Kostel svaté Kateřiny v Chouči

Dominantou obce Chouč je kostel svaté Kateřiny.

Wiki:

Římskokatolický hřbitovní, filiální kostel svaté Kateřiny v Chouči je gotická sakrální stavba stojící na východním okraji zástavby obce v Českém středohoří. Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.

Kostel je původně ze 14. století. Z původní stavby se zachoval presbytář a krátký navazující úsek lodi. Naposledy byl stavebně upravován v roce 1904. Kostel je v havarijním stavu.

Jedná se o jednolodní, obdélnou stavbu s polygonálním presbytářem, s opěráky a hrotitými okny. Na západním štítem má oplechovanou hranolovou sanktusovou vížku. Portál v průčelí kostela je lomený, nově obložený. Všechna okna jsou hrotitá, bez kružeb. Na severním boku presbytáře hranolová sakristie. Presbytář i loď jsou zesíleny odstupňovanými opěráky. Nad závěrovým osovým oknem je zvenčí reliéf kalicha.

Loď s novou kruchtou má plochý strop. Presbytář je sklenut jedním polem křížové žebrové klenby a paprsčitým závěrem. Na svornících klenby presbytáře je reliéf hlavy Krista a čtyřlisté růže.

Hlavní oltář s postranními brankami a novějším obrazem je raně barokní. Pochází z poslední čtvrtiny 17. století. Oltář sv. Antonína Paduánského a kazatelna pochází z konce 17. století. Na kazatelně se nachází novější obraz. Oltář Svaté rodiny je z 19. století. Některé jeho použité části oltáře jsou však barokní. Obraz Krista na kříži je signován „Thomas Widman 1721“. Kamenná křtitelnice je pozdně gotická. Je však opatřena barokním víkem.

V průčelní západní věži se dnes nachází pouze jeden litinový zvon jednoduchého tvaru bez ozdob. Je zavěšen na ocelovém závěsu. Pod ním je opuštěná dřevěná hlava z velkého zvonu.

Kostel je obklopen zanedbaným hřbitovem, vymezeným kamennou zdí, prolomenou zřejmě renesanční branou.

Zničené kostely:

Střecha lodi je provizorně vyspravena, doplněny jsou chybějící hřebenáče. Omítka je zčásti poškozená. Opravena je ohradní zeď kolem kostela, v zadní části ji ještě chybí pokrýt shora cihlami. 

Pozemek s kostelem patří od roku 2025 obci Hrobčice.

Památkový katalog:

Centrem areálu je původně gotický jednolodní kostel sv. Kateřiny s poměrně prostými fasádami a s hranolovou věží, zasazenou ve střeše. Pozemek kolem kostela vymezuje ohradní zeď, doplněná bránou s lobkovickým erbem.

Z původní raně gotické sakrální stavby se dochovaly podélné stěny dnešního presbytáře, pravděpodobně pocházející rovněž z presbytáře (a ne z lodi, jak uváděla starší literatura). Zbývající části dnešního presbytáře a jeho zaklenutí pocházejí z přestavby, uskutečněné na přelomu 50. a 60. let 15. století. Došlo k ní v době, kdy se novým vlastníkem obce stal Jakoubek z Vřesovic. Stavebníkem byl buď on, nebo jeho syn Jan. Na to, že šlo o příslušníky utrakvistické šlechty, upomínal kalich, nacházející se na vnější straně střední stěny závěru (dnes zde chybí). Přesnější doba vzniku lodi prozatím není známa, avšak na její středověký původ ukazují armovaná nároží. Sakristie byla postavena v roce 1690, pravděpodobně na základech či spodních partiích staršího původu. V průběhu 17. století došlo k řadě oprav, obzvláště střechy. V roce 1677 byla znovu postavena rozvalená ohradní zeď kolem hřbitova včetně brány. Na konci 17. století poškodil kostel úder blesku, škody byly následně opraveny. Podle kostelních účtů z roku 1690 byl kostel renovován, postaven nový štít a přestavěna a nově zaklenuta sakristie. Rovněž byla částečně opravena a zvýšena věž. V roce 1749 a 1765 probíhaly další opravy, zejména střechy. V roce 1775 byla opravena ohradní zeď. Na počátku 19. století byly prováděny různé drobné opravy. V letech 1837-1838 proběhla poměrně velká stavební úprava. Byla sejmuta věž a střecha, zvýšeny stěny lodi, postaveny opěráky, proražena nová okna v lodi, zřízena nová věž a nově vyzděn štít u této věže. Před touto úpravou se na severní straně lodi nacházel vstup s předsíní, který byl nyní zrušen. V druhé polovině 19. a na počátku 20. století byla opravována zejména střecha kostela a také věže. V 70. letech 20. století byla provedena poslední větší stavební akce, kdy byly sejmuty všechna omítky, přeložena střecha a osazeny okapní svody.

Areál kostela je situován na návrší v jihovýchodní části obce. Kostel sv. Kateřiny je zděná omítnutá stavba s obdélnou lodí, obdélným, o něco užším presbytářem s trojbokým závěrem a obdélnou sakristií na severovýchodní straně presbytáře. Na severozápadě je ve střeše lodi zasazena věž. Severozápadní průčelí lodi chrání v dolní části sokl, který obíhá až na sakristii celou stavbu. Uprostřed stěny se nachází vstupní portál s profilovaným vnějším okrajem, nahoře vybíhající do lomeného oblouku. V portálu jsou zasazeny dvoukřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce, v jejichž křídlech jsou vždy dvě obdélné výplně nad sebou. Profilovaný poutec vymezuje horní obloukovou část s dvěma výplněmi sledujícími tvar otvoru vedle sebe. Nad vysokou a předstupující hlavní římsou krytou bobrovkami se zvedá trojúhelný štít. I u něj kryjí korunu zdiva bobrovky. Uprostřed štítu je na šířku orientované dvoukřídlé dřevěné okno s dřevěnou šambránou. Jeho křídla jsou osazená na šambráně, takže okno – dnes bez skleněných výplní – mírně předstupuje před líc fasády. Jihozápadní průčelí tvoří loď a presbytář, obojí opatřené dosti masivními dvoustupňovými opěráky. Při stěně lodi jsou čtyři, vymezující jednotlivé osy. Jejich pultově zakončené stupně mají krytinu z dvojitě kladených bobrovek. Opěráky sahají až do výše horních částí okenních otvorů, zakončených do lomeného oblouku. Po stranách a nahoře lemuje otvor ostění. Okna, uložená v hluboké špaletě, jsou rozdělená vodorovnou a svislou příčlí na čtyři pole, která jsou členěná jednou svislou a dvěma vodorovnými příčlemi do šesti tabulek. Poutec vymezuje horní oblouk s jednou svislou a dvěma vodorovnými příčlemi, doplněnými ještě dvěma, tvořícími spolu lomený oblouk. Fasáda je zakončená fabionovou římsou, pokračující i na zbývající strany kostela. Na loď se na jihovýchodě napojuje mírně užší a stejně vysoký presbytář. Jeho jihozápadní stěna je bez otvorů, pouze s opěrákem – ty jsou v presbytáři o něco nižší než v lodi a vymezují jednotlivé části presbytáře.

Závěr je pětistěnný, se střední stěnou rovnou a zbývajícími šikmými. V každé stěně, až na tu u napojení na severovýchodní průčelí lodi, je okno. Jde o menší obdobu oken lodi. Na jihozápadní straně jsou okna rozdělená šesti vodorovnými a dvěma svislými příčlemi, okno první zleva má navíc poutec, vymezující horní devítitabulkovou část. Okno ve střední rovné stěně závěru má dolní část zazděnou, nad oknem je ve stěně zasazena obdélná kamenná deska. Je na ní štít, v němž se původně nacházel kalich, provedený ve vysokém reliéfu – ten dnes chybí a zůstal tak pouze štít. Na severovýchodní straně se nachází sakristie, a to u připojení presbytáře na loď. Viditelná část severovýchodního průčelí presbytáře je bez otvoru. V jihovýchodní stěně sakristie je obdélné štěrbinové okno, pod ním ještě drobný obdélný otvor. Severovýchodní strana je bez otvoru, v severozápadní je okenní otvor. Zabezpečený je mříží, pod ním je ještě drobný obdélný otvor, jako na protější straně. Stěny sakristie ukončuje fabionová římsa, valbovou střechu kryjí bobrovky. Severovýchodní průčelí lodi je obdobou protější strany. Loď má sedlovou střechu, presbytář rovněž, závěr půljehlancovou. Krytinou jsou dvojitě kladené bobrovky. Na jihozápadní a severovýchodní straně střechy lodi i presbytáře je po jednom volském oku. Na jihozápadě je do střechy lodi zapojena hranolová věž, krytá červeně natřeným plechem. V její severozápadní a jihovýchodní straně je prolomeno okno zvonice, zakončené lomeným obloukem. Je vyplněné dřevěnou žaluzií s vodorovně kladenými lamelami, rozdělenou svisle na poloviny. Horní oblouk kryjí vodorovně položená prkna. Věž má jehlancovou střechu s námětkem, krytou plechem. V jejím vrcholu je umístěný patriarší obrysový kříž, jehož ramena jsou rozšířena do oblého tvaru. V místě křížení dolního vodorovného břevna jsou zvlněné paprsky.

Areál ohraničuje na všech stranách ohradní zeď. Je tvořena kamenným základem, na kterém je kamenná či smíšená vyzdívka. V nedávné době byla zeď z velké části bez omítky, v současné době dochází k provádění nových omítek. Koruna zdiva je kryta cihlami s šikmým sklonem, směřujícím do hřbitova. Cihly jsou pokládány příčně, mezi dvěma jejich pásy je střední část, kde jsou cihly kladeny vodorovně vedle sebe (v jednom pásu). V severovýchodní části ohradní zdi (u domu čp. 42) se nachází brána, umožňující vstup do areálu. Zděná omítnutá kulisová brána má dolní část postavenou z lomového kamene doplněného cihlami, a to zejména v záklencích vstupního otvoru. V jeho dolní části zpevňují zdivo opracované kvádry, štít je cihelný. Ve středu brány je prolomen otvor pro vrata. Na severozápadní (vnější) straně má nahoře tvar půlkruhového oblouku, jehož patky jsou zvýrazněny vystupující páskou. Nahoře je hlavní klenák, sahající až pod hlavní římsu. Na jihovýchodní straně (ze hřbitova) je otvor širší a vyšší, zakončen je do segmentového oblouku – tím vzniká nika v síle zdi. V otvoru jsou zavěšena dvoukřídlá železná vrata. Dolní část je plná, zdobená na šířku orientovaným obdélným polem, střední a horní část tvoří svislé pruty, doplněné srdčitými, kruhovými a stáčenými motivy. Nad profilovanou hlavní římsou se nachází nástavba, v jejímž středu je štít. Na severozápadní straně má uprostřed čtvercovou niku, v níž je reliéfně provedený lobkovický erb. Po obou stranách niky je štít rozšířen do plastické voluty, nad profilovanou římsou se zvedá půlkruhový fronton s plastickým orámováním. Na straně do hřbitova je štít bez členění, jeho střed oproti volutám předstupuje. Dolní část brány zde neukončuje hlavní římsa, nýbrž cihly, které kryjí korunu zdiva.

Kostel sv. Kateřiny, doplněný ohradní zdí a bránou, je cennou sakrální architekturou středověkého původu, později několikrát upravovanou – dokládá tak postupný vývoj stavitelství a uměleckých řemesel v průběhu doby. Vzhledem k rané době vzniku má kostel výraznou hodnotu stáří, rovněž je významnou součástí dějin obce. Jeho historický význam je však širší, neboť je prokazatelným dokladem reprezentace utrakvistické šlechty v období vlády Jiřího z Poděbrad. Přes svůj dosti prostý vzhled, odpovídající venkovskému prostředí, je díky svému umístění dominantou nejen obce, ale i okolní krajiny.

• okolo pol. 15. stol. – vznik (vznik dnešního presbytáře, ze starší raně gotické stavby zůstaly zachovány jeho podélné stěny)
• konec 17. stol. – úprava (kostel byl renovován; byl postaven nový štít a přestavěna a nově zaklenuta sakristie, rovněž byla částečně opravena a zvýšena věž)
• 1677 – výstavba (postavena nová ohradní zeď a brána)
• 1690 – úprava (postavena sakristie, pravděpodobně na starších základech)
• 1775 – oprava (byla opravena ohradní zeď)
• 1837 – 1838 – úprava (byla sejmuta věž a střecha, zvýšeny stěny lodi, postaveny opěráky, proražena nová okna v lodi, zřízena nová věž a nově vyzděn štít u této věže; před touto úpravou se na severní straně lodi nacházel vstup s předsíní, který byl nyní zrušen)
• 70. l. 20. stol. – úprava (byly sejmuty všechna omítky, přeložena střecha a osazeny okapní svody)

kostel sv. Kateřiny

ohradní zeď

Ohradní zeď kolem kostela je vystavěna ze smíšeného zdiva, jehož koruna je kryta cihlami. Na severovýchodě se v ní nachází velká vstupní brána.

Zeď byla postavena na místě zničené starší v roce 1677. V roce 1775 byla opravována.

Ohradní zeď hřbitova je tvořena kamenným základem, na kterém je kamenná či smíšená vyzdívka. V nedávné době byla zeď z velké části bez omítky, v současné době dochází k provádění nových omítek. Koruna zdiva je kryta cihlami s šikmým sklonem, směřujícím do hřbitova. Cihly jsou pokládány příčně, mezi dvěma jejich pásy je střední část, kde jsou cihly kladeny vodorovně vedle sebe (v jednom pásu). V severovýchodní části ohradní zdi (u domu čp. 42) se nachází brána, která je samostatnou položkou areálu kostela.

brána

Masivní brána se vstupem uzavřeným půlkruhovým obloukem je horizontálně členěna profilovanými římsami a zakončena cihlovou nástavbou štítu ve tvaru stlačených volut po stranách. Ve střední části štítu se nalézá výklenek s erbem.

Zděná omítnutá kulisová brána se nachází v severovýchodní části ohradní zdi kostela (u domu čp. 42). Její dolní část je postavená z lomového kamene doplněného cihlami, a to zejména v záklencích vstupního otvoru. V jeho dolní části zpevňují zdivo opracované kvádry, štít je cihelný. Ve středu brány je prolomen otvor pro vrata. Na severozápadní (vnější) straně má nahoře tvar půlkruhového oblouku, jehož patky jsou zvýrazněny vystupující páskou. Nahoře je hlavní klenák, sahající až pod hlavní římsu. Na jihovýchodní straně (ze hřbitova) je otvor širší a vyšší, zakončen je do segmentového oblouku – tím vzniká nika v síle zdi. V otvoru jsou zavěšena dvoukřídlá železná vrata. Dolní část je plná, zdobená na šířku orientovaným obdélným polem, střední a horní část tvoří svislé pruty, doplněné srdčitými, kruhovými a stáčenými motivy. Nad profilovanou hlavní římsou se nachází nástavba, v jejímž středu je štít. Na severozápadní straně má uprostřed čtvercovou niku, v níž je reliéfně provedený lobkovický erb. Po obou stranách niky je štít rozšířen do plastické voluty, nad profilovanou římsou se zvedá půlkruhový fronton s plastickým orámováním. Na straně do hřbitova je štít bez členění, jeho střed oproti volutám předstupuje. Dolní část brány zde neukončuje hlavní římsa, nýbrž cihly, které kryjí korunu zdiva.

pamětní kříž

Dřevěný kříž datovaný k roku 1891 nesl plechový korpus Krista. Avšak zanikl a poté byl nahrazen jiným křížem.

Na pracích na obnově kostela se zřejmě podílel spolek Omnium.