruce drží za konce velký hřeb, směřující tenkým zakončením šikmo nahoru doprava. Druhý podobný hřeb přidržuje za tenký konec andílek pravým předloktím, hřeb je situován vodorovně. Andílkova hlava je nakloněná k levému rameni, oči jsou otevřené, ústa pootevřená. Na hlavě jsou krátké vlnité vlasy, vedle těla je vidět rozepjaté pravé křidélko. Výzdobu nad nikou s reliéfem doplňuje ornament pod dolní římsou kladí. Jde o pás, pod nímž jsou vedle sebe stejné motivy čabraky s jedním střapcem, doplněné symetricky od středu provedeným akantem. Je zde voluta, z větší části zakrytá stonkem akantu se zvlněnými listy a na vnějším konci voluty pak menší palmová ratolest (?), vedoucí opačným směrem.

Kaple má kromě reliéfu ve výklenku také sochařskou výzdobu. Na obou bocích kaple se nachází mohutný volutovitý podstavec. Je provedený jako voluta s velmi malým závitem, zatočeným vně dole a s velkým závitem, zatočeným dovnitř nahoře. Boční strana je opatřená dvěma hlubokými kanelurami. Hořejšek podstavce je protažený do plochy, na které se na levé straně kaple nachází socha Bolestné P. Marie (na pravé volutě dnes již socha chybí). Socha P. Marie má dosti vysoký deskový podstavec. Její stojící postava je zobrazena v levém poloprofilu (při čelním pohledu na kapli). Marie stojí s odlehčenou levou nohou, oblečená je do dlouhých šatů s dlouhými rukávy a do pláště. Plášť, halící záda, přechází výraznými záhyby pod oběma pažemi dopředu, kde je přidržován. Šaty jsou pod ňadry přepásané, pásek je uvázaný na mašli u levého Mariina boku. Pod dolním okrajem oděvu jsou vidět přední části bot. Obě paže jsou ohnuté v lokti – levá před tělem, pravá vedle těla. Ruce, sepjaté u pravého boku, zároveň přidržují plášť, prsty rukou jsou propletené. Na hlavě, nakloněné k levému rameni, je rouška, splývající na záda. Marie hledí směrem ke středu kaple, ústa má pootevřená. Zadní strana sochy je jen velmi málo členěná. Další sochařská výzdoba je na štítu kaple. Na pravé straně je socha klečícího andílka s rozepjatými křidélky a s hlavou s kučeravými vlasy natočenou k pozorovateli, na levé straně socha chybí. Ve vrcholu šítu se nachází sloupek s širší spodní částí, omotaný řetězem, provazem a patrně i s dalšími nástroji Kristova umučení. Zaoblená zadní strana kaple je bez výzdoby, dolní část chrání nízký kamenný sokl. Na kamenný štít navazuje vzadu rovněž zaoblená část, pokrytá taškami bobrovkami.

Series Navigation<< Kaple Nejsvětější Trojice ve SvoruKaple Dvanáctiletý Ježíš v chrámu mezi učenci ve Vtelně >>
Tagy