Kostel svatého Vavřince v Pištíně

V centru obce Pištín stojí kostel svatého Vavřince.
Na wiki:

Římskokatolický kostel svatého Vavřince je dominantou obce Pištín na Českobudějovicku. Jedná se o jednolodní stavbu, která byla postavena v pozdně románském slohu a v první polovině 14. století byla goticky přestavěna. Roku 1752 byl kostel poškozen požárem. Při barokní obnově byly zachovány zbytky románského zdiva a části gotických kleneb. Kostel je obklopen hřbitovem. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Na 36 metrů vysoké kostelní věži jsou umístěny hodiny, které se musejí denně ručně natahovat. Čas ukazují dodnes, ač je kostel získal darem od schwarzenberského revírníka Vojtěcha Makovičky již roku 1846.

Věž je osazena dvěma zvony. Původně byly čtyři, za první světové války byly ale dva zrekvírovány. Pět let po válce byly vysvěceny nové dva zvony. Za druhé světové války kostel ale opět o dva zvony přišel a nahrazeny novými již nebyly.

K farnosti v historii patřilo asi dvanáct okolních obcí, včetně blízké Zlivi.

Kostel je kulturní památkou:

Původně románský kostel byl přestavěn v gotice, dále r. 1700 a zejména r. 1753 po požáru. Jednolodní orientovaný kostel s polygonálním závěrem, západní věží, předsíní a sakristií je obklopen hřbitovem s ohradní zdí a branami. Dominanta obce.

Původem snad ještě románský kostel (zdivo lodi??) byl v poslední třetině 13. století rozšířen o novou sakristii, která byla přistavěna ještě ke staršímu kněžišti. Po pol. 14. století byl postaven nynější presbytář a do lodi zřízen nový jižní portál. Kolem roku 1700 byla loď opatřena štukovou výzdobou. Po požáru v roce 1753 byla přistavěna západní věž a jižní předsíň. Věž byla do dnešní podoby upravena roku 1766 (dat. 1766 na západní straně).

Kostel sv. Vavřince s areálem vymezeným ohradní zdí se nalézá uprostřed návsi. Areál zahrnuje kostel, hřbitov a ohradní zeď se vstupními branami. Kostel sv. Vavřince v Pištíně postavený uprostřed hřbitova je jednolodní orientovaná stavba. Poměrně vysoké kněžiště s polygonálním závěrem je sklenuto jedním polem křížové klenby a paprskem žeber nad oltářem. Na severní straně je připojena sakristie sklenutá dvěma poli křížové klenby. Obdélná loď má plochý strop s fabionem a zrcadlem zdobeným po obvodu bohatým štukovým dekorem. Jižní předsíň kryje lomený profilovaný gotický portál doprovázený na pravé straně kamennou gotickou kropenkou zdobenou po obvodu lípanými čtyřlisty. Západní věž z poloviny 18. století byla upravena do nynější podoby roku 1766.

Kostel odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č. 20/ 1987 Sb. O státní památkové péči. Památková ochrana se vztahuje na celý areál. Kostel je významným urbanistickým prvkem, který zásadně dotváří charakter zástavby v obci a ve své poloze uplatňuje při dálkových pohledech od jihu, západu a severu. Kostel obsahuje řadu hodnotných stavebních konstrukcí z období – raného středověku, snad 13. století – část obvodového zdiva lodi a sakristie – z 2. poloviny 14. století – kněžiště a jižní portál lodi – z baroka, kolem roku 1700 – štuková výzdoba stropu lodi, po roce 1753 a roku 1766 stavba a úprava věže, jižní předsíň lodi a vstupní brány na hřbitov. Architektura chrámu je velmi hodnotným příkladem středověké církevní stavby v jižních Čechách. Kostel je významným dokladem podoby a proměny církevní stavby od středověku až po novověk a zároveň je důležitým dokladem farní správy a projevu křesťanské víry v regionu.

Původní evidenční list památky:

Jednolodní orientovaná stavba, skládající se z vyššího presbyteria s pětibokým závěrem, zaklenutého jedním polem křížové klenby bez přípor, sakristie na sever. straně, obdél. půdorysu, zaklenutá 2 poli křížové klenby stej. profilu jako presbyt. Svorníky kruhové. V sever. zdi sakristie malé gotické okno s nosy. Vítězný oblouk půlkruhový, nezdůrazněný se štukovou výzdobou z reset, loď plochostropá se štukovým zrcadlem, rámovaným jednoduchými girlandami a kartušemi. V západní části lodi zděná kruchta s plnou rovnou balustrádou na dvou pilířích s pilastry s patkou a deskovou hlavicí. Podvěží plochostropé. V již. stěně lodi do plochostropé předsíně profil. got. portál. Fasáda hladce omítnuta s bohatě profil. římsou. V západ. části představěna čtyřboká třípatrová věž se zaoblenými nárožími, členěna mezi prvním a druhým patrem pasem. V jednotl. patrech oběž. lesenami. Do 1. patra věž kvádrovaná. Okna pravoúhlá s prolam. pasem, ve zvonicovém patře se slzou. Vchod do věže půlkruhově zaklenutý s klenákem. Pod zvonic. patrem letopočet 1766. Věž zastřešena helmou. Okna v lodi nízká, půlkruh. zaklen., v presbyt. úzká pravoúhlá. K sev. stěně lodi přistavěna nová márnice obdél. půdorysu. Na již. straně zazděno román. okno a plochostropá předsíň s vchodem a lomeným obloukem v nábězích s ostrým přechodem. Nad vchodem barokně vykrajovaný štít s volutami a pilastry, jež nesou trojúhel. fronton. Vně presbyteria pět opěrných pilířů. Střecha sedlová, kryta taškami. Náhrobní kámen z roku 1707.

Kostel původně románský, přestavěn v gotice a obnoven po požáru v roce 1752, věž z r. 1766.

Na obecním webu:

Dominantou ve středu obce je jednolodní kostel sv. Vavřince, obklopený hřbitovem, původně pozdně románský, byl v první polovině 14. století goticky přestavěn. Po požáru roku 1752 byly při barokní obnově kostela zachovány zbytky románského zdiva a části gotických kleneb. Farností patřilo v minulosti ke kostelu asi dvanáct okolních obcí, včetně současného tři kilometry vzdáleného města Zliv (Zliv má nyní 3700 obyvatel). Zajímavostí na věži kostela, vysoké 36 m, jsou věžní hodiny, které v roce 1846 daroval pan Vojtěch Makovička, schwarzenberský revírník na „Králičím vrchu“ u Zlivi, hodiny ukazují obyvatelům obce čas dodnes, ačkoliv se musejí ručně denně natahovat. Vzácností na kostelní věži jsou dva kostelní zvony. Původně před první světovou válkou byly čtyři , dva byly za této války odvezeny. V roce 1923 se ve zdejší osadě konala velká slavnost svěcení nových dvou zvonů. Ovšem pro válečné potřeby byly za druhé světové války odvezeny opět dva zvony, které se již na původní místo nevrátily.

Z dalších zdrojů:

Zařízení kostela tvoří barokní hlavní oltář s. Vavřince, boční oltáře sv. Anny, sv. Barbory a sv. Linharta a kazatelna z r. 1713. V kostelní předsíni jsou zazděny tři náhrobní kameny rodu Kunášů z Machovic ze 16. století (viz tvrze Machovice, Staré Machovice a Vildštejn).

Kostel sv. Vavřince byl již kolem r. 1261 farním. V r. 1392 zde probíhal spor mezi farářem a kaplanem (placení duchovného při nově zřízené kapli), který byl řešen i před vikářem pražského arcibiskupství Janem z Pomuku (pozdějším sv. Janem Nepomuckým). Barokní přestavba kostela proběhla v letech 1683-1686 stavitelem Giaccomem de Maggi. V r. 1701 dal farář V. A. Liška přistavět kapli Panny Marie Karmelské, nynější jižní předsíň. V r. 1752 byly provedeny opravy po požáru a následně v letech 1765-1766 vyrostla zděná věž náhradou za dřevěnou zvonici. Nové varhany navrhl v r. 1774 František Ferdinand Semrad ze Sedlce u Tábora, nynější jsou z r. 1924. Naproti kostelu stojí rozsáhlé objekty barokní fary, postavené po požáru v r. 1754.