Kostel svatého Václava v Netolicích

V severní části Netolic v cípu ulic Vodňanská a Ryneček stojí kostel svatého Václava.
Na webu o jižních Čechách:

Románskogotický kostel svatého Václava je nejstarší dochovanou budovou v Netolicích a jednou z nejstarších v Jižních Čechách. Postaven byl kolem poloviny 13. století, zřejmě na místě starší románské svatyně v původní trhové osadě v podhradí netolického kastelánského hradu.

V areálu hradu ještě stával, snad již od dob příchodu křesťanství, kostel sv. Jana Křtitele. Plebánie v Netolicích existovala zřejmě již ve 12. století. S novým založením města Přemyslem Otakarem II. a jeho donací klášteru ve Zlaté Koruně se kostel ocitl mimo centrální polohu města, kde vznikl nový farní, později děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Svatováclavský se stal tak pouze filiálním. V době bojů za Jiřího z Poděbrad, se asi r. 1470 zmocnil Netolic, v té době držených Rožmberky, rytíř Jindřich Roubík z Hlavatec. Pravděpodobně při jeho útoku došlo k vypálení kostela sv. Václava. V roce 1597 byl kostel v duchu tehdejší náboženské snášenlivosti propůjčen Českým bratřím. Hrozný požár r. 1619 při dobývání císařským vojskem, kdy lehlo popelem celé město, kostelu téměř neuškodil, a proto byl kostel znovu užíván jako farní, než po polovině 17. století došlo k opravě zničeného děkanského chrámu. Renesanční věž byla zvýšena v 18. století, do téže doby je datována nástropní malba s legendou o sv. Václavovi a nová výmalba přilehlé barokní kaple sv. Michala. Zařízení kostela je převážně barokní. Hlavní oltář pochází z údobí vrcholného baroka. V letech 1995 až 1997 byl kostel rekonstruován.

Vzácností jsou unikátní varhany z roku 1733, pocházejí z význačné barokní varhanářské dílny Pantočků z Dačic. Jejich jedinečný zvuk je předurčuje jak k liturgické potřebě, tak především k umělecky plnohodnotnému koncertnímu využití. Také díky tomu, zde působí jedinečné hudební těleso, znovuobnovené Literátské bratrstvo u kůru kostela svatého Václava, původně založené ještě vladařem Vilémem z Rožmberka.

Přístupný je pouze v době bohoslužeb nebo do dohodě s děkanským úřadem.

Velmi podrobně zde ->

Kostel je kulturní památkou:

Orientovaný jednolodní kostel s obdélným, trojboce ukončeným presbytářem, na severní straně obdélné lodi přistavěna oválná kaple sv. Michala, na jižní straně presbytáře se nachází sakristie s oratoří v patře. V ose západního průčelí hranolová věž.

Původně raně gotický kostel z 2. poloviny 13. století, postaven na místě staršího románského kostelíka, 1475 vypálen, 1597 propůjčen českým bratřím, 1653 vestavěna kruchta, 1719 přestavěna věž, zvýšena loď a strop lodi pokryt rákosem, 1729 zaklenuta kaple sv. Michala.

Areál kostela sv. Václava s bývalým hřbitovem je umístěn severně od nynějšího centra Netolic. Kostel je obklopen hřbitovem obehnaným z východní strany ohradní zdí, ze západní strany kovovým plotem s bránou a brankou. Ze severu přiléhá štítová zeď sousedícího domu. Na hřbitově se nachází pomník obětem I. světové války a pomník II. světové války. Kovový plot ani brána s brankou nejsou předmětem památkové ochrany.

Kostel sv. Václava je nejstarší dochovanou církevní stavbou v Netolicích. Jde o lokální dominantu v centru starého osídlení, posléze se centrum města přesunulo jižním směrem. Původně gotická stavba s pozdějšími úpravami si uchovala množství cenných původních stavebních prvků, k památkově nejcennějším patří gotická křížová klenba presbytáře se žlábkovitými žebry, terčovitými svorníky a jehlancovými konzolami a malbami, nástěnné malby ve špaletách a okolo hrotitých oken závěru presbytáře, gotický sanktuář s vimperkem s motivy růže, dále gotický hrotitý profilovaný portál v podvěží. Zazděné románské špaletové okno v severní straně lodi dokládá nejstarší stavební etapu kostela. Z barokního období můžeme uvést oválnou kapli sv. Michala na severní straně lodi, malované stropy lodě a kaple. V neposlední řadě jsou cenné další stavební konstrukce jako např. renesanční valená klenba s lunetovými výsečemi v sakristii, podklenutý hudební kůr i další autentické konstrukce a materiály. Areál kostela sv. Václava v Netolicích odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Památková ochrana se vztahuje na část areálu dle rozpisu.

Původní evidenční list památky:

Filiální (dříve hřbitovní) kostel sv. Václava je jednolodní s pětibice uzavř. presbytářem se sakristií na již. straně, hranol. věží předst. záp. průčelí, eliptickou kaplí sv. Michala po sev. str. lodi. Vnějšek bez opěrných pilířů. Presbyt. zaklenut polem a kápěmi závěru kříž. klenby se žebry o profilu vyžlabeného klínu s terčovitými svorníky a jehlancovitými konsolkami, jeho okna hrot. se zbytky ornament. nást. maleb z poč. 14, stol. ve špaletách, drobný sanktuář s trojbokým vimperkem s relief. rosetou; sakristie zakl. hmotnou val. klenbou s lunetami. Loď kryta plochým rákos. stropem na fabionu, se štukovými zrcadly a mal. výjevy ze Svatováclavské legendy od F. V. Limmera z r. 1749; kaple sv. Michala a nástropními malbami s marianskými výjevy od J. K. Annesise z r. 1729. V podvěží, zakl. kříž. raně gotic. široký hrot. portál, profil. hruškovcem a výžlebky.

Raně gotic. stavba před r. 1300, na místě staršího román. kostelíka, vypálen 1475, 1594 propůjčen českým bratřím, 1653 vestav. kruchta, 1719 přest. věž, zvýšeny zdi lodi a loď pokryta rákos. stropem. 1729 sklenuta kaple sv. Michala.

Z dalších zdrojů:

Kostel postaven kolem poloviny 13. století, zřejmě na místě starší románské svatyně. První přestavbou prošel počátkem následujícího věku, kdy získal dnešní presbytář. Jeho předpokládané datování do sklonku I. třetiny 14. století je však v kolizi s datováním nástěnných maleb, které pokrývají stěny kněžiště. Malby jsou totiž datovány už do sklonku předcházejícího století. Současná podoba je výsledkem pozdně gotických úprav po požáru roku 1475, uskutečněných 50 let poté a především barokních přístaveb a oprav (1653 kruchta, 1719 zvýšení a nový strop lodi, náhrada dřevěného zvonového patra věže kamenným a její celkové zesílení, 1729 nová klenba kaple sv. Michala z roku 1597 a její celková výmalba).

Kostel sv. Václava sloužil původně jako farní pro bývalé v podhradí sv. Jána a kolem něj se soustředila trhová osada. S novým založením města Přemyslem Otakarem II. a jeho donací klášteru ve Zlaté Koruně se ocitl mimo jeho obvod. Od roku 1597 sloužil krátce českým bratřím (zřejmě do prodeje císařské komoře roku 1601), dodnes ho obklopuje hřbitov. Zatím poslední opravou prošel v letech 1995–97.