Bývalá synagoga v Milevsku

V Sokolovské ulici v Milevsku stojí budova bývalé tzv. Nové synagogy.

Opravenou budovu dnes užívá Husův sbor církve československé husitské:

V roce 1950 kupuje synagogu od židovské obce Církev československá (nyní Církev československá husitská) a otevírá ji pro bohoslužby, křty, svatby, pohřby, koncerty, přednášky a setkávání…

Vznikl tak unikátní duchovní prostor, kde se propojuje Starý zákon s Novým. Starý zákon je reprezentován schránkou na Tóru odkazující na desatero, po její pravé straně je Žalm 100 verš 2. a po levé verš 4. Vše umocňuje ústřední kříž symbol Nového zákona. V kříži je vložena leštěná ocel, ve které když přistoupíte se zrcadlí silueta člověka, a tím zobrazuje jeho Bytí v různých situacích. Od čisté postavy po různá pokřivení / pochybení.

Wiki:

Nová synagoga v Milevsku je synagoga stojící v Sokolovské ulici č. p. 209 v Milevsku, okres Písek. Byla vystavěna v roce 1914 a vysvěcená o pět let později v roce 1919.[1] Od roku 1950 budova slouží jako modlitebna Církve československé husitské. Objekt je chráněn jako kulturní památka.

Synagoga byla postavena v době první světové války v letech 1914–1919 jako náhrada za starou synagogu, která přestala dostačovat.

Jedná se o dílo pražského architekta Františka Střílky a Oldřicha Tyla, předního architekta období českého kubismu.

Bohoslužby se v synagoze konaly až do druhé světové války, během okupace její prostory sloužily jako sklad sušeného mléka a obalů. Válka zapříčinila zánik židovské obce a od roku 1950 budova slouží Církvi československé husitské.

Stavba má čtyři nosné sloupy, výrazné průčelí v kubistickém stylu, dvojité schodiště vedoucí k balkonu nad vchodem. V interiéru se zachovala čelní stěna se svatostánkem – schránkou na Tóru a symboly Desatera, a dále ženská galerie podepřená kamennými sloupy.

V roce 1997 byly na synagogu umístěny dvě pamětní desky připomínající genocidu Židů za druhé světové války. Na první desce je v hebrejštině a češtině tento nápis: „Tato budova byla před 2. světovou válkou synagogou Židovské obce v Milevsku. V letech 1939 – 1945 byli téměř všichni její členové, ženy, muži i děti, povražděni nacisty. Tuto desku věnuje město Milevsko památce židovských spoluobčanů.“ Druhá deska nese jména devadesáti židovských obětí nacismu z Milevska a okolí.

Web o regionu:

Nová synagoga představuje unikátní kombinaci pseudoempírových a kubistických prvků. Nachází se asi 300 metrů od hlavního náměstí. Byla postavena za 1. světové války v letech 1914 – 1919 jako náhrada za starou synagogu, která přestala dostačovat.

Jedná se o dílo pražského architekta Františka Střílky a předního architekta období českého kubismu Oldřicha Tyla. Kubismus je zastoupen ojedinělým průčelím štítu, trojúhelníkovým tvarem štítu, který je podepřen čtyřmi sloupy, se stavba hlásí k empíru.

Bohoslužby se v synagoze konaly až do 2. světové války, během okupace její prostory sloužily jako sklad sušeného mléka a obalů. Válka zapříčinila zánik židovské obce a od roku 1950 je budova využívána jako křesťanský kostel Církve československé husitské.

V interiéru se zachovala čelní stěna se svatostánkem – schránkou na Tóru a symboly Desatera, a dále ženská galerie podepřená kamennými sloupy.

V roce 1997 byly na synagogu umístěny dvě pamětní desky připomínající genocidu Židů za 2. světové války. Na první desce je v hebrejštině a češtině tento nápis: „Tato budova byla před 2. světovou válkou synagogou Židovské obce v Milevsku. V letech 1939 – 1945 byli téměř všichni její členové, ženy, muži i děti, povražděni nacisty. Tuto desku věnuje město Milevsko památce židovských spoluobčanů.“ Druhá deska nese jména devadesáti židovských obětí nacismu z Milevska a okolí.

Synagoga je otevřena od Po-Pá vždy od 13 do 16 hod, v tuto dobu je možno si synagogu prohlédnout. Poté bude přístupná vždy 1. neděli v měsíci od 10 hod do 11:30 hodin po čas bohoslužby.

Památkový katalog:

Synagoga byla postavena v kubistickém slohu, kdy došlo ke spojení neoempírové formy a kubistických detailů. Budova byla vystavena v letech 1914-1919 pražským architektem Oldřichem Tylem.

Stavba synagogy v Milevsku je jednou z prvních staveb významného pražského architekta pozdějšího průkopníka funkcionalismu Oldřicha Tyla. Stavba byla realizovaná v letech 1914-1919. Dochoval se její plán z roku 1913. Budova byla za okupace používána jako skladiště, roku 1950 byla pronajata Církvi československé husitské, které byla v roce 1956 prodána.

Synagoga svým hlavním průčelím utváří jižní frontu Sokolovské ulice. Před hlavním průčelí a po stranách ve vstupech na pozemek okolo synagogy jsou dvoje cenná ozdobná kovaná vrata s ornamentálním dekorem. Synagoga v Milevsku má formu antického chrámu se sloupovým portikem a tympanonem. V případě této synagogy se uchoval starší způsob přístupu na ženskou emporu po schodišti připojeném k budově zvenčí, užívaný u starších typů synagog. Z hlediska konstrukčního je objekt skeletovou stavbou. Památková ochrana se vztahuje na vlastní objekt synagogy a dvě kovové mříže po stranách, bez pozemku.

Objekt synagogy v Milevsku se řadí mezi základní díla českého kubismu. Stavbu navrhl významný pražský architekt, pozdější průkopník funkcionalismu Oldřich Tyl. Stejně jako u ostatních kubistických staveb na našem území se v podobě objektu spojuje novoempírová forma s kubistickými detaily. Výzdoba tympanonu hlavního průčelí ve tvarech krystalinického jehlancového kubismu je přímo učebnicovou ukázkou tohoto stylu. Umělecky hodnotný je i interiér stavby, ve kterém se snoubí soudobým pojetím ztvárněný novoempírový styl s rondokubistickými formami, které v některých částech připomínají křivky radikálního baroku, např. v případě severní hrany almemoru, či tvaru zábradlí tribuny. Vliv rondokubismu lze shledávat i ve výrazném tvaru půloblouku, jež zakončuje dveře vedoucí z vestibulu pod boční schodiště, dále výplně dveří ve vestibulu a stěn i dveří předsíně na tribuně. Tento směr se odrazil i v podobě předsíně na tribuně, ve formách její výzdoby z oblých i hranatých plastických prvků a ve formě plastických architektonických prvků exteriéru stavby — profilovaných římsách, hlavicích, klenácích, ostěních vstupů. Cenným prvkem je i abstraktní štuková výzdoba stropu, jež kromě svého ideového obsahu odráží záporný postoj judaismu k figurálnímu umění. Celá stavba se dochovala v autentickém stavu: se všemi typickými prvky pro tento druh staveb, výzdobou interiéru i exteriéru, dveřními a okenními výplněmi a podlahovými krytinami a povrchy stěn. Objekt synagogy je hodnotným dokladem sakrální architektury první čtvrtiny 20. století, jejíž podoba byla formována soudobými aktuálními uměleckými směry. Synagoga v Milevsku je svým stylovým pojetím unikátem mezi synagogami na našem území vůbec. V jižních Čechách je tato stavba ojedinělým příkladem kubistického stylu této úrovně. V neposlední řadě je tento objekt památníkem židovské obce v Milevsku. Objekt odpovídá pojetí kulturní památky podle 2 a 42 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči.

Prohlášení za kulturní památku: