Kaple Božího těla na hřbitově v Hostíně u Vojkovic

Ve středu hřbitova v Hostíně u Vojkovic stojí monumentální kaple Božího těla.

Obecní web:

Kolem kaple Božího těla je od roku 1824 nový hřbitov, který býval do té doby kolem kostela a postupně se rozšířil až k nynější faře. Na hřbitově kolem kaple mají hroby obyvatelé ze 6 obcí farnosti kromě obce Bukol, která má hřbitov kolem tamní kaple. Na náhrobku a pomníku rodiny Schusterovy je výtvarné dílo Franty Úprky (1868-1929), sochaře, který žil v Tuchoměřicích u Prahy.

Podrobněji:

Hřbitovní kaple Božího těla

Podle zprávy z roku 1453 byla na místě stávající kaple dřevěná kaplička zasvěcená božímu tělu. V třicetileté válce (1618-1648) byla však tato kaplička zničena požárem.

V letech 1735 až 1736 zde byla vystavěna majiteli panství knížetem Filipem Lobkowiczem a jeho manželkou Vilemínou, rozenou z Althanu, nákladem 17 tisíc zlatých nová hřbitovní kaple Božího těla v barokním slohu. Stavbu navrhl a provedení řídil Ital Jeroným Costa.

Girolamo (Jeroným) Costa, nar. asi 1691 v Pesoto u Coma v kraji Milano. V Čechách působil od r. 1727 do 1741 jako architekt a malíř. V roce 1740 byl na Filosofické fakultě University Karlovy prohlášen a imatrikulován jako akademický umělec v oboru výtvarného umění. Zemřel 3.2.1741 v Praze.

Celkové řešení kaple je originální, zejména kruhovým půdorysem o vnitřním průměru 12 m a vnějším 17 m, s členěním na šest částí, z nichž střídavě třikrát vždy jedna tvoří výstupek – přístavbu na vnějším kruhu stavby s oválným oknem a druhá je na vnitřním kruhu stavby s prolomenými dveřmi a dvěma obdélníkovými okny nad sebou. Zevnějšek kaple je s ohledem na pravidelné členění stavby zajímavý také tím, že ze všech stran má stejný vzhled a obrysy.

Střecha ve tvaru nízkého kužele přiléhá na zdivo středního kruhu a z ní vystupují na třech místech vikýře s kruhovými otvory. Uprostřed kruhové střechy je vztyčena věžička tvaru válce se šesti okénky a na ní umístěna báň. Celková výše věžičky a báně je 8,5 m. Na vrcholu je vztyčen kříž.

Vnitřní prostor kaple, tzv. loď kaple, je sklenuta kupolí na lunetách. Na kupoli je fresková malba od Jeronýma Costy s výjevem nalezení Nejsvětější svátosti (ciboria) v těchto místech. V pozadí výjevu je namalován zámek Mělník. Na lunetách mezi oblouky jsou malby sedících postav jako alegorie víry, naděje, lásky, střídmosti, moci a spravedlnosti.

Ve třech výklencích, jež jsou vyhrazeny pro oltář, je bohatá malířská výzdoba, spočívající v nástěnných freskových malbách oltářních obrazů o velkých rozměrech se začleněním oválných oken.

Hlavní nástěnný oltářní obraz na jižní straně kaple a proti hlavnímu vchodu je vyzdoben plasticky malovaným baldachýnem a postranními závěsy (drapériemi). Základní části oltářů, tzv. menzy, jsou dřevěné s profilem barokně členěným, nahoře s malou schránkou – svatostánkem.

Na sloupech vedle oltářních výklenků jsou nástěnné malby znázorňující vysoká, obdélníková okna s ozdobnými mřížemi.

Podlahu kaple tvoří mohutné, převážně pískovcové dlaždice. Ve výklencích je podlaha zvýšena o jeden stupeň a kolem oltářů o další.

K zařízení kaple patří též rokoková kazatelna z 2. třetiny 18. století, bohatě zdobená řezbářsky. Kulaté řečniště je ozdobeno kartuší a plocha spojující řečniště s dřevěným baldachýnem je vyplněna ornamenty. V současnosti jsou ozdoby kazatelny značně poškozeny nebo chybí.

Kaple je vybavena šesti lavicemi umístěnými podél kruhové zdi mezi dveřmi a oltářními výklenky. Každá lavice pro 3 až 4 osoby má boční strany šikmé tak, aby navazovaly na hrany a linie zdí a je vybavena opěradlem, podlahou a pultem.

Roku 1852 byla při opravě kaple ve věžní báni nalezena listina psaná latinsky popisující nalezení ciboria.

Krátký obsah listiny: „Když jednou přišli zloději k pozemkům Hostínským a tam z nějakého chrámu ukradené ciborium s Nejsvětější svátostí prohlédli, pozorujíce, že není ze zlata nebo stříbra, nýbrž z mědi, zakopali ono ciborium do země. Stalo se tak, že kolikrátkoli rozmanitá zvířata k onomu místu, kde Nejsvětější svátost zakopána byla, došla, na kolena svá klesla a jen s největší obtíží se odehnati dala. A když to bylo častěji viděno a muži i ženy ze vsi Hostína a Vojkovic pojavše k tomu lidi s motykami a lopatami na tom místě bedlivě kopali a po nedlouhém hledání ono ciborium s Nejsvětější svátostí našli, odnesl je toho času žijící farář Hostínský s největší úctou do chrámu Hostínského, kde potom roku 1453 malá kaplička „Těla Kristova“ vystavěna byla. Léta páně 1620 byla tato kaple zpustošena.“

Památkový katalog:

Architektonicky a urbanisticky hodnotný areál s centrální stavbou hřbitovní kaple Božího Těla z 1. pol. 18. století. Areál je současně významným krajinotvorným prvkem blízkého okolí.

Areál hřbitovní kaple Božího těla se nachází na jižním okraji zástavby v západní části obce, v místech kde byla podle legendy nalezena Nejsvětější svátost oltářní (předchůdcem byla kaple Těla Kristova z roku 1453). Areál je přístupný po urbanisticky řešené komunikaci (cca 170 m dlouhé) lemované vzrostlými lípami. Stromová alej ústí u hlavní pilířové brány hřbitova (v těchto místech je starý hřbitov rozšířen o hřbitov nový), na kterou navazuje kamenná ohradní zeď vymezující prostorný hřbitov (založen až ve druhé polovině 19. století) pravidelného obdélného půdorysu. Centrální stavba kaple stojí přibližně ve středu hřbitova, orientovaná hlavním vstupem k prodloužené ose přístupové komunikace (k severu).

pohřební kaple Božího těla

Centrální kruhová stavba s trojicí nižších přístavků po obvodu. Nízká stanová střecha je krytá prejzy a otevřená několika plechovými vikýři. Vrchol je zvýrazněn lucernou s menší bání. Fasády jsou hladce omítané, členěné lisenami a rámované profilovanými římsami. Každý z trojice přístavků je otevřený oválným oknem v kamenném ostění. Hlavní vstup na S straně rámuje kamenný portál se soškami putiů štítonošů (Lobkovický znak), nad kterým je segmentově ukončené okno (stejně jsou řešeny i další dva vstupy po obvodu). Interiér je klenutý kupolí s šesti trojbokými výsečemi, zdobenou freskami.

ohradní zeď s branou

Obdélný hřbitovní areál je po celém obvodu obehnán nižší kamennou zdí otevřený na S straně proti kostelu pilířovou branou. Zeď vysoká cca 120cm je z lomového kamene, koruna je krytá pískovcovými deskami. Brána je uzavřena ocelovými vraty s barokními ozdobami, pilíře jsou cihelné, hladce omítané.

přístupová cesta

Komponovaná barokní cesta lemovaná alejí směřující ke kapli.

Areál je přístupný po urbanisticky řešené komunikaci ze S strany (cca 170 m dlouhé), lemované vzrostlými lípami. Stromová alej ústí u hlavní pilířové brány hřbitova (V těchto místech je starý hřbitov rozšířen o hřbitov nový). Cesta od obce je asfaltová, v prostoru novějšího hřbitova krytá betonovými panely a na starém hřbitově u kaple je pouze písčitá.

Původní evidenční list památky:

Barokní centrální kruhová stavba s třemi nižšími přístavky na půdorysu výseče mezikruží. V nich oválná okna. V průčelí obdélný vchod, nad ním segmentově zaklenuté okno. Vprostřed římsy nad vchodem ve štukové rozvilinové kartuši lobkovický znak. Střecha nízká, prejzová, s luvernou. Na stropě kuple na klenebních pasech a stěnách kaplí freska J, Costy ze 40. let 18. století s námětem z místní legendy o nalezení nejsvětější svátosti. Ve cviklech nad pilíři postavy barokní ikonografie: Víra, Naděje, Láska, Síla, Čistota a Spravedlnost.

1969 – Špatná střecha, opadaná omítka, místy až na zdivo.