Kostel svatého Havla v Kuřívodech

U hlavní silnice, procházející obcí Kuřívody, stojí kostel svatého Havla.
Na wiki:

Kostel svatého Havla v Kuřívodech na Českolipsku byl postaven v 13. století. V první čtvrtině 18. století byl původně gotický kostel přestavěn v barokním stylu, z téže doby pochází i kostelní věž. Po začlenění města Kuřívody do Vojenského prostoru Ralsko v roce 1947 a zejména pak v době normalizace po roce 1970 byly všechny místní památky včetně kostela značně zdevastovány. Kostel sv. Havla je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel sv. Havla, původně zasvěcený sv. Jiří, byl postaven kolonizátory pustého území kolem poloviny 13. století v raně gotickém slohu a byl roku 1279 zmiňován jako místo, kde se mohla pomodlit česká královna-vdova Kunhuta, vězněná na hradě Bezděz se svým malým synem Václavem. Když se později Václav II. stal českým králem, stal se kostel filiálním.

Oltář k poctě sv. Havla, jemuž byl kostel nově zasvěcen, byl instalován v roce 1653, avšak zasvěcení kostela svatému Havlovi se poprvé oficiálně uvádí až v roce 1714.

Počátkem 17. století byla zdejší farnost ve správě luteránských pastorů, zpět římským katolíkům se dostal v roce 1624. O sto let později byl značně přestavěn zásluhou hraběnky Margarety z Valdštejna. V rámci barokní přestavby, která proběhla mezi roky 1722 až 1724, byla v severovýchodním rohu stavby vybudována kostelní věž.

Po roce 1947 byly Kuřívody začleněny do Vojenského prostoru Ralsko. Postupně byla část vnitřního vybavení odvezena mimo obec, oltář do Struh u Svojan, křtitelnice, kříž a obrazy do Bělé pod Bezdězem. V období let 1968 až 1991 bylo okolní vojenské území ve správě sovětských vojsk. V tomto období byl v chátrajícím kostele sklad zeleniny.

Přímo před vstupní částí kostela stojí dva kamenné pomníky rakouským a pruským císařským vojákům, obětem vojenské srážky, k níž došlo 26. června 1866 u Kuřívod (Eugen Jarič, Josef Wagner a 2 neznámí vojáci a pruský hejtman Gustav Moldenhawer a několik dalších vojáků).

Kostel, zapsaný v ústředním seznamu kulturních památek ČR pod číslem 32967/5-3488, je ve vlastnictví římskokatolické církve a přináleží k římskokatolické farnosti Kuřívody, která organizačně spadá do českolipského vikariátu litoměřické diecéze. Mše bývaly v Kuřívodech pravidelně slouženy v neděli odpoledne, od roku 2025 je jejich konání uváděno vždy ve středu dopoledne, avšak pouze v sudých týdnech.

Po roce 1990 byla opravena střecha a kostelní věž. Při rekonstrukci kostela svatého Havla v Kuřívodech byly v roce 2011 odkryty dvě vrstvy gotických nástěnných maleb z 13. a 14. století. Některé dochované části výzdoby kostela jsou v Česku unikátní.

V prostoru klenby je zjednodušeně vyobrazeno nebe s hvězdami a souhvězdími. Tato starší malba byla později překryta vápenným nátěrem, na němž jsou mladší malby, které pokrývají nejen klenbu, ale i stěny presbytáře. Pod výjevem obětování v chrámu a postavou sv. Doroty je torzo pásu vinné révy, na východní stěně se zachovala postava archanděla Michaela vážícího duše hříšníků, přičemž misku vah se zavrženou duší doprovází ďábel, misku s vykoupenou duší pak anděl. Mladší vrstvu lze datovat do dvacátých let 14. století. Vyobrazení sv. Doroty a výjev obětování v chrámu se kvalitou vyrovnají nástěnným malbám v kapli na hradě Houska.

Nález středověkých nástěnných maleb v kostele sv. Havla v Kuřívodech byl nominován do celostátního kola prvního ročníku ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro za rok 2013 jako příklad dobré památkářské praxe v kategorii objev roku.

Kostel je jednolodní raně gotická stavba s presbytářem, vybudovaným na půdorysu čtverce a tradičně orientovaným k východu. Stavbě dominuje mladší věž z první čtvrtiny 18. století, která svou výškou přesahuje sedlovou střechu kostelní lodě i střechu presbytáře. Mezi věží a opěrákem na severovýchodním nároží se nachází schodiště, pocházející ze stejné doby, jako schodiště při jihozápadním nároží, které vedlo na tribunu.

Součástí kostela byly ještě dva další objekty, oratoř při jižní zdi presbytáře a předsíň u severního vstupního portálu, které během devastace stavby zanikly. Na výstavbu kostela byly použity nasbírané kameny, pocházející z regionu (čedič, křemenec, pískovec). Strop presbytáře je sklenut tzv. anuloidickým typem klenby s převýšenými diagonálními oblouky. Žebra klenby a jejich přípory byly upraveny v období baroka.

Památkový katalog:

Kostel sv. Havla, původně zasvěcený sv. Jiří, patří k dnes již ojediněle zachovaným raně gotickým jednolodním plochostropým kostelům z třetí čtvrtiny 13. století s pravoúhlým zaklenutým presbytářem. Ke kostelu byla v roce 1722 přistavěna věž.

Prostá jednolodní raně gotická stavba s presbytářem na půdorysu čtverce orientovaným k východu je na severní straně doplněna ke kněžišti přiléhající barokní věží s mladším schodištěm vloženým mezi ni a opěrák severovýchodního nároží. Ze stejné doby pochází i schodiště na tribunu, při jihozápadním konci jižní stěny lodi. Součástí stavby byla dnes neexistující oratoř při jižní zdi presbytáře a předsíň u severního portálu. Výškově celé stavbě dominuje věž přesahující svojí střechou hřeben sedlové střechy lodě a presbytáře. Středověké zdivo je lomové ze sbíraných hornin (čedič, křemenec, pískovec) na hubenou hrubou maltu při povrchu patrně vlivem požáru červenou. Na průčelích se původně spárová malta roztírala přes hrubší líce kamenů. V interiéru bylo toto řešení nahrazeno jemnými středověkými omítkami s nástěnnými malbami. Průčelí presbytáře na severní straně zcela překrývá mladší zástavba. Také na jižní straně došlo k přiložení mladšího objektu, který je dnes již sice odbourán, ale omítky překrývají podstatnou část průčelí dodnes. Štít východního průčelí, které nebylo přestavěno se sklonem 55°neposkytuje řešení středověkého osvětlení presbytáře. Štít je tvořen cihlovou zdí, která vychází ještě ze středověkého řešení. Opěráky v nárožích náleží strukturou zdiva středověku, k jejich přiložení však došlo až po zbudování stavby. Interiér presbytáře je sklenut anuloidickým typem klenby s převýšenými diagonálními oblouky, ke kterým konkávně stoupají vrcholnice. Žebra klenby a jejich přípory jsou přisekané a štukované v baroku. Na severním zdivu byl sondáží odkryt gotický okenní otvor. Oboustranně se rozvíjející špalety pod lomeným záklenkem tvoří z vnější strany pečlivě upravené pískovcové kvádry, z interiéru je výklenek omítnut. Do lodi se presbytář otvírá plným vítězným obloukem upraveným do této podoby až v novověku. Středověký rozsah lodi dokládá armování dochované ve všech čtyřech nárožích. Díky mladším stavebním úpravám se nedochovaly žádné středověké okenní otvory. Do středověku patří pouze výklenek severního dveřního otvoru. Jeho ostění bylo upraveno mladším zásahem. Podrobnému průzkumu podoby západního vstupu brání cementové omítky. Patrocinium: Původně byl kostel zasvěcen sv. Jiří. Zasvěcení sv. Havlovi se poprvé uvádí až roku 1714, ale již v roce 1653 byl v kostele instalován hlavní oltář k poctě nového světce.

Město Kuřivody situované nedaleko Mimoně zaniklo po roce 1947, kdy byl jeho kontinuální vývoj přerušen vznikem vojenského prostoru Ralsko. Úplné devastaci armádou podlehla místní tvrz, kostel, fara i městská zástavba. Kostel sv. Havla stál původně v městském jádru 80 m jižně od původního obdélného náměstí. V areálu byl obklopen hřbitovem, nedaleko stojící školou a farou. Nejstarší dochovaná hmota kostela naznačuje vztah k prostým orientovaným kostelům vesnického typu s pravoúhlým presbytářem pod křížovou klenbou a plochostropým jednolodním. Od tohoto typu se kostel liší pouze svými rozměry, které pravděpodobně reagují na lokaci Kuřivod panovníkem. První zmínka o kostelu pochází z roku 1279. Původně gotický kostel byl barokně přestavěn po roce 1724 s výjimkou presbytáře, jemuž zůstala zachována gotická klenba. Kostelní věž byla postavena v roce 1722. V roce 1727 se uvádí, že právě vybudovaný kostel je kryt šindelovou střechou, má uvnitř klenutý presbytář i sakristii a je vydlážděn cihlami. Na věži byly původně umístěny hodiny. Touto barokní přestavbou získal kostel podobu která mu vydržela dodnes. V poválečném období především po roce 1968 byl kostel výrazně zdevastován.

Původní evidenční list památky:

Obdélné jednolodí, zděné omítané, s pravoúhlým presbytářem, s hranolovou věží v SV nároží, bočními kaplemi při záp. průčelí, s předsíní v sev. stěně, schodiště při již. stěně presbytáře. Věž v lisenovém rámu uzavřená bání s lucernou a jehlancích. Střecha sedlová. Západní průčelí v ose půlkruh. uzavřený portál, nad ním půlkruhové okno. Štít trojúhelný, boky zkosené. Předsíň v sev. stěně s půlkruh. uzavřeným portálem s trojúhel. štítem. Loď 2 okenní osy, okna půlkruh. závěr, v šambráně. Vnitřní prostor nepřístupný. Vlastník vojenská správa, v dnešní podobě z r. 1724. Bývalá osada Kuřívody zanikla.

Archivní info:

Kostel sv. Havla, který je ve vlastnictví katolické církve, patří mezi původní stavby Kuřívod. Jeho jádrem je ranně gotická stavba, později často upravována a rozšířená o věž. Původ se datuje z 13. st. a je zmiňován jako místo modlitby kněžny Kunhuty, která byla vězněna na nedalekém hradě Bezděz. V době působení SA byl kostel využíván jako sklad zeleniny a byl značně zanedbán. Z vnitřního zařízení se zachoval hlavní oltář, přenesený v 50.letech do kostela ve Struhách u Všejan na Mladoboleslavsku a také kamenná křtitelnice, kterou dnes najdeme ve farním kostele Povýšení svatého Kříže v Běle pod Bezdězem. V Bělském kostele byly uloženy také čtyři obrazy evangelistů a velký dřevěný kříž. Ostatní zařízení kostela v Kuřivodech bylo zničeno. Na počátku devadesátých let proběhla nutná rekonstrukce střechy a věže kostela.

Přes bouřlivá období husitských válek, byla farnost obsazena i v polovině 15. století, jak dokazuje záznam z 10. června 1445. Jak u předcházejících farností, byla i tato v druhé polovině až do roku 1624 pod správou luteránských pastorů. Je tedy velmi pravděpodobné, že kostel v Kuřívodech se stal po zahájení rekatolizaci pouze filiálním, protože se až mnohem později, v roce 1724 uvádí, že opět získal svojí samostatnost. Jako farní kostel v roce 1906 pod jeho správu náleží obec Skelná Huť s 15 obyvateli, Horní Krupá se Šlapkou 339 obyvateli, Židlov s 375 obyvateli, Strážov, mlýny a hájovny podél Kumerských rybníků s 66 obyvateli. Spolu s vlastní obcí Kuřívody s 1130 obyvateli měla farnost celkem 1925 věřících. Tento farní kostel stál dříve v Kostelní ulici. Dnešní podobu získal přestavbou v roce 1724, kterou nechala provést hraběnka Margareta z Valdštejna; klenba s lomenými oblouky v presbyteriu je s největší pravděpodobností původní. Za pozornost stojí křtitelnice, která má pocházet z předhusitského období na počátku 15. století. Mezi historické skvosty a pozoruhodnosti patří i oltář svatého Jana Křtitele, který sem byl přenesen z kostela svatého Jana po jeho požáru na počátku 19. století – jmenovaný kostel svatého Jana stál poblíž tzv. Janových domků. Jedná se o křižovatku u dnešní odbočky na Skelnou Huť.

Zničené kostely:

V rekonstrukci; má novou střechu, věž měděnou. Horní polovina věže a zadní strana presbytáře mají opravenou fasádu, zbytek stavby má omítku silně poškozenou. Okna v presbytáři a na pravé straně lodi jsou opravená, ostatní jsou vyplněna luxferami. – V roce 1946 byly Kuřívody začleněny do Vojenského prostoru Ralsko. Postupně byla část vnitřního vybavení kostela odvezena mimo obec, oltář do Struh na Nymbursku, křtitelnice, kříž a obrazy do Bělé pod Bezdězem. V chátrajícím kostele si armáda zřídila sklad zeleniny. Část střechy kostela se postupně propadla a teprve po odchodu ruských vojsk z Ralska v roce 1990 mohly začít opravy. Během oprav v roce 2013 byly v interiéru kostela objeveny unikátní gotické malby. – Pozemek s kostelem patří římskokatolické církvi.

NPÚ:

Objev pozůstatků gotické výmalby kostela sv. Havla v Kuřívodech zcela zásadním způsobem obohacuje fond středověké nástěnné malby první poloviny 14. století.

Při restaurátorském průzkumu presbyteria kostela sv. Havla v Kuřívodech byly v roce 2011 zjištěny dvě vrstvy středověkých nástěnných maleb. V letech 2012–2013 převzal práce restaurátor ak. malíř Václav Potůček, který za finančního přispění ministerstva kultury i Libereckého kraje a ve spolupráci s technologickou laboratoří Alma, zastoupenou RNDr. Jankou Hradilovou, a pod dohledem odborných pracovníků NPÚ Mgr. Miloše Krčmáře a Mgr. Jany Šubrtové odkryl dvě vrstvy středověkých nástěnných maleb.

Starší výmalba klenby, která jednoduchými červenohnědými liniemi zobrazuje nebe s hvězdami a souhvězdími, byla později překryta vápenným nátěrem, na němž jsou mladší malby pokrývající kromě kápě klenby i stěny presbytáře. Pod figurálním výjevem obětování v chrámu a postavou sv. Doroty je torzo pásu vinné révy, na východní stěně se zachovala postava archanděla Michaela vážícího duše hříšníků: misku vah se zavrženou duší doprovází ďábel, misku s vykoupenou duší anděl. Na téže stěně je ještě zlomek malby se shlukem drobných postaviček se svatozářemi. Starší vrstvu výmalby pravděpodobně mohla při své návštěvě kostela v roce 1279 spatřit královna Kunhuta, vdova po Přemyslu Otakaru II., internovaná v té době na nedalekém Bezdězu. Mladší vrstvu lze datovat do dvacátých let 14. století a konkrétně sv. Dorota a výjev obětování v chrámu se kvalitou vyrovnají nástěnným malbám v kapli na hradě Houska. Postava archanděla Michaela pochází ze stejného období, ale byla vyhotovena jinou rukou.

V průběhu snímání omítkových vrstev došlo současně k doodhalení torza sanktuáře v severní stěně presbytáře a dvou výklenků, ve spodní části východní a jižní stěny. Překlad sanktuáře byl podroben dendrochronologické analýze, která určila, že dřevo pochází ze stromů pokácených na přelomu let 1289/1290; stavba tedy pochází z konce 13. století. Následovalo restaurování a konzervace středověkých nástěnných maleb v presbytáři kostela sv. Havla. Provedené sondy navíc svědčí o tom, že další výjevy či jejich fragmenty jsou i v lodi. Podrobnější zhodnocení maleb bude představeno po skončení restaurátorských prací a dokončení probíhajícího technologického materiálového průzkumu.

Nález dvou vrstev gotických středověkých nástěnných maleb v kostele sv. Havla v Kuřívodech byl nominován do celostátního kola prvního ročníku Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro jako příklad dobré praxe v Libereckém kraji za rok 2013 v kategorii objev roku.