Kaple svatého Klimenta u Bílé věže v Hradci Králové

Tak trochu skryta pod Bílou věží mezi radnicí a chrámem Svatého Ducha v Hradci Králové stojí kaple svatého Klimenta.

Na wiki a z dalších zdrojů:

Kaple svatého Klimenta se nachází na severní straně katedrály svatého Ducha v Hradci Králové u Bílé věže. Tato barokní stavba byla vybudována v letech 1714–1717 a zasvěcena hlavnímu patronu královéhradecké diecéze svatému Klementu I. Na místě dnešní kaple stával kostel svatého Klimenta, který je zmiňován již v roce 1134.

Autorství Jana Blažeje Santiniho-Aichla je nedoloženo, vyplývá ze slohové argumentace a ze Santiniho činnosti pro biskupství v Hradci Králové. Stavebníkem však byl jistě Jan Adam Vratislav z Mitrovic, biskup královéhradecký.

Na vznik a původní podobu středověkého kostela sv. Klimenta v Hradci Králové existují v historiografii různé, mnohdy protichůdné názory. Hlavním důvodem je, že do dnešní doby se dochovalo velice málo stavebních i písemných dokladů. Svým založením je kaple sv. Klimenta některými kronikáři (zejména Václav Hájek z Libočan v Kronice české, vydané v roce 1541) pokládána za jeden z nejstarších kostelů nejen v Hradci Králové, ale i v Čechách. Tato teorie o stáří kostela nebyla prokázána.

Barokní kaple sv. Klimenta v Hradci Králové byla postavena na místě gotické kaple z poloviny 14. století. Z původní stavby zůstala zachována část obvodové zdi na jihovýchodě, obvodová zeď na severozápadě, fragment lomeného portálu, zazděná vysoká okna na jihovýchodním nároží, okno v prvním patře a pískovcová žebra klenby. V roce 1574 byl jihozápadní roh kaple zbořen a ke kapli byla přistavěna Bílá věž. Kaple sv. Klimenta se tak do jisté míry odlišuje od současné stavby sv. Ducha, kde se s podobnými články nesetkáváme. Spojuje je však společný typ zdiva i cihel.

Biskup Jan Adam Vratislav z Mitrovic se na podzim roku 1713 rozhodl nahradit starou gotickou kapli, jež byla ve velice špatném stavu novostavbou. Na stavbu kaple přispělo město Hradec Králové, dále Piccollominiové, Morzinové, Šternberkové, Trautmannsdorfové, Nostitzové, hradečtí jezuité a řád bosých karmelitánů. Mezi donátory patřil v roce 1715 také papež Kliment XI., což nepochybně dokládá prestižní význam celé této akce na území diecéze. V roce 1716 byla dokončena hrubá stavba. První mše se konala 23. listopadu roku 1717. Kaple byla vysvěcena až 14. září roku 1721.

Pro stavbu je charakteristická podvojnost vnějšího a vnitřního půdorysu. Vnějšek je založen nad obdélníkem s okosenými rohy a plochým jednoosým rizalitem ve středu západního uličního průčelí. Západní fasáda je boční a kaple je orientována k severu, přístupná od jihu přes přízemí sousední Bílé věže. Fasáda vykazuje úsporný minimalismus užitých prostředků, rizalit je rámován kresebně pojatými, rustikovanými lisenami a osazen tříbokým frontonem, korunní římsa má sevřený profil, zřejmě částečně pozměněný při novějších opravách. Střecha kaple převádí obdélník na lehce podélně deformovaný oktogon vložením “paprsčitých“ ploch v diagonálních směrech, tedy formou připomínající střechu kaple v Mladoticích. Převýšený tambur lucerny je členěn do polí rustikovanými pilířky. Téměř celou plochu polí pak zabírají okénka, pod nápadně vysazenou drobnou korunní římsou. Až v této části vystupuje architektura kaple nad střechy okolních domů a projevuje se v siluetě města. Báňová střecha byla konstruovaná z obdélníku do podélně tvarovaného oktogonu, kde se uplatňují podélné paprsčité plochy. Štíhlý převýšený tambur odlehčují okna mezi úzkými pilířky pokrytými rustikou. Báňová stříška lucerny vrcholí pozlacenými svatopetrskými klíči a papežskou tiárou s křížem.

Vnitřní prostor kaple je založen nad půdorysem klasicky konstruovaného, hloubkově orientovaného oválu. Průběžné, lineárně profilované kladí s římsou nápadně strmé skladby je vynášeno sdruženými jónskými pilastry, členícími stěnu do osmi polí. Pole na hlavních osách jsou probrána půloválně zaklenutými výklenky, pole na diagonálách výklenky s přímými překlady na spodní hraně architrávu. Prostor je zaklenut kupolí nad oválem s půdorysně oválnou lucernou ve vrcholu.

Autor kaple se zde musel vyrovnávat se složitými podmínkami. Byl determinován velikostí staveniště, jež vzniklo na místě zbořené gotické kaple a zůstalo stále sevřeno původní zástavbou – Bílou věží, radnicí a okolními městskými domy. Architekt zde zvolil oválný půdorys zakomponovaný do obdélníka s okosenými rohy a vystupujícími rizality na třech stranách. Ze starší svatyně převzal severojižní orientaci sakrálního prostoru. Jediné průčelí, které se pohledově uplatňovalo, se nachází na západní straně do ulice Rokitanského, další dvě – severní a východní zůstala zcela nebo zčásti uzavřena starší výstavbou.

Biskup Jan Adam Vratislav z Mitrovic si k realizaci svých záměrů si vybral (nejspíše) pražského architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Santiniho tvorbu můžeme doložit i na jiných stavbách podporovaných biskupem Janem Adamem Vratislavem z Mitrovic – například zadní křídlo biskupské rezidence v Hradci Králové (1715–1719), kostel Nejsvětější Trojice v Chrasti (před rokem 1717), kostel sv. Martina v Chrašisích (před rokem 1720). V některých případech sloužil biskup jako významný zprostředkovatel (např. kostel sv. Antonína Poustevníka na Slezském předměstí (kolem roku 1719), architektura morového sloupu na náměstí z roku (1714).

V případě kaple sv. Klimenta nemáme Saniniho autorství přímo pramenně doloženo. Tento názor vychází ze Santiniho činnosti pro biskupství v Hradci Králové a také z celkového velkorysého rozvrhu a kvality architektury, jež patří nepochybně k nejvýznamnějším dílům Jana Blažeje Santiniho v Hradci Králové, ale jistě také i vrcholného baroka ve městě.

Architekt použil na stavbě jednoduché architektonické prostředky. Výraznější plasticita se objevuje pouze na profilované korunní římse a v tympanonu na rizalitech. Stavbu završuje kupole, klenutá nad oválem zakončená oválnou lucernou vysokou 21 m.

Vedle zmíněného tvarového minimalismu je na vnějšku stavby rysem svědčícím pro Santiniho autorství nápadité řešení lucerny báňové střechy. Připsání stavby Santinimu jednoznačně formuloval až Ivo Kořán, podložil je přesvědčivými slohovými argumenty se zajímavými postřehy o proporcích. Podvojnost vnějšího a vnitřního půdorysu i strohý a nedekorativní linearismus tvarů a velkorysý celkový rozvrh svědčí pro Santiniho autorství stavby.

Zasvěcení staveb sv. Klimentu probíhalo zejména v raném středověku (např. Levý Hradec, Litomyšl, Stará Boleslav, Kouřim, Vyšehrad a jiné). Patrocinium sv. Klimenta v 9. a 10. stol. je spojováno také s působením misií Konstantina a Metoděje. Se zasvěcením sv. Klimentu se setkáváme znovu ve 14. století, v době lucemburské.

Sv. Kliment (také Klement, Klemens I. Romanus), jehož doba působení se klade do let 92 – 101, byl třetím nástupcem sv. Petra na papežském stolci. Zemřel mučednickou smrtí tím, že byl s kotvou upevněnou na krku vhozen do moře poté, co nepřestal hlásat křesťanství, ani když jej císař Traján vyslal na Chersónes (Krym) na práci v lomech. Jeho tělo bylo důstojně pohřbeno místními křesťany a dle legendy jej přinesli Konstantin a Metoděj z Krymu na Velkou Moravu a do Říma. Dle jiné legendy byl popraven v Římě a jeho ostatky přeneseny do S. Clemente.

Snad právě jako odraz stoupající úcty ke světci zvolil tehdejší biskup Jan Adam Vratislav z Mitrovic v době morové epidemie v roce 1713 sv. Klimenta za patrona proti moru. Ke cti tohoto světce zavedl biskup exercicie právě v morovém roce. Biskup Jan Vratislav z Mitrovic získal v roce 1737 pro katedrálu sv. Ducha v Hradci Králové od papeže Klimenta XII. vzácný dar – a to ostatky (tělo) sv. Klimenta s dokládající listinou papeže Klimenta XII.

Původní vybavení kaple neznáme, dochovalo se až z mladšího období. Hlavní oltář s obrazem sv. Klimenta vznikl před polovinou 18. století. Olej na plátně průměrné kvality je dílem neznámého malíře. Představuje světce v krajině, na jejímž pozadí se objevuje moře jako symbol jeho mučednictví. Řezbářský program výzdoby úzce souvisí s ústředním námětem hlavního oltáře oslavou sv. Klimenta, jehož atributy berlu a kotvu drží dva andílci po stranách retáblu. Doplňuje je dvojice andílků na tabernáklu a hlavičky andílků na vrcholu nástavce. Jednoduchou symboliku uzavírá reliéfní motiv beránka. Dílo bylo hypoteticky připsáno Ondřeji Deckerovi, který v druhé polovině dvacátých let 18. století zahájil svoji činnost v Hradci Králové.

Úctu ke sv. Klimentu, k patronu biskupství a diecéze, demonstroval vzácný dar, který získal v roce 1737 tehdejší biskup Jan Josef hr. Vratislav z Mitrovic od papeže Klimenta XII. pro katedrální kostel sv. Ducha. Tělo sv. Klimenta bylo vyzdviženo v Římě a ostatky papeže a mučedníka byly přeneseny do Hradce Králové. K ostatkům byla připojena listina papeže Klimenta XII. V pozadí této aktivity stál agilní kapitulní děkan Michal Sardagnan, který se snažil různými způsoby zvýšit prestiž a postavení katedrály, ale i své vlastní osoby. Dalších deset let zůstaly ostatky svatého papeže a mučedníka umístěny provizorně v kostele sv. Jana Nepomuckého.

Až v roce 1747 objednal M. Sardagnan novou ostatkovou skříň v podobě prosklené rakve s pozlacenou dřevěnou konstrukcí a ve slavném procesí byla přenesena do katedrály, kde byla po bohoslužbách umístěna na pilíři přímo proti kazatelně.

Biskup Josef Adam hr. Arco prokazoval zvláštní úctu ke sv. Klimentu a instaloval v roce 1778 ostatkovou skříň na oltář sv. Antonína Poustevníka na východní straně severní lodi. Výzdobu ostatkové skříně doplnily vyřezávané květy pořízené tehdejším děkanem.

Při rozsáhlé úpravě katedrály v roce 1788 za biskupa Jana Leopolda Haye se dostala některá díla a relikviáře do kaple sv. Klimenta. Ostatková skříň svatého papeže byla umístěna na epištolní ( východní) straně této svatyně, kde se nachází do dnešní doby. Současně byl také přenesen soubor obrazů Křížové cesty do kaple sv. Klimenta, jenž zde zůstal až do její poslední opravy v letech 1995-1998.

Na hlavním oltáři v katedrále se od roku 1723 nacházely ostatky družiny sv. Voršily (lebky a kosti) získané z kláštera sv. Cecílie v Kolíně nad Rýnem. Jejich přemístění do kaple můžeme spojit s uvedeným rokem 1788. Pravděpodobně od této doby tvoří součást bočního oltáře s ostatkovou skříní sv. Klimenta.

Barokního původu je také Pieta na evangelijní straně kaple. Východiskem se stal pozdně gotický typ Piety s tělem Krista natočeným směrem k divákovi z kostela sv. Jakuba v Praze. Četné repliky a reprodukce svatojakubské Piety z doby barokní svědčí o její značné oblibě.

I v období osvícenectví přežívají některé tradiční formy barokní zbožnosti. Sv. Kliment se stále těšil oblibě mezi obyvatelstvem jako patron diecéze, jak dokládá „Píseň k S. Klimentu, Papeži a Mučedníku Páně ..“ ( Píseň ke sv. Klimentu, papeži a mučedníku Páně )vydaná v královéhradeckém nakladatelství Tybelly v roce 1799.

Jiné vydání písně ke sv. Klimentu pochází z roku.. a na lokální tradici nepochybně navazuje.

V roce 1804 se opravovala krytina na kopuli a vyměnily se poškozené papežské insignie na lucerně a do jednoho z klíčů byly vloženy pamětní listiny v českém a německém jazyku.
Za napoleonských válek se část vnitřního zařízení kaple přestěhovalo do sakristie a prostor sloužil jako skladiště sena a v roce 1805 také obilí.

V roce 1811 se vrátila svatyně ke svému původnímu účelu. Interiér devastovaný předchozím využitím byl opraven, vybílen a současně byl pořízen nový oltář, na který byla umístěna ostatková skříň sv. Klimenta.

Za biskupa Karla Boromejského Hanla vznikl v roce 1835 v kapli na evangelijní ( západní) straně nový oltář Božího hrobu.

V roce 1854 se při opravě střechy nahradila šindelová krytina plechem a pozlacovaly se také papežské insignie na lucerně.

Součástí rozsáhlého programu obnovy katedrály se v šedesátých letech 19. století stala také kaple sv. Klimenta. V roce 1869 dostal interiér novou pozdně klasicistní úpravu, jež se projevila v doplnění stávajících oltářů mramorovými menzami a novými tabernákly. Barokní architektura hlavního oltáře byla sjednocena novou barevností a A. Russ přemaloval obraz se sv. Klimentem.

Další oprava kaple sv. Klimenta je doložena z roku 1928, kdy se restaurovaly obrazy Křížové cesty, rakev sv. Klimenta a provedla se výmalba kaple, nové zasklení oken. Při otevření relikviáře s ostatky sv. Klimenta byly ostatky uloženy do nových hedvábných sáčků a celá rakev se nově přezlatila. Restaurátorské práce zajistila firma Soudil – Jenšovský, jež se zabývala opravami církevního mobiliáře.

Stavební stav kaple sv. Klimenta se v průběhu sedmdesátých let 20. století postupně zhoršoval a přispěly k němu i statické poruchy na Bílé věži, které se projevily i na budově kaple, jež s ní byla spojena. V roce 1979 byla navržena generální rekonstrukce sv. Klimenta, ale přípravné práce se nepodařilo zahájit . Současně byla odbourána sakristie na východní straně kaple, jež byla v havarijním stavu a byla připojena dodatečně k původní architektuře Jana Blažeje Santiniho. Poslední mše se zde konala 23. listopadu 1979. Na dlouhou dobu se sakrální prostor pro liturgické účely uzavřel.

V roce 1983 vznikl projekt statického zabezpečení Bílé věže, jehož součástí se stala dokumentace k opravě kaple sv. Klimenta ( ing. arch. Andres). Provoznímu zázemí Bílé věže a kaple mělo sloužit společné nové zařízení ( vrátnice a sociální zázemí) vybudované na východní straně. Kaple sv. Klimenta nebyla již určena pro bohoslužby, ale od roku 1985 se prosazovalo využití pro expozice zvonařství a kovářství Krajského muzea východních Čech v Hradci Králové.

Z hlediska využití památkového objektu se situace změnila v roce 1991, kdy byla kaple převedena z majetku státu do vlastnictví Římskokatolické církve, resp. Děkanského úřadu u sv. Ducha v Hradci Králové. V této době se s dokončením rozsáhlé rekonstrukce interiéru a statického zajištění Bílé věže znovu otevřela akutní otázka generální opravy kaple.

Příprava náročné akce byla zahájena v roce 1992. Významnou roli zde sehrál Společnost ochránců památek. Od roku 1995 se prováděly stavební práce podle projektu ing. arch. J.Krejčíka, které spočívaly ve statickém zabezpečení trhlin mezi Bílou věží a kaplí, v opravě střechy, včetně papežské tiáry, v restaurování interiéru včetně mobiliáře.

V roce 1996 byla na východní straně ke kapli přistavěna nová sakristie. Současně byl vedle věže vybudován domek pro prodej vstupenek na Bílou věž. Restaurátorské průzkumy ( J.Čoban) odkryly původní barevnost v interiéru ( studený béžový tón) a také konsekrační kříže z této doby. Podařilo se objevit celkem 12 konsekračních křížů, jež byly po transferu znovu osazeny na původní místo na novou omítku. V roce 1998 byly dokončeny stavební práce a celková rehabilitace interiéru. Jeho součástí se stalo restaurování stávajícího vybavení kaple.

Nákladná oprava byla zajišťována státními finančními příspěvky z Ministerstva Kultury ČR. Významným způsobem na ni přispěl Magistrát města Hradce Králové, Okresní úřad v Hradci Králové, místní duchovní správa. Ze zahraničních organizací se podílelo sdružení Kirche in Not z Königsteinu.

Závěrečnou etapu financovanou pouze z prostředků Děkanského úřadu představovalo doplnění interiéru kaple o nový mobiliář podle liturgických předpisů II. vatikánského koncilu. Návrh výtvarného řešení na mensu, ambon, křesla a dva taburety připravil v roce 2000 akademický sochař Stanislav Malý. 26. srpna roku 2000 byl nový oltář vysvěcen.

O opravě:

S opravou kaple se začalo v r. 1995. Její stav byl havarijní. Hlavním problémem bylo vážné statické narušení klenby nad lodí a špatný stav střešní konstrukce a krytiny.

Při pohledu na kapli z venku sice neuvidíte náročné statické zajištění kaple a novou tesařskou konstrukci nad lucernou a lodí. Ale uvidíte novou měděnou krytinu, zcela novou papežskou tiaru a zkřížené klíče na vrcholu, rekonstruované vitráže v oknech lucerny a lodi, pěkně provedenou omítku a znova osazený· kamenný sokl v Rokytanského ulici. Nově postavena je i sakristie na východní straně. Uvnitř jistě upoutá vaši pozornost velmi pečlivě opravená omítka se štukovými prvky, nová podlaha, nové osvětlení, opravený kůr se zábradlím, restaurovaná architektura hlavního oltáře a renovované lavice.

Za pozornost stojí dvanáct konsekračních křížů na stěnách, z období barokní přestavby, které byly objeveny pod malbou při restaurátorském průzkumu a následně pak odkryty a zrestaurovány.

Autorem projektu je ing. arch. Jiří Krejčík, statické zajištění sledoval ing. Bohumil Rusek. Generálním dodavatelem stavebních prací je firma Jaromíra Khai1a z Hradce Králové.

Finanční prostředky jsou získány hlavně od Ministerstva kultury ČR z Programu regenerace městských památkových rezervací. Významným způsobem na opravu přispěl také Úřad města v Hradci Králové, ale i Královéhradecké biskupství, Okresní úřad v Hradci Králové a místní duchovní správa. Ze zahraničních organizací na opravu přispělo sdružení Kirche in Not z Königsteinu.

Dne 22. srpna u příležitosti znovuotevření kaple celebroval u sv. Klimenta otec biskup Karel Otčenášek první mši svatou. Zbývalo ještě rekonstrukci završit úpravou liturgického prostoru. Úkolem zpracovat jeho návrh a posléze i jeho realizací byl pověřen akademický sochař Stanislav Malý z Vysoké u Vysokého Mýta.

Nyní můžete sami posoudit výsledek jeho, práce. Jsem velmi rád, že tímto úkolem byl pověřen právě on. Poznal jsem jej jako člověka nenápadného a skromného, s obdivuhodnou výtvarnou a uměleckou invencí. Mohl jsem sledovat, jak citlivě vnímal stávající barokní prostor kaple i liturgické požadavky. Domnívám se, že tuto práci dělal rád.

Vše je zhotoveno z dubeneckého pískovce od Dvora Králové nad Labem. Veškeré náklady jsou hrazeny z darů dobrodinců, kteří nechtějí být jmenováni.

Vděčně děkuji především akademickému sochaři Stanislavu Malému. Poděkování patří také stavební firmě Jaromíra Khaila z Hradce Králové. Upřímné Pán Bůh zaplať také Vám všem, kteří jste na realizaci této práce velkoryse přispěli finančními prostředky.

Nyní má kaple zřetelně formulovaný liturgický prostor, má krásný oltář, ambon a sedes pro celebranta a asistenci, ale hlavně má jasné místo, kam se soustřeďuje pozornost všech, kteří do kaple vstupují i těch, kteří se zúčastňují bohoslužby. Tímto rozsáhlá oprava kaple, která začala v roce 1995, logicky vrcholí a dospěla k závěru.

Kaple je společně s Bílou věží kulturní památkou:

Srostlice renesanční městské hlásky a vrcholně barokního kostelíka se zapojením zbytků vrcholně gotické kaple. Dominanta města i krajiny, základní prvek městského panoramatu. Areál zahrnuje kapli sv. Klimenta a přístavek se vstupním schodištěm.