Kostel svatých Fabiána a Šebestiána v Zákupech

Jižně od náměstí Svobody v Zákupech v ulici Mimoňská u místního hřbitova stojí kostel svatých Fabiána a Šebestiána.
Na wiki:

Kostel svatých Fabiána a Šebestiána v Zákupech je římskokatolický farní kostel zákupské farnosti – děkanství. Původní kostel zde stával před rokem 1458, o sto let později rozšířen a roku 1863 přestavěn do dnešní pseudogotické podoby. Hlavní podíl na stavbě nedaleko středu města měli příslušníci rodu Berků z Dubé. Stojí v Mimoňské ulici spolu s farou i přiléhajícím hřbitovem a přes četná poškození slouží stále svému účelu. Trojlodní stavba je chráněna jako kulturní památka.

Původní stavbu kostela nechal vybudovat před rokem 1458 Beneš z Vartenberka. V roce 1550 nechal tehdejší vlastník Zákup a okolí Zdislav Berka z rodu Berků z Dubé zahájit stavbu nového kostela na místě, kde stával původní z poloviny 15. století. Někdy je tedy uváděno u stávající stavby stáří kostela původního a rok 1550 jako začátek úplné přestavby. Nová stavba trvala 10 let a Zdislav se dostavby nedočkal, protože podlehl moru v roce 1553. Mor také způsobil přerušení stavby, protože zemřela značná část zdejších obyvatel. Nástupcem Zdislava se stal syn otcova bratrance Zbyněk Berka, který byl nejvyšším komořím Království českého a pobýval často v Praze. V roce 1560 byl kostel dostavěn včetně krypty, kde byl Zbyněk Berka později pohřben. V roce 1562 v něm byly zavěšeny zvony, poté byl předán do užívání a vysvěcen. Prvním farářem se stal Pavel Weiss.

Kostel byl přestavěn v novogotickém slohu v roce 1863, v době, kdy v Zákupech pobýval excísař Ferdinand I.

V době první světové války byly z nařízení z Vídně 28. srpna 1916 sejmuty kostelní zvony a odeslány k zrekvírování pro válečné účely.

Jednolodní stavba má pětiboký presbytář s patrovými přístavky, na jižní straně obdélníkovou sakristii a oratoř. Průčelí je vysoké barokní a členěno lizénami. Kostelní věž je hranolovitá, v jejím přízemí je sakristie a v patře oratoř. Loď kostela má strop završený trojdílnou valenou klenbou. Vnitřní zařízení je v novogotickém slohu. Nejcennější jsou sochy dvou světců a obraz Nebeské Trojice, vše z poloviny 18. století. Je zde i krypta, kde je pohřbeno 23 příslušníků rodu Berků a v roce 1741 také toskánská velkovévodkyně Anna Marie Františka se svým prvním manželem. Za hlavním oltářem jsou na zdi mramorové náhrobky Zbyňka Berky († 6. března 1578), jeho manželky Veroniky z Lobkovic († 30. prosince 1578) a jejich mnoha synů a dcer. Vpravo od mariánského oltáře je kamenný reliéf Aliny Chvalkovské s datem 1578. Na střeše byl instalován železný kříž s letopočtem 1560. V kostele je uložena relikvie sv. Felixe, získané velkovévodkyní od papeže. V noci pěkně nasvícený kostel má hlavní vchod odvrácený od Mimoňské ulice, orientovaný dozadu k městskému hřbitovu.

Kostel je zapsán od roku 1958 v celostátním seznamu kulturních památek pod číslem 46904/5-3434.

V roce 2012 na několika místech poškozenou střechou do děkanského kostela zatékalo a zařízení ničila dřevomorka domácí. Nebyla funkční kanalizace, takže je ničena i rodinná hrobka Berků. Na záchranu stavby poskytlo v roce 2012 částku 200 000 Kč město Česká Lípa. Kvůli padající omítce byl v roce 2013 ke vchodu vybudován za pomoci města Zákupy provizorní dřevěný tunel. K záchraně je nutné sehnat částku 35 milionů. V roce 2019 probíhala oprava střechy a fasády od jižní strany.

Před portálem kostela, u vstupu na hřbitov, je tabulka s nápisem tohoto znění: „V kryptě kostela je pohřbeno 23 příslušníků rodu Berků a velkovévodkyně Anna Marie Františka z Toskány s manželem. U hlavního oltáře jsou mramorové náhrobky Zbyňka Berky, jeho paní a synů. U mariánského oltáře je kamenný reliéf paní Aliny Chvalkovské s českým nápisem z roku 1578.“

Památkový katalog:

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána byl stavěn pod patronátem Zdislava Berky z Dubé v letech 1550–1562. Roku 1863 byl přestavěn do nynější neogotické podoby. Areál dále sestává ze hřbitova s kaplí a ohradní zdí s cennými barokními náhrobníky.

Areál kostela se nachází na západní straně Mimoňské ulice, jižně od náměstí. Jeho hlavní součástí je kostel sv. Fabiána a Šebestiána – halové trojlodí s řadou přístavků a věží na severozápadním nároží kostela. Západně od kostela se nachází rozsáhlý, dosud využívaný, hřbitov ohraničený kamennou ohradní zdí. Do severní i jižní části ohradní zdi v prostoru u kostela bylo vsazeno nebo k ní přistavěno 14 náhrobníků různého stáří (od renesance po klasicismus). Severozápadně od kostela, při ohradní zdi, stojí nevelká hřbitovní kaple, architektonizovaná v souladu s kostelem. 1. kostel 2. ohradní zeď 3. náhrobníky v ohradní zdi 4. hřbitovní kaple

Nedílná součást urbanistické celistvosti města. Významná sakrální památka. Dominanta obce. Součást panoramatických pohledů. Velká výpovědní hodnota.

Původní evidenční list památky:

Zděné, omítané, obdélné trojlodí s pětiboce uzavřeným presbytářem, s bočními patrovými kaplemi, s mohutnou hranolovou věží v SZ nároží. Ve východním průčelí přízemní předsíň s lomeným portálem s ústupky, s opěráky, fiálami a stř. kytnou. Předsíň rovněž před vých. průčelím bočních kaplí, patrových, s polygonál. vížkami. V bocích portálů kaplí opěráky s fiálami. Při severní stěně lodi předsíň s pravoúhl. portálem s bočními pilastry. Presbytář lodí s opěráky. Záp. průčelí řešeno nesymetricky, uzavřeno trojúhel. štítem, v ose profil. ústupkový hrotitý portál do předsíně, nad níž v patře kružbová balustráda. V ose nad portálem trojdílné sdružené okno s kytnou, v ostění. Nad sdruž. oknem lunetové okénko s pažbovou rosetou. V pravé části průčelí 2 svazčití opěráky, přerůstající lomenici štítu, uzavřené fiálami. Na vrcholu štítu kříž. Závěr SZ věže v průčelí západním, jehlancovitý. Trojlodí sklenuto 9 poli křížové klenby na stř. pilíře; ve stěně lodi na polopilíře. Presbytář sklenut paprsčitě v absidě. V obdél. části se 3 lunet. výklenky. Loď 3 okenní osy, okna hrotitá s pseudogot. kružbami. Presbytář se 2 sdruž. hrotitými otvory v S a J stěně. Kostel z let 1550-62, pseudogot. úpravy r. 1863.

Ohradní zeď:

Ohradní zeď obklopuje hřbitov. Je z kvádrového zdiva. Korunu tvoří desky s vnějším sklonem. Opravována 1982.

Náhrobníky:

1/ Materiál pískovec, deska v profilovaném rámu, nečitelný nápis.
2/ Materiál pískovec, 1 m vel. Nad rouškou s nečitelným nápisem portál poprsí muže z profilu.
3/ Pískovec, 1730. Na obdélné desce kartuš s akanty a volutami s německým nápisem.
4/ Materiál pískovec, 1643. Obdél. deska s profilovaným rámem. V mělkém výklenku věnec přepásaný stužkami s nápisem. V rozích věnec, rostlinný dekor, nápis. deska: CVILITLMUS BAQMIUS CO LONIENISIS I V LICENTIAT USAUDAETATIS XXIIOB III IN CHOIESU ANSAUT IS MDLXXXVIII VL + MAY SCIO QVODREDEPTORME Y VI VITET INNOVISSID DIE DETERRASOR RECTUR Y SI ET RVRSO CIRCU DADOR RELLEMEA CARNEMFA VIDE BODEU QUEVISOR Y SVEGO ET MONALIS IOB XIX.
Deska uzavřená římsou, nad ní 2 erby, vlevo strom, vpravo pole se 2 vodorov. břevny, mezi erby přesýpací hodiny, nad nimi váhy. Pod deskou křídla andílků, /hlava asi uražena/.
5/ Materiál pískovec. Obdélná deska uzavřená profilovanou elipsou, uvnitř nepatrné stopy nápisu. Pod elipsou lastura.