Kaple Panny Marie pod hradem Přimda

Na cestě západně od obce Přimda pod stejnojmenným hradem stojí výklenková kaple Panny Marie.

Vše, co lze najít na netu, jen opakuje informaci z tabule Přimdské naučné stezky:

Kapli Panny Marie u cesty vedoucí k hradu Přimda nechal postavit přimdský stavitel Thurner v roce 1852 jako poděkování za to, že mohl stavět kopuli kostela v Mariánských Lázních. Zpustošená kaple byla obnovena roce 1993.

Nikdo se neobtěžoval zjišťováním jakýchkoli informací o zmíněném staviteli, přitom to není až tak těžké (wiki):

Antonín Turner, někdy též Anton Turner či Anton Thurner (3. října 1778 Přimda – 30. prosince 1855 Přimda) byl český stavitel. Působil ve službách tepelského kláštera a budoval tak například lázeňské pavilóny v Mariánských Lázních. Na nich spolupracoval s Václavem Skalníkem a Jiřím Fischerem. U budovaných mariánskolázeňských staveb dohlížel, aby respektovaly schválený zastavovací plán. Jeho posledním dílem pravděpodobně byl kostel Nanebevzetí Panny Marie, na němž spolupracoval s Josefem Ondřejem Krannerem z Prahy.

Zničené kostely:

Kaple má vcelku novou střechu. Omítka je mírně poškozená. Zavřená, zařízená.

V časopise Sudetendeutsche Zeitung č. 45/2020 se o historii kaple píše toto: Z pozůstalosti bývalého ředitele školy v Přimdě Antona Ehrharta obdržel Josef Hüttl staré fotografie mariánské kaple. V důsledku dvou orkánů v letech 1868 a 1871 byl celý vrch, na kterém se nachází zřícenina hradu, zcela odlesněn a pak se na odlesněném úpatí po několik desetiletí pěstovalo hlavně zelí. Teprve v letech 1904 až 1908 byly svahy postupně opět zalesněny, takže pěstování zelí bylo potlačeno, jak píše Theodor Schuster v roce 1911.

Stavitel Anton Thurner z Přimdy postavil kapli v roce 1852 z vděčnosti za to, že se mu podařilo předtím zdárně a bez úhony postavit městský kostel v Mariánských Lázních, hlavně technicky náročnou realizaci kopule uvedeného kostela. Dle staré pověsti stojí kaple v Přimdě na místě, kde údajně přišlo o život několik lidí, kteří kdysi před mnoha staletími stavěli na vrcholu hrad.

ThDr. Jaroslav Baštář, který v letech 1948 – 1959 působil jako farář ve Stráži a okolních farnostech, vzpomínal ve své knize „Byl jsem 12 let v pohraničí (1948 – 1959)“ na situaci kaple pod hradem Přimda v roce 1948: Interiér kostela sv. Apoleny jižně od Přimdy „byl v strašlivém stavu. Zcela zpustošen. Stejný osud stihl i památnou kapličku na úpatí Přimdy. Stojí v místech, kde dle podání byli upáleni dělníci, kteří stavěli hrad. Socha P. Marie byla velmi vážně poškozena a vzácné dřevěné sochy andílků zcela zničeny. Byla to vzácná práce a dle zprávy Pamětní knihy farního úřadu na Přimdě byly vyřezány ze dřeva posledního trámu starobylého hradu. Vandalové nemají úcty k umění ani k historii, tím méně k náboženství…“

V dalších letech ležela původní mariánská socha s uraženýma rukama na zemi před kaplí. V roce 1970 se několik přimdských rodáků, konkrétně Josef Kellner, Karl Weishar, Anton Graf, Josef Stich, Josef Frank, manželé Forelle a další, po domluvě s městysem Waidhaus, rozhodli postavit v těsné blízkosti státní hranice na německé straně na Kreßbergu, ale zároveň na dohled zříceniny hradu Přimda, náhradní mariánskou kapli, kterou financovali z uspořádané sbírky. Stavbu nové kaple řídila architektka Ilse Schwind.“

Zpustošená kaple na české straně hranice byla obnovena v roce 1993. Pozemek s kaplí patří městu Přimda.