weby pro nejsevernější čechy

Kostel Povýšení svatého Kříže v Kunraticích u Cvikova

This entry is part 13 of 216 in the series Kostely, kaple, chrámy, zvonice, hrobky, mauzolea

V centru obce Kunraticích u Cvikova stojí kostel Povýšení svatého Kříže.

Kostel našel nové a nečekané využití, ale o tom až jindy. Teď je na řadě samotná stavba, interiér zatím vynecháme.

Z netových zdrojů a informační tabule před kostelem:

Kostel Povýšení svatého Kříže je trojlodní klasicistní stavba spadající pod jurisdikci římskokatolické farnosti Kunratice u Cvikova ve stejnojmenné obci východně od Cvikova na Českolipsku.

Od roku 1965 je kostel zapsán v celostátním seznamu kulturních památek pod číslem 23207/5-3080.

Trojlodní klasicistní stavba s průčelní věží byla postavena v roce 1831-1833 ve středu obce Kunratice, na místě původního dřevěného farního gotického kostela z roku 1358 svatého Mikuláše, který byl pravděpodobně roku 1425 vypálen husity. Obec byla dlouhá staletí bez kostela a od roku 1680 měla pouze kapli či kostelík sv. Josefa.

V roce 1828 rozhodla úřední komise, že obec může vybudovat nový kostel. Zákupská vrchnost poskytla stavební dříví a střešní krytinu a krajský inženýr dodal stavební plány.

V obci zavládlo obrovské nadšení a lidé dokonce dobrovolně sváželi kameny z polí, jako materiál pro jeho základy v množství údajně až 600 fúr.

Stavbu zahájil vrchnostenský stavitel Georg Proksch ze Záhořan. V roce 1831 byl vytýčen půdorys kostela a základní kámen byl přivezen 8. května téhož roku.

Kostelní zvony se poprvé rozezněly 10. října 1832 a byly přeneseny ze staré dřevěné zvonice.

Kostel byl slavnostně vysvěcen 20. října 1833 litoměřickým biskupem za přítomnosti Cvikovských ostrostřelců.

V roce 1836 získal kostel nové varhany, na které poprvé zahrál zdejší řídící učitel 17. července a v témže roce byl veřejnou sbírkou pořízen křišťálový lustr.

Z další obecní sbírky byly v roce 1853 pořízeny věžní hodiny, původem z hradu Tolštejn, které se přes Jiřetín pod Jedlovou dostaly až do Kunratic. Když jednu neděli poprvé odbily dvanáctou hodinu, před kostelem zahrála hudba a střílelo se z moždířů.

Empírově-barokní oltář s obrazem Povýšení svatého kříže a sochami svatého Petra a Pavla byl pořízen roku 1862 a do dnešních dnů se dochoval v původní podobě a barvě, do které byla také sladěna kazatelna.

V roce 1882 byly zhotoveny nové kostelní hodiny, darována nová monstrance a sbírkou pořízen také vánoční betlém.

Kostel je 43,5 metru dlouhý, 17 metrů široký a výška věže je 32,5 metru.

Je prosvětlován sedmi velkorysými obloukovými okny a nad vchodem je umístěn kdysi zlatý nápis na černém podkladu „Was Christensinn und Frommigkeit erbaut, Soll ehrfurchtsvoll als Denkmal, die Nachwelt sschonen. 1893“, což v překladu znamená „Co křesťanství a zbožnost postavily, s úctou nechť potomstvo jako památník chrání. 1893“.

Ze vstupní místnosti stoupá na kůr a čtyři postranní empory po obou stranách 37 dřevěných točitých schodů, z nichž pravé vedou až do věže.

Všechny obrazy v kostele byly pořízeny v roce 1866 z obecních sbírek.

V roce 1916 byl pro státní účely zrekvírován Velký zvon, který byl v roce 1921 nahrazen zvonem novým, pojmenovaným Maria a vysvěceným za přítomnosti celé řady místních spolků.

Původní evidenční list památky doplňuje popis (byť v mnoha detailech zcela odlišně od již uvedeného):

Jednolodní kostel s postranními kaplemi, obdélný, s pravoúhlým kněžištěm a věží vyrůstající z hmoty stavby při západním průčelí, v ose stavby kněžiště nízká sakristie. Zděný a omítaný. Nároží lodí a stěny kněžiště s pásovou bosáží, kolem celé stavby včetně průčelí probíhají dva široké plastické pásy. Průčelí s širokým rizalitem, lemován pilastry s římsovými hlavicemi a vyvrcholeným trojúhelným štítem. Obdélný vchod v edicule z ionských pilastrů a přímé římsy. Ve štítu nápis o stavbě kostela. Mezi pásy segmentová okna, v ose kněžiště oválné okno. Nároží věže armována pilastry, s římsovými hlavicemi. Mezi nimi půlkruhovitě zaklenutá okna. Pod půlkruhově proloženou římsou kruhová plocha ciferníku.

Loď sklenuta třemi poli české klenby, stejná klenba i v kněžišti, boční, průchozí kaple sklenuty plackami, empory valeně. Pilíře arkád, sklenutých stlačeným obloukem, opatřeny pilastry s římsovými hlavicemi. Nad vstupní částí zděná kruchta na pilířích, protažená i do stran.

Valbové střechy kryté taškami, na věži přilbovitá střecha s plechem.

Na dveřích litinové přítuhy se lví hlavou.

Původní stavba z roku 1680, celá přestavěna empírově roku 1853.

Series Navigation<< Kaple Nejsvětější Trojice v SemčiZaniklá kaple v Ladech v Podještědí >>
Tagy