Chrám Povýšení svatého Kříže na Zámeckém náměstí v Teplicích

Součástí areálu zámku v Teplicích je dnes samostatný pravoslavný kostel Povýšení svatého Kříže.
Na wiki:

Chrám Povýšení svatého Kříže v Teplicích, původně zámecká kaple Povýšení svatého Kříže při teplickém zámku, v současnosti využívá Česká pravoslavná církev. Stojí na Zámeckém náměstí č. 517/14 v Teplicích. Objekt je v rámci areálu teplického zámku chráněn jako kulturní památka.

Původně katolický kostel pro potřeby rodiny majitelů zámku a hostů lázní Teplic (stavbě však zůstal status kaple) v letech 1549-1586 majitelem teplického panství Volfem z Vřesovic v pozdně gotickém nebo raně renesančním slohu. Při stavbě věže bylo užito kvádrů z románské baziliky kláštera sv. Jana Křtitele. Pod objektem se nachází hrobka pánů z Vřesovic. V polovině 17. století byla přistavěna čtvercová kaple sv. Antonína. V rámci přestavby celého zámku byl objekt v letech 1798-1806 upraven v romantické gotice a byla zvýšena věž. Díky přestavbě se kaple (kostel) zařadila mezi první projevy romantického slohu na území Čech. Již od konce 19. století sloužily její prostory sporadicky pro pravoslavné bohoslužby lázeňským hostům. Od roku 1950 slouží trvale potřebám pravoslavných obřadů. Z téhož roku pochází také ikonostas před hlavním oltářem. Pravidelné bohoslužby se zde konají v o nedělích a svátcích od 10 hodin. V roce 2016 zde byly v boční kapli sv. Clariho nově pietně vystaveny ostatky sv. Klára.

Jedná se o jednolodní sakrální stavbu s polygonálním závěrem. Má odstupněné opěráky a motivem fiál na nárožích stavby a čtvercovou kaplí a věží po severní straně. Okna jsou hrotitá s kružbami. Hrotité jsou i portály, které se nacházejí ve štítové stěně s vimperkem a fiálami. Objekt má hrotitý obloučkový vlys a stupňovitý štít. Věž je v dolní části čtvercová a přechází ve vysoký oktogon, který je zakončený vysokou atikou s fiálami na nárožích. Věž je zastřešena jehlancovou střechou. Ve zdivu věze je druhotně použito několika kamenů z románské stavby s motivem obloučkového vlysu.

Klenba stavby je žebrová s příporami. V kapli se nachází kupole. Třípatrová kruchta je nesena v přízemí arkádou.

V boční kapli stavby se nachází renesanční oltář, který je použitý jako náhrobek. Jedná se o italskou práci z období kolem roku 1420. Je kamenný, se zbytky původní polychromie. Mramorový nástavec oltáře je rozčleněný pilastry s ornamentálním reliéfem a profilovanými římsami, s proláklými křídly ve vrcholu. V hlavním poli se nachází Madona s dítětem, v bočních polích jsou pak výjevy ze života světců. V druhém horizontálním pásu ve středu se nacházejí okřídlené hlavy andělů, v bocích jsou opět výjevy ze života světců. Ve třetím pásu mezi proláklými křídly je reliéf Krista Trpitele. Nad římsou je drobná volná plastika Boha Otce. Mramorová deska s reliéfy pochází z roku 1440, střed neznámého oltáře se svatostánkem. Jedná se o dílo italské renesance v jejímž dolním pásu jsou tři niky. Ty obsahují v bočních nikách postavy světců, ve střední se nachází dvířka svatostánku. Nad nimi je polopostava Krista. Nad nikami akantový ornament, v horním pásu je Bůh Otec, po stranách postavy světců. Obraz Madony s Ježíškem pochází z počátku 16. století. Je kruhový, malovaný na dřevě a nachází se ve čtvercovém pozdějším rámu. Je zavěšen při vstupu do kaple.

Stavba je kulturní památkou:

Příklad rané neogotické úpravy kostela mezi lety 1796-1798 dle plánů J. A. Giessla a prof. Theileho. S přestavbou bylo spojeno i vyvýšení věže. V jádru se nachází pozdně gotická stavba vystavěná Wolfem z Vřesovic v letech 1543-1568 jako zámecká kaple.

Kostel byl přistavěn k zámku v letech 1549-68 majitelem teplického panství Volfem z Vřesovic v pozdně gotickém nebo raně renesančním slohu. V polovině 17. století byla připojena čtvercová kaple sv. Antonína na severovýchodní straně. Na přelomu 18. a 19. století, v rámci přestavby celého zámku, získal kostel novou podobu z vnějšku i uvnitř ve stylu romantické gotiky. Přestavba proběhla podle plánů J. A. Giessla a prof. Theileho, kostel byl nově vysvěcen v roce 1806. S přestavbou bylo spojeno i zvýšení věže a změna vzhledu její vrchní části na oktogon s fiálami. Upraven byl také celý interiér kostela. Nad vchodem do sakristie a bočním východem na nádvoří byly zazděny cenné italské plastické reliéfy. Pod kostelem se nachází hrobka Vřesovců. Od roku 1950 kostel trvale slouží potřebám pravoslavné církve.

Jednolodní zděný kostel, zčásti připojený k dnešnímu hlavnímu zámeckému křídlu, má polygonální závěr, nároží zpevňují opěrné pilíře s fiálami. K severovýchodní straně se napojuje věž a později přistavěná barokní čtvercová kaple sv. Antonína. Severozápadní průčelí chrání v dolní části hladký sokl. Nad soklovou římsou je omítka členěna mělkým štukovým kvádrovým bosováním, nad oknem se zalamujícím do klenáků, zhruba v dolní třetině probíhá římsa. Severní nároží zpevňuje trojstupňový opěrák. Dolní dva stupně jsou bosované, štíhlou horní část zdobí vpadlé hrotité pole s vepsaným trojlistým kružbovým motivem. Nahoře ho zakončuje fiála s kraby a kamennou kytkou ve vrcholu. V ose průčelí je situován vstup, přístupný po schodišti (schodiště souvisle pokračuje přes severní nároží až ke vstupu v pravé ose severovýchodní strany kostela). Jde o obdélné dveře, lemované profilovanou šambránou. Vně šambrány je portál, zakončený lomeným obloukem, v jehož tympanonu je bohatý plastický kružbový motiv s obloučky a kruhy. Nahoře je štíhlý vimperk, zdobený kružbovým dekorem a vpadlými kruhy. Po obou stranách portálu je vždy dvojice opěráků. Vyšší vnitřní jsou variantou opěráku nárožního, k nim se přimykají nižší vnější, které jsou prostší – jejich stanová stříška přiléhá ke stěně kostela a sahá pod průběžnou římsu. Nad vstupním portálem se nachází okno, zakončené lomeným obloukem a lemované dvojitou vyžlabenou šambránou. Pod profilovanou hlavní římsou, zabíhající i na nárožní opěrák, je obloučkový vlys, v jehož hrotitých obloučcích jsou vepsané trojlisté kružby. Vlys obíhá celý kostel. Nad hlavní římsou se zvedá stupňovitý štít, rovněž s obloučkovým vlysem a se stejným kvádrováním v omítce, jako na nižší části stěny. Ve štítu je kruhová rozeta s dvojitou vyžlabenou šambránou. Vyplňují ji bohaté kružbové motivy – uprostřed je pětilist, po jeho stranách pět trojlistů, doplněných ve cviklech trojlisty menšími. Pod vrcholem štítu je drobný obdélný otvor. Na štítu je umístěn kamenný kříž s rozšiřujícími se konci břeven. Severovýchodní průčelí je poměrně členité – k lodi je přistavěna kaple sv. Antonína a věž, viditelná je tak pouze její krajní pravá osa. Stěna lodi je opatřena stejnou bosáží, jaká je na severozápadní straně, z které sem přechází i římsa. V pravé ose je v dolní část vstup – dřevěné dvoukřídlé dveře rámové konstrukce, nahoře zakončené do tvaru lomeného oblouku. Otvor lemuje portál s dvojitou vyžlabenou šambránou, doplněnou v horní části o římsu, sledující oblouk. Pod ní je na stěně ještě plastický dekor s trojlaločnatými obloučky. Vchod je vyvýšený, přístup k němu zajišťuje kamenné schodiště. Nad vstupem je vysoké hrotité okno, lemované po stranách a nahoře stejnou šambránou jako vstup. Okno je členěné třemi jeptiškami vedle sebe, nahoře jsou kružbové motivy – uprostřed kruh s vepsaným šestilistem, pod ním na každé straně jeden plamének. Pod profilovanou hlavní římsou je stejný obloučkový vlys jako na severozápadě. Ve střední části lodi je k její stěně přistavěna čtvercová kaple. Dole má hladký dvoustupňový sokl, jinak její stěny pokrývá stejná bosáž jako loď (pouze nad oknem se nezalamuje do klenáků). Zhruba v dolní třetině probíhá římsa. K oběma stěnám kaple jsou připojené opěráky, které jsou obdobou opěráků po stranách vchodu v severozápadním průčelí. U severozápadní stěny kaple jsou umístěné u styku s lodí a poblíž nároží, u severovýchodní stěny jsou po obou stranách zde situovaného okna. To je poměrně široké, nahoře zakončené do lomeného oblouku a lemované obdobně jako okno lodi (oproti němu je zde šambrána i pod oknem).

Kromě k lodi je kaple přistavěná také k dvoudílné věži (její severozápadní stěně). Dolní část věže – až do úrovně korunní římsy – je čtvercová. Má hladký sokl, stejnou bosáž jako loď, dolní podlaží odděluje nahoře a dole římsa. Severovýchodní a jihovýchodní strana jsou viditelné v celé výši. Na severovýchodě jsou v dolní části stěny tři dvoukřídlá dřevěná okna nad sebou. Dolní je o něco širší než dvě horní, křídla člení vodorovná příčle na poloviny. Okno zabezpečuje vnější mříž ze svisle a vodorovně kladených prutů. Kolem otvoru je šambrána, v horní polovině profilovaná, nad oknem je hladké pole, vymezené plastickou římsou tvaru lomeného oblouku. Podobně je tomu i u horních dvou oken, jejichž křídla jsou však členěná dvěma vodorovnými příčlemi. Pod profilovanou hlavní římsou se stejným obloučkovým vlysem jako u lodi se zvedá o něco užší horní část věže, oktogonálního tvaru. U nároží dolní části věže jsou nad hlavní římsou umístěné fiály obdobného provedení, jako horní části opěráků u kaple. V rovných stěnách horní úrovně věže jsou otvory. Zcela dole je to drobný otvor tvaru segmentového oblouku, nad ním je větší okno v hluboké špaletě, zakončené lomeným obloukem a vyplněné vodorovně kladenými dřevěnými lamelami – až na horní část, kterou člení motivy kružby. Výše se nachází ciferník věžních hodin s římskými číslicemi, obklopený ozdobným rámem s trojúhelným vimperkem s dřevěnými řezbami krabů a kytky. Pod ciferníkem je štěrbinový větrací otvor, nahoře a dole kruhově rozšířený. Nad hodinami je ještě okno tvaru nízkého a širokého hrotitého oblouku, rozdělené dřevěnými příčlemi. Pod profilovanou hlavní římsou je stejný obloučkový vlys jako na dolní části věže. Nahoře se nachází ochoz s kružbovým zábradlím s motivy čtyřlistů, v jeho nárožích jsou připojené podobné, avšak nižší fiály, jako jsou níže. Vstup do věže je umístěný v její jihovýchodní stěně. Přístupný je po schodišti s mezipodestou, lemovanou stěnou se stejnou bosáží, jako má věž. Nad obdélným vstupním otvorem a v horní části jeho boků je profilovaná římsa. Nad vstupem je stejné okno jako na severovýchodní straně. Věž má jehlancovou střechu, krytou břidlicí. Na její vrchol je nasazena makovice s obrysovým křížem s květovitě rozšířenými konci břeven. Severovýchodní průčelí zakončuje vlevo od věže zkosená stěna trojstěnného presbytáře. Je v ní vysoké okno, zakončené lomeným obloukem s kružbami, lemované dvojitou vyžlabenou šambránou. Presbytář má u nároží jednotlivých stěn stejné opěráky, jako jsou u severního nároží lodi, nahoře obíhá stejný obloučký vlys. Střední stěna presbytáře je rovná, bez otvorů. V druhé zkosené stěně je opět okno – rozdělují ho dva pruty, zakončené do tří jeptišek, ve cviklu nad nimi je kruh. Stejné okno je i ve viditelné části jihozápadního průčelí lodi. Pod ním je situován vstup, zakončený lomeným obloukem, s dřevěnými dveřmi. Loď má sedlovou střechu, kaple sv. Antonína valbovou, krytinou je pálená taška.

V jádru pozdně gotická stavba, vystavěná Volfem z Vřesovic v letech 1543-68 jako zámecká kaple, byla užívaná i pro protestantské modlitby. V rámci úprav celého areálu zámku na přelomu 18. a 19. století bylo přistoupeno k jeho romantické novogotické přestavbě (podobně jako severovýchodního křídla zámku) podle plánů J. A. Giessla a prof. Theileho. Kostel je cenným a dobře dochovaným příkladem velmi rané neogotické úpravy sakrální stavby – jedné z prvních na našem území (s počátkem v letech 1796-8). Díky svému umístění je výraznou součástí severovýchodní fronty zámeckého areálu a jednou z dominant Zámeckého náměstí.