Kostel Všech svatých v Kamenném Újezdě

Severně od Náměstí v Kamenném Újezdě se nachází areál starého hřbitova s kostelem Všech svatých.

Památkový katalog:

Původně gotický jednolodní kostel s pravoúhlým kněžištěm, sakristií po severní straně a západní věží je postaven uprostřed hřbitova, obehnaného zdí. Kostel se nalézá na severním okraji obce při hlavní silnici do Českých Budějovic.

1263 – existence kamenného kostela
1290 – doložen jako farní kostel
po 1351 pravoúhlý presbytář
kolem 1490 – pozdně got.úprava – sanktuář
1690 – postavena věž
1727 rozšířena loď
1991 – 1993 oprava střech a vnějších omítek
1994 – výmalba interiéru.

Kostel odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42, zákona č. 20/1987Sb. O státní památkové péči. Památková péče se vztahuje na celý areál. Původem středověký kostel je významným dokladem stáří a historie obce, které částečně dal i její jméno, neboť přívlastek Kamenný byl převzat od německého Steinkirchen (kamenný kostel), aby byl Újezd odlišen od ostatních lokalit stejného názvu. Stavba obsahuje řadu hodnotných středověkých stavebních konstrukcí – žebrové klenby v kněžišti a sakristii, středověké oltářní menzy, pozdně gotický sanktuář. Kostel prošel významnou barokní přestavbou – stavba věže, úprava, oken, dveří a plastické členění fasády. Vznikl zde tak harmonický celek spojující umění několika slohů a století. Neméně významná je omítaná kamenná ohradní zeď, která je přiložena k objektu márnice a na jihu přerušena vstupní branou. Ohradní zeď vytváří i se svými součástmi přirozené zázemí a prostředí starobylého kostela. Od vstupní brány vede ke kostelu cesta vydlážděná tesanými žulovými deskami, které jsou nazvedávány kořeny lipového stromořadí. Při potřebné rekonstrukci je potřeba zachovat tento historický typ dláždění a jako nepřípustné se jeví použití jakýchkoliv jiných moderních materiálů.

kostel

Jednolodní kostel s pravoúhlým kněžištěm, sakristií po severní straně a západní věží je postaven na severním okraji obce při hlavní silnici do Českých Budějovic.

Stavba obsahuje řadu hodnotných středověkých stavebních konstrukcí – žebrové klenby v kněžišti a sakristii, středověké oltářní menzy, pozdně gotický sanktuář. Kostel prošel významnou barokní přestavbou – stavba věže, úprava, oken, dveří a plastické členění fasády.

hřbitov

Hřbitov vymezený ohradní omítanou zdí se rozprostírá kolem kostela. Hřbitov již není používán, nový hřbitov byl zřízen východně od obce. Plocha je zatravněná, udržovaná.

Od vstupní brány vede ke kostelu cesta vydlážděná tesanými žulovými deskami, které jsou nazvedávány kořeny lipového stromořadí. Při potřebné rekonstrukci je potřeba zachovat tento historický typ dláždění a jako nepřípustné se jeví použití jakýchkoliv jiných moderních materiálů.

Hřbitov nemá příliš radostný osud:

V obci Kamenný Újezd nalezneme kromě velkého obecního také starý církevní hřbitov u kostela Všech Svatých. V roce 2009 darovala Římsko-katolická církev hřbitov obci, která má v plánu hřbitov téměř celý zlikvidovat. Do konce roku 2009 měli možnost místní obyvatelé identifikovat své hroby, ostatní mají býti zrušeny. Podle toho, kolik hrobů je viditelně opečováváno, zůstane zachováno maximálně 20% hrobů. Při našem terénním průzkumu v prosinci 2009 jsme nalezli hřbitov v žalostném stavu. Prakticky všechny náhrobky a kříže byly více či méně poškozeny, identifikovat šlo 105 hrobových míst, což je asi polovina skutečného počtu. Ze 105 opět jen polovina ještě nesla jména pohřbených. Zřícené náhrobky a kříže se zde povalují v přerostlé trávě, přímo prostorem hřbitova je protažena asfaltová cesta po které jezdí motorová vozidla. Nejstarším nalezeným datem úmrtí je rok 1828.

ohradní zeď s branou

Obvodová omítaná zeď obepínající hřbitov má korunu krytou pálenou taškou bobrovkou. Korunu zdi stojící mezi bránou a kostelem kryje plná pálená cihla. Na jižní straně je vstupní brána s vykrajovaným štítem.

Původní evidenční list památky:

Farní kostel Všech svatých s areálem hřbitova.

Jednolodní, zděný a omítaný, orientovaný, s hranol. věží na jihozáp. Presbytář pravoúhlý z lomového kamene, omítnutý, sklenut dvěma poli křížové žebrové klenby. Klínová, okosená, vyžlebená žebra vycházejí z jehlancových konsol a protínají se v prostých kotoučkových svornících. Při sever. straně presbytáře bohatě tesaný pozdně gotický sanktuář s dvěma patrovými nástavci a dřevěnými řezanými pozdně gotickými plastikami. Vítězný oblouk hrotitý s ostěním. Hlav. loď cihlová, omítnutá s plochým rákosovým stropem štukovaným s fabionem má stěny rozčleněné pilastry a římsami. Západní kruchta na dvou pilířích podsklenutá křížovou klenbou bez žeber s pasy. Z podkruchtí jižním směrem východ do předsíně. K severu od presbytáře gotická sakristie se dvěma poli křížově žebrové klenby na jehlancových konsolách. Dveřní otvor do sakristie z presbytáře pravoúhlý z 19. stol.
Fasáda úplně zbarokizována, členěna pilastry a římsami, jen opěrák na jižní straně presbyteria je gotický. Všechna okna obdélná se segmentovými frontony. Vých. fasáda presbyteria zakončena dvoupatrovým štítem členěným pilastry a římsou trojúhelníkovitě zakončeným. Sedlová prejzová střecha, na věži oplechovaná cibule s lucernou.

Vnitřní zařízení: Kamenná gotická kalichová křtitelnice, gotické plastiky na sanktuariu, replika Doudlebské Madony ze 16. stol. na bočním oltáři na epištol. straně. Zařízení barokní (18. stol.), šest volně řezaných plastik světců.

Oválný hřbitov je obehnán prostou omítnutou zdí, v ní je z jihu brána s vykrajovaným štítem, zdobeným kordonovou římsou krytou bobrovkami od vlastního zdiva brány s rovným překladem se zaoblenými ???. Po stranách pilastry s dorisujícími hlavicemi.

Regionální web:

Nachází se v severovýchodní části vesnice. Původem raně gotický, zbudovaný zřejmě současně se založením vsi v polovině 13. století. První přímá písemná zmínka o kostele pochází z roku 1290, zasvěcení Všem Svatým je doloženo od roku 1383. Kostel představuje jednolodní stavbu s pravoúhle ukončeným presbytářem, k němuž ze severní strany přiléhá sakristie, před západní průčelí vystupuje věž. Provedení presbytáře a sakristie je typově blízké kostelu v Doudlebech. Kostel prodělal pozdně gotickou přestavbu koncem 15. století, věž byla přidána v letech 1690 až 1694, kolem roku 1727 rozšířena loď. Z kostela pochází vzácný deskový obraz tzv. Madona z Kamenného Újezda, jehož originál je v Jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou. Dále je zajímavý sanktuář ozdobený sochami. Fara, v jádru renesanční stavba, je později barokně upravená v 18. století. V letech 1800 až 1804 zde působil básník a jazykovědec Antonín Jaroslav Puchmajer. Zkuste najít čtveřici Božích muk. Poradíme, že nejstarší z nich, pozdně gotická ze 16. století, stojí v parku na Náměstí.

Info na webu Noci kostelů:

Raně gotický kostel s plochostropou lodí a pravoúhlým, snad čtvercovým závěrem byl vybudován někdy kolem poloviny 13. století v souvislosti se založením vesnice Újezd. Existence kostela je poprvé doložena roku 1263 v německém názvu obce „Steinkirchen“ ( Kamenný kostel). V době krátce po roce 1351 došlo k rozšíření kostela o nové pravoúhlé a plochostropé kněžiště se sakristií po severní straně. Tento typ presbytáře zřejmě vycházel ze závěru staroměstského kostela sv. Prokopa a sv. Jana Křtitele ve Starých Budějovicích a byl použit ještě u kostela v nedalekých Doudlebech a v upravené formě také u kostela v Boršově nad Vltavou. Závěr kostela v Kamenném Újezdě vznikl jako plochostropý, což dokládá nález monumentální malby Posledního soudu (1350–1360), kde ze severní stěny kněžiště vystupuje na místě Kristovy hlavy klenební konzola. Presbytář se sakristií byly zaklenuty kolem roku 1380 a nejpozději v té době získala sakristie kamennou menzu, takže sloužila jako kaple a možná i pohřební místo pánů z Újezda. Kolem roku 1490 byl na severní straně kněžiště postaven sanktuář opatřený sochařskou výzdobou. K jihozápadnímu nároží kostela byla snad již počátkem 16. století (zvon z roku 1520) přistavěna zvonice, která pohltila výrazný opěrný pilíř a tím se uzavřel vývoj kostela ve středověku.

V letech 1690 až 1694 byla ke kostelu přistavěna nynější západní věž. Jelikož se však uvnitř nachází tzv. Velký zvon o váze více jak 1000 kg odlitý roku 1520 mistrem Bartolomějem v Praze, je velmi pravděpodobné, že kostel musel mít podstatně starší věž nebo zvonici na hřbitově.

Zásadní přestavbou prošel kostel v první třetině 18. století. Tehdejší farář Jan Josef Zavadil nechal zbourat starou užší kostelní loď a na jejím místě byla v letech 1726–1727 postavena nynější loď obsahující však zbytky předchozí stavby. Krátce nato byla věž zvýšena a dostala novou střechu, na závěr získal kostel nynější barokní, plasticky členěnou fasádu, která však v podstatě stále skrývá původní středověký kostel. Kolem poloviny 18. století byly do kostela pořízeny nové oltáře, mobiliář a zvony. Dne 5. září 1916 vojenská komise zrekvírovala 3 zvony: nový vážící 680 kg (z roku 1739), druhý ve váze 200 kg z roku 1759 a třetí, klekáníčkový vážící 90 kg. Roku 1919 byl pořízen zvon sv. Jan Křtitel a roku 1934 přibyl větší zvon sv. Václav. Oba posledně jmenované byly zabaveny při rekvizici 20. března 1942. Po více jak čtvrt století, dne 23. listopadu 1969 byly slavnostně posvěceny a na věž kostela zavěšeny tři nové zvony – sv. Václav, Panna Maria a sv. Jan Nepomucký, které dosud společně se Velkým zvonem z roku 1520 svolávají k bohoslužbám. Poslední celková rekonstrukce chrámu proběhla v letech 1992 až 1995.

Kostel je od 25. března 2014 večer opět nasvícen, aby potěšil nejen nás, ale i návštěvníky. Přijďte se k nám do Kamenného Újezdu podívat na Noc kostelů a uvidíte zářící kostel Všech svatých nejen z venku, ale i zevnitř.