Kostel svatého Josefa v Krásné u Pěnčína

Centrem významného poutního areálu v Krásné u Pěnčína je kostel svatého Josefa.
Wiki:

Poutní kostel svatého Josefa v lokalitě Krásná (něm. Schumburg, počeštěně Šumburk) je barokní sakrální stavbou na parcele v katastrálním území roztroušené vsi Jistebsko, která je, stejně jako Krásná, jednou ze sedmi částí obce Pěnčín v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.

Roku 1756 byla postavena péčí zdejšího známého a legendami opředeného doktora Jana Josefa Antonína Eleazara Kittla původní barokní kaple v Krásné (zvané tehdy Šumburk), která byla vysvěcena až 19. března 1760. Kittel dal v kapli postavit roku 1761 tzv. Svaté schody, v jejichž 28 stupních byly uloženy relikvie osmi svatých, což dosvědčuje zdejší autentika, datovaná v Římě. Papež Klement XIII. udělil 11. října 1750 zdejším poutníkům plnomocné odpustky. Každoročně se pak přicházelo velké množství poutníků, nejvíce pak 19. března na svátek svatého Josefa. Pouť v Krásné (zvaná šumburská pouť) byla vždy velmi slavná. V letech 1773–1776 byla zednickým mistrem A. Theumerem ze Železného Brodu přistavěna věž a z kaple se stal kostel. V roce 1783 byl založen hřbitov. V 19. století byl kostel častěji upravován, ale k hlavní úprava proběhla v roce 1892, kdy byla patrně přistavěna kruchta. Poté se návštěvnost zvýšila na průměrně tři tisíce poutníků, z nichž asi tisíc přijímalo svátosti. Svaté schody prošly rekonstrukcí v roce 2024.

Kostel je orientován k severu. Je jednolodní a obdélný s bočními kaplemi. Má obdélný, půlválcově ukončený presbytář se sakristii s oratoří v patře na východní straně. V jižním průčelí se nachází hranolová věž. Vnějšek kostela je členěn lizénovými rámci. Kostel má obdélná a oválná okna. Věž má lizény na nárožích a obdélný portál. Okna věže jsou se segmentovým záklenkem a nikou se sochou sv. Josefa. Na vrcholu má věž cibulovou báň. Presbytář, loď i kaple mají plochý strop. Podvěží má valenou klenbu s lunetami.

K vybavení kostela patří oltáře, kazatelna a figurální výzdoba Svatých schodů, které pocházejí z 2. poloviny 18. století. Oltářní obrazy byly namalovány v 2. polovině 19. století.

Oficiální web:

Stavba kostela probíhala v letech 1756 – 1760. Půdorys kostela je velmi neobvyklý – do tvaru kříže. Na východní stranu od hlavního oltáře směřují Svaté schody. Tento unikát najdeme pouze v pěti kostelích v celé České republice. Pod těmito schody jsou uložené ostatky svatých přivezených z Říma v roce 1762 a věřící mají možnost jednou ročně po schodech vystoupat.

Tento barokní kostel má velmi cenný hlavní oltář sv. Josefa a dva postranní oltáře (momentálně se restaurují ). Výzdoba nástěnnými malbami je z konce 19. a začátku 20. století, vitráže a varhany jsou také z tohoto období.

J. Scheybal – B. Beneš – J. Scheybalová: Památky Jablonecka, Severočeské museum v Liberci a Kulturní správa ONV v Jablonci n. N., 1969:

Ves Šumburk (po roce 1945 Krásná) proslavil v polovině 18. století „zázračný doktor“ Johann Josef Anton Eleasar Kittel. Výnosy jeho úspěšné léčitelské a chirurgické činnosti mu umožnily nejen stavbu vlastního velkého domu, ale i kostela, který měl usnadnit přístup místních obyvatel ke slovu božímu. Dosud totiž museli docházet do Bzí, vzdáleného téměř 10 km a položeného o několik set metrů níže. Budování začalo roku 1756, skončilo čtyři roky nato. S žádostí o zřízení samostatné fary se již pětasedmdesátiletý Kittel obrátil na samotného Josefa II., tehdy ještě spoluvladaře Marie Terezie (1779) při jeho cestě krajem. Žádosti bylo vyhověno tři roky poté, prvním farářem se stal Kittelův syn Filip Jakob. Pro něj vznikla i rozlehlá fara naproti kostelu, celek doplňuje i trojiční sloup.

Samotný kostel je postaven na půdorysu kříže. V čele stojí hranolová věž (dodatečně přistavěná v letech 1773 – 76), v levém rameni se nachází nad schodištěm oltář Panny Marie Lurdské, pravé rameno je provedeno jako tzv. Svaté schody (příchod k Pilátovu domu v Jerusalémě).

Vlevo před kostelem stojí nad údajně léčivým pramenem pozdně barokní kaplička.

Regionální web:

Stavbu kostela, další významné dominanty Krásné, datují historici mezi roky 1756 až 1760. Kostel je orientován k severu na půdorysu ve tvaru kříže. Je jednolodní, obdélný s bočními kaplemi. Hlavní loď má plochý strop, presbytář je opatřen imitovanou stlačenou valenou klenbou. K hlavní lodi přiléhá obdélný, oble ukončený presbytář, se západně orientovanou sakristií. Interiér kostela je historicky cenný. Broušené lustry od místních sklářů, vzácné varhany, které slouží svému účelu dodnes, nástěnné malby i votivní vitrážová okna jsou skvosty, jaké bychom v horské vesnici nehledali. Hranolová věž s hlavním vstupem do kostela byla přistavěna před jižní průčelí koncem 18. století. Vnějšek kostela je členěn lizénovými rámci. Věž má lizény na nárožích a vstupní obdélný portál. Věž korunuje mansardová, zvonově zakončená báň. Průchod věží je zaklenut valenou klenbu s lunetami. K vybavení kostela patří oltáře, kazatelna a dříve patřila i figurální výzdoba Svatých schodů. Obě ramena stavby tvaru kříže tvoří schody vyvýšené kaple. Na západní straně vedou k oltáři Panny Marie Lurdské, na východní straně kostela se nacházejí Svaté schody, které představují 28 mramorových schodů v Pilátově paláci. Nejznámější Svaté schody jsou v Římě v budově na náměstí Piazza di San Giovanni in Laterano přímo naproti Lateránské bazilice. V Čechách je najdeme pouze ojediněle. V každém stupni jsou uloženy ostatky svatých a věřící je, za doprovodu příslušných modliteb, vystoupávají po kolenou. Svaté schody nechal se schválením arcibiskupského konzistoriátu v Praze postavit Jan Josef Kittel v roce 1761. Šlo o mimořádnou událost a brzy poté, co byly do Svatých schodů uloženy ověřené ostatky, začali do Šumburku přicházet první poutníci z blízkého i dalekého okolí. Svaté schody daly této stavbě výjimečnost a zařadily ji k významným sakrálním stavbám celostátního významu.

Kostel je kulturní památkou:

Kostel sv. Josefa byl vystavěn v letech 1756-1760 (12. 7. 1756 byl položen základní kámen a 19. 3. 1760 byl kostel vysvěcen). V roce 1779 byla k lodi přistavěna věž a 7. 12. 1782 byl doposud filiální kostel dvorským dekretem povýšen na farní.

Původní evidenční list památky:

Kostel sv. Josefa s areálem bývalého hřbitova, s kaplí z lomového kamene nad studánkou. Bývalý hřbitov kolem kostela s dvěma kovanými kříži členů Kittlovy rodiny a s náhrobky rodiny Römischovy.

Jednolodní stavba křížového půdorysu s hranolovitou věží a polokruhovitým závěrem. Věž je kryta helmicí. Strop plochý. Hlavní oltář a dva postranní oltáře původní, rokokové. V obou ramenech kříže schody, směřující po levé straně k oltáři P. Marie Lurdské, po pravé straně tzv. „svaté schody“ k oltáři s krucifixem. Ve výklencích několik dřevěných plastik z konce 18. stol. různé provenience. Pozornost zasluhuje dřevěná kruchta, spočívající na dvou pravoúhlých pilířích. V lodi a apsidě je 6 malovaných oken s postavami světců, provedených fou. Fritz Lucke Gablonz v letech 1892-1923.

Půvabná památka rustikální barokní architektury, zároveň památka na pověstmi opředenou rodinu lékaře Kittla, který dal kostel spolu se svým synem zřídit.

Hřbitov zřízen r. 1783 okolo kostela sv. Josefa, obdélného půdorysu ohraničený ohradní zdí. Hřbitov zrušen, převážná část náhrobků zlikvidována, zůstala pouze travnatá plocha s několika náhrobky členů Kittlovy rodiny a rodiny Römischovy. Po levé straně kostelní věže studánka s kapličkou z r. 1733, barokní, obdélná, sklenuta valeně s lunetami. Ohradní zeď zchátralá, z lomového zdiva u vchodu a kvádry, korunu zdi tvoří desky s vnějším sklonem. Místy rozvalena.