Machovský kříž v Broumovských stěnách

Na trase modré a červené turistické značky poblíž hranic s Polskem v CHKO Broumovsko stojí Machovský kříž.

Evidence památek Broumovska:

Rozměry
Půdorys: 75×60
Výška: 400
Podnož – půdorys: obdélník
Členění: jednostupňový
Objem: deskový – není vidět
Detaily a doplňky: s klekátkem
Materiál: kámen (pískovec)
Podstavec – půdorys: obdélník, jedna strana oblá
Členění: jednostupňový
Objem: kvádrový
Detaily a doplňky: reliéf lebka s kostmi
Materiál: kámen (pískovec)
Nápisy: na zadní straně: 1859

Horní část
Pilíř: obdélník, jedna strana oblá
Členění: s římsou (hlavicí)
Plastika: nika se sochou – reliéf
Detaily a doplňky: s volutami dole, festony se sponou nahoře uprostřed
Materiál: kámen (pískovec)
Nápis, výjev: Panna Maria v nice, pod ní nápis: Jesum(?) dem gerieitzigten zuest hat diese Statue (…) lassen Kaufman in Politz na zadní straně nápis: 1886 Matouš v Upici
Další popis: na reliéfu zbytky červené polychromie

Zakončení
Kříž: masivní s Ukřižovaným
Kříž-doplňky: beránek
Materiál: kámen (pískovec)
Další popis: pata kříže vrůstá do polokoule, ohraničené volutami
Datum vzniku: 1859
Data renovací: 1886

Charakteristika celku
Umělecký dojem, kvalita: klasické
Slohové zařazení: klasicismus (sporné)

Začlenění do krajiny
Umístění: v lese na rozcestí – takřka na dohled od zemské hranice Království českého
Přístup: je přístupný
Viditelnost: není vidět z dálky
Poškození povrchu: eroze (zmizelé podrobnosti)

Kříž není kulturní památkou, takže drobky z různých zdrojů:

Hrady.cz:

Pískovcový kříž z roku 1859 v sedle pod Božanovským Špičákem, na významné křižovatce cest. V historii tudy vedla nejen poutní Vambeřická cesta, ale i jedna z nejstarších turistických stezek u nás Hvězda – Hejšovina z poloviny 19. století. Dnes kolem vede červená turistická značka k Pánovu kříži a modrá do Božanova. Nedaleko je i turistický hraniční přechod Machovský kříž – Pasterka do Polska. Na podstavci je reliéf Panny Marie s nápisem a stopami polychromie, na zadní straně je údaj o opravě, kterou roku 1886 provedl Matouš z Úpice.

Web o památkách regionu:

Na samotném hřebeni Broumovských stěn, v lesním tichu jen pár metrů od státní hranice, stojí Machovský kříž. Nachází se na strategickém místě – právě zde přecházela přes hřeben Broumovských stěn Vambeřická poutní cesta a po náročném stoupání bylo třeba si odpočinout a třeba také i meditovat. Dnešní kříž s reliéfem Panny Marie na podstavci pochází z roku 1859, je ale pravděpodobné, že měl nějakého staršího předchůdce. Kříž tu musí odolávat drsným klimatickým podmínkám, proto není divu, že první renovací musel projít poměrně brzy – již v roce 1886 prošel péči jistého Matouše v Úpici, jak nám oznamuje údaj na zadní straně kříže.

Ke kříži se váže pověst z období třicetileté války. Vyskytuje se v mnoha variantách a variacích, často zcela protichůdných. Podle jedné z pověstí byl kříž vztyčen na místě, kde byli pobyti obyvatelé okolních vesnic, podle jiné jsou tu pohřbeni švédští vojáci. Jednu z verzí pověsti si můžete přečíst v pěkné knížce Čtení o Českém koutku od paní Evy Koudelkové (nakladatelství Bor, 2011).

Machovský kříž neušel pozornosti spisovateli zdejšího kraje – Aloisi Jiráskovi, který se o něm zmiňuje v románu U Nás:

„Docházejíce ustoupili ze stezníku mezi stromy do lesa, odkudž viděli kamenný, starý kříž prostřed nevelkého trávníku, zpestřeného té chvíle houfem vesnických poutníků, mužů, žen, chlapcův i děvčat klečících a vzhlížejících ke starému vůdci holého temene, kolem něhož mu povívaly dlouhé, bílé vlasy. Stál uprostřed u kříže; nad tím se promodrávalo kousek volného nebe, nad břízou, jež jediná se u kříže probělávala….“

Kříž byl po poškození opraven:

10. prosince 2024
Uražené rameno, rozpadající se reliéfy, hrozba zřícení. V takovém stavu byl ještě letos v červenci Machovský kříž, sakrální památka z roku 1859 na rozcestí pod Božanovským špičákem na hřebeni Broumovských stěn. Na konci listopadu, po čtyřech měsících v péči restaurátora, se kříž vrátil na své místo.

„Na kříži je kromě roku 1859 ještě letopočet 1886. Předpokládám, že v tom roce došlo k nějaké opravě. Od té doby byl ale kříž věkem poškozen, čepy byly tak zkorodované, že hrozilo jeho zřícení. Pískovec se rozpadal, navíc na kříž spadla větev a urazila jedno rameno, které bylo provizorně přidělané. Teď se to všechno udělalo pořádně,“ řekl starosta Machova Jiří Krtička, na jehož katastru se pískovcová plastika nachází. Rekonstrukce kříže stála městys 140 tisíc korun, větší část z této sumy by měla pokrýt dotace z Ministerstva zemědělství.

Kříž restauroval kamenosochař a restaurátor Tomáš Kučera z Rožmitálu. V létě s kolegy kříž rozebral na jednotlivé části a odvezl do depozitu v Rožmitále u Broumova. Bylo nutné vyměnit zkorodované čepy, které fixují celek kříže. Také doplnit chybějící hmotu pískovce v sochařských prvcích architektury. Například chybějící ruce a hruď Panny Marie ve středové části těla kříže. „To je klasický restaurátorský postup, kdy namíchám tmelící směs, základem je nadrcený pískovec. To se pak dobarvuje pigmenty a dotmelí. Obnova plátkovým zlatem drobných atributů a také písmo na kříži hnědou hlinkou,“ vysvětlil svůj pracovní postup absolvent Střední uměleckoprůmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích, který už kamenné památky na Broumovsku opravuje patnáct let. Například kříž nedaleko psího útulku u cyklostezky z Broumova do Otovic nebo spolupráce na restaurování Mariánského sloupu na Mírovém náměstí.

„Je toho pořád ještě hodně, co by tady na Broumovsku zasloužilo opravit,“ říká Tomáš Kučera. „Patnáct let už chodím v Hejtmánkovicích kolem sochy Panny Marie na šroubovicovém sloupu, ta je krásná a zasloužila by opravu. Nebo kříž v zatáčce na Pasách, podle literatury by to měl být nejstarší objekt na Broumovsku, či spoustu zajímavých soch pozapomenutých v krajině,“ dodává restaurátor.

Některé z malých sakrálních památek se nacházejí v majetku obcí, jako například Machovský kříž, jiné jsou v soukromých rukou. Ačkoli majitel vždy nějaký vklad učinit musí, vyplatí se spojit se s vedením obce, které má mnohdy přehled o různých dotačních titulech na opravu památek.