Kostel svatého Prokopa v Jablonci nad Jizerou

V centru Jablonce nad Jizerou u místního hřbitova stojí kostel svatého Prokopa.

Na wiki:

Kostel sv. Prokopa je farní kostel římskokatolické farnosti Jablonec nad Jizerou. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Původně zde stával dřevěný kostel, na jehož místě byl v roce 1776 postaven současný pozdně barokní kostel rozšířený roku 1893.

Jedná se o jednolodní stavbu se čtyřúhelníkovým presbytářem, sakristií a hranolovitou věží. Na hlavním oltáři kostela je umístěna socha hlavního patrona, sv. Prokopa. Nad bočním vchodem do kostela je umístěna alianční dvojice znaků rodu Harrachů a Dietrichsteinů.

Kostel je kulturní památkou:

Současná barokní stavba pochází z roku 1777. Kostel tvořící dominantu rozptýlené zástavby horského města doplňuje socha sv. Jana Nepomuckého, železný kříž a barokní kaple situovaná na přilehlém hřbitově.

Původní evidenční list památky:

Farní kostel orientovaný presbyteriem k V stojí v hoření části obce. Z jižní strany obklopen lipovým stromořadím, v němž umístěn zhruba v linii věže kostela železný kříž v pískovcovém soklu. Z a SZ strana kostela obklopena místní komunikací, za níž hřbitov. Na něm, zhruba v ose kostela, stojí polygonální hřbitovní kaple. SV od kostela stojí fara s roubenou stodolou, obklopená zahradou a sadem. Při V stěně presbyteria umístěna socha sv. Jana Nepomuckého.

Pozdně baroková stavba z r. 1777. Jednolodní, s pravoúhlým presbytářem se sakristií na S a hranolovou věží v Z průčelí.

Interiér: Podvěží a I. patro věže zaklenuty křížovou klenbou (na J a S straně vstup na kůr – nové dveře)
Kruchta: zděná, nesená 2 křížovými pilíři, podklenutá jednou úplnou a dvěma neúplnými poli české placky. V prostředním poli 4 freskové obrazy světců. Zábradlí zděné, v hoření části dřevěné, s bohatou vyřezávanou rokajovou ornamentikou. Podlaha kruchty dřevěná, pokrytá linoleem.
Loď: zaklenuta valenou klenbou s nadokenními segmentovými výsečemi. Po J a S straně klenby 6 obrazů světců – pozůstatek rozsáhlejších nástěnných maleb J. Hubsche z r. 1922. Při patě klenby výrazná bohatě profilovaná římsa. Stěny lodi členěny při J a S straně vždy pěti páry sdružených pilastrů s římsovými hlavicemi. Okna lodi oblouková, termální.
Vítězný oblouk: tvořen dvěma polopilíři a jednoduchým stlačeným klenebním pasem.
Presbyterium: zaklenuto jedním polem pruské placky. V rozích sdružené pilastry s hlavicemi obdobnými pilastrům lodi. Okna oblouková, na J a S straně s vitrailem, na V straně (za oltářem) bez vitráže. Vstup do sakristie jednoduchým pískovcovým portálem.
Sakristie: zaklenuta jedním polem pruské placky.
Podlahy v podvěží a lodi novější keramické, pouze pod lavicemi pásy staré dlažby pískovcové. Podlahy v presbyteriu a sakristii pokryty koberci, údajně na pískovcové staré dlažbě.
Výmalba: nová, základ bílý, plastické prvky okrové.
Exteriér: Z průčelí – upraveno pseudorenesančně v r. 1893. Tvořeno především hranolovou věží, v jejímž přízemí hlavní vstup do kostela přístupný po sedmi nových žulových schodech. Portál z červeného porfilovaného pískovce obílen, dveře rokokové s rokajovými klasovitě pobíjenými výplněmi s dobovým kováním doplněným novějšími závěsy. V I. p. věže termální obloukové okno v pískovcovém ostění, osvětlující schodiště na kůr. Pod oknem dveře na kůr v hladkém pískovcovém ostění. Okna zvonice (II. p.) oblouková, v pískovcovém bíleném ostění bez klenáků, uzavřená dvoukřídlými rámovými dřevěnými okenicemi. Nad okny zvonice umístěny ciferníky hodin.
Jižní průčelí – tvořeno dvěma obloukovými termálními okny v bíleném pískovcovém (červený pískovec) ostění s mohutným klenákem, obdobně orámovaným oknem sakristie a bočním vstupem. Vstup přístupný po několika nových schodech. Portál pískovcový, profilovaný, dveře obdobné jako hlavní vstup v Z průčelí, závěsy dveří původní. Nad portálem pískovcový alianční znak Harrachů a Ditrichštejnů.
Východní průčelí jedno okno obdobné J průčelí.
Severní obdobné jako J průčelí – boční vchod v úrovni terénu, bez schodiště, závěsy dveří novější. Sakristie – menší oblouková okna (Z, S) v hladkém bíleném ostění z červeného pískovce bez klenáků. K V straně sakristie přistavěna jednoduchá předsíň.
Zdivo kostela smíšené.
Omítky měkké, vápenné, bílené. Loď s presbyteriem do úrovně parapetní římsy členěno pásovou bosáží, nad římsou dvojicemi jednoduchých pilastrů. Korunní římsa bohatě profilovaná.
Sakristie: fasáda členěna lisénovými rámy, korunní římsa profilovaná.
Věž: fasáda v nárožích členěna pilastry s bohatými korintskými hlavicemi. Korunní římsa profilovaná.
Střechy: loď, presbyterium valbová, krytá eternitem, sanktusník (lucerna s jehlancem) krytý plechem, ve spodní části eternitem.
Věž: střecha zvonová s jehlancem, krytá plechem, tmavočerv. nátěr

Další evidenční list památky:

Jednolodní orientovaná obdélná stavba s pravoúhle uzavřeným něžištěm a hranolovou věží v západním průčelí. Extericí v přízemí členěno vodorovnými pásy provedenými v omítce, nad římsou hladká fasáda prolomená v každé stěně lodi dvěma okny s půlkruhovým záklenkem s klenákem. Mezi okny zdvojené pilastry s římsovou hlavicí. Sedlová střecha krytá eternitem, nad kněžištěm osmiboký sanktusník dřevěný s jehlanovou stříškou. Věž členěná jako loď a kněžiště, ve 2. patře nárožní pilastry s kompositní hlavicí, zakončení jehlancem krytým plechem. Nad bočním vchodem rokoková kartuš s aliančním znakem Harrachů a Dietrichsteinů. Kněžiště má plackovou klenbu, loď valenou klenbu s výsečemi.

Pozdně barokní architektura z roku 1777 na místě původního dřevěného kostela, roku 1893 prodloužena o východní část kněžiště, v interieru nástěnné malby J. Hübsche z r. 1922, kvalitní rokokoví zařízení a cínová křtitelnice datovaná chronogramem 1794.

Na kostele letáček s dalšími informacemi:

Již roku 1492 byl zde postaven dřevěný kostel, jeden z prvních v tomto kraji. Podle některých zpráv měl být v Jablonci i cisterciácký klášter, který byl však v 15. stol. zničen husity. Dřevěný kostel byl v roce 1774 stržen a 10. července 1775 byl položen základní kámen ke kostelu novému. Jiý 10. září 1776 byl kostel královéhradeckým biskupem Prokopem ze Schafgotschu posvěcen. Byl vystaven v pozdně barokním slohu. Zařízení kostela je rokokové z 2. poloviny 18. století. Hlavní oltář je zasvěcen sv. Prokopu a dva boční oltáře sv. Janu Nepomuckému a Panně Marii Lurdské. Cínová křtitelnice je z roku 1784 a umělecky vypracovaný kříž s Kristovým tělem umístěný proti kazatelně je dílem A. Suchardy z Nové Paky, který zde provedl veškerou řezbářskou práci. Roku 1777 byly do nového kostela též přistavěny varhany.

K Jablonci patřily a dosud patří osady Končiny, Buřany, Horní a Dolní Dušnice, Bratrouchov, Vojtěšice, Brno, Hejlov, Blansko – tehdy více obydlené a více věřící. Kostel začal nedostačovat. Byl proto v roce 1893 rozšířen a konsekrován 15. 10. 1893 biskupem Eduardem Brynychem.

V roce 1993 jsme slavili za přítomnosti našich biskupů 100. výročí rozšíření kostela. K tomuto výročí byla dána kostelu nová fasáda a byl celý nově vymalován. Interiér kostela byl opravován a vymalován roku 1983, kdy byl rovněž pořízen nový obětní stůl a nové lavice.