Kostel svatého Vavřince v Teplicích nad Metují

Pod hřbitovem v Horní ulici v Teplicích nad Metují stojí kostel svatého Vavřince.
Viděl jsem už mnohé kostely. Některé z nich i předstupovaly před ostatní okolní výstavbu. Ale aby některý z nich vytvářel nad průchozím chodník podloubí, to nepamatuji…

Na wiki:

Kostel svatého Vavřince je římskokatolický kostel v Teplicích nad Metují.

Kostel nechal postavit roku 1724 Jan Karel Straka z Nedabylic. Nachází se na místě bývalého, zřejmě dřevěného kostela, který je doložen v 15. století.

Jedná se o jednolodní kostel s půlkruhově uzavřeným presbytářem, je chráněný jako kulturní památka České republiky. Hlavní vchod je osazen mohutnými dubovými dveřmi z roku 1918 s figurálními řezbami ze Starého a Nového zákona. Původní nástropní malby Zmrtvýchvstání a Nanebevstoupení Krista zjevujícího se apoštolům z roku 1730 a bohatě vyřezávané zařízení. Zvon o váze 5 metrických centů s původním českým nápisem „Tento zvon slyt jest k cti a slávě Boží Léta Páně 1513“. Další tři zvony byly v roce 1916 použity pro válečné účely. Věž kostela byla opravena v roce 2012.

Hlavní oltář obsahuje obraz svatého Vavřince, po stranách se nachází další čtyři oltáře.

Městský web se místním památkám věnuje jednou větou…

Kostel je kulturní památkou:

Areál barokního kostela a kamenného sloupu stojícího v bezprostřední blízkosti. Stavba z roku 1724, opraven 1820. Sloup z roku 1694. Kvalitní stavba v jezuitském pojetí s hodnotnými freskami. Architektonicky oživuje centrum města, jehož je dominantou.

Areál kostela sestává z barokní stavby sv. Vavřince, postaveného na místě staršího dřevěného kostela a kamenného sloupu stojícího v bezprostřední blízkosti kostela. Kostel je jednolodní stavbou postavenou v orientaci východ-západ, kněžištěm k západu. V bezprostřední blízkosti kostela stojí také barokní fara, s kostelem prakticky přímo související a architektonicky jej doplňující, tato však není předmětem ochrany.

Kostel je kvalitní barokní stavbou v jezuitském pojetí na konservativním půdoryse, s hodnotnými barokními freskami. Výrazně architektonicky oživuje centrum města, kde je dominantní stavbou. Sloup představuje zajímavý doklad lidového kamenosochařství z konce 17. století.

Původní evidenční list památky:

Jednolodní, podélný s opačnou orientací od východu k západu. Loď dělená pasy ve 3 pole s valenou klenbou a lunetami. Presbyterium s půlkruhovým triumfálním obloukem o jednom poli valené klenby s lunetami uzavřené půlkruhově. Ve východní části dvoupatrová hudební kruchta, vbíhající do prostoru lodě segmentově zavřeným zábradlím. Patro kruchty dřevěné na dvou sloupcích. Interiér členěn stlačenými pilíři se svazky toskánských pilastrů, nesoucích bohatě členěné úseky kladí s římsou, na něž dopadají patky kleneb. Klenba pokryta freskovou výmalbou. Hlavní východní průčelí v přízemí má podloubí o třech půlkruhových arkádách, sklenuté křížovou klenbou. Nad střed. osou nad atikou vybíhá hranolová běž s toskánskými pilastry, pokryta plechem pobitou cibul. bání s lucernou. Střecha polovalba, břidlice. K sev. a jihu presbyteria přiléhají kaple s val. klenbou s lunetami.

Stavba barokní z roku 1724, řešená na konservativním půdoryse jezuitských kostelů), nástěnné malby z r. 1730. Zařízení hodnotné barokní kol 1730, 2 renes. figurál. náhrobky z 16. stol.