Kaple svatého Václava ve Vlčí

Ve Vlčím (část Chlumčan) stojí nezvyklá stavba – kaple svatého Václava.

Exotická budova pohledově z jiného světa působí jak zjevení, není ale kulturní památkou. Tudíž informace je třeba hledat různě mimo Památkový katalog. To nejdůležitější je přímo na místě na infotabuli:

Kaple sv. Václava – V letech 1892-1903 byla nákladem rodáka z Vlčí Čeňka Sochora postavena místo dosavadní dřevěné zvoničky kaple svatého Václava, kterou v novorománském slohu projektoval architekt Eduard Sochor. Oltářní obraz namaloval rovněž člen rodiny Sochorů, akademický malíř Václav Sochor. Po dokončení stavby kaple byla tato stavba věnována rodinou Sochorů obci.

Zakladatel této větve rodu Sochorů Jan se narodil 25. 5. 1758 na Hříškově. Do Vlčí se přistěhoval někdy před rokem 1810, zemřel 2. 4. 1840 ve Vlčí čp. 5 a je pochován na starém hřbitově v Chlumčanech u kostela.

Ve Vlčí na rodinné usedlosti hospodařil jeho druhorozený syn Václav, narozený v roce 1793.

V kapli před oltářem jsou uloženy ostatky Václava Sochora (1793-1865) a jeho manželky Anežky (1810-1882). Někteří další členové rodiny jsou pohřbeni na hřbitově v Cítolibech.

Stavbu realizovalo 8 synů Václava Sochora:
Josef (1828-), František (1826-), Antonín (1830-), Jan (1835-1913), Karel (1841-1929), Čeněk (1844-1924) a Adolf (1847-1916).

Z dalších zdrojů:

Téměř na konci malé obce Vlčí u Chlumčan se nachází originální pseudorománská kaple svatého Václava. V regionu zcela ojedinělý ohlas byzantské architektury, exotický vzhled stavby podporuje i symetrická struktura zdiva výrazných barev. K hranolovému jádru s válcovým tamburem je připojena rotunda s lucernou.

Neobvyklou pseudorománskou kapli na místě prosté dřevěné zvoničky v letech 1892–1900 jako poctu své rodné obci zbudovalo osm bratrů Sochorů, především pak architekt Eduard Sochor, jež je znám např. jako autor romantické přestavby Kokořína nebo jako restaurátor Pražské brány v Rakovníku. Většinu nákladů na stavbu pak nesl Čeněk Sochor, oltářní obraz zhotovil akademický malíř Václav Sochor. Jsou zde uloženy ostatky Václava Sochora a jeho ženy Anežky.

Kaple není v současné době přístupná, pěkný pohled se však nabízí i zvenčí.

Foto i z interiéru na webu obce ->

A malá zajímavost – kapli můžete mít i doma!

Stavba se stala kulturní památkou:

DALŠÍ NOVĚ ZAPSANÁ KULTURNÍ PAMÁTKA V ÚSTECKÉM KRAJI
Kaple sv. Václava, Vlčí u Chlumčan, okr. Louny

Stavba poměrně složitého centrálního půdorysu tvořeného obdélnou lodí, k níž přiléhají apsidy, vznikla mezi lety 1893–1903 přičiněním osmi bratrů Sochorových, pocházejících z Vlčí. V dokončené kapli pak byly pochováni jejich již dříve zemřelí rodiče.

Kaple byla postavena ve třech etapách – nejprve vznikl v roce 1893 prostor dnešního presbytáře, rozšířený v roce 1897. V roce 1903 byla přistavěna loď s kopulí. Autorem návrhu, inspirovaného vzhledem pařížského kostela Sacré Couer, je jeden z bratří – Ing. arch. Eduard Sochor.

Jde o stavbu poměrně složitého centrálního půdorysu, tvořeného obdélnou lodí, k níž přiléhají apsidy. Kaple je postavena z režného zdiva – střídají se zde kamenné a cihelné pásy. Nad lodí se zvedá vysoký tambur, zakončený kopulí s lucernou, podobná lucerna je i nad presbytářem. Střechy jsou kryty prejzovými taškami. Interiér je členěn na loď s apsidami a presbytář s apsidou, oddělený od lodi vítězným obloukem.

Kaple je hodnotný a zcela originální příklad drobné pohřební sakrální stavby z období konce 19. století, dokládající vliv historismu ve venkovském prostředí. Jde o stavbu v regionu zcela ojedinělou, a to jak architektonickým ztvárněním, tak okolnostmi jejího vzniku. Zajímavé je také spojení soukromého a veřejného aspektu. Šlo o soukromou investici, jejímž účelem však nebylo pouze prokázání úcty předkům stavebníků, nýbrž rovněž (jak uvádí nápis nad vstupem) projevení oddanosti a lásky k rodné obci.

Památkový katalog:

K r. 1893 byla vystavěna kaple, která byla tvořena dnešním presbyteriem, které bylo rozšířeno v r. 1897. Prostor lodi s mohutnou kupolí byl vybudován v r. 1903, kdy stavba získala dnešní vzhled. Stavebníky kaple bylo osm synů Václava Sochora (1792-1864) v č. p. 12 ve Vlčí, dle pamětního spisu vepsaného do pamětní knihy farnosti Cítoliby byl iniciátorem, zakladatelem a patronem kaple obchodník Čeněk Sochor z Prahy a jeho manželka Pavlína roz. Máchová.

Autorem stavby je ing. arch. Eduard Sochor, na přání stavebníka objektu byl architektonický výraz inspirován pařížskou bazilikou Sacré-Couer. Autorem nedochovaného oltářního obrazu kaple je Eduardův bratr, akademický malíř Václav Sochor (1855-1935). Po dokončení stavby byla kaple darována obci. Ve dvacátých letech 20. stol. byla kaple převzata do užívání Československou církví husitskou, dle poslední vůle Čeňka Sochora zde měly být střídány bohoslužby katolické a husitské.

Kaple sv. Václava je zděná centrální sakrální stavba, která je situována při hlavní pozemní komunikaci procházející obcí Vlčí u Chlumčan. Hlavní prostor je tvořen půdorysem obdélným prostorem lodi, ke které na východní a západní straně přiléhají apsidy. Stavba kaple je zasazena do svažitého terénu, překonány výškové rozdíly, který je vyrovnáním zvýšeným soklem v severní části stavby, který je tvořen kyklopským zdivem. K severu je proraženo půdorysně obdélné křídlo – presbyterium s kryptou, uzavřené apsidou. Obvodové zdivo stavby je konstruované z opukového tesaného kamene a z cihel, svou skladbou napodobuje sakrální architekturu byzantského okruhu. Střídány jsou pásy zdiva z prezentovaného opukového kamene a plasticky vystupujícími pásy cihelnými (na způsob soustavy říms), cihly jsou kladené podélně i na výšku. Ostění oken, okenní sloupky a vertikální ukončovací prvky jsou z tesaného kamene (pískovce). Hlavní římsy jsou tvořeny cihelnými tvarovanými a kamennými kvádry. Okenní otvory v obvodovém zdivu jsou úzké, štěrbinové, pravoúhlé otvory, uzavřené dřevěnými výplněmi bez vnitřního členění. Okna jsou opatřena obvodovými kovovými sítěmi. Do osy otvorů je zasazena mříž tvořená svislým prutem ve střední části se symetrickými rozvilinami. Nad lodí je na pendativech posazen vysoký tambur prolomený do čtyř stran sdruženými pseudorománskými okny s plnými oblouky, na vnějším průčelí jsou okna oddělena pseudorománskými kamennými sloupky s bobulovými hlavicemi. Okenní otvory jsou osazeny vitrážovými výplněmi s jednoduchým diagonálním zasklením barevných skel do olova. Na tamburu je vztyčena protáhlá kopule ve vrcholu s lucernou. Lucerna je zděná z kamenných kvádrů opatřena je soustavou kamenných sloupků členěných na patku, dřík a kubickou hlavicí, sloupky vynášejí kopulové zaklenutí lucerny. Kopule lucerny je kamenná, zdobená ve dvou úrovních vlysem, vrcholí kamenným latinským křížem. Obdobně je řešena lucerna nad presbyteriem, za sloupky lucerny jsou otevřeny výškově dimenzované okenní otvory uzavřené plnými oblouky, osazené vitrážovými výplněmi s geometrickým zasklením do olova. Kopule lucerny je ukončena kamenným latinským křížem v gloriole. Jako krytina obou kopulí a sedlové střechy nad presbyteriem jsou použity pálené prejzové tašky.

Hlavní (jižní) průčelí stavby je orientované k pozemní komunikaci, ve středové ose je prolomeno pravoúhlým vstupním otvorem s kamenným ostěním tvořeným jednoduchými stojkami rozšířenými v soklové partii a prostým kamenným překladem, který přesahuje svislé části ostění. Dveřní výplň otvoru je dvoukřídlá, rámové konstrukce, v horní třetině výšky jsou obě křídla prolomena kruhovými okny členěnými kovanými tordovanými pruty na čtyři díly. Okraje oken dveří zdobí vegetabilní úponkové závěsy dveří. Na překladu ostění vstupního otvoru je položena štítová plochá deska orámována páskou vymezující nápisové pole. Ve vrcholu desky je proveden reliéfní kříž rovnoramenný kříž v gloriole. V ose nad tímto nápisem je otevřena nika pro osazení zvonů orámované paspartou z tesaného kamene vrcholící štítovým nástavcem sestaveným z kamenných kvádrů. Do které je vsazen kovaný latinský kříž s paprsčitou gloriolou. Ve zvonicové nice je prostor pro osazení dvou zvonů, zvony v současné době absentují, dochované jsou jednoduché stolice, hlavy pro zavěšení zvonů jsou z tmavého dřeva zdobené motivem latinského kříže v gloriole.

Kaple je hodnotným a zcela originálním příkladem drobné pohřební sakrální architektury dokládající vliv historismu přelomu 19. a 20. stol. ve venkovském prostředí. Stavba byla ovlivněna architekturou pařížské baziliky Sacre-Coeur, která byla pro kapli sv. Václava na žádost stavebníka předlohou. Stavba je dílem ing. arch. Eduarda Sochora (1862–1947) významného představitele historismu v českém prostředí.

Objekt syntetizuje vlivy byzantsko-románské a raně křesťanské středomořské architektury, v prostředí ČR a dále je hmotným pramenem odkazujícím k zbožnosti a donátorství společenských elit sklonku 19. a první třetiny 20. stol. Zajímavé je také spojení soukromého a veřejného aspektu. Šlo o soukromou investici, jejímž účelem však nebylo pouze prokázání úcty předkům stavebníků, nýbrž rovněž (jak uvádí nápis nad vstupem) projevení oddanosti a lásky k rodné obci.