Kostel svaté Máří Magdaleny u hradu Krasíkov

Součástí hradního areálu Krasíkov-Švamberk je kostel svaté Máří Magdaleny.
Na wiki:

Kostel svaté Máří Magdaleny na hradním vrchu nad Krasíkovem u Kokašic je římskokatolický kostel ve farnosti Konstantinovy Lázně v okrese Tachov. Spolu se zříceninou hradu Švamberk je chráněn jako kulturní památka.

Zakladatelem kostela byl v roce 1650 Jan Bedřich ze Švamberka, který jej po požáru hradu nechal postavit na základech gotické hradní kaple. O dva roky později nechal pro kostel ulít nové zvony. V letech 1707–1710 dali kostel rozšířit manželé Jan Josef z Vrtby a Zuzana Antonie z Heisenštejna. Součástí kostela byla rodová hrobka pánů ze Švamberka, kterou roku 1787 otevřel čelivský farář Jan Böhm a s pomocí úředníka z krasíkovského dvora z ní odnesl pozlacený kříž, šperky, cínové desky se jmény pohřbených a kovová pouzdra některých rakví. Získaný materiál prodal a z části nechal vyrobit zařízení pro čelivskou faru. Za svůj čin byl potrestán ročním vězením.

Na konci devatenáctého století patřil hrad rodu Löwensteinů, kteří kostel v letech 1880 a 1891 opravili a upravili v novorenesančním slohu. V roce 1903 byla zkoumána hrobka, ve které bylo nalezeno třináct velkých a osm malých rakví, z nichž jedna patřila Marii Františce ze Švamberka († 7. října 1634), dceři Jana Bedřicha ze Švamberka.

Ještě v roce 1956 byla opravena střecha kostela, ale brzy ji zničila větrná smršť. V následujících letech bylo zařízení kostela rozkradeno a poničeno. K jedné události došlo 4. prosince 1960, kdy zde šest mladíků způsobilo škodu ve výši 160 tisíc korun, za což byli potrestáni pokutou ve výši 25 000 korun. I přestože byl kostel zabezpečen, byla o tři roky později zdemolována hrobka a v dalších letech se ztratily varhany. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století se zřítil kazetový strop. Menší rekonstrukční práce začaly až po roce 1987.

Kostel je obdélná stavba s polygonálně ukončeným presbytářem, jehož základem se stala pozdně gotická dělostřelecká bašta. U jižní strany kostela stojí hranolová věž. Pod jedním z oken je zazděna špaleta renesančního okna se znaky pánů ze Švamberka. Do západního průčelí je zasazen alianční znak Jana Josef z Vrtby a jeho manželky Zuzany Antonie z Heisenštejnu.

Památkový katalog:

Kostel zřízen po zániku hradu Krasíkov na tomtéž místě, společně se sousedící zvonicí tvoří významný bod na návrší.

Původní kaple zmiňovaná v 16. stol., neznámé polohy a podoby, stávala rovněž na předhradí. Dnešní kostel vznikl až kolem pol. 17. stol., opravy 1709-10. Dnešní podoba je výsledkem úprav v l. 1880 a 1891.

Kostel byl postaven částečně do hradních příkopů, když svým presbytářem zaujal místo starší bašty v obvodovém příkopu a SZ stěnou byl zapuštěn do příkopu oddělující předhradí od vlastního hradu. Jednolodní stavba ve směru JZ – SV s polygonálně uzavřeným chórem, k němuž přiléhá na JV straně sakristie a věž. Střechy sedlové, na věži jehlancová s křížem na vrcholu. Průčelí hladká s podélnými okny s půlkruhovými záklenky. JZ průčelí člení liseny, přecházející ve štíte v slepé arkády. Vstupní portál pravoúhlý, nad ním kruhová pískovcová roseta, silně poškozená. V JV stěně lodi zazděn pozdně gotický portál, doplněný reliéfy 2 draků a 2 nakoso postavenými švamberskými znaky. Nad vstupem z JV erby J. J. z Vrtby a Zuzany z Hessensteinu. Ve spodní části presbytáře patrný zbytek starší bašty, ve kterém zůstaly dosud dvě klíčové střílny s pískovcovým ostěním.

Barokní kostel postavený na hradním opevnění, s úpravami z konce 19. století, dominanta širokého okolí.

Původní evidenční list památky:

Kostel Maří Magdaleny na předhradí hradu. Postaven při okraji býv. příkopu, dělícího předhradí a horní hrad. Orientované podélné jednolodí s polygonálně uzavřeným chórem, k němuž přiléhá sakristie a věží při jižním průčelí lodi, střechy sedlová, na věži jehlancová helma (eternit). Průčelí jsou hladká, s podélnými okny s půlkruhovými záklenky; záp. průčelí člení lysény, přecházející ve štítě ve slepé arkády. Vstupní portál pravoúhlý, nad ním kruhová roseta. V jižním průčelí lodi je zazděn pozdně gotický portál, v nadpraží doplněný reliéfy 2 draků a 2 nakoso postavenými Švamberskými znaky; nad východním vstupem erby J. J. z Vrtby a Zuzany Antonie z Hessensteina. Interiér lodi je nečleněný, krytý dřevěným kasetovým, do čtverců skládaným stopem s malovanými výplněmi a růžicemi ve středu, je doplněn zavěšenými bodci dřevěnými. Půlkruhový triumfální oblouk má v ostění štukové kruhové a eliptické rámy. Stěny chóru jsou nečlenění, prostor zaklenut křížovou hřebínkovou klenbou, v závěru konchou. Sakristie neklenutá. Severně od kostela hranolová 2patrová stanovou střechou krytá zvonice.

Postaven před r. 1514 (kdy se poprvé připomíná), vyhořel r. 1644, přestavěn kol r. 1650, upraven barokně r. 1709; pseudorománská přestavba r. 1891. Hl. oltář z 1638, náhrobky pánů ze Švamberka. Nutná oprava střech, omítek, celkové zajištění; vnitřní zařízení z větší části demolováno.

Na wiki foto z roku 2020: