Bývalý kostel svatých Filipa a Jakuba na náměstí J. V. Kamarýta ve Velešíně

Na západním (vrchním) konci náměstí J. V. Kamarýta ve Velešíně stojí blok budov, který býval kostelem svatých Filipa a Jakuba.

Na wiki:

Kostel svatého Filipa a Jakuba ve Velešíně je bývalý římskokatolický chrám. Pochází z 15. století, byl zrušen v roce 1785 za josefínských reforem, prodán obci a přestavěn na byty. Jako výjimečný příklad využití zrušené církevní stavby pro obytné účely s kombinací pozdně gotické a klasicistní architektury byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek. Spolu se sousední radnicí vytváří dominantní celek ve východní části Náměstí J. V. Kamarýta.

Vzhledem k tomu, že Velešín nebyl nijak velkou obcí a jeden kostel se zde již nacházel, dodnes není jasné, proč byl na návsi koncem 15. století vystavěn druhý kostel sv. Filipa a Jakuba. O výstavbě ani financování nejsou žádné doklady, kostel byl vysvěcen v roce 1491 biskupem Benediktem z Valdštejna, téhož roku byl nově vysvěcen i starší opravený velešínský kostel sv. Václava. Kostel sv. Filipa a Jakuba byl v roce 1631 obohacen o věž se třemi zvony. Tato přístavba pravděpodobně souvisí s vladyckými rodinami Kolikreitarů a Kunašů, které se tehdy ve Velešíně usadily. V roce 1673 byla přistavěna sakristie, kostel byl ale využíván jen minimálně, v 17. a 18. se v něm sloužily jen dvě bohoslužby ročně.

Za vlády Josefa II. byl v roce 1785 kostel zrušen a o dva roky později prodán obci za 155 zlatých (1787). Chrámová loď byla pak prodána soukromým osobám pro zřízení bytů, v presbytáři byla zřízena nemocnice a do sakristie byla umístěna šatlava. Až do požáru v roce 1906 si však kostel uchoval řadu prvků pozdně gotického stavitelství. Prostory chrámové lodi byly později využívány pro různé účely, kromě bytů zde dočasně našla útočiště škola, od roku 1928 pošta a po druhé světové válce úřadovny Místního národního výboru.

V padesátých letech 20. století došlo ke stavebním úpravám, které se snažily dochovat hodnotné umělecké prvky (nástěnná malba), zároveň ale nevhodně uzpůsobily členění prostor pro nové využití. V letech 1957–1961 zde sídlil městský archiv, později sklad Civilní obrany nebo klubovna SSM. K úpravám s citem pro historický význam kostela došlo až po roce 1989. V domě čp. 89 vestavěném do jižní části kostela sídlí informační centrum a Městské muzeum.

Památkový katalog:

Bývalý kostel sv. Filipa a sv. Jakuba se nachází v horní (západní) části vidlicovitého klesajícího náměstí. Kostel postaven na konci 15. století (14. září 1491 vysvěcen biskupem Benediktem z Valdštejna, 1631 přistavěna věž, 1673 přistavěna sakristie) byl zrušen roku 1785. 1792 loď prodána – zřízeny dva domy. Před 1877 – přistavěna hasičská zbrojnice. 1906 – kostel vyhořel. 1954 – úprava presbytáře. 1990 – oprava fasády. Bývalý kostel je unikátním příkladem využití zrušené církevní stavby.

Bývalý kostel sv. Filipa a sv. Jakuba – jednolodní stavba s polygonálním presbytářem, sakristií a západní zvonicí, spolu s přístavbou hasičské zbrojnice a přístavky na severní straně se nachází v horní (západní) části vidlicovitého klesajícího náměstí při hlavním průtahu městem ve směru Č. Budějovice – Kaplice. Po zrušení kostela v roce 1785 byl přestavěn na dva domy, posléze přistavěna požární zbrojnice, kostel ale zůstal ve hmotě zachován. Bývalý kostel je tak unikátním příkladem využití zrušené církevní stavby.

Objekt je významným urbanistickým prvkem, který spolu se sousední radnicí čp.76 zásadně utváří charakter náměstí a historického jádra města. Kostel je dosud zachován ve své původní hmotě – obvodové zdivo, ale i s řadou konstrukcí a detailů – zbytky malovaného stropu, kružbová okna lodi a kněžiště, které má dosud žebrovou klenbu a na severní stěně rozměrnou nástěnnou malbu. Kostel je významným dokladem produkce rožmberské stavební huti v době kolem roku 1500, s mladšími úpravami. Po zrušení kostela v roce 1785 byl objekt využíván především k obytným účelům a zejména v prostoru lodi se jedná o výjimečný doklad klasicistní architektury s řadou velmi hodnotných stavebních konstrukcí – plackové klenby, a detailů – dveře, okna, vestavěné skříně a niky, osvětlovací krb v čp. 87, kde byla v prvním patře nalezena původní dekorativní výmalba stropu. Bývalý kostel je i unikátním příkladem využití zrušené církevní stavby a zároveň dokladem charakteru a vybavení drobné měšťanské architektury období klasicismu.

Kostel odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči.

Původní evidenční list památky:

Z pův. kostela dochov. pouze pozdně gotic. věž a presbytář se sakristií. Presbytář obdél. pětiboce zakonč. sklenutý kříž. žebrovou klenbou, v oknech pozdně gotic. kamen. kružby, freska.

Mapy.cz vysvětlují vznik kostela tím, že šlo o protestantskou stavbu, která ztratila svůj význam po rekatolizaci krumlovského panství, což je zřejmě převzatá informace, což ovšem odporuje informacím na wiki (viz výše).

Obecní web:

Tento bývalý kostel v gotickém slohu z konce 15. století je obestřen tajemstvím stran svého vzniku. Za naprostou raritu v českých zemích je považován vznik dvou kapacitně rovnocenných a funkčně nerozlišených kostelů v poddanském městečku řádu Velešína. Kostel byl císařem Josefem II. roku 1785 zrušen a prodán obci. Obec dále prodala dvě třetiny budovy roku 1792 soukromníkům, kteří zde zřídili byty. Zbytek stavby zůstal obci a sloužil k nejrůznějším účelům. V roce 2011 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce celého objektu a najdete zde infocentrum, v 1. patře městské muzeum, v 2. patře galerii, v přízemí presbytáře Kavárnu Jakub a v patře nad ní obřadní místnost městského úřadu.

V médiích:

1. listopadu 2020 – Město Velešín leží v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji, asi 8 km východně od Českého Krumlova. Kromě jiných pamětihodností ukrývá bývalý gotický kostel sv. Filipa a Jakuba, který představuje unikátní ukázku společenského, respektive náboženského a urbanistického vývoje v 18. století.

Období osvícenství v 17. až 18. století, které je u nás spojováno mimo jiné s významnou panovnictví Marií Terezií, nebylo jen obdobím modernizace a růstu vzdělanosti, ale i dobou odmítavých reakcí na barokní religiozitu, proti níž byly využity vlastní prostředky a možnosti člověka, jako byl racionalismus, logika a humanismus. To pochopitelně vedlo k různým společenským, ale i náboženským změnám.

Významným představitelem osvícenských myšlenek byl i císař Josef II. V návaznosti na svou matku se významně podílel na růstu vzdělanosti ve všech oborech vědění, ale především uskutečnil řadu reforem, které vedly jednak k modernizaci země, ale i k četným společenským proměnám. Hovořit lze například o zrušení nevolnictví v roce 1781.

Vedle toho zastánci osvícenství požadovali zbavení církve politické moci a odloučení církve od státu. Církev už neměla být nedotknutelná. I tyto postoje vedly Josefa II. k zrušení klášterů, které se nevěnovaly veřejně prospěšným činnostem, ke zrušení různých kaplí či kostelů. To se dotklo i kostela sv. Filipa a Jakuba ve Velešíně.

Historická obec Velešín již disponovala kostelem sv. Václava ze 13. století, když byl na její návsi koncem 15. století vystavěn druhý kostel sv. Filipa a Jakuba. Proč k tomu došlo, není dodnes jisté. O výstavbě ani financování nejsou žádné doklady. Existuje pouze zpráva o vysvěcení kostela v roce 1491 biskupem Benediktem z Valdštejna. Téhož roku byl nově vysvěcen i starší opravený velešínský kostel sv. Václava.

V roce 1631 byl nový kostel obohacen o věž se třemi zvony a v roce 1673 byla přistavěna sakristie. Kostel sv. Filipa a Jakuba byl ale využíván jen minimálně. V 17. a 18. se v něm sloužily jen dvě bohoslužby ročně. Proto byl během reforem Josefa II. shledán jeho nepotřebný a bylo rozhodnuto o jeho zrušení. Stalo se tak v roce 1785.

O dva roky později byl bývalý římskokatolický chrám prodán obci za 155 zlatých. Chrámová loď se následně stala majetkem soukromých osob, kteří si zde zřídily byty. Její prostor se tak rozdělil na několik částí. Vznikly zde dva obytné domy, v presbytáři byla zřízena nemocnice a do sakristie byla umístěna šatlava.

Až do požáru v roce 1906 si kostel uchoval řadu prvků pozdně gotického stavitelství. Kromě obytných bytů se v prostorách chrámové lodi vystřídala škola, od roku 1928 pošta a po druhé světové válce úřadovna Místního národního výboru.

V padesátých letech 20. století došlo ke stavebním úpravám, které se snažily dochovat hodnotné umělecké prvky, například nástěnné malby. Zároveň ale nevhodně uzpůsobily členění prostor pro nové využití.

V letech 1957–1961 zde sídlil městský archiv, později sklad Civilní obrany nebo klubovna SSM. K úpravám s citem pro historický význam kostela došlo až po roce 1989. Tehdy došlo například k úpravě fasády. V domě čp. 89, který zabírá jižní část kostela, dnes sídlí informační centrum a Městské muzeum.

Dodnes se dochoval složitý stavební organismus kostela v podobě jednolodní stavby s polygonálním presbytářem, sakristií a západní zvonicí, spolu s přístavbou hasičské zbrojnice a přístavky na severní straně.

Celý objekt kostela je tak výjimečným příkladem využití zrušené církevní stavby pro obytné účely s kombinací pozdně gotické a klasicistní architektury a zároveň dokladem charakteru a vybavení drobné měšťanské architektury období 18. století.