Kostel Jména Panny Marie v Sepekově

Nepřehlédnutelnou dominantou Sepekova je poutní kostel Jména Panny Marie.

Když jsem se sem před dávnými lety dostal, psal jsem: „Na první dojem je to kříženec Jablonného v Podještědí s Českou Kamenicí a Loretou (typická barokní kopule a kostelní věž, kolem ambity s rohovými kaplemi).“

Wiki:

Poutní kostel Jména Panny Marie je římskokatolický farní kostel v jihočeské obci Sepekov. Barokní kostel postavený v letech 1730–1733 spadá pod správu římskokatolické farnosti v Sepekově, píseckého vikariátu českobudějovické diecéze.

Původní gotický farní kostel svatého Mikuláše v Sepekově byl postaven okolo roku 1321 z iniciativy pražského biskupa Jana IV. z Dražic. Do roku 1384 patřil k bechyňskému děkanství. V 16. století a 17. století byli katoličtí kněží nahrazeni evangelickými. Místní katoličtí věřící konali pobožnosti v kapličce Panny Marie, která se nacházela nedaleko kostela. Podle pověstí prý tuto kapli založil sám opat Jarloch. Po bitvě na Bílé Hoře se kostel svatého Mikuláše stal opět katolickým.

V roce 1733, kdy byl kostel Panny Marie postaven, měl Sepekov dva kostely. Při regulaci far v rámci reforem císaře Josefa II. byl kostel svatého Mikuláše uzavřen jako nadbytečný. Zvony a vnitřní zařízení kostela byly darovány. Starý obraz svatého Mikuláše byl opraven a přenesen do nového kostela. V roce 1788 byl kostel s věží i přilehlým hřbitovem prodán ve veřejné dražbě. Pro sepekovskou obec jej zakoupili rychtář a čtyři místní obyvatelé. V roce 1789 byl kostel přestavěn na obytný dům se sedmi byty, kostelní věž byla zbourána, zůstaly pouze obvodové zdi. Veliký požár 16. prosince 1912, kdy vyhořelo 40 domů, přestály pouze kostelní zdi. Probíhala jednání s památkovým ústavem, avšak dříve než byla jednání dokončena, došlo ke zřícení klenby. Na místě pak byly postaveny nové domy. Gotické kružby byly odvezeny do Milevska, kde měly být uloženy v sále Hospodářské záložny a později vystaveny v muzeu. Ale během první světové války byly tyto prostory využívány pro vojenské účely a kružby byly vyneseny na dvůr. Některé byly použity při opravě místní kanalizace a jen část jich byla později umístěna u novějšího chrámu.

Poutní barokní kostel Jména Panny Marie z let 1730–1733 s deskovým obrazem Panny Marie Sepekovské stojí na místě kaple, kterou měl údajně založit opat Jarloch, bezpečně doložená je od 14. století. V kapli se nacházela socha Panny Marie a obraz Bohorodičky, ke které putovaly zástupy věřících. Kaplička brzy kapacitně nepostačovala. V 16. století byla kaple rozšířena na kostelík. Za pánů z Hodějova kaple pustla. V roce 1654 byla kaple opravena a roku 1658 vysvěcena. Znovu sem byl přenesen obraz Bohorodičky. Ale prostory pro velké množství poutníků stále nebyly vyhovující. To vedlo strahovského opata Mariana Hermanna k rozhodnutí kapli zbořit a na jejím místě postavit poutní kostel. Jedním z iniciátorů stavby byl administrátor ekonomie v Milevsku, strahovský premonstrát Klement Šťastný. Základní kámen byl položen v roce 1730 pod kaplí svatého Linharta. 26. září 1733 byl do nově postaveného chrámu přenesen milostný obraz z farního kostela sv. Mikuláše, kde byl po dobu výstavby uložen. Den nato nový kostel Jména Panny Marie vysvětil pražský pomocný biskup Jan Rudolf Sporck. Barokní varhany byly vyrobeny v dílně Bedřicha Semráda ml. V letech 1737–1738 byla vystavěna zdejší rezidence (fara). V roce 1760 se začalo na popud Gabriela Václava Kaspara se stavbou ambitů s nárožními kaplemi. O dokončení ambitů se v roce 1767 zasloužil opat František Michael Daller. Sláva poutního místa se odráží v písemných pramenech z let 1746-1782. Roku 1746 byla v Praze vytištěna anonymní Diva Sepekoviensis sive de origine, antiquitate, gratiis ac beneficiis … gratiarum caelestium munificentissimae Dispensatricis Mariae, a popisuje milosti, které byly věřícím poutníkům do Sepekova uděleny na přímluvu Panny Marie. Poslední pramen končí rokem 1782, smrtí tehdejšího duchovního správce Ludolfa Schönfusse.

Kostel připomíná chrám na Svaté Hoře v Příbrami. Někdy se mu také říká jihočeská Svatá Hora. Centrální jednolodní stavba na oválném půdorysu má pravoúhlý presbytář a hranolovou věž na západní straně. Vnitřní prostor chrámové lodi má půdorys elipsy, delší strana měří 14,5 metru a kratší osa měří 12 metrů. Kostel Panny Marie má tři vchody. Nad hlavním vchodem je třípatrová věž. První věžní hodiny z roku 1749 byly prací milevského hodináře. Další hodiny byly pořízeny roku 1877.

Malby pokrývají kupoli klenby chrámu, jsou od premonstrátského barokního malíře Siarda Noseckého (kolem roku 1733, Kytka chybně uvádí 1772). Fresky zobrazují ve čtyřech skupinách přímluvy Panny Marie za hříšné lidstvo. Fresky byly opraveny v roce 1938. Na oltáři je deskový obraz Panny Marie ve zlatém rouchu, která drží Ježíška a stojí na srpku měsíce. Obraz z počátku 16. století je malovaný na jilmové nebo javorové desce. Obraz měří na výšku 1,19 m, na šíři má 30 cm. Ve spodní části oltáře se pod obrazem nachází vpravo socha svatého Václava a po levé straně socha svaté Ludmily. Oltář po pravé straně je zasvěcený Čtrnácti pomocníkům. Postranní oltář vlevo byl zasvěcený svaté Ludmile. Vlevo se také nachází barokní kazatelna zdobená řezbami. Vyřezávané kostelní lavice jsou darem plukovníka Dessewfyho a zdobené jeho erbem. Ambity jsou zdobené křížovou cestou z roku 1805. Rohová kaple ambitů vlevo od hlavního vchodu je zasvěcená svatému Janu Nepomuckému. Kaple vpravo od hlavního vchodu je zasvěcená svatému Augustinovi. Kaple na jihovýchodní straně je zasvěcená svatému Linhartu a na severovýchodní straně je to kaple svatého Norberta.

Budova fary byla postavená v letech 1737-1738 a sloužila původně také jako rezidence premonstrátů. Schody vedoucí od fary do vesnice byly postaveny 1773. Fara je uvedena na Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

Správu poutního místa vykonávají strahovští premonstráti, kteří mají jednu ze svých komunit v nedalekém klášteře v Milevsku.

Web Milevska:

Poutní kostel Panny Marie představuje dominantu a zároveň i nejvýznamnější církevní památku obce Sepekov, která se nachází přibližně 5 km od Milevska. Jedná se o majestátní barokní stavbu z let 1730 – 33 nesoucí stopy K. I. Dientzenhofera. Byl vystavěn na místě kapličky, kterou měl údajně založit opat Jarloch.

Centrální stavba je oválná, s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží na západní straně. Chrámová předsíň s věží obsahuje výklenky, v nichž jsou umístěny sochy Immaculaty – Panny Marie, sv. Jakuba a sv. Vavřince. Interiéru kostela vévodí pozdně gotický deskový obraz Panny Marie Sepekovské, jenž je umístěn na hlavním oltáři. Dále je uvnitř k vidění nádherná fresková výzdoba, která je tvořena výjevy z mariánské legendy od malíře P. Siarda Noseckého z roku 1732. Kostel je obklopen ambity, které mají čtyři brány v osách a v rozích čtyři kaple, jež jsou zasvěceny sv. Linhartovi, sv. Janu Nepomuckému, sv. Augustinovi a sv. Norbertovi. Ambity jsou zdobené křížovou cestou z roku 1805. Kostel Panny Marie se řadí mezi významná poutní místa jižních Čech. Jeho věhlas se rozšířil zveřejněním několika zázračných uzdravení, a tak sem každoročně o poutích směřují procesí věřících.

Web farnosti:

Kostel Jména Panny Marie a celý poutní areál byl postaven z rozhodnutí strahovského opata Mariana Hermanna. V roce 1730 byl položen základní kámen chrámu, jehož architektonický návrh nese stopy K. I. Dientzenhofera. Kostel byl dokončen již v roce 1733 a 26. září byl do něho slavnostně přenesen Milostný obraz Panny Marie Sepekovské a 27. září byl vysvěcen ke cti Jména Panny Marie světícím biskupem Janem Rudolfem, hrabětem Šporkem. Celá práce na poutním areálu byla dokončena v roce 1767.

Milostný obraz Panny Marie Sepekovské, byl součástí gotického křídlového oltáře z přelomu 15. – 16. století. Panna Maria je na něm vyobrazena jako Assumpta (Nanebevzatá). Dnes je obraz zasazen do barokního oltáře. Různé kopie tohoto obrazu se nacházejí v okolních kostelích. Tím je také vyjádřené zřejmé pouto okolních farností k tomuto poutnímu místu.

Něco i na nečekaném místě:

Sepekov patří k nejstarším osadám na severu jižních Čech. Na jeho katastru jsou zbytky osídlení už od doby bronzové. Od 13. století je Sepekov připomínán jako majetek rodu Vítkovců. Nešťastný osud českých zemí po smrti Přemysla Otakara II. sdílelo i rychle se rozvíjející městečko. Za účast na odboji proti králi Václavu II. byl Sepekov majitelům jako náhrada škody odebrán a vrácen teprve v roce 1307, ale již do rukou jiné větve Vítkovců, Rožmberků. Na počátku 14. století je zde postaven farní kostel sv. Mikuláše.

Po krátké době rozkvětu přicházejí husitské války. Sepekov je využíván jako majetková zástava za neplacené dluhy.

V osmdesátých letech 15. století končí rožmberská vláda definitivně, Sepekov a okolí získávají Šternberkové se sídlem na Bechyni. V roce 1530 kupují Sepekov Švamberkové, kteří jej připojují ke svému milevskému panství. Od nich kupují jeho část i se Sepekovem v roce 1581 Hodějovští z Hodějova. Za jejich účast na stavovském povstání proti Habsburkům jim pak byl majetek zkonfiskován. Milevské panství se Sepekovem přechází v rámci restitucí církevního majetku (1622) do správy Královské kanonie premonstrátů v Praze na Strahově.

Strahovský opat Marian Hermann rozhodl o postavení celého sakrálního areálu. Roku 1730 byl položen základní kámen chrámu „Jména Panny Marie“, jehož architektonický návrh nese stopy K. I. Dientzenhofera. Již roku 1733 byl kostel dokončen.

Kostel Jména Panny Marie v Sepekově je oválná stavba, vytvořená ve slohu vrcholného baroka, doplněná ambity, které mají čtyři brány v osách a v rozích čtyři kaple, zaklenuté kopulemi s lucernami. Kaple jsou zasvěceny sv. Linhartovi, sv. Augustinovi, sv. Norbertovi a sv. Janu Nepomuckému. Jednolodní kostel je zaklenut kopulí s lucernou. K lodi kostela přiléhá pravoúhlý presbytář se sakristií a souměrně v ose je vysunuta chrámová předsíň s věží. Ve výklencích věže je umístěna socha Immaculaty – Panny Marie, sv. Jakuba a sv. Vavřince. Pro zaklenutí kostela byla užita valená klenba.

Památkový katalog:

Architektonicky a urbanisticky významné poutní místo tvořené oválnou stavbou kostela P. Marie, ambity a kaplemi po jeho obvodě. Areál byl postaven ve slohu vrcholného baroka v letech 1730 – 1767. Cenné jsou interiéry a exteriéry staveb.

Roku 1730 byl položen základní kámen chrámu, jehož architektonický návrh je od architekta rakouského původu Tomáš Haffenecker. Autorství bylo dříve tradičně připisováno K. I. Dientzenhoferovi. Již roku 1733 byl kostel dokončen. 26. září byl do něho slavnostním způsobem přenesen Milostný obraz Panny Marie Sepekovské. Druhý den nato byl pak kostel za přítomnosti světícího biskupa Jana Rudolfa, hraběte Šporka vysvěcen ku cti Jména Panny Marie. Sepekovský chrám byl obehnán ambitem se čtyřmi kaplemi. Celá práce byla dokončena roku 1767. V roce 1769 byla vystavena zvláštní zakládací listina opatem Františkem Dallerem a strahovským konventem.

Ve středu obce Sepekov se nachází kostel P. Marie s ambity a kaplemi. Kostel Panny Marie v Sepekově je oválná stavba, vytvořená ve slohu vrcholného baroka. Areál kostela je doplněn ambity, které mají čtyři brány v osách a v rozích čtyři kaple, zaklenuté kopulemi s lucernami. Kaple jsou zasvěceny sv. Linhartovi, sv. Augustinovi, sv. Norbertovi a sv. Janu Nepomuckému. Oválný jednolodní kostel se z vnějšku projevuje jako protáhlý oktogon s konkávně vydutými užšími boky. Jednolodní kostel je zaklenut kopulí s lucernou. K lodi kostela přiléhá pravoúhlý presbytář se sakristií a souměrně v ose je vysunuta chrámová předsíň s věží. Ve výklencích věže je umístěna socha Immaculaty – Panny Marie, sv. Jakuba a sv. Vavřince. Pro zaklenutí kostela byla užita valená klenba.

Kostel P. Marie spolu s ambity a kaplemi v Sepekově se nachází na vyvýšeném místě v obci a tvoří velmi cenný architektonický i urbanistický prvek v obci. Poutní místo vytváří architektonický celek s vazbou na kult P. Marie. Jedná se o architektonicky zajímavý celek ze 30. let 18. století, který si po staletí zachovala svůj původní vzhled včetně interiérů a exteriérů. Kostel, ambity i kaple mají cenné interiéry s hodnotnými architektonickými detaily a stavebními prvky z barokní doby. Z památkového hlediska je hodnotné zaklenutí lodě kostela kupolí s nástěnnými malby s vyobrazením Panny Marie od P. Siard Noseckého. Dalšími cennými historickými konstrukcemi jsou klenby v presbytáři, v ambitech a v kaplích. V kostele se nalézá řada historických konstrukcí a prvků jako jsou kamenné portály, výplně dveří a oken. Památková ochrana se vztahuje na areál kostela včetně ambitů s kaplemi, který odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Původní evidenční list památky:

Vnější půdorys kostela má tvar protáhlého oktogonu s vydutými čtyřmi kratšími stěnami, s pravoúhlou, západnímu průčelí představenou vstupní částí, vyvrcholenou věží a s pravoúhlým presbytářem s obdél. sakristií v ose. Vnitřní prostor je oválný, sklenut kupolí, s šesti pravoúhl. kaplemi mezi pilíři, členěnými pilastry. Nad vstupním prostorem je kruchta. Presbytář sklenut valeně. Kolem kostela je ambit, otevřený arkádami na pilířích, se čtyřmi kaplemi, položenými na diagonálách, obdélnými, ukončenými apsidami a se čtyřmi kaplemi v osách stran.

Listnaté stromy, zasazené v těsné blízkosti ambitů, nadzdvihují kam. podlahu a poškozují střechu.