Kostel svatého Gotharda v Brozanech nad Ohří

Mezi ulicemi Doksanská a Školní v Brozanech nad Ohří stojí kostel svatého Gotharda.

Zvláštní stavba, působící jako náhodně poskládaná stavebnice. Složitý půdorys, tu věžička, tam štít, na fasádě nejrůznější sošky a reliéfy… Bohužel, přímo ke kostelu se dostat nedá, prostor bývalého hřbitova je obehnán zdí s přístupovou branou, která je uzamčena.

Z různých zdrojů:

Kostel svatého Gotharda (Gottharda) v Brozanech nad Ohří je sakrální stavba poblíž středu obce. Původně se jednalo o románský kostel ze druhé čtvrtiny 13. století, který byl přestavěn goticky ve 14. století a později renesančně upravený v 16. století. Má pozoruhodný interiér ve kterém se nacházejí zlomky ornamentálních a figurálních nástěnných maleb z období kolem roku 1350, renesanční oltáře saského typu z let 1571-1573, křtitelnice, kazatelna, renesanční náhrobky a epitafy. V kostele je pohřbena většina členů brozanské větve rodu Vřesovců. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

V knize Josefa V. Scheybala a Jany Scheybalové Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů v severních Čechách (Severočeské nakladatelství 1985) je uvedeno: „Připomeňme si nákladný epitaf Zikmunda Brozanského, pořízený v roce 1573 pro kostel sv. Gottharda v Brozanech, připisovaný M. Jobstovi z Pirny.“

Kostel je podélný, jednolodní. Má polygonální presbytář s opěráky ze 14. století. Při severozápadním nároží se nachází hranolová věž. Při severním boku lodi se nachází křestní kaple ze druhé poloviny 13. století. Při jižní boku je renesanční hranolová věž se vstupní předsíní. Střílny v patrech jsou pozůstatkem využívání kostela též jako útočiště při vojenském nebezpečí. Při severním boku presbytáře je novější sakristie. Západní věž je románská z kvádříkového zdiva. Na jižní straně se nachází obdélný portálek s konzolovým nadpražím.

Uvnitř je zazděný portálek na tribunu. Zdivo lodi je románské, štíty jsou renesanční ze druhé poloviny 16. století. Uvnitř je pozdně renesanční valená klenba s nízkými hřebínky. V západní části je kruchta na sloupcích. Nad triumfálním obloukem je freska z roku 1770. V presbytáři je žebrová gotická klenba ze druhé poloviny 14. století na příporách a konzolách s jehlancovými i figurálními hlavicemi. Zevně na opěrných pilířích jsou štíty a plastické masky. V severní křestní kapli je gotická křížová klenba s klínovými žebry na příporách s bobulovými hlavicemi, která pochází ze druhé poloviny 13. století. Vlevo u okna se nachází nástěnná malba postavy sv. Petra a na okenní špaletě kruhové medailóny z poloviny 14. století. V interiéru jižní věže je renesanční edikula portálu a několik sošek.

Hlavní oltář je kamenný, renesanční z roku 1571. Má dva páry sloupků, četné figurální reliéfy a prořezávaná křídla. Připisuje se M. Jobstovi z Pirny. Tomu jsou připisovány i dva boční kamenné renesanční oltáře ze druhé poloviny 16. století, které mají sloupky, volutové konzole, vykrajovaná křídla a figurální reliéfy a dále dva kamenné renesanční epitafy z roku 1753 a z konce 16. století se sloupovými edikulami a reliéfními portréty rodin zesnulých v nástavci.

Kamenná renesanční kazatelna pochází ze druhé poloviny 16. století. Jedná se o polygonální řečniště s pilastry na dříku s palmetovými motivy. V křestní kapli je kamenná polygonální křtitelnice se sloupkovými arkádami po obvodu. Její cínová nádrž nese letopočet 1664. Ve stěnách jsou čtyři náhrobníkové renesanční desky ze 2. poloviny 16. století s figurálními reliéfy. V kostele je pozdně gotický sanktuář s kamenným rámem tvaru oslího hřbetu a mřížkovými dvířky. Boční pozdně barokní oltáře z období kolem roku 1770 zasvěcené Svaté rodině a sv. Janu Nepomuckému jsou v lodi u triumfálního oblouku. Jsou na nich obrazy v černo-zlatých rámech členitých tvarů s řezanými květinami, kartušemi, rokajovými křídly a s plastikami andílků. Lavice jsou dřevěné s letopočtem 1849. Ostatní oltáře a plastiky jsou novogotické.

V Památkovém katalogu je zapsaný celý areál:

kostel sv. Gotharda

Podélný jednolodní kostel s polygonálním presbytářem s opěráky, při nároží lodi hranolové nestejně vysoké věže, při severním průčelí křtící kaple, u severního boku presbytáře sakristie. Střecha u lodi s volutovými štíty, presbytář a kaple klenuté.

Levé (severní) průčelí má šest plánů. Prvním plánem, severním průčelím kaple, neprostupuje žádný otvor, byl pouze opatřen opěrným pilířem s pultovou střechou a postranními pultovými stříškami s neprofilovanými hranolovými římsami. Druhý plán představuje severní průčelí sakristie, které uvozuje prostý sokl a zakončuje profilovaná korunní římsa. Prolomil ji jediný okenní otvor s přímými špaletami se segmentovým záklenkem. Otvor lemuje šambrána obíhaná třemi na sebe přímo navazujícími oblouny ukončenými na parapetu. Do okenních špalet byla vsazena mříž, skládaná z vlnovitě zprohýbaných železných prutů čtvercového průřezu, které byly spojovány pomocí ohýbaných pásků. Prostor mezi oběma plány vyplnil plán třetí, tedy severní průčelí lodi, který prolomil stejný okenní otvor jaké má jižní průčelí lodi. K průčelí byly přiloženy dva opěráky. Východní byl ze tří čtvrtin zakryt sakristií, západní se přimkl k východnímu zdivu kaple. Opěráky jsou shodné s opěráky jižního průčelí lodi s tím rozdílem, že mají v římse namísto oblounu výžlabek. Čtvrtý plán, severní průčelí presbytáře, byl ze dvou třetin zakryt sakristií. Z presbytáře tak zůstal patrný pouze severovýchodní opěrák s nezdobeným gotickým štítem ve štítu a první severní opěrák od východu zpola zazděný do sakristie s lidskou maskou ve štítu, mezi něž byl umístěn hrotitý okenní otvor shodný s prostřední osou jižního průčelí presbytáře. Pátým plánem se stalo severní průčelí západní věže, prostoupené pouze v posledním patře stejným okenním otvorem, jaké mají třetí patra předešlých průčelí věže. Za sedlovou střechou lodě se tyčí severní průčelí jižní věže, tedy plán šestý, prostoupený stejným okenním otvorem jaký mají poslední patra předešlých průčelí. Z okenního otvoru je viditelná však jen jeho horní polovina.

Zadní (východní) průčelí se uplatňuje v pěti plánech. První plán, trojboký závěr presbytáře, je členěn vertikálně čtyřmi opěráky do tří polí, která prolamují stejné okenní otvory jako má prostřední osa jižního průčelí presbytáře. Opěráky jsou rovněž identické s opěráky jižního průčelí presbytáře. Průčelí opět uvozuje sokl se zešikmenou horní hranou a ukončuje hlavní římsa. Druhý plán, východní průčelí sakristie, je bez okenních otvorů. Sakristii uvozuje prostý sokl a zakončuje korunní římsa. Střecha presbytáře byla přiložena ke stejnému volutovému štítu lodi, tedy plánu třetímu, jaký má západní průčelí. Liší se pouze v profilaci svých říms. Třetím polem štítu prostupuje kruhový otvor. Z východního průčelí lodi jsou patrné pouze dva opěráky jihovýchodního nároží a jeden opěrák severozápadního nároží, který byl začleněn do obvodového zdiva sakristie, ten na rozdíl od předchozích má v římse namísto oblounu výžlabek. Čtvrtý plán, tvořený východním průčelím jižní věže byl v patrech opatřen shodnými otvory jako má průčelí západní. V přízemí byl navíc proražen obdélný vertikálně postavený otvor s neprofilovaným pískovcovým ostěním. Z pátého plánu, východního průčelí zadní kaple, je patrné pouze její nároží s opěrným pilířem bez nápisu v římse.

Dispozice: Nepravidelný půdorys lodi je zaklenut východozápadně orientovanou segmentovou valenou klenbou se šesti trojbokými výsečemi nad výškovými eliptickými oblouky lunet. Klenba vyrůstá ze dvou přízedních hranolových polopilířů a dvou koutových čtvrtpilířů po jižní a severní straně. Loď je osvětlována celkem čtyřmi okenními otvory, dvěma v jižní a jedním v západní a severní obvodové zdi. Západní část lodi zaujímá tribuna, jejíž východní čelo nesou tři stlačené oblouky spočívající na dvou středových sloupcích a na dvou konzolách umístěných na jižním a severním přízedním pilíři. Tribuna je plochostropá se stropem uvozeným oboustranně obsazeným výžlabkem fabionu. Jihozápadní kout lodě pod tribunou vyplňuje malá prostora vzniklá přistavěním severní a východní šikmo ubíhající zdi do tohoto kouta. K severozápadní straně lodi byla připojena obdélná kaple, jejíž vstup byl řešen dvěma obdélnými otvory s hrotitými záklenky, z nichž východní byl z poloviny zazděn druhým severním polopilířem od západu. Prostor kaple je zaklenut do dvou obdélných polí žebrovými křížovými klenbami oddělenými hmotným, mírně zahroceným meziklenebním obloukem. Klínová diagonální žebra na podložce vyrůstají z koutových konzol a ukončena jsou na třičtvrtě sloupkových přízedních příporách nesoucích meziklenební pas. Severozápadní a jihozápadní konzola je polygonální. Prostor kaple je osvětlován dvěma okenními otvory. Západní i východní okenní otvor mají půlkruhové záklenky, východní byl navíc osazen do výklenku s přímými špaletami. Výklenek je lemován kamenným hranolovým okoseným ostěním předstupujícím před líc zdiva. Presbytář se do lodi otvírá široce rozevřeným hrotitým vítězným obloukem s oboustranným okosením. Presbytář zaklenulo jedno obdélné pole křížové klenby oddělené meziklenebním žebrem od paprsčitého sklenutí závěru. Klínová žebra s výžlabkem uprostřed okosení dosedají v jihozápadním a severozápadním koutě a v koutech polygonu na jehlancové konzoly, na rozhraní polí spočívají výběhy žeber na polosloupových příporách. Presbytář osvětluje pět okenních otvorů s hrotitými záklenky. Při severním boku presbytáře leží obdélná sakristie se zkoseným severovýchodním nárožím a s jednou odstupněným opěrákem při severním líci severní zdi presbytáře. Zaklenula ji zrcadlová klenba se třemi trojbokými výsečemi s rostoucími vrcholnicemi nad mírně stlačenými oblouky lunet. K západní straně kostela přiléhá hranolová věž na čtvercovém půdorysu. Přízemí zaklenuté segmentovou valenou klenbou s vrcholnicí orientovanou ve směru východ-západ. Ostatní patra jsou již plochostropá. Přízemí jižní mírně obdélná hranolové věže je zaklenuto segmentovou valenou klenbu orientovanou ve směru sever-jih se dvěma styčnými trojbokými výsečemi se štukovými hřebínky nad segmentovými oblouky lunet. Patro zaklenula křížová klenba se štukovými hřebínky, ostatní patra jsou již plochostropá. Krov lodi i presbytáře je shodný hambalkový s jednou úrovní hambalků jejichž konce v plných vazbách podpírají ležaté stolice. Krov lodi je navíc opatřen o dvě podélné stojaté stolice.

ohradní zeď

Nízká ohradní zeď je proti hlavnímu vstupu do kostela přerušena přibližně dvojnásobně vyšším úsekem zdi, do kterého byla umístěna vstupní brána lemovaná pískovcovým ostěním mírně převyšujícím okolní zdivo. Ohradní zeď je opatřena hrubou omítkou a zakončena pultovou stříškou krytou na plocho kladenými cihlami. Obdélný otvor brány s plným obloukem má na straně ke kostelu rozevřené špalety se segmentovým záklenkem, v jehož úseku se zdivo mírně rozšiřuje. Postranní zdivo brány bylo v polovině své šíře jižního líce opatřeno obdélnými nikami s plnými oblouky a pískovcovými sedátky s hranou profilovanou zespoda odsazeným oblounem. Zdivo je zakončeno římsou tvořenou jednou odsazenou lištou s navazující odsazenou šikminou, která nese vyzděné sedlové ukončení kryté pálenou prejzovou krytinou. Na straně ke kostelu se římsa nad vstupem segmentově zalamuje. Vlastní otvor brány s plným obloukem v záklenku lemuje pískovcový portál složený z postranních hranolových stojin s archivoltou, na kterou nasedá kladí. Sloupky bez soklu zdobí vpředu vpadlé obdélné pole se zešikmenými hranami, nechávající z čelní strany pouze obvodovou pásku. Mezi archivoltu a stojinu byla vložena pateční římsa představující pískovcový před líc předstupující kvádr, jehož čelní a postraní plocha byla projmuta vpadlým polem valbově jehlancové bosy se zvýrazněnými hranami a s obíhající páskou. Na pateční římsy nasedá archivolta shodně zdobená se stojinami, která je ve vrcholu přerušena hlavním lichoběžným klenákem s vpadlým polem valbově jehlancové bosy se zvýrazněnými hranami ponechávající z čelní strany opět jen obvodovou pásku. Do cviklů bylo vloženo listoví lemované páskou uprostřed s dvojitým květem, přičemž vnější má pět rozvitých okvětních lístků a vnitřní má květ zavřený o třech okvětních lístcích. Na archivoltu nasedá nad klenákem se zalamující architráv profilovaný jednou odsazeným pásem, na který navazuje zespoda odsazený výžlabek vrcholící lištou. Na architráv nasedá plochý neprofilovaný vlys zdobený na celou šíři stylizovaným kanelováním ukončeným plným obloučkem (spojující vždy dvě hrany kanelur) s vloženými píšťalami ve spodní třetině. Vlys byl ještě po stranách a uprostřed obohacen o stylizované palmové listy. Kladí je zakončeno římsou profilovanou oboustranně odsazeným oblounem, na který navazuje pás s odsazenou simou.

brána

Brána s kamenným edikulovým raně barokním portálem prolomená v ohradní zdi. Prostá edikula s hlavní klenákem, akanty ve cviklech, nad archivoltou kanelovaný vlys ukončený římsou. Po stranách edikuly římskou dvě niky s profilovanými patními římsami.

socha sv. Jana Nepomuckého – chyba, socha je už dávno přestěhována zpět na náměstí