Hrobová kaple na hřbitově v Rychnově u Jablonce nad Nisou

V severozápadním rohu hřbitova v Rychnově u Jablonce nad Nisou stojí neoznačená hrobová kaple.

Kaple je zřejmě relativně nedávno opravovaná, střechu kryje asfaltový šindel a dveře jsou blokovány trámky. Na vnější fasádě však ani čárka…

Šestiboká zděná omítaná stavba stojí napasovaná do ostrého rohu ohradní zdi hřbitova. Ke vstupnímu lomenému dveřnímu otvoru, zabírajícímu celou čelní stěnu, vede předsazená dlážděná cesta, zakončená jedním schodem. V bočních stěnách lomená okna. Dveřní stěnu rámují hranaté sloupy, nesoucí kladí, na nějž nasedá podstřešní vystupující římsa. Střecha je zakončena křížkem.

Přes dveře je vidět v interiéru celou podlahu zabírající jednoduché víko sarkofágu, na stěnách jsou dvě nápisové tabule:

JOHANNA SCHÖFFEL
GEB. AM 3. JÄNNER 1839,
GEST. AN 7. OCTOBER 1907.

JOSEF PILZ
GEB. AM 9. MÄRZ 1863,
GEST. AM 26. JULI 1920

==

LISELOTTE DAUT
GEB. 11. JUNI 1915
GEST 13. NOVEMBER 1915

ELFRIEDE DAUT
GEB. 19. MARZ 1890,
GEST. 28. AUGUST 1936

Jaké mezi nimi byly příbuzenské vztahy a komu vlastně hrobka patřila, kdo ví.

Schöffel je ovšem pro Rychnov významné jméno:

Johann Schöffel
Datum narození: 12. 02. 1750
Datum úmrtí: 27. 04. 1830
Místo narození: Rychnov u Jablonce nad Nisou
Místo úmrtí: Rychnov u Jablonce nad Nisou
Profese a obory působení: malíři, obchodníci, umění

Johann Schöffel se narodil 12. února 1750 v Rychnově u Jablonce nad Nisou. Jeho otec Georg byl světoběžníkem a vojákem. Malý Johann začal již ve třinácti letech modelovat z hlíny figurky a kříže, které prodával. V České Kamenici se seznámil s bratry Albertovými, kteří figurky vybarvovali, a také se svíčkařem, u něhož se naučil pracovat s voskem. Po přesídlení do Drážďan se mu podařilo proniknout mezi místní umělce a portrétoval šlechtice, dvorní úředníky i saského kurfiřta a jeho rodinu. Seznámil se tu i se svou manželkou Katharinou Beckovou. Po osmnácti letech se vrátil do rodného Rychnova a se střídavým úspěchem zahájil výrobu dóziček, které obdivoval na svých cestách. Díky úvěru si pronajal několik domů, zakoupil stroje a výrobu velkoryse rozšířil. Peníze brzy spotřeboval, zůstaly jen dluhy a proto předal živnost bratrovi a odešel do Saska, kde si svým portrétním uměním z vosku vydělal velkou finanční částku. Část dluhů zaplatil a vydal se na další putování, kde kromě nemalých výdělků získal také odběratele svého zboží. Po návratu začal barvit papír, vyráběl lité knoflíky a zisk opět vložil do výroby dóziček. O vyrobené zboží byl však v Praze oloupen a jen díky půjčce od Georga Schmidta se jeho podnikání znovu začalo dařit. Výrobky se zdokonalovaly a když ve věku osmdesáti let 27. dubna 1830 zemřel, jeho zeť Karl Hofrichter podnik ještě zvětšil. Na výrobu dóz navázal nejen Karl Hofrichter, ale i bratr Johanna Schöffela, Ignác. Ten měl čtyři syny a stal se významným konkurentem Hofrichterovy rodiny. V červenci 1873 rychnovská Hofrichterova továrna vyhořela.

Byl v podstatě zakladatelem zdejší malířské tradice:

Na začátku rychnovské malířské tradice stál podnikavý Johann Schöffel, který v osmdesátých letech devatenáctého století zavedl v Rychnově výrobu zboží z tvrzené lepenky, upravované lakováním a zdobené malbou. Základní sortiment tvořily ve své době velmi oblíbené kulaté dózy na šňupavý tabák. V manufaktuře, kterou Schöffel postupně vybudoval, bylo zaměstnáno přes dvě stě osob, mezi nimi též mnoho malířů. Organizace výroby a obchodu se v mnohém podobala poměrům v jabloneckém bižuterním průmyslu s velkým podílem domácké práce. Rychnovské zboží mělo velký ohlas, bylo vystavováno na průmyslových veletrzích i světových výstavách a získalo mnohá ocenění. Brzy opanovalo velkou část rakousko–uherského trhu a bylo exportováno do mnoha evropských zemí i do zámoří. Když během devatenáctého století začal zájem o dózy klesat, hledali malíři jiný způsob uplatnění a nalezli jej v malbě závěsných obrazů, především pro sakrální účely.

Obsáhle o tom, že sice byl dnes uznávanou osobností, ale o obchodním talentu a úspěšnosti by se dalo pochybovat ->

Dle datumu na nápisové desce u Johanny téhož příjmení by se jednalo nanejvýš o vnučku. Jenže v různých textech jsou zmínky, že dospělosti se dožily zřejmě pouze tři Schöfflovy děti – Karel, Katherina a Anna. Karel, prvorozený syn, se narodil v Kolíně nad Rýnem a otec Johann mu ještě za svého života odkázal majetek včetně budov a zařízení. Zřejmě asi zažil zklamání, protože Karel dědictví obratem ruky prodal svému švagrovi Karlu Hoffrichterovi a zařídil si výrobu dóz v jihočeském Miletíně, takže rodová linie tu zřejmě nepokračovala. Ovšem na výrobu dóz navázal úspěšně nejen zmíněný Hofrichter, ale i bratr Johana Schöffela Ignác – spolu se svými čtyřmi syny se stal významným konkurentem Hofrichterovy rodiny. Ovšem o dalších generacích nikde ani zmínka…

Josef Pilz je zmiňován v pramenech historie města začátkem 20. století jako zastupitel městyse Rychnov, později jako předseda finanční komise či městský radní, takže asi žádné béčko.

Příjmení Daut se v regionu vyskytuje, v Jablonci působil významný stavař a architekt Max, ovšem v jeho životopisu se o Rychnově ani dalších členech rodiny nehovoří…

Takže nevím nic víc, než na začátku pátrání.