Kostel svatých Petra a Pavla ve Chcebuzi

Dominantu středu obce Chcebuz tvoří na mírném návrší postavený kostel svatých Petra a Pavla.

Z netu a dalších zdrojů:

Římskokatolický farní kostel svatého Petra a Pavla v Chcebuzi je barokní sakrální stavba na oválném terasovitém hřbitově nacházejícím se uprostřed návsi, která vzhledem k poloze vsi na pahorku dominuje širokému okolí. Od roku 1964 je kostel spolu s blízkou farou chráněn jako kulturní památka.

Původní kostel ve Chcebuzi vznikl snad již za vlády Boleslava II. koncem 10. století, obec doložena zakládací listinou břevnovského kláštera. Kostel zcela vyhořel roku 1656 a opraven byl v roce 1684. Nahrazen dnešním objektem byl pak v letech 1781–1784 za Huberta Karla Pachty z Rájova.

Kostel je obdélný. Presbytář má půlkruhově zakončený. Vedle presbytáře jsou dvě přízemní sakristie. V ose západního průčelí je čtyřboká věž. Přední nároží věže jsou zaoblená a spárovaná. Nároží věže v horní části jsou zkosená, jinak jsou na kostele vysoké pilastry. Okna jsou sklenutá segmentem a příčně oválná.

Uvnitř lodi i v presbytáři jsou čtyři pole plackové klenby. Na zvlněném poprsníku kruchty jsou štukové doplňky a luisézní festony. Všechny klenby pokrývají fresky od Josefa Kramolína z roku 1784. Ve fresce je pod kruchtou provedena skupina andělů, Maří Magdaléna a biblický král David s harfou. Nad kruchtou jsou ve fresce andělské chóry se sv. Cecílií u varhan. V lodi se nachází freska Odsouzení sv. Petra, která je signovaná „Josef Kramolín pinx.“ a letopočet 1784. V dalším poli je freska Petrův lov s mořskou krajinou. V presbytáři je freska Korunování Panny Marie, v závěru presbytáře je fresková oltářní architektura s plastikami. Dále je zde závěsný obraz sv. Petra a sv. Pavla a freskový obraz sv. Karla Boromejského v nástavci. V konše jsou ve fresce skupiny andělů. V obou sakristiích jsou ve fresce provedení andílci a ornamentální motivy.

Zařízení pochází z období stavu kostela ze 2. poloviny a konce 18. století. Hlavní oltář je z umělého mramoru. Jsou na něm plastiky andílků a andělů se svícny v podobě rohů. Dva boční oltáře jsou z umělého mramoru. Nacházejí se na nich plastiky andílků, obrazy sv. Barbory a sv. Karla Boromejského od Ignáce Raaba z poloviny 18. století. Další druhé dva boční oltáře jsou dřevěné. Mají zlacené řezby rokajů, kartuší a andílků. Jsou s obrazy Panny Marie se sv. Stanislavem Kostkou (nebo eventuálně sv. Janem od Kříže) a sv. Aloise před Krucifixem. Opět pocházejí od I. Raaba z poloviny 18. století. Kazatelna je dřevěná s plastikami evangelistů, andílky a reliéfem. V kostele je dřevěná polychromovaná křtitelnice s mušlovitou nádrží na provazcovitě stáčené noze. Při triumfálním oblouku je socha Krista na kříži a další podobná je v podvěží. Lavice mají řezbu rokajových tvarů. Varhany jsou bílé se zlacenou mřížkou, andílky a rokajovými řezbami. Před vchodem se nachází náhrobní kámen se znakem hraběte Johanna Wratislava Claryho ze Snědovic, který byl zabit poddanými v roce 1720 v lese u Stračí. Na místě vraždy krutého hraběte se nachází tzv. hraběcí kaple.

Ve věží visí zvony z původního kostela (z roku 1566 od Brikcího z Cimperka a z roku 1610).

Celý kostelní areál je kulturní památkou:

Areál kostela sv. Petra a Pavla se nachází na mírném návrší ve středu obce. Pozemek kolem kostela sv. Petra a Pavla ohraničuje ohradní zeď, přerušená třemi bránami. Na pilířích hlavní – severozápadní – brány (brány I.) jsou umístěné sochy sv. Petra a sv. Pavla. Jihozápadní brána (brána II.) a jihovýchodní (brána III.) jsou jednodušší. Celek doplňuje schodiště, vyrovnávající terénní rozdíl mezi severozápadní bránou a kostelem. Jihozápadně od presbytáře kostela – za průjezdní komunikací – stojí fara čp. 61.

kostel sv. Petra a Pavla

Jednolodní kostel je zděná omítnutá stavba s obdélnou lodí, o něco užším, půlkruhově zakončeným presbytářem, k němuž je na severovýchodní a jihozápadní straně přistavěná obdélná sakristie a s hranolovou věží, napojující se na severozápadě na loď. U jihozápadního průčelí lodi je pak ještě obdélná předsíň. Věž je výraznou profilovanou římsou rozdělená do dvou částí – dolní, stejně vysoké, jako loď, a části horní, zvedající se od úrovně střechy lodi. Dolní část má nároží zaoblená, horní pak zkosená. Věž má velmi vysoký dvoustupňový sokl. Její severozápadní stěnu člení v dolní části pilastry, situované u nároží. Mají soklovou patku, prostý dřík a kompozitní hlavici. Nad hlavicemi je profilovaná římsa, vymezující pás kladí, která od pilastrů přechází přes nároží a poté vede přes celé boční stěny věže a pokračuje na stěnu lodi. V ose severozápadní stěny věže se nachází vstup – dvoukřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce. Každé křídlo má vždy tři dvojice obdélných výplní nad sebou. Na pravém křídle je kovaná klika s ozdobným štítkem zámku rokajového tvaru a také kruhové madlo s rokajovým lemováním. Na druhém křídle je pak rovněž stejné madlo a zrcadlově převrácený falešný štítek zámku. Vstupní otvor lemuje kamenný portál s profilovaným vnějším i vnitřním okrajem, s ušima s kapkou a vyvýšenými horními rohy. Nahoře je ukončený profilovanou římsou. Na portálu je hlavní klenák, v jehož středu se nachází vystouplé oválné pole s monogramem IHS (z písmene H nahoře vyrůstá kříž, pod ním jsou tři šípy, spojené dolním koncem). Nad vstupem je velké oválné, na šířku orientované okno v hluboké špaletě. Je dřevěné, rozdělené dvěma vodorovnými a dvěma svislými příčlemi. Kolem otvoru je profilovaná šambrána. Ještě výše je pak vysoké obdélné dřevěné okno v hluboké špaletě, nahoře zakončené do mírného segmentového oblouku a lemované profilovanou šambránou. Rozdělené je silnějšími dvěma vodorovnými a jednou svislou příčlí do dvojitého kříže, jednotlivá pole pak jednou svislou a dvěma vodorovnými tenčími příčlemi. Vně okna je umístěn železný rám, vyplněný drátěnou sítí. V horní části rámu je esovitě stočený ornament černé barvy, pod ním je pak monogram IHS – podobného provedení, jako je na klenáku vstupního portálu (zde je však nad písmenem I tečka). Monogram má žlutou barvu. Zhruba ve střední části okna je ještě další nápis: „H C G (?) P“. Po obou jeho stranách je palmová ratolest a mezi písmeny C a G srdce, z nějž vyrůstá květina – vše opět žluté barvy. Horní část severozápadní stěny věže má dole dvoustupňový sokl, ukončený nahoře profilovanou římsou. U nároží jsou opět pilastry, tentokrát však s jednoduchou římsovou hlavicí. Podobně jako v dolní části věže je i zde pás kladí, pokračující na nároží a boční stěny věže. V ose se nachází půlkruhově zakončený okenní otvor, vyplněný dřevěnou žaluzií s vodorovně kladenými lamelami. Otvor lemuje na obou bocích pilastr, jehož římsová hlavice je v úrovni pat horního oblouku. Stěna věže, ukončená profilovanou hlavní římsou, je uprostřed vzdutá do půlkruhu. Ve vzniklé ploše je hodinový ciferník s téměř nezřetelnými římskými číslicemi. Pod hodinami je na stěně římsa mírně obloukovitého tvaru. Jihozápadní a severovýchodní stěna věže jsou v dolní části bez otvorů, členěné pouze pilastrem u nároží a pásem kladí. V horní části jsou tyto stěny provedené shodně se severozápadní stranou. Věž má cibulovitou střechu, zakončenou polygonální zvoničkou – rovněž s cibulovitou střechou. Na vrcholu střechy je zasazená jehla s makovicí a patriarším obrysovým křížem. Kříž má ramena ukončená do srdčitého, respektive trojlistého tvaru, v křížení ramen je vždy zvlněný paprsek. Prostor mezi obrysy kříže a vnější stranu dolní části jeho svislého břevna zdobí stáčené motivy. Po obou stranách věže je severozápadní průčelí lodi. Je bez otvorů, zhruba uprostřed je stejný pilastr jako v dolní části věže. Nároží lodi jsou zaoblená. V dolní a horní části západního z nich je dvoukřídlé dřevěné okno ve špaletě, jehož křídla rozdělují dvě vodorovné příčle. V severním nároží lodi je pouze dolní okno. Jihozápadní fasádu tvoří trojosá loď a jednoosý presbytář. Dolní část zdiva chrání sokl, který pokračuje i na presbytář. Střední osa lodi se nachází v mírném rizalitu. V ose lodi první zleva jsou dvě okna nad sebou. Dole je menší oválné, na šířku orientované dřevěné okno v hluboké špaletě, rozdělené dvěma vodorovnými a dvěma svislými příčlemi. Zabezpečené je jednoduchou mříží, otvor lemuje profilovaná šambrána. Nahoře je pak velké obdélné okno ve špaletě, zakončené segmentovým obloukem. Rozdělené je silnějšími dvěma vodorovnými a jednou svislou příčlí do dvojitého kříže, jednotlivá pole pak jednou svislou a dvěma vodorovnými tenčími příčlemi. Vně okna je umístěný železný rám, vyplněný drátěnou sítí. Kolem otvoru je profilovaná šambrána. Takové okno je i v ose druhé zleva, avšak v její dolní části není menší okno, nýbrž mělká předsíň se zaoblenými bočními stěnami. Ty jsou bez otvoru, v jihozápadní stěně předsíně je vstup – dvoukřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce s dvěma obdélnými výplněmi nad sebou. Na dveřích je podobné madlo a kování jako u dveří v severozápadní stěně věže. Kolem otvoru je šambrána hrubého povrchu s profilovaným vnějším okrajem a s ušima s kapkou. Střechu předsíně kryjí bobrovky. V ose lodi třetí zleva je pouze horní velké okno. Na loď navazuje stejně vysoký, avšak o něco užší presbytář.

ohradní zeď

Poměrně nízká zeď je postavená z mohutných kamenných kvádrů, korunu zdiva kryjí přesahující vysoké kamenné desky. V ohradní zdi jsou tři brány (samostatné položky areálu kostela sv. Petra a Pavla, proto zde nejsou popsány). Umístěné jsou na severozápadní, jihozápadní a severovýchodní straně. Poznámka: popis odpovídá stavu v září 2006.

brána I.

Brána je umístěná v severozápadní části ohradní zdi, v ose vstupu do kostela. Tvoří ji dva pilíře, mezi nimiž jsou mřížová vrata. Na pilířích jsou sochy sv. Petra (na pravém z nich) a sv. Pavla (na levém). Obě sochy jsou samostatnou položkou areálu kostela sv. Petra a Pavla, a proto zde nejsou popsány (viz samostatné evidenční listy obou soch). Zděné omítnuté pilíře chrání v dolní části sokl. Horní část pilířů odděluje profilovaná římsa, ukončuje je pak přesahující, bohatě profilovaná římsa. Korunu zdiva kryjí tašky. Na vnitřní straně jsou pilíře rozšířené – do této části, sahající pod dolní římsu, jsou zasazená dvoukřídlá mřížová vrata. Vrata tvoří svislé pruty, uprostřed opatřené prstencem. Zpevněné jsou silnější vodorovnou příčlí v dolní části a dvěma pak nahoře, kde se vrata zvedají do půlkruhového oblouku. V dolní části jsou pruty tenčí, mezi nimi je stáčený ozdobný motiv. Mezi oběma vodorovnými příčlemi pod horním obloukem je pak ornament z tvarů vzájemně obrácených písmen C se stočenými konci. Podobné motivy pak tvoří symetricky provedenou, bohatě členěnou horní obloukovou část, kde jsou některé z tvarů na konci doplněné rozvinutým květem. Poznámka: popis odpovídá stavu v září 2006.

socha sv. Petra – viz samostatný text
socha sv. Pavla – viz samostatný text

brána II.

Brána je umístěná v jihozápadní části ohradní zdi, v ose vstupu do sakristie. Tvoří ji dva pilíře, mezi nimiž jsou mřížová vrata. Zděné omítnuté pilíře chrání v dolní části sokl. Horní část pilířů odděluje profilovaná římsa, ukončené jsou přesahující, bohatě profilovanou římsou. Korunu zdiva kryjí tašky. Na vnitřní straně jsou pilíře rozšířené – do této části, sahající pod dolní římsu, jsou zasazená novodobá dvoukřídlá mřížová vrata. Na pilířích jsou kamenné vázy (levá váza, stejně jako většina pilíře, je obrostlá vegetací, lze však předpokládat, že bude stejná jako její protějšek). Váza má sokl – dole je deskový podstavec, na něj navazuje směrem vzhůru se zužující část, na přední straně zdobená po stranách volutami a uprostřed šrafovaným oválným, na šířku orientovaným medailónem. Nad zaoblenou římsou je pak hranolová horní část soklu. Váza má poměrně krátkou konvex-konkávní nohu, mísa se směrem vzhůru rozšiřuje. Dole je mísa zdobená motivem listů, nahoře pak pásem, tvořeným (zdola) perlovcem, provazcem a zubořezem. K tomuto pásu je připevněná girlanda s rozvinutými květy. Vždy po dvou dílech girlandu přidržují také stylizované beraní hlavy. Ze středu mísy se zvedá zužující se nástavec s řídce rozmístěnými kanelurami, nahoře opatřený dekorem z listů. Brána je přístupná po pěti kamenných schodech. Poznámka: popis odpovídá stavu v září 2006.

brána III.

Brána je umístěná v jihovýchodní části ohradní zdi, v ose závěru. Tvoří ji dva pilíře, mezi nimiž jsou mřížová vrata. Zděné omítnuté pilíře jsou nahoře zakončené mírně přesahující stříškou. Dvoukřídlá mřížová vrata tvoří svislé pruty, doplněné tenčími, diagonálně vedenými pruty se stočenými konci. V horní části je uplatněn podobný motiv. Silnější svislé pruty ve střední části vrat jsou vyšší, zakončené do liliovitého hrotu – společně vytvářejí horní trojúhelníkový obrys vrat. Poznámka: popis odpovídá stavu v září 2006.

schodiště

Jednoramenné kamenné schodiště tvoří dvanáct stupňů, z nichž čtyři dolní jsou vně brány, přetínající schodiště. Jednotlivé stupně mají širší zaoblený vnější okraj – až na horní a dolní stupeň, které jsou patrně novější a snad i z jiného materiálu. Poznámka: popis odpovídá stavu v září 2006.

fara

Fara je zděná omítnutá patrová budova na obdélném půdorysu, zasazená do mírně stoupajícího terénu. Sedmiosé severovýchodní průčelí chrání v dolní části sokl. Jednotlivé osy jsou rozmístěné symetricky – střední tři jsou blíže u sebe, než dvě osy vpravo a vlevo od středu. Tyto dvouosé části člení lizénový rám, tvořený svislou lizénou na obou bocích a vodorovnou lizénou mezipatrovou. Ve střední ose přízemí se nachází vstup, lemovaný šambránou. V otvoru jsou dřevěné dvoukřídlé dveře rámové konstrukce s širším pravým křídlem. Obě křídla jsou vodorovně rozdělená na poloviny, vyplněné prkny, která společně tvoří tvar kosočtverce. Vpravo a vlevo od vstupu je vždy jedno dvojité dřevěné okno s vnějšími křídly v líci a s oddělenou horní částí. Obě části oken člení jedna svislá příčle, otvory lemuje šambrána. Nad středními třemi osami jsou na fasádě dvě značně vystupující vodorovné římsy nad sebou. Horní římsa je mohutnější, pod dolní římsou jsou čtyři zdobné prvky v podobě horní části pilastrů, jejichž hlavice končí v úrovni římsy (dolní a střední část pilastrů chybí). Umístěné jsou na vnějším okraji římsy a vpravo a vlevo od střední osy. V obou osách části fasády po stranách středních tří os jsou dvojitá dvoukřídlá dřevěná okna. Nečleněná vnější křídla mají oddělenou horní část, vnitřní křídla jsou pravděpodobně nerozdělená a členěná třemi vodorovnými příčlemi. Kolem oken je šambrána. Ve všech oknech přízemí je jednoduchá mříž mezi vnějšími a vnitřními křídly. Stejná okna jako v přízemí jsou ve dvouosých úsecích průčelí také v prvním patře. Takové okno je i ve střední ose, v osách vpravo a vlevo od ní jsou stejná okna, jako v těchto osách přízemí. Všechny otvory lemuje šambrána. Stěnu ukončuje profilovaná hlavní římsa. Jihovýchodní fasáda je v přízemí dvouosá, opět se stejnými okny. V prvním patře je takové okno pouze nad levou osou, nad pravou chybí. Kromě oken člení stěnu pouze hlavní římsa. Na protějším severozápadním průčelí jsou dvě osy v obou podlažích, vyplňují je stejná okna, jako na jihovýchodě. Fara má valbovou střechu, krytou dvojitě kladenými bobrovkami. V hřebeni střechy jsou symetricky zasazené dva komíny – blíže jeho koncům. Poznámka: popis odpovídá stavu v září 2006.