Riedlova hrobka v Desné

Nad údolím Černé Desné, naproti budovám sklárny v Desné, stojí na svahu na úpatí lesa Riedlova hrobka.
Obecní web:

Rodinná hrobka, kterou dal vystavět velkopodnikatel sklář Wilhelm Riedel pro svého otce v letech 1889/90. Je postavena v novorománsko-gotickém slohu z hořického pískovce a muchovské žuly. Situována je na rozhraní Potočné a Dolního Polubného, odkud se i po smrti mohl „sklářský král“ dívat na své sklárny. Velmi impozantně působí kryptová kaple s věžičkou, kde kdysi vyzváněl zvon – stavitelské dílo Adolfa Bürgera z Liberce, zaujímá dominantní polohu na náhorní plošině a patří jistě k nejvzácnějším skvostům města Desná.

Z dalších zdrojů:

Riedlova hrobka se nachází na svahu nad obcí Desná v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Rodinnou pseudogotickou hrobku nechal v letech 1889-1890 postavit významný sklářský podnikatel a syn zakladatele firmy „Josef Riedel Polubný“, Wilhelm Riedel. Hrobka je situována na rozhraní Potočné a Dolního Polubného, odkud se i po smrti mohl „sklářský král“ dívat na své sklárny. Stavbu v novogotickém slohu z muchovské žuly a hořického pískovce realizoval liberecký architekt Adolf Bürger.

Na žulový základ a ochoz dal vystavět kapli. Krátké kované prvky ochozu i barevná okna byla vyrobena ve firemních provozovnách. Věžička byla vybavena zvonem, který byl v roce 1917 odevzdán pro válečné účely. Stavba byla dokončena v roce 1890, ale kvůli sporům mezi místními farnostmi byla vysvěcena až počátkem roku 1894.

Jako první byl hrobky slavnostně pohřben Josef Riedel, který bývá označován za sklářského krále Jizerských hor a současně též největšího sklářského průmyslníka v celé rakousko-uherské monarchii. Stal se čestným občanem Lučan nad Nisou a Františkových Lázní. Od panovníka, císaře Františka Josefa I., získal rytířský kříž a papež jej dekoroval Řádem Svatého Kříže. Aktivně se zapojil do obchodnických organizací na Liberecku a stal se také členem tanvaldského výboru Okresního zastupitelstva či řady různých spolků v Jizerských horách. Do hrobky byly postupně uloženy i ostatky několika dalších příslušníků početné rodiny Riedlů.

Po vystěhování Riedelovy rodiny v roce 1945 se o hrobku nikdo nestaral, ostatky členů rodiny byly převezeny a uloženy do rodinné hrobky na hřbitově v Horním Polubném. Nyní je v péči města. Po ukončení rekonstrukce by v ní měla být galerie.

Hrobka je kulturní památkou:

Hrobku pro rodinu sklářského podnikatele Josefa Riedla vystavěl v letech 1889 až 1890 liberecký stavitel Adolf Bürger.

Hrobka rodiny Riedlů je postavena na JZ kopci nad městem, v pseudorománském slohu. Stavba je neorientovaná, z tesaného kvádříkového zdiva s mnoha kamenickými ozdobnými prvky, stavba je krytá sedlovou střechou, krytou ve všech částech měděným plechem.

Hlavní průčelí je orientované VZ, s centrálně orientovanou hranolovou věží. Celá stavba je umístěna na vysoké kamenné podezdívce, která lemuje vrchní část podzemní krypty. Spodní část podezdívky je tvořena světlými žulovými kvádry, výplň je tvořena opracovanými tmavšími žulovými kameny nepravidelných tvarů, horní část lemu podezdívky je opět lemována deskami ze světlé žuly.

Žulové kvádry lemují i jednoduchá obdélná okna krypty, umístěná centrálně v její S a J stěně, dále pak ve 3 osách polygonálního závěru podezdívky. Podezdívka tvoří kolem kaple krypty pochozí terasu, v Z vstupní části přístupnou 11 stupňovým centrálním schodištěm, lemovaným po stranách hranolovými žulovými sloupky, které se ještě objevují 4x na S a J straně terasy, na V straně u polygonálního závěru je terasa ukončena na obou stranách totožným schodištěm se 7 stupni.

Vlastní kaple je vyzděna z pískovcových kvádrů. Hlavní vstupní portál je umístěn v pseudorenesančním ostění, lemovaném dvěma hranolovými polosloupy se sloupky v rozích, nesoucími trojúhelný tympanon, lemovaný v horní části zubořezem. Dveře jsou dvoukřídlé, s krycí lištou, dělené v každém křídle do 3 obdélných polí, vsazené do kamenného hranolového ostění, zakončeného v horní části renesančními klenáky.Nade dveřmi je hranolový architráv a tympanon je tvořen proskleným půlobloukem, do nějž je v celé výšce centrálně vsazená roseta. Pod špičkou tympanonu je kamenná hlavička okřídleného anděla. Nad tympanonem je osově umístěná 8mi paprsková roseta, lemovaná okružím z kvádříků. Průčelí je nad rosetou uzavřeno trojúhelným štítem, lemovaným plastickým obloučkovým vlysem, ve střední části prolomeným dvěma polygonálními konzolami, opticky nesoucími věž, která je nasazena až nad výraznou korunní římsou. Všechny stěny hranolové věže jsou prolomeny centrálním půlkruhově zakončeným oknem, nároží jsou kryta polosloupky s romanizujícími hlavicemi, nesoucími korunní římsou s obloučkovým vlysem. V této části jsou nároží tvořena hranolovými pilířky, završenými malými jehlancovými vížkami. Nad pilířky navazuje další korunní římsa a nad ní jehlancová střecha věže, zakončená makovicí a latinským křížem. Na hřbetu střechy lodi kaple je umístěn ozdobný kovaný hřebenáč. Všechna čtyři nároží kaple jsou kryta z obou stran hranolovými odstupněnými opěráky, zakončenými kapličkami, nad něž navazuje bosovaný nárožní pilíř, zakončený pod korunní římsou renesanční kamennou růžicí a nad korunní římsou nad střechou kamennou hranolovou kapličkou. Boční S a j stěny kaple jsou v jedné centrální ose prolomeny půlkruhově zakončeným oknem, děleným na dvě části s kruhem v cviklu, okno je nasazeno na výrazném hranolovém parapetu, nad oknem je ve zdivu jednoduchý páskový ornament. Pod korunní římsou je stěna lemována plastickým obloučkovým vlysem. Zadní část polygonálního kněžiště je nižší, krytá pultovou střechou. Každá stěna polygonu jer prolomena jedním půlkruhově zakončeným oknem v nehluboké špaletě. Jednotlivé stěny polygonu jsou odděleny plastickými hmotově mírně zdrobnělými opěráky, totožnými s opěráky hlavní lodi. Zakončeny jsou v úrovni střechy trojúhelnou stříškou.

Rodinná hrobka s kaplí je hodnotnou funerálně – sakrální stavbou v pseudorenesančním stylu s hodnotnými kamenickými prvky, zároveň tvoří výraznou krajinnou dominantu tohoto území. Památková ochranu se vztahuje na kapli jako celek, včetně konstrukcí a výplní otvorů, exteriéru i interiéru.

Rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku: