Kostel svatého Martina v Kozlech

Návsi v Kozlech dominuje stavba kostela svatého Martina.

Wiki:

Kostel svatého Martina je římskokatolický farní kostel v Kozlech v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Stojí v jižní části návsi. Kostel je v jádře gotický, ve dvacátých letech 18. století proběhla jeho barokní přestavba.

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1352, kdy kostel patřil do třebenického děkanátu a platil 24 grošů papežského desátku. Stavebník kostela není známý. Do nejstarší stavební fáze kostela, kterou lze klást před polovinu 14. století, patří zdivo a klenba presbytáře a zdivo lodi. Z předbělohorského období pochází ještě část krovu.

Po třicetileté válce byly Kozly připojeny k bílinské farnosti, později byly administrovány z Bečova.

V sedmdesátých letech 17. století byla zřízena nová kruchta, postavena předsíň a nad novou sakristií vztyčena věž pro zvon. V roce 1717 byla farnost v Kozlech obnovena a v následujícím desetiletí podniknuta rozsáhlá přestavba kostela. Věž nad sakristií byla zbořena a v roce 1723 postavena nová, stávající. V lodi a presbytáři byla proražena nová okna. Kostel tehdy obdržel svůj stávající vzhled.

Jednolodní kostel má obdélný půdorys. Na loď navazuje polygonální presbytář opatřený opěráky, k jehož jižní straně je připojena sakristie. V ose západního průčelí stojí hranolová věž a k jižní stěně lodi přiléhá čtvercová předsíň. Nároží věže zdůrazňují pilastry a fasády lodi i presbytáře jsou členěné lizénovými rámy. Loď je zaklenutá valenou klenbou a stejný typ klenby s lunetami byl použit pod kruchtou. Presbytář je od lodi oddělený lomeným vítězným obloukem a zaklenutý jedním polem křížové klenby s paprsčitým závěrem na kružbových a římsových konzolách.

Dominantou kostela je sloupový hlavní oltář v podobě barokní zvlněné trojdílné architektury z doby okolo roku 1740. Jeho součástí je původní gotická kamenná menza. Z téže doby jako oltář jsou kazatelna, zpovědnice a tři boční oltáře původně zasvěcené Zavraždění svatého Václava, svatému Janu Nepomuckému a Bolestné Matce. Všechny oltáře jsou již bez obrazů. K vybavení patří také mramorová křtitelnice. Stávající varhany pocházejí z roku 1912, dodala je pražská varhanářská firma Rejna a Černý. Nahradily původní, dvoumanuálové varhany z roku 1741.

Příslušný svazek Pocheho Soupisu uměleckých památek Čech z roku 1978, odrážející však stav z konce 60. let, evidoval neidentifikovaný obraz hlavního oltáře, sochařskou výzdobu od Franze Antona Kuena, sošku Krista z roku 1725 na konzole na poprsnici kruchty, sošku Madony z první čtvrtiny šestnáctého století a barokní obraz Panny Marie.

Na kůru kostela se nacházela významná sbírka hudebnin, obsahující mj. i partitury skladeb autorů Cítolibské skladatelské školy. Uložena je Českém muzeu hudby.

Údajně vše, co ještě v interiéru kostela za něco stálo, bylo odvezeno pryč…

Památkový katalog:

Původně gotický kostel ze 14. stol. byl zbarokizován počátkem 18. stol. Dominuje mu poměrně masivní hranolová věž zastřešená helmou. Loď je sklenuta valeně s lunetami. Presbytář zvenku s opěráky má uvnitř křížovou žebrovou klenbu, v závěru na konzolách.

Kostel, doplněný zbytkem ohradní zdi, je hodnotnou sakrální stavbou středověkého původu, s výraznou barokní přestavbou; zároveň jde o dominantu středu obce.

kostel sv. Martina

torzo ohradní zdi

Z původní okrouhlé ohradní zdi zbyla pouze jižní část. Zeď je vystavěna z kamenných opukových kvádrů. Pojivo je značně vymleté, koruna zdiva rozpadlá.

Původní evidenční list památky:

Jednolodní na obdélném půdorysu, s odsazeným kněžištěm s trojbokým závěrem a opěrnými pilíři, nad kněžištěm sanktusová věžička s lucernou a cibulí. V kněžišti barok. okna se štuk. šambránami a podokenní římsou. Loď členěná lisenovými rámci s okny jako kněžiště. Západ. představená hranolová věž členěna lisenovými rámci, s průčelním portálem, pravoúhlým s ostěním s uchy a kapkami a nadpražní římsou. Nad portálem barokní obdélné okno, nad ním horizontál. římsa, v patře oválné a nad ním opět barokní okno. Věž zastřešena helmou se střed. štít. nástavci s oválnými okénky. Nad ní lucerna s cibulí. Loď sklenuta valeně s lunetami, presbytář křížovou žebrovou klenbou, v závěru na konsolách.

Původně gotický kostel ze 14. stol, zbarokizovaný koncem 17. a poč. 18. stol.

Movité zařízení:
Pozdně gotic. Madona z 2. pol. 15. stol.
Klasicist. náhrobek z konce 18. stol.
Ostatní zařízení barokní i doby kolem r. 1740

Jižně v sousedství kostela (za torzem ohradní zdi) rozsáhlý areál, u něhož těžko hádat, zda býval statkem, hospodářským zázemím kostela nebo v něm sídlila místní fara. Čp. 3, 4, 6 – najít se nedá nic. O místní farnosti na wiki ->

O kostelu velmi rozsáhle (54 stran!) zde ->