Klášterní kostel svatého Františka z Assisi v Zákupech

Na opačném břehu říčky Svitávky v Zákupech naproti zdejšímu zámku je za domy skryt pustnoucí klášterní areál, jemuž směrem ke kamennému mostu plnému soch vévodí  kostel svatého Františka z Assisi.
Na wiki:

Kostel svatého Františka z Assisi v Zákupech je římskokatolický klášterní chrám ve městě Zákupy v okrese Česká Lípa. Vznikl v letech 1681–1684 jako konventní kostel přilehlého kapucínského kláštera a společně s ním je chráněn jako kulturní památka České republiky. Přísluší do zákupské farnosti.

Celý kostel, zasvěcený Františkovi z Assisi, byl vystavěn v typickém slohu kapucínského řádu v letech 1681–1684 jako konventní kostel přilehlého kapucínského kláštera. Benedikace kostela proběhla v červenci 1683 a dokončený chrám byl vysvěcen 17. září 1684, přičemž světitelem dostavěného kostela byl pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna.

Kapucínský klášter byl uzavřen v roce 1950 a od té doby celý areál chátrá.

Kostel je orientován, boční kaple směřuje k severu. Podél jižní stěny chrámu byla vystavěna chodba vedoucí do kláštera, jenž navazuje na presbytář.

Kostel je součástí památkově chráněného klášterního areálu:

Raně barokní kostel byl postaven mezi lety 1681-1683 podle návrhu kapucínského stavitele Bruna Budějovického, uváděného také jako Bruno z Budějovic.

Kostel s klášterem se nachází východně od zámku v severovýchodní části obce. Jde o jednolodní orientovanou stavbu s pravoúhlým presbytářem. Střechy lodi i presbytáře jsou sedlové, v hřebeni střechy nad presbytářem je vysoká dřevěná hranolová věž původně s jehlancovou střechou, která dnes chybí. Střešní krytinou nad lodí jsou azbestocementové šablony, nad presbytářem plechové velkoformátové díly Hlavní vstupní průčelí – západní – má centrálně umístěný velký obdélný vstup rámovaný profilovaným kamenným portálem s profilovanou lištou po obvodu a uchy s kapkami. Nad portálem je prolomený segmentový fronton, v ploše uprostřed je knížecí znak. V supraportě (vlysu) je obdélné vystupující pole s latinským nápisem – chronogramem. Nad portálem je ve velkém vpadlém obdélném poli malba na omítce zřejmě zobrazující sv. Františka. Podél obrazu jsou dva vysoké obdélné okenní otvory, nad obrazem jeden kruhový. Štít odděluje od stěny korunní římsa, ve spodní část s odsazeným fabiónem, na který navazuje sima. Ve štítu je trojice sdružených plným obloukem ukončených okenních otvorů, rozmístěných symetricky ve dvou úrovních. Ve vertikální ose mezi spodními okny je velký štukový latinský kříž. Ve štítu presbytáře (východní průčelí) jsou symetricky podél vertikální osy provedeny dva okenní otvory s plným obloukem, nad nimi je volské oko s delší horizontální stranou. V jižním bočním průčelí kostela je při jihozápadním nároží (v prostoru kruchty) jeden velký obdélný otvor totožný s otvory v západním průčelí, následují dva menší téměř čtvercové otvory s rozevírající se špaletou a šikmým bankálem. V jižním průčelí presbytáře je stejný otvor. V severním průčelí je v prostoru kruchty rovněž velký okenní otvor, za ním je po celé délce průčelí boční přístavek (rizalit), patrový, na západním okraji převýšený. Západní díl rizalitu-kaple (zhruba na čtvercovém půdorysu) má jednu okenní osu v západním průčelí, v severním žádnou. Zbývající část rizalitu je pětiosá, s obdélnými okenními otvory, při východním nároží je velká sakristie. Loď má valenou klenbu s trojbokými výsečemi. V západní části je kruchta. Presbytář je sklenut rovněž valenou klenbou s trojbokými výsečemi. Kaple v severozápadním nároží rizalitu je sklenutá cihelnou valenou klenbou s vrcholnicí v ose sever – jih. Na stěnách kaple je v torzu dochována iluzivní fresková výmalba. Prostory severního rizalitu jsou podélně jednotraktové s enfiládou. Prostory jsou ve shodě s dalšími zaklenuty valenými klenbami s trojbokými výsečemi, zde téměř styčnými.

Kostel představuje cennou a zajímavou ukázku barokní stavby nesoucí záměrně prosté formy charakteristické pro kapucínský řád. Havarijní stav.

Původní evidenční list památky (bez záruky, strojopis není jasně čitelný):

Orientovaný, obdélný, jednolodní, s pravoúhlým odsazeným kněžištěm. Loď v kněžišti sklenuta valenou klenbou s lunetami. Stěny lodi rozčleněny širokými svazkovými pilastry s deskovou hlavicí. Mezi ně vsazena rozměrná segmentově zaklenutá okna, zasahující nad hlavicemi. Průčelí s obdélným portálem s ušima. Ve vlysu (dnes obtížně čitelný) nápis: Deo et SanCto FranCIsCo / eXtrVXIt / IVLIVs FranCIsCVs DVX saXon ?nGarI? et V VestPHaLI? Rozlomená půlkruhová supraporta s piniovými šiškami po stranách křídel, mezi nimi rozměrný erb s knížecí korunou. Nad portálem na omítce obraz sv. Františka. Po stranách po jednom obdélném okně, uprostřed výše kruhové okno. V trojúhelném štítu po třech dvojicích půlkruhově zaklenutých okének. Štít na východní straně přiléhající nad klášter s velkým reliéfem kapuce. Vlastník – Krajská vojenská ubytovací a stavební správa Litoměřice.

Jak vyplývá z karty evidenčního listu, památkové páče byla po určitý čas z objektu sejmuta pro jeho chátrání.

Objekt je v dezolátním stavu – z fresky svatého Františka nad vstupem nezbylo skoro nic,