Kostel svaté Rodiny v Českých Budějovicích

Na křižovatce ulic Karla IV. a Jirsíkova v Českých Budějovicích stojí kostel svaté Rodiny.

Wiki:

Kostel svaté Rodiny je novogotický kostel vybudovaný v letech 1886–1888 v komplexu kláštera a sirotčince boromejek na rohu ulice Karla IV. V roce 2018 byl kostel prohlášen kulturní památkou ČR.

Budova stojí v areálu bývalého klášterního komplexu Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského, v němž stál rovněž kostel a sirotčinec. Vstup je z ulice Karla IV. Jedná se o jednolodní stavbu s jednou malou věží, sakristií a kruchtou, oltář byl umístěn v jižní části budovy. Stavba byla navržena v beuronském stylu benediktinem Gislainem Béthunem a její stěny i strop zdobí bohaté především rostlinné a geometrické motivy.

Nad vstupními dveřmi je umístěna vitráž s rukou Boží. Zádveří, kde se mimo jiné nalézá dodatečně vestavěná toaleta, je v západní části vyzdobeno malbou zobrazující Chrám v Jeruzalémě, po jejíchž stranách lze najít popisky očíslovaných míst. Východní stěna zobrazuje Getsemanskou zahradu a Olivovou horu. Dveře vedoucí do hlavního sálu jsou zdobeny barevnými kříži.

U východní zdi objektu stojí socha sv. Jana Nepomuckého, kterou zhotovil českobudějovický sochař Leopold Huber ve druhé polovině 18. století.

Stavbu vedl stavitel Jakub Stabernak v letech 1886–1888.

Několik desetiletí nebyl kostel využíván k církevním obřadům – k odsvěcení došlo v roce 1968 a využíval se jako archivní depozitář. Na začátku druhé dekády 21. století byl vyklizen, archiválie byly přemístěny do budovy okresního archivu na Rudolfovské třídě a regály pro ně určené pak byly rozebrány a zlikvidovány.

V roce 2007 byl kostel vybaven venkovním osvětlením, jež bylo poprvé použito 28. října u příležitosti státního svátku.

Pražský architekt Josef Pleskot je spoluautorem projektu z roku 2011, jehož záměrem bylo umožnit studentům sousedního Biskupského gymnázia pořádat v kostele mše a školní akce. Se státní správou se jednalo o předání kostela a o jeho vybavení novým mobiliářem.

Kostel se od roku 2011 otevíral pro veřejnost k příležitosti Mezinárodního dne památek (kolem 18. dubna), slavnosti Noc kostelů (přelom května a června) a v době konání Dnů evropského dědictví (září). Od konce roku 2014 se po mnoha letech znovu otevřel veřejnosti ke konání bohoslužeb i pro kulturní a vzdělávací akce (popularizační přednášky Jihočeské univerzity a Akademie věd). V roce 2018 byl kostel prohlášen kulturní památkou ČR.

Regionální web:

Kostel svaté Rodiny stojí v areálu bývalého klášterního komplexu Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. Vstup je z ulice Karla IV. Jednolodní stavbu navrhl Gislene Béthun a její stěny i strop zdobí bohaté především rostlinné a geometrické motivy. Nad vstupními dveřmi je umístěna vitráž s rukou Boží. U východní zdi objektu stojí socha sv. Jana Nepomuckého, kterou zhotovil českobudějovický sochař Leopold Huber ve druhé polovině 18. století.

Několik desetiletí kostel nebyl využíván k církevním obřadům. V sedmdesátých letech minulého století jej zkonfiskoval komunistický režim, prostor pak řadu let sloužil jako sklad státního archivu. Po rekonstrukci v roce 2013 byl převeden zpět na Děkanství sv. Mikuláše. Současnou podobu mu vtiskl architekt Josef Pleskot. Zpracoval projekt, který umožnil studentům sousedícího Biskupského gymnázia pořádání mší a školních akcí. Od konce roku 2014 se po mnoha letech znovu otevřel veřejnosti ke konání bohoslužeb i pro kulturní a vzdělávací akce.

Web děkanství přebral text NPÚ (viz dále)

Na webu gymnázia:

Studentský kostel sv. Rodiny zkonfiskovaný spolu s areálem celého kláštera a sirotčince boromejek komunistickým režimem donedávna sloužil jako sklad státního archivu. Před více než čtyřiceti lety byl z kostela odstraněn původní mobiliář, aby byl posléze nahrazen regály na archiválie, které jej v průběhu času zcela vyplnily. Prostor de facto zmizel.

Od roku 2011 se ale kostel razantně proměnil. Po dlouhé a usilovné práci byly stohy papírů vyklizeny, odstěhovány byly i patrové regály. Prostor se znovu objevil. Trochu zvetšelý, zaprášený, smutný, avšak s nadějí, že do něho vstoupí nový duchovní život.

Zásluhou bývalého spirituála Biskupského gymnázia P. Josefa Prokeše spolu se známým českým architektem Josefem Pleskotem vznikl projekt obnovy, která byla završena v roce 2014 slavnostním svěcením oltáře. Obnova zahrnovala – zateplení, kompletní osvětlení, ozvučení, renovaci zdí a položení zlatého rastru, nový oltář, ambon, svatostánek, přenosné židle a liturgické nádobí. Kostel se proměnil v místo setkávání a prostor prostoupený duchovním i kulturním životem.

Nyní toto místo slouží nejen Biskupskému gymnáziu, ale i široké veřejnosti. Program kostela je však zaměřen hlavně na studenty. Proto se zde konají populárně-naučné přednášky, debaty, ale také divadelní představení, koncerty, vernisáže a výstavy. Co se duchovního života týká, pravidelně se zde konají studentské mše svaté, modlitby nešpor, adorace a další.

Český rozhlas:

4. září 2024 – Poněkud netypicky vyhlíží kostel svaté Rodiny na českobudějovickém Senovážném náměstí. Jeho dokončení sahá k roku 1888 a je spjato s řeholním řádem benediktinských sester.

Ne zrovna obvyklý vzhled je dílem belgického benediktinského mnicha a architekta Felixe Maria Ghislain de Bethune, který je autorem i dalších církevních staveb. Třeba na pražském Smíchově postavil kostel Nejsvětějšího Srdce Páně a svatogabrielský klášter.

Budějovický kostel prodělal poněkud pohnutou historii, která začala jeho odsvěcením. Na konci 60. let 20. století byla do interiéru vestavěna dvoupatrová ocelová konstrukce a z její horní části probourána ulička přímo do kůru.

A proč? Kostel sloužil od roku 1969 jako depozitář třeboňského archivu. Spolu s knihovnou pojmul fondy schwarzenberských velkostatků ze severu Čech, které v něm zůstaly až do roku 2010.

Nepřímo však zůstal v kontaktu s lidmi i v období socialismu. Díky mechanickému betlému, vystavovanému v katedrále, který se do kostela vrátil relativně nedávno.

Památkový katalog:

Kostel byl postaven Jakobem Stabernakem v letech 1886 – 1887 v novogotickém slohu s interiérem vyzdobeném v beuronském stylu podle návrhu benediktina Gislena Béthunema.

Roku 1850 biskup Lindauer povolal do Českých Budějovic Kongregaci Milosrdných sester svatého Karla Boromejského, jimž byla svěřena péče o pacienty zdejší městské nemocnice. V té době bylo ve městě 25 boromejek. Nemocnice stála u vyústění Vídeňské ulice (dnes Karla IV.) do Senovážného náměstí, na pravém břehu Mlýnské stoky. Kongregace si od šedesátých let 19. století přímo proti nemocnici postupně budovala komplex objektů se sirotčincem, školou a novogotickým kostelem sv. Rodiny. Kostel byl postaven Jakobem Stabernakem v letech 1886 – 1887 v novogotickém slohu s interiérem vyzdobeném v beuronském stylu podle návrhu benediktina Gislena Béthunema. Stavěn byl současně s novogotickou budovou (dnešním internátem). Vysvěcen byl českobudějovickým biskupem M.J.Říhou dne 3.6.1888. Ve 20.století byl kostel Svaté Rodiny spolu s areálem kláštera a sirotčincem boromejek v roce 1950 komunistickým režimem zkonfiskován a Boromejky byly uvězněny, jako kostel pro veřejnost však fungoval dál, zrušen a odsvěcen byl až v roce 1968 a nadále byl využíván již jen pro účely Třeboňského archivu. V roce 1992 byl kostel nákladem ministerstva vnitra opraven. V roce 2007 byl kostel vybaven venkovním osvětlením, jež bylo poprvé použito 28. října u příležitosti státního svátku.

Jde o neorientovanou jednolodní, částečně podsklepenou stavbu, s předsazenou malou předsíní a věží na pravé straně vstupního průčelí a odsazeným pětibokým presbytářem a sakristií, završenou sedlovou střechou do trojúhelných štítů s vrcholovými pilířky s litinovými kříži, krytou drobnými kosými břidlicovými deskami. U vstupního severovýchodního průčelí, obráceného do ulice Karla IV., navozuje dojem vertikality samotné úzké a vysoké průčelí kostela a umocňuje ho štíhlá věž, úzké vysoké dvojice lomených oken a vysoký nárožní odstupňovaný opěrný pilíř protilehlý věží. V ose kostela je umístěn lomený vstup, nad nímž se vypíná trojúhelný štítek s vrcholovým křížem. Věž je prolomena vstupem ústícím do chodby domu čp.413, jež svým završením nízkým segmentovým obloukem porušuje jednotnost lomených oblouků stavby. Nad tímto vstupem je osazena vodorovně obdélná světle modrá tabulka s mírně vybledlým černým třířádkovým nápisem: „VYCHOVÁVACÍ ÚSTAV A SIROTČINEC MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO.“. Věž je ukončena štíhlou jehlancovou střechou s břidlicovou krytinou, přerušenou lucernou s dvojicemi žaluziových oken na všech čtyřech stranách, za nimiž je umístěn zvon, střecha vrcholí jednoduchým železným křížem. Boční jihovýchodní průčelí je pětiosé, lomená okna se silně skloněnými parapety jsou členěna štíhlými opěráky zakončenými štítky, používanými ve vrcholné gotice. Průčelí je ukončeno profilovanou římsou. Na jižní straně ke kostel ukončen polygonálním závěrem, z něhož se v průčelí uplatňují pouze tři strany, na místě dalších dvou přiléhá spojovací krček s novogotickou budovou dnešního internátu. Závěr je členěn třemi opěrnými pilíři a třemi hrotitými okny. Nad ukončující profilovanou římsou je osazen dešťový žlab, střecha krytá břidlicí je nižší a přiléhá ke štítu lodi. Zakončena je drobnou makovičkou.

Kostel sv. Rodiny v Č. Budějovicích představuje hodnotný příklad neogotické architektury s vnitřní výzdobou v beuronském stylu. Hodnota objektu je umocněna tím, že je součástí dochovaného církevního areálu a na urbanisticky a pohledově velmi exponovaném místě okraje historického jádra města, otevřeného do prostoru Senovážného náměstí. Hodnotné jsou vnitřní žebrové klenby, dochovaná výmalba, původní mozaiková dlažba a architektonické a řemeslné detaily. Cenná je i historická hodnota kostela, který sloužil jako součást celkového prostoru všech církevních budov se svým vnitřním životem kongregace.

Kostel odpovídá pojetí kulturní památky podle zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku:

Web o památkách:

Kostel svaté Rodiny stojí v areálu bývalého klášterního komplexu Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského na rohu ulice Karla IV. Novogotická stavba vyrůstala v letech 1886–1888 podle návrhu benediktina Gislaína Béthuna a byla vystavěna českobudějovickým stavitelem Jakubem Stabernakem. V roce 2018 byl kostel prohlášen kulturní památkou České republiky.

Jedná se o jednolodní stavbu s jednou malou věží, sakristií a kruchtou. Oltář se umístil v jižní části budovy. Stavba se vyznačuje bohatou výzdobou – zdi a strop zdobí především rostlinné a geometrické motivy v beuronském stylu. Nad vstupními dveřmi je umístěna vitráž s Rukou Boží. Zádveří na západní straně obsahuje malbu Chrámu v Jeruzalémě s popisky označených míst, východní stěna zobrazuje Getsemanskou zahradu a Olivovou horu. Dveře vedoucí do hlavního sálu jsou zdobeny barevnými kříži. U východní zdi budovy stojí socha sv. Jana Nepomuckého, kterou vytvořil českobudějovický sochař Leopold Huber.

Osud kostela se v 20. století výrazně odlišil od jeho původního určení. V roce 1968 byl odsvěcen a následně sloužil jako archivní depozitář – toto neobvyklé využití trvalo několik desetiletí. Na počátku 21. století byl kostel vyklizen a archiválie byly přemístěny do budovy okresního archivu na Rudolfovské třídě. V roce 2007 obdržel venkovní osvětlení, které bylo poprvé použito 28. října u příležitosti státního svátku.

Přelomem byla adaptace v roce 2011, kterou se podílel pražský architekt Josef Pleskot. Cílem projektu bylo umožnit studentům sousedního Biskupského gymnázia konání mší a školních akcí v kostele. Od roku 2011 se kostel otevírá veřejnosti v Mezinárodní den památek (kolem 18. dubna), během Noci kostelů (přelom května a iunie) a v Dnech evropského dědictví (září). Od konce roku 2014 se kostel otvírá veřejnosti na stálejší bázi – konají se v něm bohoslužby a pořádají se kulturní a vzdělávací akce včetně přednášek Jihočeské univerzity a Akademie věd.

O adaptaci pro gymnázium:

2. listopadu 2011 – Kostel sv. rodiny na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích by měl opět sloužit ke svému původnímu účelu. Využívat jej chce Biskupské gymnázium sv. Jana Nepomuka Neumanna v Českých Budějovicích. Dosud sloužil jako sklad archiválií.

Kostel sv. rodiny je součástí komplexu budov bývalého sirotčince, o který se původně starala Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. V 70. letech byl kostel zabaven a jejich činnost přerušena. Budova poté sloužila jako základní škola. Teprve v 90. letech se do budovy nastěhovalo Biskupské gymnázium, ale kostel byl až dosud využíván jako archiv.

V současné době probíhá jednání s ministerstvem kultury o navrácení kostela do vlastnictví biskupství. „Protože to je prostředí velmi zajímavé, ten kostel je uprostřed Českých Budějovic, (…) je to skutečně naprosto nebývalá šance udělat ten prostor velmi hluboce reflektující mladého člověka, mladého studenta, v dnešní době“, řekl Proglasu spirituál gymnázia P. Josef Prokeš.

Ve spolupráci s pražským architektem Josefem Pleskotem vnikl projekt, který studentům umožní pořádat v něm své akce. „Je to kostel, který by měl právě reflektovat potřeby toho gymnázia, takže stěžejní je ten liturgický život: od školních mší, přes modlitby, které pravidelně na gymnáziu máme, přes ranní modlitby breviáře, duchovní zastavení o velké přestávce, atd. Samozřejmě, že by ten kostel měl sloužit i dalším aktivitám gymnázia, ať už jsou to nějaké duchovní koncerty, shromáždění, apod.“, dodal k využívání prostor P. Prokeš. Kostel ještě čeká stavební úpravy. Bude se např. muset upravit podlaha a znovu vybourat a otevřít průchody z kostela do budovy, které byly zazděny.

Vše nyní závisí na jednáních se státní správou o předání kostela. Paralelně s jednáními probíhají přípravy na realizaci části projektu, který počítá i s novým vybavením kostela. V současné době se hledají finanční prostředky na pořízení nových židlí. Do konce roku musí gymnázium získat ještě 40 tisíc korun. „Moc v této věci spoléháme, a tak se to snažíme dělat opravdu zespoda, aby to bylo dílo všech lidí, které to zaujme, takže jsme moc vděční za veškeré modlitby a duchovní podporu, protože bez ní ten kostel nikdy vzniknout nemůže. Moc také děkujeme za všechny případné finanční dary, které je možno směrovat na děkanství sv. Mikuláše v Českých Budějovicích,“ uzavírá P. Prokeš.

Portál ProPamátky:

12. 05. 2012 – Kostel Svaté rodiny v Českých Budějovicích, který sousedí s Biskupským gymnáziem J. N. Neumanna, by se měl znovu po mnoha letech otevřít veřejnosti. Jeho obnova bude realizována podle návrhu architekta Josefa Pleskota.

Za bývalého režimu a několik let po listopadové revoluci byl v kostele sklad státního archivu. V posledních letech byl objekt zcela uzavřený. Nyní by kostel měl opět sloužit duchovním účelům nejen pro gymnázium, ale také pro širokou veřejnost.

Kostel Svaté rodiny by se měl převést ze státu na děkanství u sv. Mikuláše. Jeho zástupci by kostel chtěli pro veřejnost otevřít po dlouhých čtyřiceti letech už 1. června v rámci letošní Noci kostelů.

Opravovat památku by se mohlo začít už v létě. Náklady na obnovu se odhadují na 3, 5 milionu korun. Gymnázium chce peníze získat prostřednictvím veřejné sbírky. Kostel by měl v budoucnu sloužit nejen liturgickým účelům, ale také pro školní a kulturní akce.