weby pro nejsevernější čechy

Grohmannův kříž na rozcestí naproti domu čp. 667 ve Sněžné

Na rozcestí místních komunikací ve východní části Sněžné (dnes součást Krásné Lípy) na trase červené turistické značky a Köglerovy naučné stezky stojí obnovený Grohmannův kříž.

Kniha Natalie Belisové Putování po duchovním panství Krásnolipska (vydal ing. Vladimír Hanák 2005) na stranách 164 a 165 popisuje kříž ještě před jeho opravou, kdy vypadal takto:

Z obrázku a aktuálních fotek je vidět, že jde v dnešní době v podstatě o „novostavbu“.

Škoda, že brtnického faráře při inventarizaci křížů na Sněžné nezajímaly názvy, jak si o nich mezi sebou mluvili zdejší. Pravděpodobně by ale muka, která stála na gruntu domu čp. 1, nazval Herbrichovým křížem. V 19. století tu totiž žil domkář Gottfried Herbrich. Jenže muka byla staršího data, na železném kříži visely plechové siluety Krista a „doprovodných“ postav. Po zřizovateli bychom tedy měli pátrat asi v 18. století, což nakonec potvrdí i letopočet ze soklu – 1760. Tou dobou v domě čp. 1 ale žádný Herbrich nebydlel; žil zde obchodník Franz Grohmann se svou ženou Veronikou a pěti dětmi. Dva nejstarší synové cestovali spolu s otcem za obchodem. Zřejmě neprohádáme, když v rodině „cestovatele“ budeme hledat dobroděje, jehož jméno měl kříž nosit.

Sokl kříže byl kamenný a měl na něm být nápis: O betrachte Ihn im Herzen / Wie Er sein Blut vergießt  / Seht, wie aus Jesu Herzen / Der letze Tropfen Fließt.

Dům Herbichův a Grohmannův již nestojí. Na jeho místě časem vyrostl nový s číslem popisným 62. Kříž ale zůstal, alespoň jeho torzo. Zbytek soklu prozrazuje, že vzešel ze stejné kamenické dílny jako Grohmannův kříž z Krásného Buku čp. 34, Bush-Valentinův od čp. 48 ale i muka ve Wolkerově ulici čp. 6 na Kamenné Horce. Zřejmě jde o dílo sochaře a kameníka Jacoba Hannela z Krásné Lípy. Známe jej z účtů kostela sv. Maří Magdaleny v Krásné Lípě, pro který pracoval roku 1759 i z doby 1777, kdy pro kostel v Brtníkách zhotovil za peníze náboženského bratrstva Nejsvětější Trojice (získané od manželů Liebschových ze Sněžné) novou kazatelnu. Ve své době to byl uznávaný, ale především jediný místní sochař.

Kamenný pahýl zdejšího Grohmannova kříže přečkal zarostlý ve skupině stromů, roztržený zkorodovaným křížem, který už dávno zmizel. Ztratil se i s plechovými siluetami, které z paterova lakonického popisu těžko budeme rekonstruovat. Třeba ale mohly vypadat jako ty z Krásného Buku u domu čp. 48 – kompozičně neobvyklé a nádherné. Žádné statické siluety, ale pohybově procítěná Kalvarijní skupinka. Ostatně, kdo ví, jestlipak nebyly od malíře Wenzela Blumy, který se sochařem Hannelem spolupracoval? Jeho dílo známe prozatím pouze ze starého oltářního obrazu kostela sv. Šimona a Judy v Lipové. Namalovat siluety by pro něj bylo lehké. A logické… Je to morální políček pro nás, kteří Grohmannův kříž a všechny další necháme umírat. Hozená rukavice.

Zmíněnou rukavici tedy kdosi zdvihl, horní část soklu je fungl nová, jak je z odlišné barvy a spáry jasně viditelné. Masivní kovový kříž dnes nese siluetu pouze jednu, jen ukřižovaného Krista. Kalvárie chybí. Buďme rádi, že alespoň tak – byť se jako tradičně o provedené rekonstrukci nedá najít ani čárka.

Series Navigation<< Knappův kříž u domu čp. 58 v Krásném BukuHesseho kříž poblíž domu čp. 25 ve Sněžné >>
Tagy