Kostel svatého Jana Nepomuckého ve Hluboké nad Vltavou

V centru Hluboké nad Vltavou stojí kostel svatého Jana Nepomuckého.

Wiki:

Kostel svatého Jana Nepomuckého je novogotická stavba, která vznikla v polovině 19. století na místě starší svatyně.

Stavební přípravy pod vedením knížecího stavitele Franze Beera byly zahájeny v roce 1844. Roku 1845 byl položen základní kámen, 2. září 1846 již došlo k zavěšení prvních zvonů pocházejících ze zámecké kaple, následujícího dne bylo poprvé zvoněno a 16. května 1847 kardinál Bedřich ze Schwarzenbergu kostel zasvětil patronovi Schwarzenbergů, Janu Nepomuckému. V 90. letech 20. století proběhla rekonstrukce stavby.

2. října 1846 nechal kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu sejmout zvon Josef z věže zámku a přesunout ho do věže kostela. Zvon sv. Josef z roku 1729 vážil 840 kg a nesl dva nápisy. Německý (v překladu): „Jiří Václav Kehler ulil mě v Budějovicích“ a latinský (v překladu): „Svatý Josefe, oroduj za nás / Adam František, kníže ze Schwarzenbergu a vévoda Krumlovský. Anno (roku) 1729“.

V roce 1929, k příležitosti 200 let od jeho vzniku, jej doplnily další dva. Sv. Donát Frant. Xaver o hmotnosti 352,5 kg (nebo 335 kg) nesl tři nápisy. Německý (v překladu): „Vojtěch Arnold ulil mne v roce 1629“, latinský (v překladu): „Don Marradas Baltazar (pořídil jej) pán na Hluboké atd., cís. tajný rada a generál“ a latinský (v překladu): „Roku 1725, dne 13. července tento zvon posvěcen byl k úctě sv. Donáta, mučed. a sv. Frant. Xav. od Nejdůst. Pána Kandida Heydricha, Řádu Cisterc. Vyšebrodského opata i Influovaného preláta.“ Zvon praskl a roku 1893 byl přelit Antonínem Pernerem se zachováním starého nápisu a Marradasova znaku a doplněn knížecím znakem Schwarzenberským a latinským nápisem (v překladu): „Přelit nákladem Jasného Adolfa Josefa knížete ze Schwarzenbergu od Antonína Pernera 1893 v Budějovicích.“

Nejmenší zvon sv. Jan Nepomucký vážil 231,5 kg a pocházel z roku 1815.

Rekvizice v roce 1916 přečkal pouze svatý Josef. V letech 1927–1929 probíhala sbírka na nové zvony, 12. května 1929 posvětil Msgre. Antonín Polánský, kanovník z Českých Budějovic, trojici zvonů z dílny R. Pernera. Vyšly na 28 322,45 Kč, oprava upevnění starého zvonu na 969 Kč. Zvon sv. Jan Nepomucký o hmotnosti 460 kg nesl nápis „Klesá do vod Nepomucký, neklesnuv jazykem.“, zvon sv. Maria o vážící 329 kg zdobil text „Zdrávas Maria; od moru, hladu a války chraň nás, Maria!“ a zvon sv. Václav s nápisem „Nedej zahynouti nám i budoucím! V jubilejním roce 1000leté smrti sv. knížete Václava 929–1929“ vážil 193,5 kg.[2] V roce 2005 (kdy měl kostel jediný zvon), jako završení rekonstrukce kostela, byly umístěny tři nové zvony od firmy Rudolf Perner (Pasov): Jan Nepomucký, Vojtěch a Václav.

O zakázku na stavbu varhan v roce 1845 usilovaly dvě varhanářské firmy. Christoph Erler z Vídně a Hloušek a Vocelka z Prahy. Vybrán byl Hloušek a Vocelka za podmínky, že svůj návrh dvoumanuálových varhan se 14 rejstříky rozšíří ve druhém manuálu o 2′ Principal a 11/3′ Rauschquint. K realizaci v této podobě došlo v letech 1846–1847.

V roce 1858 provedl varhanář Franz Jüstel dvě dispoziční změny: Principal 2′ ve druhém manuálu nahradil 4′ a v pedálovém Bordon Bassu 16′ nahradil 12 spodních krytých píšťal otevřenými. Roku 1892 varhanář Emanuel Štěpán Petr nahradil v prvním manuálu Violu 8′ Gambou 8′, Mixturu 11/3′ snížil na 2′ a původní Salicional 8′ ve druhém manuálu nahradil novým. Původní prospektové píšťaly byly zrekvírované za první světové války, nové (zinkové) osadil českobudějovický varhanář František Šurát v roce 1929. V této podobě varhany existují dodnes. Roku 2016 byla provedena oprava nástroje, po jejímž dokončení následoval 27. listopadu 2016 varhanní koncert Přemysla Kšici. Výtěžek byl využit k dofinancování opravy.

Obecní web:

První stavební kámen kostela byl položen v roce 1845. Protože stavba rychle rostla, mohlo již 2. září 1846 dojít k zavěšení zvonů přenesených ze zámecké kaple a následujícího dne k prvnímu zvonění. Svěcení provedl za velké slávy 16. května 1847 kardinál Bedřich ze Schwarzenbergu. Kostel byl zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, patronu Schwarzenbergského rodu, a 16. května se od té doby každoročně slaví v Hluboké nad Vltavou svatojánská pouť.

V devadesátých letech 20. století proběhla celková rekonstrukce kostela. Slavnostním završením těchto dlouhodobých a nákladných oprav se stalo roku 2005 slavnostní svěcení nových zvonů, odlitých pasovskou firmou Rudolf Perner. Trojice zvonů nese jména Jan Nepomucký, Vojtěch a Václav.

Farnost Hluboká:

Vstup do kostela je z Masarykovy třídy. Před kostelem stojí dva císařské duby, zasazené při příležitosti svatby Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské (Sisi) v r. 1854.

Stavba kostela byla zahájena v r. 1846. Vysvěcen byl v r. 1847 bratrem hlubockého knížete Jana Adolfa Schwarzenberka, pražským arcibiskupem kardinálem Bedřichem Schwarzenbergem. Kostel je vystavěn novogotickém slohu. Jde o jednolodní kostel s transeptem (příčnou lodí), který je nezvykle umístěn v polovině délky hlavní lodi, nikoliv v jejích 2/3 jak bývá obvyklé.

Původní zvony byly roztaveny za I. světové války. Současný zvon sv. Václav byl do kostela instalován po válce spolu s dalšími dvěma zvony, které však byly na rozdíl od něj za II. světové války opět zrekvírovány pro zbrojní průmysl.

Obraz sv. Jana Nepomuckého na hlavním oltáři pochází od R. Mullera. Znázorňuje sv. Jana jak se vznáší k nebesům a doprovází ho andělé nesoucí odznaky jeho mučednické smrti. Na pozadí obrazu je znázorněna Praha, kde si na panoramatu Hradčan můžeme všimnout siluety ještě nedostavěné katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Varhany pocházejí z r. 1847, mají 702 dřevěných píšťal, 13 rejstříků a 22 pedálů.

Památkový katalog:

Pseudogotický kostel postavený v letech 1844-46 knížetem ze Schwarzenbergu. Neorientovaný kostel křížového půdorysu s polygonálním závěrem je postaven z režného kamenného zdiva s cihelnými ostěními, v SV průčelí je hranolová věž.

Základní kámen: 9.7.1844; dokončen na počátku září 1846 a posvěcen 29.11.1846. Slavnostní svěcení provedl 16.5.1847 kardinál Friedrich Schwarzenberg, tehdy ještě arcibiskup salcburský – k poctě sv. Jana Nepomuckého; stavební náklady: 248 654 zl.

Stavebník kostela kníže Johann Adolf Schwarzenberg zadal vypracování projektu architektovi Franzi Beerovi. Přípravné práce na stavbě proběhly v roce 1844. 9. července 1844 začalo kopání základů a 1. května 1845 byl položen základní kámen. (Daniel Kovář, Pavel Koblasa, Město jménem Hluboká. Rudolfov 1997, s. 74.) V červnu roku 1845 udělil kníže souhlas k realizaci Beerova projektu. (Jindřich Vybíral, Století dědiců a zakladatelů, Praha 1999, s. 42.) Stavba pokračovala tak rychle, že již v září 1846 mohly být zavěšeny zvony přenesené ze zámecké kaple. Svěcení kostela provedl 16. května 1847 kardinál Bedřich Schwarzenberg. (Daniel Kovář, Pavel Koblasa, Město jménem Hluboká. Rudolfov 1997, s. 74.)

Kostel sv. Jana Nepomuckého se nachází na prostranství vymezeném ulicemi Zborovská, Masarykova a Tyršova. Hlavním – severním – průčelí se objekt přimyká k Masarykově ulici. Kostel je orientován na jih. Jedná se o jednolodní stavbu s transeptem, polygonálním závěrem a trojcípým severním zakončením, nad jehož prostředním cípem se zdvihá věž. Kolmo s západnímu rameni severního závěru kostela vede kovaný plot s podezdívkou a vrátky.

Kostel sv. Jana Nepomuckého je významným architektonickým dílem v obci Hluboká nad Vltavou. Zároveň se významně podílí na urbanistické i pohledové podobě města. Architektura kostela sv. Jana Nepomuckého je dokladem architektonického stylu 19. století – historismu. Objekt je součástí stylově jednotného souboru staveb postavených knížetem Johannem Adolfem Schwarzenberkem, náležících k jeho sídlu, které sloužily správě panství a poddaným. Projektant Franz Beer navrhl kostel v neogotickém stylu. Objekt se řadí ke kvalitním realizacím tohoto historizujícího stylu na území České republiky. Kostel se dodnes zachoval v autentické podobě, dochovaly se zděné konstrukce, krov, krytiny, omítky, výplně dveří, částečně i oken, výzdoba interiéru, mobiliář, výtvarná díla, atd. Objekt odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42, zákona č. 20/1987Sb. o státní památkové péči.

Původní evidenční list památky:

Farní kostel. Orientovaná stavba v romantickém novogotickém slohu. Půdorys křížový, loď zakončena polygonálním kněžištěm s uzavřeným ochozem pěti kaplí. Středem lodi transpet s rovným uzávěrem. V průčelí představěna věž. Podkruchtí na obou stranách rozšířeno kaplí a schodištěm. Stavba podle podélné osy. Kostel je zaklenut křížovou žebrovou klenbou. V lodi tři trave, boky podkruchtí zakončeny konchou. Svorníky terčové, žebro na příporách bez hlavic. Triumfální oblouk zdůrazněn pouze širším klenebním obloukem. Kruchta na dvou sloupcích. V podvěží předsíň s vysokou křížovou klenbou, nad oběma vchody kruhové výseče. Fasáda hladce omítnuta, v průčelí předstupuje věž v ose, v ní odstupněná výžlabkový portál. Věž ve druhém patře členěna římsou s vlysem lomených oblouků. Boční stěny hladké. Závěr 5/8 s opěrnými pilíři. Střecha sedlová, kryta taškami.

Kolem kostela se nachází moderní křížová cesta.